Na této stránce právě pracujeme, děkujeme za pochopení, přátelé...
Marrubium vulgare
JABLEČNÍK OBECNÝ
Tato pěkná statná rostlinka je trochu podobná hluchavce. Ve volné přírodě se vyskytuje zřídka. K léčebným účelům se pěstuje a občas ji dostaneme v lékárně.
SBĚR
Pokud ji máme v zahrádce, sbíráme celou nať ihned, když začíná kvést.
ÚČINKY
Jablečník patří mezi nejstarší léčivé rostliny vůbec. Používali ho všichni významní pravěcí i středověcí lékaři především proti tuberkulóze, také jako univerzální lék na mnoho dalších druhů nemocí. Jeho latinské pojmenování pochází z hebrejského mab-nob, což znamená hořká šťáva. Silná hořká chuť trávy spolu s příjemnou jablečnou vůní jsou pro tuto bylinku charakteristické, i když se k sobě navzájem nehodí. Podobně je to i s jejím léčebným uplatněním, které je také dvojí a značně odlišné.
Hořká chuť jablečníku ho předurčuje k léčbě nemocí trávicího traktu. Je velmi dobrý na nemoci jater a žlučníku, podporuje tvorbu žluče, uvolňuje žlučové kameny, pomáhá při žloutence, posiluje činnost jater a zlepšuje chuť k jídlu. Proto tvoří součást mnoha čajových směsí na tyto orgány.
Jeho hlavním použitím bývá většinou jeho druhý příznivý účinek, a to na SRDCE. Účinně uklidňuje srdeční arytmii – vyrovnává nepravidelnou a zrychlenou činnost srdce, k tomuto použití se osvědčil v kombinaci s hlohem. Působí mírně a neškodně, takže ho můžeme užívat dlouhodobě. Čerstvá šťáva (jednu lžičku třikrát denně zapít vodou) čistí krev, léčí chudokrevnost a zastavuje průjmy.
Jablečník má hormonální účinky, zmírňuje bolesti při menstruaci a odpradávna se doporučuje proti kašli (jeho hořká chuť se ale do průduškových čajů nehodí).
STARÝ RECEPT
Podle starého receptu, když pocítíme příznaky chřipky, nasekáme několik čerstvých lístků jablečníku, smícháme je s medem, pomalu koušeme a polykáme. Několikrát opakujeme proti bolesti krku a proti kašli.
RECEPTÍK
Čajová směs na uklidnění srdeční arytmie
hlavní složky – nať jablečníku, květ hlohu
vedlejší složky – list meduňky, nať srdečníku, kořen kozlíku
Dvě lžíce směsi zalijeme ½ l vroucí vody a necháme přikryté 15 minut vyluhovat. Přecedíme a pijeme třikrát denně po třetině výluhu.
Fragaria vesca
JAHODNÍK OBECNÝ
Kdo by neznal toto mimořádně chutné a krásné ovoce… Na léčebné účely používáme výhradně lesní jahody, všechny zahradní odrůdy jsou z tohoto hlediska jen prázdnou dobrotou.
SBĚR
Lístečky jahodníku sbíráme hned zjara, ještě před nebo nejpozději do začátku rozkvětu. Tehdy jsou ještě pěkně svěže zelené a plné účinných látek. Droga se dá koupit i v lékárně, také v nálevových sáčcích. Bylinkáři samozřejmě dávají přednost vlastnímu sběru, tím máme zaručenu nejvyšší kvalitu. Jahodníku je ale v naší přírodě dost, dá se lehce najít, takže není problém nasbírat a usušit si jej na celou zimu.
ÚČINKY
Chvála jahodového čaje nemá konce, neboť je nejen lahodný a chutný, ale i mimořádně zdravý. Obsahuje železo, proto pomáhá při chudokrevnosti. Léčí také mnoho dalších nemocí – průjmy, cévní problémy, hemoroidy a zánětlivá onemocnění. Je mírně močopudný, rozšiřuje tepny, snižuje krevní tlak, zlepšuje látkovou přeměnu, zpomaluje rytmus srdce a posiluje nervovou soustavu. Ve výčtu bychom mohli pokračovat, neboť vzácná hodnota jahodníku je v širokém a všestranném působení na celý organismus. Můžeme ho užívat neomezeně, patří k nejdůležitějším zdravotně preventivním rostlinám. Každý, kdo si chce uchovat zdraví, by měl místo kávy nebo sladkých nápojů pít co nejčastěji jahodový čaj s troškou medu, který je výborný i samostatný, ještě lepší v kombinaci se šípky, listy borůvky, maliny nebo ostružiny.
V sezoně je třeba jíst co nejvíce plodů. Známé jsou tzv. jahodové dny – jeden až tři dny jíme jen jahody, které dokáží výborně pročistit a zregenerovat celý organismus. Plody obsahují velké množství všech vitaminů.
Známé jsou případy, kdy organismus některých lidí reaguje na jahody vyrážkami a svěděním. V takovém případě můžeme používat jen čaj z listů.
RECEPTÍK
Jahodové mléko na krásu
Z čerstvých jahod vymačkáme šťávu, přidáme si 1/3 objemu mléka nebo bílého jogurtu a potíráme umytý obličej zbavený kosmetických přípravků, nejlépe hodinu po napařování. Necháme působit delší dobu, potom pleť obvyklým způsobem umyjeme a ošetříme.
Juniperus communis
JALOVEC OBECNÝ
Stálezelené keříky jalovce roztroušené na výše položených, suchých a kamenitých stráních jsou všeobecně známé. Dřevo příjemně voní živicí, někteří z vás možná znají příjemnou vůni ohně zapáleného z vyschlých jalovcových kořenů.
SBĚR
Jalovce dozrávají jednou za dva roky, někdy i několik roků vynechají, přitom plody mají jen samičí keříky. Sběr jalovcových plodů spadá většinou do období konce října. Je třeba si jich dobře všímat a sbírat jen modročerné bobulky, pěkně zbarvené. Po usušení musí být plné, lesklé, nezvrásněné. Droga je v seznamu lékárenských rostlin, takže si ji můžeme i běžně koupit.
ÚČINKY
Léčebná sláva jalovce začala ve středověku, když Arabové vyráběli nezvyklou jalovcovou marmeládu, uváděnou v některých starších lékopisech dodnes. I když nám morové epidemie už nehrozí, jednou za čas je užitečné pomalu rozžvýkat po jedné 5-8 jalovcových bobulek na celkové pročištění organismu.
Hlavní léčebné použití jalovce je v současnosti při močových onemocněních (dohromady se zlatobýlem, břízou a vřesem). Přidáváme ho také do močopudných čajů a do směsí na nemoci dýchacích cest. Zlepšuje látkovou přeměnu v kloubech, což ho zároveň s močopudností předurčuje k léčbě kloubního revmatismu. Je dobrý i při srdeční slabosti, na odvodnění organismu (společně s krušinou a libečkem) a při různých kožních nemocech. Upravuje nepravidelnou menstruaci. Před použitím je vhodné plody rozdrtit, aby se dosáhlo lepšího vyluhování účinných látek.
Z plodů jalovce se připravuje také oblíbená koupel proti revma, často s přísadou dalších rostlin. K tomuto účelu můžeme používat i mladé jarní jalovcové výhonky. Taková koupel neuvěřitelně posiluje celé tělo.
ZÁVĚR A UPOZORNĚNÍ
Jalovec má však i nepříjemné vlastnosti, proto není dovoleno překračovat předepsané dávkování. Vůbec jej nesmějí užívat lidé s nemocnými ledvinami, zvlášť při jejich zánětu, a je nebezpečný i pro těhotné ženy.
RECEPTÍK
Jalovcová koupel
Čtyři šálky plodů a malých výhonků jalovce vaříme v 2 l vody asi 15 minut. Přecedíme a vlijeme do teplé vanové koupele. Koupeme se dvakrát týdně 15-20 minut.
Hepatica nobilis
JATERNÍK TROJLALOČNÝ (podléška)
Je radost dívat se na překrásné modrofialové porosty kvítečků jaterníku. Tato ozdoba stinných lesů rozkvétá těsně po roztátí sněhu a na místech bohatého výskytu je dokáže překrásně vybarvit. S jaterníkem se můžeme setkat při prvních jarních vycházkách za bylinkami a prožívat tak pocity radosti, že zima už definitivně skončila a příroda začíná ožívat.
SBĚR
Jaterník je cenná rostlina, kterou je třeba v přírodě chránit, proto se k léčebným potřebám pěstuje, v ozdobných skalkách působí velmi dekorativně. Nesbíráme ho však v době největší krásy, ale až trochu později, koncem kvetení, když mu už vyrostly i listy. Ty tvoří hlavní léčivou drogu, ale pokud jsou ještě i květy, sbírá se celá kvetoucí rostlina. Je třeba přitom dávat pozor na kořínky, aby se nepoškodily.
ÚČINKY
Na rozdíl od většiny léčivých bylinek nemá jaterník starou ani slavnou historii. Její latinské pojmenování by se dalo přeložit jako jaterník vznešený a vychází z toho, že rostlina se odpradávna používala na onemocnění jater, o čemž svědčí středověké herbáře.
Jaterník je prvořadým lékem při tvrdnutí, zánětu, zvětšení, rozpadávání a slabé funkci jater, pomáhá při všech onemocněních tohoto životně důležitého orgánu. Nemá žádné nepříjemné vlastnosti, proto ho můžeme používat i samostatně. Dáváme však přednost jeho uplatnění v čajových směsích, neboť na játra máme několik dalších velmi dobrých rostlin.
Většina bylinek k léčbě jater prospívá i žlučníku, a tak je to i u jaterníku. Zastavuje tvorbu kamenů a písku v žlučníku a žlučových cestách, léčí podrážděný žlučník a slezinu, slouží také jako močopudný prostředek, na čištění krve v moči a prospívá i při některých nemocech močového měchýře.
V lidovém léčitelství se doporučují čerstvé listy jaterníku zevně na rány, pohmožděniny a otoky, což je v tomto případě velmi výhodné, neboť jsou použitelné v době, když ještě většina rostlin neroste.
RECEPTÍK
Čajová směs na různé jaterní potíže
hlavní složky – list jaterníku, nať řepíku, kořen pampelišky, kořen čekanky, nať benediktu
vedlejší složky – semenu lnu, nať třezalky, květ heřmánku, nať rozrazilu
Dvě lžíce směsi zalijeme ½ l vroucí vody a necháme přikryté asi 20 minut vyluhovat. Přecedíme a pijeme dva- až třikrát denně nalačno 20-30 minut před jídlem.
Sorbus aucuparia
JEŘÁB PTAČÍ
Když se začervená jeřáb, je to neklamný znak blížícího se podzimu. Jistě znáte místa, kde tyto původní evropské pěkné stromy zaujmou svou krásou. Člověka přitom napadne, jaké množství vzácných vitaminů musí být uloženo v tolika plodech.
Ve starověku sloužily čerstvé plody jako projímadlo a vyráběl se z nich ocet. Na Slovensku se z nich pálila silná pálenka, která se po lžících pila jako lék proti dyzenterii.
SBĚR
Pro sběr plodů je třeba si najít stromy na čistém místě, vzdálenějším od cest (u kterých jeřáb často roste). Jeřáb se k průmyslovému zpracování pěstuje a zřídkakdy se dá koupit v obchodě s potravinami jako kompot, nebo v lékárně.
ÚČINKY
Vitamin C se asi nejlépe cítí v červených plodech, neboť spolu se šípky a rakytníkem patří jeřáb k jeho nejbohatším přírodním zdrojům. To je předurčuje k léčbě nemocí chřipkového původu, cévních onemocnění, paradontózy a avitaminózy. Plody jsou mírně močopudné, dobře působí na mírnění bolestí kloubů a údů, při revmatických nemocech a dně. Pomáhají také při těžkém dechu, zahlenění a zánětu průdušek.
Jeřáb obsahuje množství dalších účinných rostlinných látek, jejichž obsahem se blíží k borůvce a rybízu. Podobně je můžeme použít i proti průjmům a zácpám, neboť regulují činnost střev a normalizují funkci trávicího traktu. Čistí ledviny od písku a usazenin, mají protiinfekční působení, odstraňují jarní únavu a příznivě působí i na žlučník.
Je škoda, že i přes dost častý výskyt a vděčný sběr se mimořádná výživná a léčebná hodnota jeřábu málo využívá. Můžeme ho zavařovat, podobně jako se dělají kompoty z jiných druhů ovoce. Dělají se z něj také šťávy, mošty, marmelády, vína a protlaky. K nejlepšímu uchování vitaminů a praktické použití se osvědčil macerát ve víně.
ZÁVĚR
Plody můžeme jíst i čerstvé, ale jen v malém množství, neboť projímají. Tato jejich vlastnost se po usušení nebo tepelném zpracování ztrácí (samozřejmě však na úkor vitaminů).
Trifolium arvense
JETEL ROLNÍ
Trifolium pratense
JETEL LUČNÍ
Trifolium repens
JETEL PLAZIVÝ
Také ještě chodíte po loukách s jetelem a hledáte čtyřlístek pro štěstí? Možná, že stále nedoceňujeme jeho krásu, ani stále nevíme o jeho velké léčivé síle…
V naší přírodě roste několik stovek druhů jetele, ale jen tři z nich se dostaly mezi léčebně uznávané. Všechny rostou na slunných loukách jako značně rozšířený plevel. Jetel luční je i známým pěstovaným krmivem.
SBĚR
Léčivé vlastnosti těchto tří druhů nejsou úplně stejné, proto je sbíráme jednotlivě. Z jetele rolního odtrhujeme horní část rozkvetlé natě, která se hodí i doma do vázy se sušenými květy. Z jetele lučního a plazivého sbíráme jen samotné květní hlavičky a dáváme přednost volně rostoucím bylinám před zemědělskými. Jetel kvete dlouho, téměř celé léto. Stále jej můžeme sbírat, což je důležité, neboť v lékárnách se tato bylinka neprodává.
ÚČINKY
Jetel rolní využíváme hlavně při průjmech a přidáváme do čajů na zastavení zvracení. Čaj má dezinfekční účinky na trávicí trakt, pomáhá při nadměrném vylučování slin, příznivě působí na pankreas (slinivku břišní) a čistí krev, čímž prospívá při psoriáze (lupénce).
Jetel plazivý upřednostňujeme při ženských onemocněních, na zastavení výtoku a při revmatismu. U jetele lučního nejvíc využíváme jeho stahující působení při bronchitidě.
Všechny tři druhy jetele můžeme pro jejich dezinfekční účinky využít i zevně, jako oblíbenou přísadu do bylinkových koupelí, dále na obklady z čerstvých rozmačkaných květních hlaviček nebo omývání silným odvarem u hnisavých ran, na ekzémy a kožní vyrážky.
ZÁVĚR
Samostatně se jetel užívá jen zřídka, i když je úplně neškodný. O to více oceníme jeho vlastností v různých čajových směsích.
RECEPTÍK
Čajová směs na posílení pankreasu
hlavní složky – květ (nať) jetele rolního, kořen pampelišky
vedlejší složky – nať šalvěje, lusky fazole, nať jestřabiny, nať benediktu
Dvě lžíce směsi zalijeme ½ l vroucí vody a necháme přikryté 15 minut vyluhovat. Přecedíme a pijeme třikrát denně po třetině výluhu 15-20 minut před jídlem.
Ginkgo biloba
JINAN DVOULALOČNÝ
Na pohled je jinan víc listnáčem než jehličnanem, dosahuje velikosti statného stromu a i jeho celkový vzhled – habitus je v říši stromů ojedinělý. Nemůžeme mu však upřít opravdovou krásu, když jeho ploské kožovité listy dostanou na podzim žluté zabarvení.
Domovem jinanu je Čína a Japonsko, kde ho jako posvátný strom vysázeli před chrámy. Pro svoji zvláštnost se v Evropě usadil jako exotický dekorativní strom v parcích a zahradách, také u nás ho najdeme jen na takových místech.
SBĚR
K léčebným účelům slouží listy, ze kterých se připravuje čaj nebo tinktura. Jinan je zřídkakdy vysoký strom, který najdeme obvykle v místech, kde volný sběr jeho listů není dovolený, proto se dají získat jen ojediněle. Nejlépe je použít některý hotový přípravek z lékárny a užívat ho podle návodu.
ÚČINKY
Jako léčivá rostlina je jinan známý jen v dnešní době, kdy se při jeho zkoumání zjistilo, že listy obsahují mimořádně cenné látky, které ovlivňují prostupnost stěn krevních vlásečnic, čímž příznivě ovlivňují krevní oběh. Rozšiřují cévy a urychlují průtok krve, což se nejvíce projevuje v oblasti mozku. Zlepšují cirkulaci a okysličování krve, zvlášť v tenčích, hlouběji ležících cévách a kapilárách.
Lékárny z něj nabízejí více nových medikamentů proti skleróze, zánětu cév, odumírání tkaniva a na zlepšení oběhu krve. Kvůli svým dobrým léčivým účinkům slouží jinak také jako prevence kornatění tepen, zvlášť u starších lidí. Odstraňuje nepříjemný pocit chladu nohou a rukou způsobený nedostatečným prokrvením končetin. Pomáhá při diabetických poškozeních cév a předchází odumírání tkaniva způsobeného jejich nedostatečnou výživou.
ZÁVĚR
Listy jinanu nemají žádné nepříznivé účinky, takže ani užívání extraktů z čerstvé drogy v obvyklých dávkách není pro organismus škodlivé.
RECEPTÍK
Jinanová tinktura
Čerstvé listy jinanu nadrobno nařežeme nebo nasekáme v mixeru. Dáme do vhodné skleněné nádoby a zalijeme bílou pálenkou v takovém množství, aby asi o ¼ překrývala výšku vrstvy drogy. Necháme 4-6 týdnů stát, občas protřeseme. Přecedíme a užíváme jednu lžičku dvakrát denně.
Aesculus hippocastanum
JÍROVEC MAĎAL
Když rozkvetou jírovce, jaro se dostává do své nejkrásnější etapy. V našich podmínkách to bývá začátkem května. Krásu jírovce nejlépe vystihuje jeho maďarské pojmenování bukrétafa, tj. strom-kytice…
SBĚR
Z jírovce sbíráme nejčastěji květy, ale také mladé listy, na podzim plody, zvlášť mezi dětmi oblíbené kaštany. Ty se sbírají hned po vypadnutí z oplodí. Jsou častým krmivem pro divokou zvěř, po rozdrcení je můžeme používat také k léčebným účelům. Sbírá se také kůra, z níž se společně s květy připravuje odvar.
ÚČINKY
Jírovec se osvědčil především k vnější léčbě proti revma, ischiasu a zánětu sedacího nervu jako koupel nebo teplý obklad z pomačkaných květů, listů nebo rozdrcených povařených plodů. Pomáhá při křečových žilách, popáleninách, při různých bolestech končetin, zápalu žil, trombóze a poruchách lymfatického oběhu.
Látky obsažené v jírovci při vnitřním užívání – dvě zarovnané lžíce květů na půl litru vody třikrát denně – prokrvují všechny orgány těla, rozšiřují cévy a tepny a snižují srážlivost krve. Působí také protizánětlivě, zlepšují cirkulaci krve, uvolňují křeče žaludku a střev a pomáhají při menstruačních potížích.
ZÁVĚR A UPOZORNĚNÍ
Jírovec neužíváme dlouhodobě, ani nepřekračujeme doporučené dávkování, neboť může vyvolat bolesti hlavy, zvracení a teplotu. Jedlé kaštany, které jsou oblíbeny jako lahůdka, nezaměňujeme s jírovcem, neboť mají jiné účinky a nemohou jej nahradit.
RECEPTÍK
Masážní tinktura proti revma
Čerstvé květní střapce jírovce nakrájíme na prkénku a lehce nasypeme do vhodné bílé láhve. Zalijeme alpou nebo lesanou, aby droga byla ponořená, a necháme vyluhovat na slunném místě 2-3 týdny, občas protřeseme. Přecedíme a přefiltrujeme. Bolavá místa masírujeme tinkturou několikrát denně.
Plantago lanceolata
JITROCEL KOPINATÝ
Plantago major
JITROCEL VĚTŠÍ
Plantago media
JITROCEL PROSTŘEDNÍ
Možná si také pamatujete, jak si zvířátka a broučci léčili rány přiložením lístečku jitrocele. Všechny tři uvedené druhy jitrocele rostou volně v naší přírodě a mají v zásadě podobné léčivé účinky. Za nejlepší se považuje jitrocel kopinatý, hodnota ostatních v uvedeném pořadí mírně klesá.
SBĚR
Květy všech tří druhů jsou prakticky stejné, rozdíl je jen ve tvaru listů. Jitrocel roste prakticky všude. K léčebnému užití sbíráme listy a můžeme to udělat hned, když vyrostou do obvyklé velikosti, není třeba čekat na vykvetení. Můžeme je však sbírat i později, pokud mají ještě svěží zelenou barvu a nezačínají vadnout. Droga je na seznamech lékárenských rostlin, takže se dá běžně koupit.
ÚČINKY
Pohádky mají i v případě jitrocele pravdu. Je nejlepším rostlinným lékem (zároveň s řebříčkem) na rány. Různé rány se po přiložení rozmačkaného listu jitrocele velmi rychle a pěkně hojí. Je to způsobeno tím, že rostlina obsahuje látky ničící bakterie. Při hnisavých ranách a vředech je lepší použít jitrocel větší, jehož účinné látky nejlépe likvidují původce hnisu. Schopnost jitrocele ničit bakterie se využívá i při omývání a obkladech na popáleniny. Čerstvou šťávou z listů potíráme zanícené oči, bolavá místa po bodnutí hmyzem a popálení kopřivou, můžeme ji také kapat do ucha při bolestech.
Důležitý význam v bylinkářské praxi má jitrocel při vnitřním užívání. Čaj je dobrý proti kašli, při zahlenění průdušek a plic, zvlášť u dětí. Pomáhá při žaludečním a střevním kataru a při nadměrném množství žaludeční kyseliny. Uplatňuje se i při jaterních a žlučníkových potížích, čistí krev a močové cesty. Při tomto použití se jitrocel nejlépe uplatňuje v kombinaci s jinými podobně působícími bylinkami.
ZÁVĚR
Droga nemá žádné nepříznivé účinky a čaj, i ze samotné rostliny, můžeme pít v obvyklém dávkování i delší dobu.
RECEPTÍK
Čajová směs na zánět žlučníku
hlavní složky – list jitrocele, nať lnice, kořen čekanky
vedlejší složky – kořen pampelišky, nať máty, nať řepíku
Dvě lžíce směsi zalijeme ½ l vroucí vody a necháme přikryté 15 minut vyluhovat. Přecedíme a pijeme třikrát denně po třetině výluhu půl hodiny před jídlem.