Milí přátelé,

 

už jste se rozpomněli, že žádná nemoc není náhoda, nehoda, nebo snad rána osudu. Začínáte prociťovat kosmickou energii, která je hlavní duchovní - životní silou. Vědomou prací s pozitivní energií vašich myšlenek, citů, slov a činů můžete dodávat životní sílu a zdraví svým orgánům a skutečně se uzdravovat.

 

Pojďme kousek dále. Jak probíhá komunikace našich energetických center a hmotného těla? Jaká je podstata nemoci?

 

Podstata zdraví a nemoci

 

V nás se tedy uskutečňuje duchovní energetický koloběh, který zásobuje energií také orgány a buňky fyzického těla. Vycházejíc z jádra bytosti duše, proudí duchovní síla přes centra vědomí a odtud mnoha rozvětvenými drahami k různým oblastem organismu. Díky tomuto toku éterické síly může být každý orgán a každá buňka zásobena kosmickou energií.

 

Proudění duchovní síly

 

Zdraví jsme, když mohou duchovní síly nerušeně plynout a všechny části organismu mohou tak být dostatečně zásobovány energií.

NEMOC vzniká tehdy, když nějaký orgán není již v dostatečném množství zásobován duchovní energií. To je ten případ, kdy je centrum vědomí přepólováno, nebo - jak můžeme také říci – zastíněno (blíže si za chvíli vysvětlíme). Tak, jak může ucpaným vodovodem těžko proudit voda, tak také duchovní energie nemůže v dostatečné míře proudit k orgánům, je-li centrum vědomí „ucpané“. V důsledku toho buňky zpomalí své životní procesy a onemocní.

Jako příklad si představme motor automobilu, který již nedostane benzín. Podobně je to i u člověka.

Tělo je automobil, duše je motor.

Duch, energie - je pohonnou látkou.

 

Souvislosti mezi centry vědomí a orgány

 

Každé centrum vědomí zásobuje určité orgány v těle duchovní energií. Následující přehled nám ukazuje, které orgány jsou s určitým centrem spojeny.

(Uvádíme zde 7 center vědomí – čaker, které můžeme promítat v úrovni svého fyzického těla).

I. POŘÁDEK                 

pohlavní orgány, močový měchýř, konečník,  hřeben pánevní s kyčelními klouby, kolena a hlezenní klouby

II. VŮLE        

ledviny a močové cesty, konečník, tlusté střevo

III. MOUDROST 

páteř a mícha, žaludek, tenké střevo, játra, žlučník, slinivka břišní, slezina

IV. VÁŽNOST - srdce, plíce a průdušky, mícha a žebra

V. TRPĚLIVOST - brzlík, mandle, štítná žláza, příštitná tělíska, průdušnice, hrtan, hrdlo, zuby

VI. LÁSKA - oči, uši, orgán rovnováhy, nos, podvěsek mozkový, šišinka

VII. MILOSRDENSTVÍ - mozek

 

Zastínění center vědomí

 

Co je tedy příčinou toho, že dojde k zastínění center vědomí a tím ke snížení toku duchovní energie do těla, které nakonec důsledkem toho onemocní?

Důvod spočívá v chybném chování člověka ­ v jeho negativním cítění, myšlení, řeči a jednání. Negativní, tedy egoistické myšlení a život stojí v protikladu k pozitivnímu, tedy nezištnému, Božímu myšlení a životu. Kdo myslí a žije negativně, nekomunikuje s Božími energiemi. Spíše jim zabraňuje v tom, aby v něm mohly volně proudit a působit. (Přečtěte si úryvek z "Léčení na Logo" v podzáložce Léčení a budete šťastni rozpomenutím...)

Již jsme hovořili o tom, že negativní myšlenky se stávají patrnými nejdříve v auře, tedy ve vyzařování duše, a potom, nejsou-li přeměněny, vchází jako zatížení do duše. Tato zatížení jsou zastíněním center vědomí. Brání tomu, aby božské světlo, duchovní energie, přitékala volně a nerušeně k orgánům a buňkám.

 

Bezprostřední souvislost mezi chybným chováním a zatížením center vědomí

 

Určité chybné chování (tedy v podstatě už myšlení) zastiňují určitá centra vědomí. Existuje bezprostřední souvislost, neboť - jak již bylo objasněno - každé centrum vědomí vykazuje také etickou kvalitu. Protože každé centrum vědomí zásobuje energií určité orgány, dostává se jim ­ v důsledku chybného chování a z toho vyplývajícího zastínění - méně životní síly.

V důsledku toho se funkce orgánu zpomalí a nakonec onemocní.

Vždy existuje souvislost mezi onemocněním orgánu, postiženým centrem vědomí a proviněním proti jím reprezentované božské etické vlastnosti. Přitom je možné učinit tento závěr v obou směrech: od onemocnění k chybnému chování jakožto příčině a stejně tak od chybného chování k organickému nedostatku energie jako následku.

Vezměme si jako příklad žaludek, který je podřízen centru moudrosti. Žaludek má za úkol rozložit prostřednictvím silné žaludeční kyseliny a dalších žaludečních šťáv potravu a tak zahájit a dále řídit (společně s dalšími orgány) životně důležitý proces trávení. Žaludek je ale nucen „spolknout“ to, co se mu dodává - ať již je to dobré, nebo špatné.

V přeneseném slova smyslu reaguje žaludek na každé polknutí zlostí, nezpracovanými konflikty. Nepřijímáme-li a nepojímáme-li věci kladně - tedy moudře - nýbrž reagujeme-li negativně a mnohé spolkneme, leží nám v žaludku jako kámen. Nestráví se, protože se žaludek křečovitě stáhne a bude produkovat žaludeční kyseliny v nedostatečné nebo naopak v nadměrné míře. Podle toho, jak člověk reaguje, bude se žaludek buď překyselovat, nebo mu budou žaludeční kyseliny chybět. Říkáme potom, že někomu leží zlost v žaludku, nebo že se tváříme kysele.

Polykáním hněvu a nezpracovanými konflikty se křečovitě stáhnou jednak nervy a s nimi žaludek, jednak dojde k zastínění centra vědomí moudrosti, čímž proudí k žaludku méně duchovní energie. Jestliže trvá toto nesprávné chování, kdy konflikty nejsou zpracovány, stráveny, zastiňuje se stále více centrum moudrosti - reprezentující m.j. uskutečnění a skutek - žaludek je stále méně zásobován energií a nakonec onemocní.

Vezměme si ještě tyto dva příklady: uši a oči. Když onemocní uši, znamená to, že nechceme něco slyšet, někoho poslouchat, nechceme naslouchat bližnímu, popřípadě také uposlechnout. Odmítáme něco akceptovat, chceme sledovat sobecké zájmy. Může nám scházet nezištná láska.

Máme-li problémy s očima, je možné, že nechceme něco vidět. Nechceme se otevřít něčemu, co bychom mohli nebo měli vidět. Zavíráme před něčím oči. Jsme „krátkozrací“, nevidíme souvislosti, celek; nebo jsme dalekozrací, tzn., že nevidíme to, co je před námi a co by se nás mělo bezprostředně týkat. Postižena mohou být také oční víčka nebo slzné kanálky; možná, že používáme slzy sobecky jako prostředek nátlaku na bližního.

 

Oba tyto příklady mají společné to, že mají za základ egoistický motiv, že se jim nedostává nezištnosti - LÁSKY. Chybné chování sestává přitom zpravidla z mnoha myšlenek, pocitů a pohnutek, které časem vytvářejí odpovídající energetický komplex, jenž na dané centrum vědomí působí a nakonec způsobí onemocnění orgánu.

Nechť tedy i Vy procítíte hlubokou pravdu:

„Nic není bolestivé samo o sobě. Bolest je vždy důsledkem špatného myšlení“

 

Pokud člověk nemá čas zastavit se, aby uslyšel svou podstatu, pokud je plně v zajetí negativního stavu a ovládacích programů (materialismus, kariera, peníze, alkohol, zábava, chamtivost, závist, strach...), pak pouze nemoc na úrovni fyzického těla mu dokáže, že něco dělá proti své vlastní podstatě. A že VŠECHNO JE JINAK…

 

SMYSL nemoci

 

Tak jako negativní myšlení a žití způsobily, že jsme onemocněli, může nás pozitivní myšlení a konání přivést k uzdravení.

První pozitivní kroky ve směru ke zdraví jsou určitě sebepoznání, lítost, odpuštění a napravení, tedy očištění příčin vyvolávajících nemoc (blíže v záložce LÉČENÍ).

To přirozeně předpokládá akceptování nemoci a přiznání, že my sami jsme za ni zodpovědní - a nic a nikdo jiný za ni nenese vinu.

Dalším krokem k překonání nemoci je poznání, že nemoc má nějaký smysl, že jde vlastně o dar, o dar v podobě odpovědi, zda-li žijeme život, jaký jsme sami původně chtěli – podle vesmírných zákonů. Prostřednictvím nemoci je nám dána možnost poznat své chybné chování existující v nás samých a překonat ho – tím v  nás pak duchovní síly zesílí. V podobě nemoci se vlastně vylévá zatížení duše, které se vytvořilo v minulosti - možná již v dřívějších životech. Je to milost, neboť toto duše po odložení svého fyzického těla, v duševní říši, již nemůže. Zde na Zemi se lze pomocí fyzické schránky, těla, mnohého zatížení duše zbavit - např. právě v podobě nemoci.

Když rozpoznáme smysl nemoci a příležitost, kterou nám nemoc dává, a tím ji také přijmeme, pak v nás může vděčnost vystupovat na povrch. Vděčnost je velká pozitivní síla. Může mnohé ovlivnit ­ právě při nemoci a utrpení.

Mnohé nám může být odňato, jsme-li navzdory bolesti a nouzi plni vděčnosti a důvěry. To jsou pozitivní, tedy budující a tím utišující a léčivé energie.

Kdo v utrpení děkuje a miluje, ten je opravdovým velikánem a je blízko spáse.

 

Přátelé, 

 

chápejme tedy NEMOC jako POMOC, která je nám nabídnuta. Volali jsme po ní, jen nevědomě. A Vesmír nám ji poslal. Víme moc dobře, proč ji potřebujeme. Stačí se rozpomenout, začít vnímat své pocity a o to méně se zabývat tím, co se nám falešně jeví jako reálné a důležité – každodenní shon, starosti, práce, peníze, zábava…

 

Vždyť víte, že NEEXISTUJE NIC NEŽ LÁSKA (Vesmír)

 

S láskou ke zdraví i k nemoci
Ema a Auron

 

Přátelé, nabízíme Vám nejen životně důležité informace, ale také Vám rádi ukážeme cestu, po které se dostanete Domů. Nabízíme Vám nejen životně důležité informace, ale také řešení Vašich problémů, neboť všichni jsme jeden celek a je tedy v zájmu všech bytostí (nejen na naší planetě Zemi) všechny individuální problémy odstranit, rozpustit.

Veškeré souvislosti zde uvedených informací s Vaším životem Vám rádi vysvětlíme a poradíme Vám, kam se vydat, abyste našli to, co celý život hledáte.

Klidně se ptejte, my Vám budeme rádi naslouchat...