O lidském duchovním, duševním a fyzickém vybavení a o metodách léčení jejich problémů

O náležitém chápání pojetí karmy a reinkarnace

Výtah z knihy „Poselství z nitra“, str. 108 – 112, Poselství 30.

Dne 30. dubna 1982.

Dnes bylo Pánem zjeveno následující.

„Je nutno zas a znova uvědomit a připomenout následující důležitá fakta:

Každý, kdo přichází na planetu Zemi, přináší s sebou vše potřebné k tomu, aby účinně a úspěšně splnil účel vlastní inkarnace na Zemi. Nic nechybí.

Stav, proces, kondice, obsah, rozsah, stupeň, kvalita a kvantita vlastních schopností, nástrojů, darů, talentů či jejich nedostatku a podobných věcí jsou určovány specifickou volbou, kterou jeden (každý) učinil před inkarnací na Zemi, aby se tato volba úspěšně a efektivně aktualizovala, realizovala, projevila a přinesla plný a úplný užitek, plody a vyčerpání takové volby.

Existují mnohé možnosti toho, jak se taková volba aktualizuje a realizuje.

(1)

Někteří lidé si zvolili být a žít určitým způsobem a v určitém rozpoložení během trvání jejich délky života v přírodním stupni a ve fyzickém těle, když jsou na Zemi.

(2)

Jiní si zvolili postupovat v krocích, od jednoho bodu ke druhému, volíce určité změny ve svém životním stylu, aby tak mohl dojít plodného uzrání poslední, nejdůležitější účel jejich života na Zemi. Tyto druhé případy mohou zahrnovat v následnosti dva či více zcela odlišných životních stylů, velmi často protikladných. V tomto případě nemůže finální volba vlastního bytí na Zemi dojít plodného uzrání bez prožití předchozích voleb.

Ať je volba jakákoli, každému je plně poskytnuto vše, co za tímto účelem potřebuje. Nic více, nic méně. Méně by vedlo k selhání v realizaci vlastní volby. V tomto případě by příležitosti, které by u jednoho byly přítomny, nemohly být náležitě zužitkovány. Více by znamenalo porušení vlastní svobody volby, což by blokovalo jedincovo náležité projevování se v rámci jeho volby.

Ať se jedná o jakýkoli případ, aby se cokoli činilo, musí být jeden vybaven nejdůležitějším principem života - Niternou myslí - kde je přítomnost Nejvyššího, z kteréžto přítomnosti jeden žije a úspěšně plní svůj účel bytí na Zemi (či na jakémkoli jiném místě).

Ale to, že má Niternou mysl a přítomnost Nejvyššího v ní, ustanovuje určitý paradox z hlediska voleb v přírodním stupni, a tedy daleko více z hlediska volby inkarnovat se na Zemi, kde je negativní stav v dominantní a aktivované kondici.

Paradoxem je, že Niterná mysl a přítomnost Nejvyššího v ní obsahuje prostředky, způsoby, nástroje, možnosti a znalosti v úplnosti a plnosti daleko překračující a přesahující cokoli, co si kdo zvolil mít či aktualizovat ve svém jednotlivém životním období. Tento paradox je vyřešen aktivací jen těch oblastí a úrovní Niterné mysli, které jsou v každém jednotlivém období potřeba a nutné v procesu naplňování vlastní volby. Zbytek Niterné mysli je v dřímajícím stavu (pokud se to týká jeho projevování se v přírodním stupni Země) a ve stavu připravenosti být aktivován, kdykoli nastane náležitá potřeba.

Jelikož je však život každého tak či onak v neustálém pokroku, a protože tento pokrok pokračuje věčně, je nutné, aby každý v sobě měl veškeré možné možnosti volby na věčnost. Bez této možnosti a perspektivy by nebylo možné počínat a činit žádné další volby. Bez tohoto rozpoložení by nebylo možno u nikoho udržovat životní podpůrný systém. Jak jeden kráčí od jedné volby ke druhé, potenciály Niterné mysli se aktivují, a stávají se dostupnými další schopnosti, prostředky, způsoby, nástroje atd. pro realizaci a aktualizaci každé následné volby.

Proto je pro jedincovo přežití životně důležité, že bez ohledu na fakt, že nemá dle vlastní volby plný přístup k plnosti obsahu vlastní Niterné mysli (zvláště během vlastní délky života na Zemi), má v sobě Niternou mysl a přítomnost Nejvyššího v ní, z níž může získat vše, co potřebuje ke změně od jedné volby ke druhé navěky. Bez přítomnosti této věčné příležitosti by život pro nikoho neměl žádný smysl a význam.

Tedy v procesu jedincova vlastního života během zvoleného údobí jeho Niterná mysl uvolňuje jen tolik, nakolik je to pro tuto jednotlivou délku života a pro jakýkoli krok, který si v ní určil zaujmout, nutné a potřebné.

Když se někdo inkarnuje na Zemi kvůli splnění určité volby či voleb, pečlivě vyhledává nejpříhodnější rozpoložení, situace, prostředí, linie, dědictví atd., aby mohlo být k dispozici vše pro úspěšné završení vlastního účelu bytí v tomto jednotlivém životním údobí.

Bylo by velkým omylem předpokládat, že lidé se objevují na této Zemi v tom či onom sociálním, rasovém, fyzickém atd. prostředí s tím či oním problémem, omezením či excesem holou náhodou, aniž by to bylo jakkoli naplánováno či zvoleno. Takový závěr je vědeckou nesprávností, která lidi přivádí k mnoha mylným závěrům a neefektivnímu zacházení s jejich kondicí.

NIC se neobjevuje či neodehrává náhodou. Cokoli se v jednom jednotlivém životním údobí děje, je vždy bez jakékoli výjimky určováno vlastními volbami a svobodnou vůlí. Avšak tyto svobodné volby byly učiněny v Absolutním procesu myšlení Nejvyššího před vlastním fyzickým zrozením. Ti, kteří se inkarnují z negativního duchovního stavu, jsou taktéž dotázáni, zdali si to volí z vlastní vůle, berouce plnou zodpovědnost za následky takové volby. (V negativním stavu jsou však tyto volby činěny za zásadně odlišných podmínek! - pozn. webu).

Takže jeden je plně zodpovědný za vlastní volbu, i když neexistuje žádné vědomé uvědomění či vědomá paměť takové volby. Toto omezení - vymazání paměti - platí jen pro ty, kdo si zvolili inkarnovat se na planetu Zemi, kde existuje dominantní a aktivovaný negativní stav.

Vědomá znalost a paměť takové volby by v tomto ohledu zcela znehodnotila vlastní nutnou zkušenost, která je velmi životně důležitá z hlediska univerzálního poučení a duchovního pokročení.

Avšak to, že není vědomé uvědomění a vědomá paměť takové volby, neznamená, že se o ní neví niterně, nevědomě a ve vlastní Niterné mysli. Fakticky to lze objevit v procesu vlastního jednotlivého životního údobí, po naplnění určitých kroků voleb, v hluboké hypnóze nebo podobných kondicích během vlastního určeného osudu, když bylo získáno určité poučení z určité zkušenosti, když je doba pohnout se k dalšímu kroku a změně atd.

Při pohledu na tuto skutečnost je zřejmé, že každý na Zemi bez ohledu na kondici, ve které byl, je a bude, ať je to zevní ubohost, nebo zevní štěstí, je úplně zodpovědný za cokoli, co v každém jednotlivém okamžiku svého životního údobí prožívá.

K tomuto pravidlu neexistují žádné výjimky.

Takže předtím, než se jedinec inkarnuje na tuto Zemi (nebo ať by to mělo být jakékoli místo), vyhledává synchronnost mezi vlastní volbou a okolnostmi, které jsou nejvhodnější a nejpříhodnější pro naplnění vlastní volby. Tedy jeden si volí dědickou linii a svůj podíl v ní, které chce pojmout a následovat; okamžik lineárního časového kontinua, ve kterém chce do tohoto jednotlivého dědičného kartelu vstoupit; geny, které jsou nejvhodnější a nejpříznivější pro vlastní fyzický, duševní a duchovní projev v tomto jednotlivém životním věku; vlastní specifickou matku a otce pro početí, které je třeba zesynchronizovat s přijetím této dědické linie; sociální, politické, rasové, ekonomické, fyzické atd. prostředí, které kdo potřebuje mít za tímto účelem, a všechny ostatní potřebné situace, kondice, stavy a procesy, aby mohl zcela a úplně vyčerpat vlastní volbu či volby.

Z toho, co zde bylo řečeno, je velmi zřejmé, že vlastní životní styl na Zemi není v nejzazším smyslu nijak determinován, podmiňován či ovlivňován dědičností, prostředím nebo nějakými jinými zevními faktory. Právě opak je pravdou. Jeden si určuje svou vlastní volbou druh dědictví, prostředí či jakýchkoli jiných zevních a vnitřních faktorů tohoto jednotlivého života, které chce mít pro uskutečnění vlastního účelu bytí na této Zemi.

Takže je zcela marné a nespravedlivé obviňovat někoho či něco z toho, co se ve vlastním životě děje bez ohledu na to, jak náhodně či "mimo vlastní kontrolu" se to objevuje. Lidé mají sklon omlouvat sami sebe za to, čím jsou, obviňujíce své prostředí, rodiče, rasu, sociální situaci atd., aniž si uvědomují, že sami sebe umístili do všech svých šlamastik jako součástí svých voleb, které učinili před inkarnací na této Zemi. Ze své svobodné vůle souhlasili s tím, aby podstoupili přesně takové zkušenosti z velmi důležitých duchovních, kosmických, univerzálních, osobních, soukromých a intimních důvodů, které ve většině případů nejsou pro ně rozpoznatelné anebo vědomě vnímatelné a srozumitelné během jejich životního údobí na Zemi nebo po určité časové období pobytu na Zemi.

Avšak duchovnímu stavu událostí je vlastní to, že KAŽDÝ JE S TO MĚNIT to, co si dříve zvolil, tedy svůj "osud". To znamená, že každý smí - dle své svobodné vůle a volby - změnit anebo pozměnit svou volbu a její důsledky. To lze učinit buď během údobí života na Zemi, nebo v jakémkoli jiném místě, čase, kontinuu, stavu a procesu vlastního věčného života. Kondice takové schopnosti se měnit je určována nutným poučením, které každý dle své volby potřebuje podstoupit, aby byl s to se změnit. Předčasná změna vlastního rozpoložení by byla porušením vlastní svobody a nezávislosti. Proto je každý pečlivě zabezpečen vlastní Niternou myslí a přítomností Nejvyššího, aby nepřijal nebo dokonce jen netoužil či chtěl změnu předtím, než nastane důležité poučení a získají se životně důležité zkušenosti. Jakmile jeden cítí potřebu a touhu změnit se z nitra, dle vlastní niterné volby (ne dle zevních okolností), je opravdu hotov se změnit, jelikož tedy splnil požadavek toho či onoho jednotlivého poučení či prožitku. Jednomu se tedy poskytnou vhodné příležitosti pro započetí takové změny a nová sada nástrojů, způsobů, prostředků a schopností pro aktualizaci této změny a pro vykonání nové, čerstvé volby.

V okamžiku takové změny a nové volby se tato oblast vlastní Niterné mysli náhle a synchronně aktivuje s tím, co je nejvhodnější a nejpotřebnější pro úspěšnou realizaci a aktualizaci nové volby, s plným a úplným ponecháním všech přístupů k dříve aktivovaným oblastem vlastní Niterné mysli. Takže jeden nikdy neztrácí nic, co kdy měl k dispozici z Niterné mysli, a v procesu vlastního životního údobí neustále přidává nové oblasti vlastní Niterné mysli, umožňuje/umožňujíc tak probíhání univerzálního duchovního pokroku. To je základnou duchovního pokročení a bez takového přidání by nemohlo nastávat žádné duchovní pokročení.

Při pohledu na tento fakt lze vidět, že psychologové, psychiatři, lékaři a různí terapeuti používají nesprávné a chybné metody léčení. Ve většině případů se snaží chápat lidské problémy jako výsledek prostředí, dědičnosti, výchovy či podobných záležitostí, povětšinou v počátcích a původem mimo jedincovu kontrolu. Léčitelé činí vše, co je v jejich moci, aby tyto situace napravili, přičemž málo, pokud vůbec, pojímají zvolenou nutnost takových zkušeností a poučení.

Jak se předtím uvedlo (viz poselství ze dne 26. dubna 1982, poznámka druhá), měly by se všechny takové postupy zaměřovat na zkoumání toho, proč si jeden volí být tím a mít to, čím během pozemského života je a co má, a zdali je čas pro změnu vlastního stávajícího rozpoložení. Obvykle když lidé přicházejí pro pomoc a jsou motivováni k této pomoci pouze svými niternými potřebami bez jakýchkoli vnějších nátlaků, jsou připraveni pro změnu.

Jedině po ustanovení tohoto faktu se smí postupovat s léčením způsobem určeným Niternou myslí toho, kdo o to požádal. Žádný jiný přístup není duchovně vhodný a náležitý, protože by mohl být porušením jedincovy svobody volby, ochuzuje ho o důležitá duchovní poučení a zkušenosti. Kvůli faktu, že toto poselství se zabývá důležitým duchovním principem voleb, je čas něco říci o široce rozšířeném lidském pojmu či pojetí „karmy“ nebo „karmanu“. V zásadě je to NAUKA, která tvrdí, že každý čin, dobrý či zlý, obdrží patřičnou odplatu. V hindské filosofii se toto pojetí vztahuje k doktríně o reinkarnaci (široce probrané v „Základech lidské duchovnosti“ (záložka Lidská duchovnost - pozn. webu)). Tato pojetí se v žádném způsobu a formě v dějinách lidstva neobjevila až donedávna, kdy byl ztracen všechen smysl pro princip duchovní homogenity a kdy lidé často začínali racionalizovat důvody rozličných lidských osudů na protichůdných pólech, které lidé nazývají radostným životem nebo životem bolestným a bídným. V tomto bodě vyvstala v lidské zevní mysli (která počala být úplně odpojena od Niterné mysli) potřeba vysvětlovat tyto zdánlivé diskrepance, nesoulady a nevysvětlitelná strádání na Zemi a ospravedlnit jejich výskyt. Takže přišli na ideu, že jeden je v procesu odplaty či odměny za něco, co učinil ve svém předešlém životě či životech, aniž by si vědomě uvědomoval takovou existenci a jejich skutky.

V raném myšlení Véd tato pojetí neexistují, protože v té době stále existoval nějaký omezený přímý přístup k Niterné mysli a Duchovnímu světu, což lidem dávalo lepší pochopení života v širší definici než v té, která se objevila později, když byl takový přímý kontakt ztracen. Tyto doktríny (reinkarnace a karmy) se poprvé objevily u brahmánů a následně se plně rozvinuly v raných upanišadách. Odtud se rozšířily do většiny indických náboženství a pak se postupně infiltrovaly do myšlení západu. V současnosti je to mezi lidmi na Zemi docela populární pojetí.

Přesto je toto pojetí, jako pojetí reinkarnace, deformací skutečnosti. Je nesprávně chápáno a vykládáno většinou svých vyznavačů. Nesprávné pojímání vyvěrá z nenáležitého pojímání filosofického principu příčiny a účinku. V této konotaci tento princip znamená, že každá akce má svou reakci. Co se dříve probírané záležitosti voleb týká, znamená to, že každá volba má své následky. Ale i v této omezené aplikaci zákona karmy existuje zkreslení, protože každý je schopen změnit následek svých vlastních voleb, dokonce během manifestace jejich důsledků. Je možno je nahradit, pozměnit, přesměrovat a nebo zcela zrušit, jestliže se jeden Nejvyššího ve vlastní Niterné mysli dotáže, jak to má učinit, a na způsob provedení. Zákon karmy nesprávně přijímá, že jeden je uzamčen ve svých vlastních (nebo dokonce někým jiným mu přidělených) volbách a proti jejich důsledkům nelze nic učinit. Avšak toto není pravdou, protože když se někdo na sobě řádně poučí, nepotřebuje pokračovat v opakování téhož způsobu a stylu žití, pokud to ovšem sám nechce.

Karma není nic záhadného, nic tajemného nebo strašného, není ničím jiným než kosmickým zákonem příčiny a účinku. Účinek příčiny se může či nemusí projevit v závislosti na náležitých a správných duchovních potřebách, které existují v každém okamžiku kontinua v rámci rozmezí vlastního života. Jeden si volí přijít na Zem s určitým posláním. To je příčina. Účinek takové příčiny se může neustále pozměňovat či měnit v procesu kroků zaujímaných při naplňování jedincovy volby. Jeden například může v sobě rozpoznat, že důsledky vlastní volby nejsou pro všechny dotyčné spravedlivé a v jejich nejlepším zájmu. V takovém případě se jedinec s tímto vědomím (své chybné či nevhodné volby), ze své vlastní svobodné vůle a s dobrým úmyslem odebere k Nejvyššímu ve své Niterné mysli a požádá o pomoc při nápravě či eliminaci důsledků svých chybných voleb. Tak může sám jedinec zjistit, jak napravit svou chybu, co dále učinit, aby eliminoval nežádoucí následky svých voleb a změnil či zmírnil tak jejich negativní dopady.

Výsledky chybných voleb jedince tak mohou být konkrétním způsobem (vždy naprosto individuálním, nejvhodnějším vzhledem k potřebám a zachování důležitého duchovního poučení konkrétního jedince!) modifikovány, dávaje tak příležitost, aby se učinila jiná, nová a čerstvá volba s užitečnějšími následky.

web: Jinými slovy - každý špatný, negativní (chybný) čin či volba (v rozporu s Nejvyššími zákony, z nichž život každého z nás pochází) se dá odčinit pouze skutkem či volbou pozitivní (v souladu s Nejvyššími zákony), která je v podstatě projevem potřebného ponaučení a následného duchovního pokroku jedince. V podstatě je toto dalším důkazem platného zákona příčiny a následku, neboť je zřejmé, že chybná volba se stejně "nějakým způsobem" musí v konečné fázi (dříve či později, chce-li být její negativní dopad eliminován - a to je přirozenou touhou každého z nás - věčného života) vždy zpracovat tak, aby se zrušila, rozpustila, přeměnila svou formu (v pozitivní, čistou energii).

Každá chybná volba je v podstatě příčinou pro novou, lepší volbu (někdy nestačí stejný počet - jedna, neboť pavučina následků učiněna jednou negativní volbou je často (ze své negativní podstaty) značně rozsáhlá... Nelze stanovit pravidlo, že jeden zlý čin "stačí" či "nestačí" "přebít" odpovídající počet - jeden - čin pozitivní, který "to vše urovná". Žádné takovéto šalamounské zaklínadlo počtu 1:1 či 50:50 není. Každý čin, ať už v souladu či v rozporu se zákony Nejvyššími, je zcela a naprosto specifický a dokonalý svým dopadem, rozsahem, svou závažností, svým účinkem, a to v těch naprosto nejširších souvislostech - týkajících se vždy CELÉHO NEKONEČNÉHO KOSMU. Je to pochopitelné, vždyť není nic než JEDEN - každý z nás - JEDEN CELEK, který tvoří VŠE. CELEK je VŠÍM, co existuje. Znovu připomínáme, že CELEK NENÍ jen součtem částí. CELEK JE NAPROSTO DOKONALÝ ORGANISMUS, jehož ŽIVOT je určen životem KAŽDÉ jeho části. Vše, co se týká života každé jeho části (individualizace), TÝKÁ SE ŽIVOTA CELKU. Jinak by celek nemohl být celek... Jinak by žádná jeho část nemohla celek tvořit...

V této souvislosti je nutné pochopit, že je tedy naprosto individuální (a právě proto zároveň naprosto v zájmu CELKU) to, jaké jsou možnosti a potřeby k odčinění každého závažného, tedy negativního činu člověka. Jeden negativní čin může "napravit" jeden dobrý, nebo nemusí stačit ani deset... To platí také v opačném "gardu": Není nikde stanoveno, že deset chybných činů člověka nemůže překonat jeden pozitivní, jehož síla - pozitivní dopad na veškerenstvo - toto způsobí. Je to opravdu možné a je to zcela přirozené. Každý čin - energie tvoření kohokoli z nás - je naprosto jedinečný a specifický svou sílou, svým dopadem na vše, co existuje. Na základě tohoto tvoření každé sentientní bytosti v podstatě funguje Vesmír - jeho dokonalost, rovnováha a harmonie. Naprostá dokonalost panuje ve Stvoření. Nechť je tedy pro nás poučením skutečnost, že také více chybných voleb, které jsme kdy učinili v rozporu s kosmickými zákony, může (a nemusí) být eliminováno třeba jen jedním skutkem dobrým, pozitivním, pokud je to z duchovního hlediska a řádu možné a žádoucí, pokud dojde k vyvážení energií těchto činů, má-li pozitivní čin (učiněný s vědomím nápravy) potřebnou sílu, odpovídající dosah, energii toto učinit. (Když například soustavně, po několik let lžeme svým bližním, není nezbytně nutné po stejnou dobu těmto bližním nelhat, abychom se svého zatížení zbavili. Uděláme-li jeden či dva (příklad) pozitivní skutky, jejichž pozitivní dopad (z pohledu JEDNOTY - celku a individualizace zároveň) bude k přerušení následků chybných jednání dostatečný, může být vše "smazáno" mnohem dříve, než za stejnou řádku let).

V této souvislosti je naprosto nezbytné připomenutí, že "samo se nic nestane" jen proto, že jsme něco zlého učinili. Aby vůbec bylo možné své chybné volby napravit, MUSÍ SI DOTYČNÝ ČLOVĚK BÝT VĚDOM SVÉ CHYBY. UVĚDOMIT SI JEJÍ NEGATIVNÍ NÁBOJ, její NEGATIVNÍ KVALITY A ROZSAH, její DOPAD. Toto souvisí také s výše zmíněnou potřebou komunikace s Nejvyšším, resp. s vlastní NITERNOU MYSLÍ, která člověku vždy sdělí, "jak se věci mají".

Nelze si myslet, že "se to spraví samo", aniž by si byl ten, koho se to týká, plně vědom své chyby. JEDINĚ A POUZE V PŘÍPADĚ, ŽE ČLOVĚK SI SVOU CHYBU VĚDOMĚ UVĚDOMÍ, VYHODNOTÍ JI JAKO CHYBNOU A UPŘÍMNĚ TOUŽÍ PO NÁPRAVĚ - jedině a POUZE TEHDY startuje - AKTIVIZUJE sám člověk - PROCES NÁPRAVY, důležitého POUČENÍ SE a ELIMINACE JEJÍCH NÁSLEDKŮ. Pro to, aby měla KAŽDÁ SVOBODNÁ VOLBA KAŽDÉHO ČLOVĚKA pro něj samotného PRAVÝ SMYSL, je nutné, aby se z každé této své volby POUČIL. Prožil JI, vyhodnotil její potřebnost či nepotřebnost PRO SVŮJ VLASTNÍ VÝVOJ a poučil se z ní. Jedině tak je realizován jediný - věčný - cíl duše každého člověka - DUCHOVNÍ RŮST A VÝVOJ. Proto se toto vše musí dít vždy VĚDOMĚ, UPŘÍMNĚ a AKTIVNĚ. Jaký by asi mělo pro člověka konajícího proti své vlastní podstatě (chybné skutky) smysl, kdyby "někdo" nebo "něco" zrušilo proti jeho vůli (resp. aniž by o tom sám věděl či to sám svobodně chtěl) následky těchto jeho svobodně učiněných voleb? Nikdy by to nikomu nepřineslo žádný užitek, dělo by se něco, čeho si jedinec není vědom, co si sám NEPŘEJE, co nechce. A TOTO NENÍ MOŽNÉ. NEJDE TO. NIC SE NEDĚJE PROTI NIČÍ VŮLI.

(V případě, že člověk potřebuje napravit chybný čin učiněný v některém ze svých předchozích (minulých) životů, je přirozené, že v tomto životě si tohoto činu není vědomě vědom. Jeho duše však všechno ví, neustále pracuje s těmito okolnostmi a vede člověka k příležitostem ke zvládnutí nápravy. Člověk je svou vlastní podstatou a svými duchovními rádci veden ke stejným zkouškám, aby zvládl to, co kdysi nezvládl, aby napravil, co potřebuje překonat. Rozhodující je to, nakolik tento člověk vnímá svou podstatu, zda-li žije pozitivní život a vnímá tak lépe potřeby své duše, nebo volí další život negativní a znesnadňuje sám sobě cestu k nápravě. (Například v minulém životě člověk okradl jiného člověka.V tomto životě si sám bude záměrně (více či méně vědomě) vybírat takové okolnosti svého života, takové situace, místa, události atd., které mu umožní napravit svůj dřívější omyl, odčinit svůj dřívější chybný čin a zbavit  se tak zatěžujících hrubých vibrací tohoto omylu. Například dostane příležitost poskytnout pomoc jinému člověku, obdarovat ostatní, být štědrý, podílet se aktivně na eliminaci bídy ve světě atd. V případě, že tento člověk sám žije další negativní život, může být například sám okraden a postaven tak před důležitou duchovní zkoušku, jak s touto zkušeností bude dále pracovat, jestli ji použije ke svému duchovnímu uvědomění, nebo naopak ke svému dalšímu zatížení...atd...). Otázkou tedy opět je, jak vědomý život každý člověk neustále žije, jak naslouchá své vlastní podstatě, své duši. Zda-li se vědomě rozhoduje pro pozitivní či negativní život. Každý se neustále svobodně rozhoduje, zda-li a jak uspěje ve svých duchovních zkouškách, kvůli nimž tady na Zem přišel. (Pokud by je člověk nepotřeboval konat, pak by se neinkarnoval (až na výjimečné případy zde inkarnovaných pozitivních, světelných bytostí) zde na Zem, do negativních světů zóny vymístění - blíže další záložky tohoto webu). Nebojte se tedy, přátelé, že nemůžete napravit své předchozí chybné volby. VŽDYCKY A V KAŽDÉM OKAMŽIKU TO UDĚLAT MŮŽETE. Máte k tomu všechny předpoklady. S nimi jste tady na Zem přišli. Máte zde jedinečnou příležitost zbavit se toho, co vás tíží. Máte jedinečnou příležitost. A budete jich mít tolik, kolik sami budete potřebovat. Až sami budete chtít zvládnout své zkoušky a vrátit se zpět ke Stvořiteli, pak tak učiníte. Ať už v tomto či v některém z dalších vašich životů. Na nikom jiném nezáleží. Svůj život máte POUZE ve svých rukách).

NIC SE NEMŮŽE DÍT NEVĚDOMĚ, "NĚKOMU SE NĚCO STÁT". Pak by to pro NIKOHO NEMOHLO MÍT NIKDY PRAŽÁDNÝ SMYSL. Pak by byl veškerý život jeden velký chaos, nemající žádná pravidla, žádný řád, žádné zákony, které jej činí věčným. Jednomu by se stalo to či tamto, bez ohledu na to, jestli si to jeden přeje, či nepřeje, jestli pro to něco dělá či nedělá, chce, nechce... Takový život by příliš dlouho neexistoval, neboť pravděpodobnost vlastního zániku by byla obrovská a jen otázkou času. Náhody. Kdy a co se všem ubohým obětem náhody stane.

Smyslem KAŽDÉHO ŽIVOTA je DUCHOVNÍ RŮST A POKROK. TEN JE VŠAK MOŽNÝ POUZE A VŽDY S PLNÝM VĚDOMÍM, TOUHOU A VLASTNÍ SNAHOU -  neustálým a věčným uplatňováním SVOBODNÉ VŮLE A VOLBY - jej dosahovat a zdokonalovat se. Člověk, který se snaží žít v souladu s kosmickými zákony - zákony svého vlastního Nitra, tj. zákony Lásky, může snáze a dříve vycítit, co má udělat pro to, aby se zdokonaloval a napravil své chybné volby. Člověk, který se nezajímá o důsledky svých voleb, který nenaslouchá svému Nitru, těžko přetěžko zaslechne cenné rady, které mu mohou pomoci zbavit se svého zatížení. KAŽDÉHO SVOBODNÁ VOLBA. SVOBODNÁ VOLBA JE ZÁKONEM SAMOTNÉHO VĚČNÉHO ŽIVOTA.

Ostatně samotnou podstatu věčného a svobodného života známe i z pohádek, o nichž si lidé myslí, že jsou jen snovými pohádkami (a kupodivu jim nevadí, že jimi sytí své děti - v nevědomé víře, že skutečné, hluboké pravdy, které by také dětem připomněly pravý život, z nich děti stejně nezachytí (rodiče sami jim v tom nepomohou), resp. nakonec je budou, stejně jako sami jejich rodiče, také považovat za "pohádky").

Dobré skutky "ruší" či eliminují sílu a účinek těch špatných. Je však vždy potřeba je učinit, a to s vědomím toho, PROČ. Tomuto také v pohádkách PŘEDCHÁZÍ uvědomění si své chyby jako chybné volby a vědomá touha po nápravě. Jedině takto ŽIVOT - to jest SVĚTLO, LÁSKA A MÍR - VĚČNĚ ŽIJE. Není nikdy zatracen. NIKDO NENÍ nikdy POHLCEN ve svých vlastních chybných volbách, pokud si to sám nezvolí.

Jak jednoduchý, a přesto naprosto dokonalý život je...

Nebezpečí doslovného používání zákona karmy ve vlastním životě je ve faktu, že se snadno ztrácí jakákoli motivace ke změně a potlačuje se jakákoli potřeba pozměnit svůj osud. Jeden začíná fatalisticky věřit, že cokoli se ve vlastním životě děje, je nevyhnutelné, a tudíž nelze ohledně toho nic udělat, dokud všechny důsledky voleb v jedincově předešlém životě nebo životech nedoběhnou do svého nejzazšího cíle. Tehdy a jedině tehdy lze věci měnit. Takže tito lidé nevykonávají niterně žádnou snahu učinit cokoli ohledně vlastních životů; namísto toho po celý svůj život ČEKAJÍ, až se jejich život navrátí k lepšímu údělu.

Jaké mrhání časem a vzácnou energií života!

Tento postoj velmi pěkně hraje do noty peklům a všem jejich negativním stavům. Ty chtějí, aby lidé věřili právě tak, aby lidé NEMĚLI svobodu učinit jakékoli změny ve svých životech a ovlivnit důsledky svých voleb.

Když se členové pekel a negativního stavu ze Země ustanovili v uměle vytvořeném „Nebi a Zemi“ v intermediálním světě, úmyslně blokovali planetu Zemi před přímým přístupem ke všem úrovním duchovního světa a jejich Niterných myslí. Někteří z příslušníků tohoto pseudosvěta zfabrikovali z deformovaného pojetí volby a jejich následků doktríny karmy a reinkarnace a ustanovili zde silnou společnost a pozici postavenou na této doktríně. Z této pozice zahájili na Zemi zaplavování lidských tvorů, kteří dle své volby byli náchylní k takovým ideám, všemožnými ideami vztahujícími se k této doktríně. A stalo se, že vhodnou půdou pro tyto jednotlivé deformace byla shledána indická náboženství. Netrvalo dlouho, aby se tato infúze přijala a považovala za duchovní fakt.

(Tedy zákonitě velká část Indů z 1 miliardy žije v obrovské nevědomosti, v krátkém a mizerném životě (do 40 roků – nestačí ani zešedivět, masivní přemnožení, stamiliony Indů žijí bez základních hygienických potřeb, jako např. záchod), neboť si myslí, že je to jejich nezměnitelný osud – pozn. zpracovatele).

V tomto „světě“ byly zfabrikovány (pseudotvůrci) početné podobné deformace a nesprávná pojetí mnohých dalších aspektů duchovnosti, náboženství a života. Pak byly přeneseny do všech náboženství na Zemi.

Při pohledu na tento fakt se radí, aby se nepřijímaly a nevkládala se důvěra v žádné současně existující doktríny, náboženství, okultismus či duchovní trendy, protože jsou všechny pod vlivem fabrikací vytvořených deformacemi pekel.

Umělé „nebe a země“ v intermediálním světě byly částečně zrušeny v době Swedenborgova zjevení (ta část, spojená s Temnými věky). Zbytek byl zrušen právě nedávno ve spojitosti se zjevením „Základů lidské duchovnosti“ a na začátku zaznamenávání těchto „Poselství z nitra“. Avšak jejich zfabrikované ideje se velmi pevně zachytily v lidských myslích skrze jejich rozličná náboženství, která jsou plná deformací a mnoha duchovních ohavností. Naneštěstí tato situace udržuje lidi spojené s jim odpovídajícími pekly.

Jediným způsobem, jak se odpojit od jakýchkoli svazků s pekly, je úplné oddělení se od současně existujících náboženských systémů bez výjimky a vcházení do vlastní Niterné mysli - k přítomnosti Nejvyššího - a pátrání v pokoře a skromnosti vlastního srdce a dobrého úmyslu po náležitém vedení, chápání, nahlížení a ochraně před všemi deformacemi a po schopnosti vidět jasně, jaké části každého náboženství či duchovního směru mají opravdovou, duchovní hodnotu, pokud ji vůbec mají, a jaké části by se měly odložit, pokud ne zcela odvrhnout.

Ten, kdo takto soustavně činí, je opravdu požehnán a nenechá se zlákat na zcestí, které negativní stav neustále nabízí.

Toť pro dnešek vše.“