Šestá kapitola

VNITŘNÍ TĚLO

BYTÍ JE VAŠE NEJHLUBŠÍ JÁ

Hovořil jste o tom, jak je důležité být hluboce zakořeněn ve svém těle. Můžete nám říci, co tím myslíte?

Naše tělo se může stát vstupní bránou do sféry Bytí. Pohovořme si o tom podrobněji.

Nejsem si jistý, zda přesně chápu, co myslíte slovem Bytí.

„Voda? Co tím myslíte? Nerozumím tomu.“ To by řekla ryba, kdyby měla lidskou mysl.

    Nesnažte se pochopit Bytí. Do sféry Bytí jste již nahlédli, ale vaše mysl se snaží všechno vtěsnat do malých škatulek, které potom označuje nálepkami. To však není možné. Bytí nemůžeme poznat, neboť ve sféře Bytí předmět a subjekt poznání splývají v jedno.

    Bytí můžeme cítit jako vždypřítomné já jsem, které je za jménem a formou. Cítit, a tudíž vědět, že jste, a zůstat v tomto hluboce zakořeněném stavu je osvícení. Je to pravda, která vás osvobodí, říká Ježíš.

Osvobodí od čeho?

Od iluze, že nejste ničím víc než hmotným tělem a myslí. Toto „iluzorní já“, jak tomu říká Buddha, je naším základním omylem. Od strachu, který je důsledkem této iluze a který vás mučí tak dlouho, dokud odvozujete svou totožnost z této pomíjivé formy. A od hříchu, jenž je utrpením, kterého se nezbavíte, dokud vaše iluzorní já určuje, co si myslíte, říkáte a děláte.

REALITU HLEDEJTE ZA SLOVY

Nemám rád slovo hřích, neboť to naznačuje, že jsem souzen a shledán vinným.

To chápu. Kolem takových slov jako hřích se během staletí nahromadilo mnoho mylných interpretací, nicméně tato slova obsahují základní pravdu. Jestliže vám tyto interpretace brání rozpoznat realitu, kterou jednotlivá slova označují, pak je nepoužívejte. Nelpěte na slovech. Slovo je pouhým prostředkem. Je to abstrakce. Podobně jako ukazatel ukazuje na něco jiného. Například slovo med není med. O medu můžete hovořit, jak dlouho chcete, ale dokud jej neochutnáte, opravdu nevíte, co to je. Jakmile med ochutnáte, slovo med ztratí svou důležitost. Přestanete na něm lpět. Podobně je to se slovem Bůh. O Bohu můžete hovořit celý život, ale to neznamená, že znáte realitu, kterou to slovo označuje. Slovo Bůh je často jen duševním idolem.

    A může to být i naopak: kdyby se vám z nějakého důvodu nelíbilo slovo med, mohlo by vám to zabránit v tom, abyste med kdy ochutnali. Kdybyste měli silný odpor ke slovu Bůh, mohli byste popírat nejen slovo, ale také realitu, kterou to slovo označuje. Připravili byste se o možnost tuto realitu vnímat. To všechno je ovšem spojeno s tím, že se ztotožňujete se svou myslí.

    Takže když vám nějaké slovo nic neříká, nahraďte je jiným slovem. Nelíbí-li se vám slovo hřích, říkejte tomu nevědomí nebo šílenství. Tak se dostanete blíž k realitě, kterou slovo hřích označuje.

Ani tato slova se mi nelíbí, protože naznačují, že je se mnou něco v nepořádku. Mám pocit, že jsem souzen.

Samozřejmě že je s vámi něco v nepořádku – ale nejste souzeni.

    Nechci vás osobně urážet, ale nejste snad součástí lidstva, které jen ve dvacátém století zavraždilo 100 milionů členů svého vlastního druhu?

Máte na mysli kolektivní vinu?

To není otázka viny. Dokud jste ovládáni egoickou myslí, podílíte se na kolektivním šílenství. Možná jste nikdy nepřemýšleli o situaci člověka ve stavu ztotožnění s egoickou myslí. Otevřete oči a uvidíte všeprostupující strach, zoufalství, chamtivost a násilí. Podívejte se na ukrutnosti, jež lidé působí jeden druhému a všem ostatním živým tvorům na této planetě. Nemusíte odsuzovat. Stačí se dívat. Lidské chování je hřích. Je to šílenství. Je to nevědomí. A především nezapomínejte pozorovat svou vlastní mysl. A hledejte v ní kořeny šílenství.

HLEDEJTE SVOU NEVIDITELNOU A NEZNIČITELNOU REALITU

Řekl jste, že naše ztotožnění s tělesnou formou je součástí iluze. Jak nám tedy naše tělo, naše hmotná forma může pomoci uvědomit si Bytí?

Vaše viditelné a hmatatelné tělo vás nemůže dovést do sféry Bytí. Viditelné tělo je pouze vnější schránkou či omezeným a deformovaným obrazem hlubší reality. V přirozeném stavu spojení s Bytím však lze tuto hlubší realitu vnímat jako neviditelné vnitřní tělo. Takže „žít v těle“ znamená vnímat tělo zevnitř, vnímat život uvnitř těla a přestat se ztotožňovat s vnější formou.

    To je ovšem jen počátek vnitřní cesty, která vás vede stále hlouběji do sféry hlubokého klidu a zároveň úžasné síly a pulzujícího života. Začnete si uvědomovat, že nejste jen bezvýznamným, efemérním fragmentem v nepřátelském vesmíru. Pod povrchem své vnější formy jste spojeni s něčím tak nesmírným, nepochopitelným a posvátným, že si to nelze ani představit, ani o tom mluvit – ale já o tom teď přesto mluvím. Nedělám to proto, abych vám dal něco, v co byste mohli věřit, ale proto, abych vám ukázal, jak to můžete poznat sami.

    Dokud se ztotožňujete se svou myslí, jste odříznuti od Bytí. Jste-li soustředěni na svou mysl – jako většina lidí -, nejste ve svém těle. Vaše mysl absorbuje celé vaše vědomí a proměňuje je v myšlenky. Nemůžete přestat myslit. Nutkavé myšlení je kolektivní nemocí lidstva. Vaše totožnost, odvozená z činnosti vaší mysli, není zakořeněna v Bytí a stává se zranitelnou duševní abstrakcí, která vyvolává strach jako převládající emoci. Ve vašem životě pak chybí to jediné, na čem záleží: vědomí vašeho hlubšího já – vaše neviditelná a nezničitelná realita.

    Chcete-li si uvědomovat Bytí, musíte osvobodit své vědomí od své mysli. To je jeden z nejdůležitějších úkolů na vaší duchovní cestě. Musíte soustředit svou pozornost nikoli na své myšlení, nýbrž do svého těla, kde můžete vnímat Bytí jako neviditelné energetické pole, jež dává život tomu, co vnímáte jako hmotné tělo.

SPOJTE SE S VNITŘNÍM TĚLEM

Zkuste to hned teď. Pro začátek bude dobré, když zavřete oči. Později, až se naučíte „být ve svém těle“, to nebude nutné. Soustřeďte svou pozornost do svého těla. Vnímejte je zevnitř. Je živé? Cítíte život ve svých rukou, pažích, nohou, chodidlech – v břiše, v hrudi? Vnímáte jemnou energii, která prostupuje celým vaším tělem a dává život každému orgánu a každé buňce? Cítíte tuto energii ve všech částech těla zároveň jako jediné energetické pole? Na několik minut se soustřeďte na pocity ve svém vnitřním těle. Nepřemýšlejte o nich. Vnímejte je. Čím víc se soustředíte, tím líp je budete vnímat. Budete mít pocit, jako by každá buňka byla živější, a máte-li dobrou představivost, můžete vidět, jak vám tělo začíná zářit. Ačkoli vám taková představa může dočasně pomoci, soustřeďte se především na své pocity. I sebekrásnější představa je definovaná formou, a proto nemůže proniknout tak hluboko.

Pocity vašeho vnitřního těla jsou beztvaré, neomezené a bezedné. Můžete jít stále hlouběji. Soustřeďte se na všechno, co cítíte. Možná cítíte jemné pálení v rukou nebo chodidlech. To prozatím stačí. Soustřeďte se na to. Vaše tělo se probouzí. Později budeme cvičit víc. Teď otevřete oči, ale nepřestávejte vnímat vnitřní energetické pole ve svém těle. Vnitřní tělo leží na hranici mezi vaší hmotnou formou a vaší podstatou, vaší pravou přirozeností. Buďte s ní ve stálém spojení.

TRANSFORMACE SKRZE TĚLO

Proč většina náboženství odsuzuje nebo odmítá tělo? Zdá se, že většina duchovních hledačů považuje tělo za překážku nebo dokonce za něco hříšného.

Proč tak málo hledačů něco našlo?

    Na tělesné úrovni jsou lidé velmi blízko zvířatům. Se zvířaty sdílíme všechny základní tělesné funkce – rozkoš, bolest, dýchání, jedení, pití, vyprazdňování spaní, sexuální pudy a samozřejmě narození a smrt. Ve chvíli, kdy se kdysi dávno lidské bytosti zřekly své Božské přirozenosti a vydaly se zkusit cestu bez Boha, začali pseudotvůrci pilně pracovat na tom, aby se přirozenost lidských bytostí odvozovala z vnějších – přírodních zákonitostí, namísto těch pravých, duchovních. Dařilo se jim a lidské bytosti jimi pseudostvořené nakonec získaly zvířecí přirozenost. (Genetické manipulace pseudotvůrců - viz Nové Zjevení Pána Ježíše Krista nebo také v záložce Lidská duchovnost - pozn. webu).

Dlouhé věky pokusů pseudotvůrců přinesly své ovoce. Člověk se „probudil ve zvířecím těle“, dostal do vínku něco ze zvířecích genů. Hlavním smyslem tohoto experimentování pseudotvůrců bylo uvést lidské bytosti do nevědomosti o tom, kým opravdu jsou, a zabránit jim kdy přijít na to, že jejich podstata je duchovní, že jejich život je odvozen z něčeho jiného, než ze hmoty.

Někteří hloubaví lidé se snažili vyciťovat pravdivost toho, kým opravdu jsou, a jednou se tak pokusili „vyřešit“ problém. Zdá se, že jej však řešili svou myslí a zapomněli na svou skutečnou podstatu. Lidé na celém světě začali hledat Boha, spásu nebo osvícení skrze odmítání těla. Dokonce si začali působit tělesnou bolest, aby své tělo potrestali, protože je považovali za hříšné. Křesťané tomu říkali umrtvování těla. Stoupenci jiných náboženství se snažili uniknout z těla skrze extatické stavy. Mnoho lidí to stále dělá. Dokonce i Buddha praktikoval extrémní askezi po dobu šesti let, ale osvícení dosáhl, teprve když se této praxe vzdal.

Skutečností je, že nikdo se nikdy nestal osvíceným prostřednictvím popírání těla. Ačkoli to může být fascinující a ačkoli můžete zakusit přechodné stavy osvobození od hmotných forem, nakonec se vždycky musíte vrátit do svého těla, kde dochází k transformaci. Transformace je možná jedině skrze tělo, nikoli mimo tělo. Proto žádný skutečný mistr nikdy neobhajoval myšlenku odmítání nebo trvalého opuštění těla.

    Ze starých učení týkajících se těla zůstaly jen fragmenty jako například Ježíšův výrok, že „celé vaše tělo se naplní světlem“. Téměř nikdo však nechápe skrytý smysl některých dalších prohlášení, v tom, že transformační proces zahrnuje proměnu, zjemňování hmotného těla přes úrovně polohmotné až po jemnohmotné, tedy ty duchovní. Duchovní tělo, kterým všichni jsme, však téměř nikdo nezná. Nesčetné množství duchovních hledačů proto nenašlo osvícení.

Můžeme znovu najít ztracená učení o významu těla nebo je zrekonstruovat z existujících fragmentů?

To není nutné. Ani důležité. Všechna duchovní učení mají svůj původ v jediném Zdroji. V tomto smyslu vždy existoval jen jediný mistr, který se projevuje v různých formách. Já jsem tím mistrem a vy jste tím mistrem, jakmile jsme schopni spojit se s naším vnitřním Zdrojem. S tímto Zdrojem se můžeme spojit skrze své vnitřní tělo. Ačkoli všechna duchovní učení pocházejí z jediného Zdroje, jakmile jsou vyslovena nebo napsána, nejsou ničím než sbírkou slov – a slovo, jak už jsem řekl, není nic než ukazatel, jenž ukazuje na realitu. Všechna taková učení ukazují cestu ke Zdroji.

    Už jsem hovořil o Pravdě, která je skrytá ve vašem těle – ve vaší duchovní podstatě – ale ještě jednou shrnu ztracená učení mistrů – takže tady je další ukazatel. Snažte se při čtení vnímat své vnitřní tělo.

KÁZÁNÍ O TĚLE

To, co vidíte jako hmotnou strukturu nazývanou tělo, není skutečné – to nejste vy. Je to falešný obraz vaší reality, která je mimo narození a smrt, je to obraz vytvořený vaší myslí, jež vytváří tělo jako důkaz své víry v oddělenost a ospravedlnění svého strachu. Neodmítejte své tělo, neboť uvnitř tohoto symbolu pomíjivosti, omezenosti a smrti, jejž vnímáte jako iluzorní výtvor své mysli, se skrývá krása vaší nesmrtelné reality. Pravdu nehledejte nikde jinde, neboť ji můžete najít pouze ve svém těle.

    Nebojujte proti svému tělu, neboť když to děláte, bojujete proti své vlastní realitě. Tělo, které vidíte a kterého se dotýkáte, je jen iluzorním závojem. Pod ním je skryto neviditelné vnitřní tělo, brána do sféry Bytí, do sféry věčného Života. Skrze své vnitřní tělo jste neoddělitelně spojeni s jediným, věčně přítomným Životem – který je mimo narození a smrt. Skrze své vnitřní tělo jste navždy totožní s Bohem.

MĚJTE HLUBOKÉ KOŘENY

Buďte ve stálém spojení se svým vnitřním tělem – neustále je vnímejte. To prohloubí a promění váš život. Čím víc si uvědomujete své vnitřní tělo, tím vyšší je jeho energie. Na vyšší energetické úrovni vás nemůže ovlivnit žádná negativita a vy přitahujete nové situace, jež jsou odrazem této vyšší energie.

    Budete-li si uvědomovat své vnitřní tělo, budete zakořeněni v přítomném okamžiku. Neztratíte se ve vnějším světě a neztratíte se ve své mysli. Vaše myšlenky a emoce, vaše obavy a touhy vás přestanou ovládat.

    Sledujte, prosím, kde je vaše pozornost v tomto okamžiku. Čtete tato slova. Ta jsou středem vaší pozornosti. Okrajově si uvědomujete také své okolí a další lidi. Vaše mysl může reagovat na to, co čtete. A přece to vše nemusí absorbovat veškerou vaši pozornost. Snažte se být ve spojení se svým vnitřním tělem. Část své pozornosti soustřeďte dovnitř. Vnímejte celé své tělo zevnitř jako jediné pole energie. Jako byste četli celým svým tělem. Tohle cvičení opakujte v následujících dnech a týdnech.

    Nesoustřeďujte svou pozornost jen na svou mysl a vnější svět. Soustřeďte se na to, co děláte, ale zároveň vnímejte své vnitřní tělo. Zůstaňte v něm zakořeněni. Pozorujte, jak to ovlivňuje stav vašeho vědomí a kvalitu toho, co děláte.

    Kdykoli na něco čekáte, uvědomujte si své vnitřní tělo. Dopravní zácpy a čekání ve frontách vám budou připadat zábavné. Soustřeďte se hlouběji do svého těla a budete si hlouběji uvědomovat přítomný okamžik.

    Umění uvědomovat si své vnitřní tělo se vám stane novým způsobem života; trvalé spojení s Bytím dá vašemu životu hloubku, jakou jste nepoznali nikdy předtím.

    Jste-li hluboce zakořeněni ve svém těle, je snadné být pozorovatelem své mysli. Nemůže vámi otřást nic z toho, co se děje ve vnějším světě.

    Pokud se nesoustředíte na přítomný okamžik – pokud nezůstanete ve svém těle -, budete ovládáni svou myslí. To, co jste se naučili v minulosti, bude ovládat vaše myšlení a chování. Občas se toho můžete zbavit, ale nikdy ne na dlouho. Tak je tomu zejména v obtížných situacích. Vaše reakce budou nevědomé, automatické a předvídatelné, neboť budou vyvolávány strachem, jenž je základní emocí vědomí ztotožněného s myslí.

    Proto se v obtížných situacích snažte soustředit na vnitřní energetické pole ve svém těle. Stačí jen několik vteřin, ale musíte se soustředit v okamžiku, kdy se objeví problém. Jakýkoli odklad umožní vaší mysli, aby vás ovládla. Jakmile začnete vnímat své vnitřní tělo, ihned se uklidníte, neboť odvedete pozornost od své mysli. Je-li nutno reagovat, vaše reakce vycházejí z hlubší úrovně vašeho vnitřního těla. Jako je slunce jasnější než plamen svíčky, Bytí obsahuje nesrovnatelně víc inteligence než vaše mysl.

    Dokud jste ve vědomém spojení se svým vnitřním tělem, jste jako strom, který je hluboce zakořeněn v zemi, nebo jako budova, která má hluboké a pevné základy. Tohoto srovnání použil Ježíš v onom často nepochopeném podobenství o dvou mužích, kteří stavějí dům. Jeden muž postaví dům na písku, a když přijde bouřka, voda dům odnese. Druhý muž kope hluboko, až narazí na skálu, a na ní postaví dům, který voda neodnese.

NEŽ VSTOUPÍTE DO SVÉHO TĚLA, ODPUSŤTE

Když jsem se snažil soustředit se na své vnitřní tělo, měl jsem velmi nepříjemný pocit. Byl jsem nervózní a cítil jsem jakousi nevolnost. Takže jsem necítil to, o čem tu mluvíte.

Pravděpodobně jste cítil nějakou emoci z minulosti, kterou jste si neuvědomoval, dokud jste nesoustředil pozornost do svého těla. Pokud si takovou emoci neuvědomíte, zabrání vám vstoupit do vnitřního těla, které leží pod ní. To neznamená, že byste o své emoci měl přemýšlet. Stačí ji jen pozorovat a přijmout ji takovou, jaká je. Některé emoce jsou snadno rozpoznatelné: hněv, strach, zármutek atd. Jiné je těžší pojmenovat. Mohou být jen neurčitým pocitem neklidu nebo napětí. Není však důležité emoce pojmenovat, důležité je uvědomit si je. Pozornost je klíčem k transformaci – a plná pozornost vede k přijetí. Pozornost je jako paprsek světla – soustředěná síla vašeho vědomí, která transformuje všechno v sebe samu.

    Ve zdravém organismu mají emoce velmi krátké trvání. Emoce je jako vlna na hladině vašeho Bytí. Nejste-li však ve svém těle, emoce ve vás mohou přežít několik dní nebo týdnů nebo se mohou spojit s dalšími emocemi podobné frekvence, jež tvoří vaše emoční tělo. Tento parazit ve vás může žít mnoho let a může způsobit různé nemoci.

    Proto vnímejte své emoce a snažte se zjistit, zda vaše mysl nelpí na pocitech viny, sebelítosti nebo zášti. Jestliže ano, znamená to, že jste neodpustili. Možná jste neodpustili sobě, druhému člověku nebo nějaké situaci – minulé, současné nebo budoucí -, kterou vaše mysl odmítá přijmout. Ano, vaše mysl může odmítat i budoucnost, protože ji považuje za nejistou a neovladatelnou. Odpuštění znamená vzdát se hněvu a zármutku. K tomu dojde přirozeně, jakmile si uvědomíte, že vaše negativní emoce pouze posilují vaše falešné já. Odpustit znamená nebránit se životu – dovolit životu, aby žil skrze vás. Odmítání života vede k bolesti a utrpení a mnohdy k tělesnému onemocnění.

    Jakmile opravdu odpustíte, osvobodíte se od nadvlády své mysli. Neschopnost odpouštět je v povaze mysli. Ego nemůže žít bez konfliktu. Mysl nemůže odpustit. Odpustit můžete pouze vy. Soustředíte se na přítomný okamžik, vstoupíte do svého těla a vnímáte živoucí klid, který vyzařuje z Bytí. Proto Ježíš řekl: „Než vstoupíte do chrámu, odpusťte.“

VAŠE SPOJENÍ S NEVIDITELNÝM BYTÍM

Jaký je rozdíl mezi vědomou přítomností a vnitřním tělem?

Vědomá přítomnost je čisté vědomí – vědomí osvobozené od mysli, od světa formy. Vnitřní tělo je vaším spojením s neviditelným Bytím a ve svém nejhlubším aspektu je tímto Bytím: Zdrojem, z nějž vyzařuje vědomí jako světlo ze slunce. Vědomí vnitřního těla je vědomí, které se rozpomíná na svůj původ a vrací se ke Zdroji.

Je toto neviditelné Bytí totéž co Bytí?

Ano. Výraz neviditelné bytí se snaží vyjádřit negativním způsobem to, co je nevyslovitelné, nepředstavitelné a nemyslitelné. Říká, čím není, a tím ukazuje na to, čím je. Naopak Bytí je pozitivní výraz. Ale nelpěte na žádném z těchto výrazů. Jsou to jen ukazatele.

Řekl jste, že vědomá přítomnost je vědomí osvobozené od mysli. Kdo vědomí osvobozuje?

Vy. Ale protože jste ve své podstatě vědomím, lze říci, že je to probuzení vědomí z iluze formy. To ovšem neznamená, že vaše vlastní forma okamžitě zmizí v explozi světla. Můžete pokračovat ve své přítomné formě, ale zároveň si můžete uvědomovat svou beztvarou a nesmrtelnou podstatu.

Musím přiznat, že tomu nerozumím, ale na jisté hlubší úrovni vím, o čem mluvíte. Je to spíš pocit než cokoli jiného. Nemýlím se?

Nemýlíte se. Pocity vás dovedou blíž k tomu, čím opravdu jste. Nemohu vám říci nic, co byste v hloubi své duše už neznali. Jakmile dosáhnete určitého stadia vnitřního spojení, poznáte pravdu, když ji slyšíte. Pokud jste toho stadia ještě nedosáhli, soustřeďte se na své tělo a to vám pomůže.

ZPOMALENÍ PROCESU STÁRNUTÍ

Uvědomování si vnitřního těla má další blahodárné účinky v hmotné sféře. Jedním z nich je zpomalení stárnutí hmotného těla.

    Zatímco vnější tělo poměrně rychle stárne, vnitřní tělo se časem nemění. Energetické pole vnitřního těla budete vnímat stejně ve dvaceti jako v osmdesáti. Bude stejně živé. Jakmile se osvobodíte od své mysli a začnete žít ve svém vnitřním těle a v přítomnosti, vaše hmotné tělo se bude cítit lehčí a živější. Čím víc si uvědomujete své tělo, tím řidší se stává jeho molekulární struktura. Vyšší vědomí znamená oslabení iluze hmotnosti.

    Ztotožňujete-li se víc se svým vnitřním tělem, než se svým vnějším tělem, žijete-li v přítomnosti a nejste-li ovládáni minulostí ani budoucností, nehromadíte čas ve své duši ani v buňkách svého těla. Nahromadění času snižuje schopnost buněk obnovovat se. Takže když žijete ve vnitřním těle, vnější tělo stárne mnohem pomaleji, a i když stárne, vaše věčná podstata vyzařuje skrze vnější formu a vy nevypadáte jako starý člověk.

Existuje nějaký vědecký důkaz, který by to potvrzoval?

Vyzkoušejte to a důkazem budete vy.

POSILOVÁNÍ IMUNITNÍHO SYSTÉMU

Dalším blahodárným účinkem tohoto cvičení v hmotné sféře je posílení imunitního systému, k němuž dochází, když žijete ve svém těle. Čím víc si uvědomujete své tělo, tím silnější je váš imunitní systém. Jako by se probudila každá buňka. Vaše tělo miluje vaši pozornost. Pozornost je také velice účinnou formou sebeléčení. Většina nemocí přichází, když nejste přítomni ve svém těle. Není-li pán v domě, začnou přicházet nezvaní hosté. Žijete-li ve svém těle, nezvaní hosté nemohou vstoupit.

    Vědomá pozornost posiluje také duševní imunitní systém. Tento systém vás chrání před negativní energií druhých lidí, která je velmi nakažlivá. Žijete-li ve svém těle, zvyšuje se frekvence vašeho energetického pole, takže všechno, co vibruje na nižší frekvenci – strach, zlost, deprese -, existuje v úplně jiné rovině reality. Nižší frekvence už nevstupují do vašeho vědomí, a jestliže ano, nemusíte se jim bránit, neboť vámi jen procházejí. Nepřijímejte ani neodmítejte nic z toho, co vám říkám. Vyzkoušejte si to sami.

    Existuje jedna velice účinná meditace, kterou můžete dělat, kdykoli chcete posílit svůj imunitní systém. Tato meditace je obzvlášť účinná, když cítíte první příznaky nemoci. Také neutralizuje poruchy ve vašem energetickém poli způsobené nějakou formou negativity. Pokud však nežijete ve svém těle, účinky této meditace budou jen dočasné. Tady je:

    Kdykoli máte čas, zejména večer před spaním nebo ráno po probuzení, „zaplavte“ své tělo vědomím. Zavřete oči. Lehněte si na záda. Soustřeďte svou pozornost na jednotlivé části těla: ruce, nohy, břicho, hruď atd. Vnímejte energii uvnitř těchto částí. Na každou se soustřeďte po dobu patnácti vteřin. Pak nechte svou pozornost několikrát proběhnout celým tělem jako vlnu od hlavy až k patě a zpátky. Pokračujte asi minutu. Pak vnímejte své vnitřní tělo jako jediné energetické pole. Vnímejte je několik minut. Intenzivně vnímejte každou buňku ve svém těle. Nedělejte si starosti, když vaše mysl občas odvede vaši pozornost od vašeho těla a vy začnete o něčem přemýšlet. Jakmile si to uvědomíte, obraťte svou pozornost zpátky ke svému vnitřnímu tělu.

VYUŽIJTE SVŮJ DECH

Když je moje mysl velice aktivní, nemohu od ní odtrhnout pozornost a nejsem schopen vnímat své vnitřní tělo. To se stává zejména ve chvílích zármutku nebo strachu. Můžete mi dát nějakou radu?

Kdykoli je pro vás obtížné navázat spojení se svým vnitřním tělem, soustřeďte se nejdřív na svůj dech. Vědomé dýchání, což je velice účinná meditace, vás uvede do kontaktu s vaším tělem. Sledujte svůj dech, jak proudí dovnitř a ven z vašeho těla. Dýchejte zhluboka a vnímejte, jak se vám roztahuje a stahuje břicho při každém nadechnutí a vydechnutí. Zavřete oči a představujte si, že jste obklopeni světlem nebo ponořeni do nějaké zářivé látky – moře vědomí. Pak světlo nadechujte. Představujte si, jak vám naplňuje celé tělo. Postupně se soustřeďte na své pocity. Nyní jste ve svém těle. Nelpěte na žádné vizuální představě.

TVŮRČÍ POUŽITÍ MYSLI

Potřebujete-li použít svou mysl pro nějaký specifický účel, užívejte ji ve spojení se svým vnitřním tělem. Mysl můžete užívat tvůrčím způsobem, jedině když si uvědomujete přítomný okamžik a nemyslíte. Tohoto stavu dosáhnete nejsnáze skrze své tělo. Potřebujete-li najít nějaké řešení nebo tvůrčí myšlenku, přestaňte myslit a soustřeďte se na své vnitřní energetické pole. Uvědomte si vnitřní klid. Až opět začnete přemýšlet, vaše myšlení bude svěží a tvůrčí. Kdykoli o něčem přemýšlíte, pohybujte se mezi myšlením a nasloucháním svému vnitřnímu klidu. Jinými slovy, myslete celým tělem, nejen hlavou.

UMĚNÍ NASLOUCHAT

Když vám někdo něco říká, poslouchejte celým tělem, nejen svou myslí. Vnímejte energetické pole svého vnitřního těla. To odvrátí vaši pozornost od myšlení a vytvoří klidný prostor, který vám umožní opravdu naslouchat. Dáváte druhému člověku prostor – prostor být. To je ten nejcennější dar, jaký můžete darovat. Většina lidí neumí naslouchat, protože jejich pozornost je soustředěna na myšlení. Proto nevnímají to, na čem opravdu záleží: Bytí druhého člověka pod povrchem mysli a slov. Samozřejmě že Bytí druhých můžete vnímat pouze skrze své vlastní Bytí. Tohle je počátek vědomí jednoty, kterou je láska. Na nejhlubší úrovni Bytí jste totožní se vším, co existuje.

    Většina lidských vztahů je založena na interakci lidských myslí, nikoli na komunikaci lidských bytostí. Proto je v lidských vztazích tolik konfliktů. Dokud jste ovládáni svou myslí, nevyhnete se problémům. Spojení s vnitřním tělem vytváří volný prostor, v němž lidské vztahy mohou vzkvétat.

Další část provázení mocí přítomného okamžiku nabízíme v následující podzáložce s názvem  Brány do sféry neviditelného Bytí