O duchovních válkách a metodách,
taktikách a zbraních užitých v těchto válkách a
o tom, jak souvztaží s lidskými pozemskými válkami
Výtah z knihy „Poselství z nitra“, str. 97 – 103, Poselství 28.
Dne 28. dubna 1982.
Dnes byla přijata od Nejvyššího následující poselství.
„Během přenosu těchto poselství a v knize „Základy lidské duchovnosti“ je často zmiňována duchovní válka.
Nyní by bylo prospěšné objasnit a připomenout si, co vlastně je duchovní válka a poznat druhy nástrojů, zbraní, taktik, metod a prostředků užívaných při vedení této války. Některé z těchto prostředků jsou zmíněné ve Swedenborgových spisech.
V této době ovšem nelze zjevit všechny tyto postupy. Fakticky je většina z nich úplně nepochopitelná pro někoho, kdo je v přírodním stupni a ve fyzickém těle.
Nicméně některé z těchto metod jsou tak běžné, že je lze snadno přehlédnout, aniž se pozná, že jsou součástí udávajícího se válčení negativních sil proti pozitivním. Toto přehlížení je nebezpečné, poněvadž si jedinec snadno navykne na takovýto stav věcí, kdy ho považuje za normální událost každodenního života a nevěnuje mu příliš pozornosti a nesnaží se dostatečně chránit před pokračujícím útokem. V těchto případech jeden může sám sebe shledat ve vážné šlamastice z toho, že je v negativním stavu a je jeho součástí.
Nyní si je třeba uvědomit, že iniciace, způsobování a napájení duchovních válek jsou vždy jednostranné. Vždy přicházejí z negativní strany. Negativní stav, jsa produkcí a fabrikací pekel a těch, kdož nejsou v absolutním stavu a procesu, má svojí přirozeností sklon být dočasného trvání. Ale protože jeho nejvyšší touhou a cílem je osvojit si pozici věčného trvání a nadvlády, aby dosáhl svého cíle, potřebuje se zachytit v absolutním stavu a procesu. Pouze z této pozice si může zajistit své věčné trvání a nakonec i nadvládu, protože se zde může stát součástí něčeho, co nelze zrušit či změnit. Avšak nic z negativního stavu nemůže být v absolutní kondici. Negativní stav je tudíž svou esencí i substancí své přirozenosti v neustálém protikladu k takovémuto uspořádání. Oponuje faktu, že nic v negativním stavu nemůže být v absolutní kondici. Tato opozice se projevuje ve formě neustálých útoků a ofenzív proti čemukoliv pozitivnímu a čemukoliv z pozitivního. Vzhledem k této situaci bude cokoliv z negativního stavu, pokud je v aktivovaném jsoucnu a bytí, vždy motivováno oponovat, útočit, být ofenzivní a vést lítou duchovní válku proti čemukoliv pozitivnímu.
Pokud se pozitivního stavu týká, svojí přirozeností jediné jsoucí opravdové reality nepotřebuje kvůli své pozici proti někomu nebo něčemu oponovat nebo útočit, protože vždy, od věčnosti do věčnosti, je ve své náležité a správné pozici a nemá žádnou potřebu svoji pozici měnit. Pouze negativní stav má neustálou potřebu svou pozici měnit, aby si zajistil věčné trvání a nadvládu, kterou nemá. Negativní stav, jsa uměle zfabrikován někým, kdo nebyl a není absolutní, postrádá pravý smysl reality. Jeho realita může být aktivována pouze někým, kdo ji ze své vlastní svobodné vůle přijme za pravou realitu. Žádná jiná modalita bytí není pro negativní stav možná a ani proveditelná. Z tohoto důvodu se negativní stav nachází v neustálém procesu usilování stát se pravou realitou jsoucna a bytí nezávislou na podmínce nutnosti být aktivován procesem chtění a přijetí. Tato snaha se jeví ve formě neustálého útoku s cílem prosadit se a přežít. Musí napájet vůli lidí, aby ho přijali jako realitu. Takové neustálé napájení se jeví ve formě duchovních bitev.
Nicméně, pozitivní stav není závislý na nutnosti být aktivován něčí vůlí, protože je vždy realitou v sobě a sebou, jsoucí samou přirozeností Nejvyššího, kdož je nestvořený a nepocházející z nikoho ani ničeho. Nejvyšší - tedy pozitivní stav - je Jeden, Kdož vždy jest. Negativní stav je něco, co nikdy reálně není sebou ani v sobě. Může existovat jen dle principů života, ukradených z pozitivního stavu, aktivovaných vůlí a přijetím někoho, kdo byl stvořen a započat Absolutním stavem.
Vzhledem k této situaci pozitivní stav nemůže nikdy počít žádné války, útoky, bitvy atd. Avšak jelikož je stále napadán negativním stavem, musí bránit sebe, svou pozici a své Stvoření proti válkychtivému a krvežíznivému negativnímu stavu.
Bylo by omylem domnívat se, že duchovní války jsou vedeny mechanickými nástroji a zbraněmi, které fyzicky zabíjejí lidi na Zemi. V duchovním světě nikdo nemůže ani nesmí být zabit. Avšak, jak Swedenborg od Pána upozornil, cokoliv se stane v duchovním světě, má své důsledky a souvztažnosti v přírodním světě. V tomto případě se duchovní nástroje a zbraně i duchovní války jeví v přírodním světě na planetě Zemi ve své konkrétní formě. Takové války jsou ovšem omezeny na duchovní svět lidí ze Země a na planetu Zemi. Takže cokoli je duchovní v duchovním světě, stává se přírodním ve světě přírodním. Z tohoto důvodu se takovéto duchovní války a duchovní zbraně na přírodní úrovni planety Země jeví ve formě přírodních válek s mechanickými prostředky a přírodními zbraněmi na zabíjení a ničení fyzických těl, což je lidmi považováno za smrt. Samozřejmě nikdo neumírá, pokud jde o jedincova ducha a duši. Těmito prostředky může být zničena pouze fyzická forma. Ale protože lidé na Zemi jsou ve svých zevnějšnostech umísťujíce do nich všechny své životní hodnoty a jsouce názoru, že existuje málo, pokud vůbec něco, mimo jejich zevnějšnosti, věří, že skutečně zemřou a jejich fyzickou smrtí pro ně všechno skončí. To je samozřejmě falešná víra, uvalená na ně aktivovaným a dominantním negativním stavem, s kterým se ztotožnili. Tímto ztotožněním umožňují negativnímu stavu být reálným, dávajíce mu život a energii, aby pokračoval ve svých duchovních válkách.
Pokud se situace v duchovním světě týče, ukázal Swedenborg od Pána, že proces duchovních válek je čistě duchovní. Ale vzhledem k zákonu souvztažnosti projevuje se též skrze korespondenční prostředky. To znamená, že v procesu takových duchovních válek se v oblastech a stavech, kde je v aktivovaném módu, jeví, jako by zde byla doslovná krvavá bitva s použitím všech druhů rafinovaných zbraní, dávající jednomu pocit, že toto je pravá realita. Toto jsou však symbolické obrazy a promítnuté fantazie, které se materializují v takových jevech, aniž by měly jakoukoli hmatatelnou, pevnou realitu ve formě hmoty, jak je tomu v přírodním stupni.
Takže pokud by někdo z nějaké vzdálenosti pozoroval tyto duchovní války, aktuálně by pozoroval a v plném měřítku zkušenostně zažil velmi vychytralou bitvu se všemi jevy fyzické reality, jak je známá na planetě Zemi, jenže ještě vychytralejší a složitější. Nicméně kdyby mohl přijít blíže k jejich oblasti, neviděl by obrazy, symboly ani žádné jevy, jeho osobní prožitek by byl zcela odlišný. Shledal by sám sebe, jak je atakován ve svém duchu a mysli prostředky odpovídajícími bitvám myslí.
Aby se lépe rozumělo tomu, co se míní duchovními válkami, bylo by užitečné vypočítat některé metody, taktiky a zbraně užívané negativním stavem v těchto válkách a některé metody obrany užívané pozitivním stavem. Jak bylo výše zmíněno, většina těchto metod nemůže být pochopena někým, kdo se nachází v přírodním stupni a fyzickém těle na Zemi. Proto je tento výčet omezený pouze na ty oblasti zbraní, které jsou lehce pochopitelné a rozeznatelné lidmi na Zemi.
(1)
Všechny duchovní bitvy jsou vedeny v první řadě idejemi, myšlenkami a pojetími. To jsou nástroje a zbraně, které jsou v procesu neustálé manifestace.
Jak bylo přesně ukázáno v „Základech lidské duchovnosti“ (záložka "Lidská duchovnost" na tomto webu - pozn. webu), cokoliv existuje, existuje svojí ideou, myšlenkou a pojetím. Nic nemůže existovat bez prvotní ideje své existence. Realita čehokoliv je tedy určena ideou jeho reality. Jestliže není žádná idea reality, není vůbec žádná realita.
Duchovní princip jsoucna a bytí je využit negativním stavem, aby udržoval své jsoucno a bytí, neboli jinými slovy, aby udržoval svou realitu. Toto je dosaženo neustálou projekcí idejí, myšlenek a pojetí všeho negativního, protikladného a opačného k lásce i moudrosti, dobru i pravdě a dobročinnosti i k víře nebo Nejvyššímu, Kdož je vším pozitivním. Produkcí takovýchto negativních idejí, myšlenek a pojmů může negativní stav udržovat svoji existenci.
Když jsou všechny negativní síly shromážděny ke svému útoku, všechny vytvářejí kumulativní snahu promítat do každého v pozitivním stavu takové negativní ideje, myšlenky a pojetí. Výstup tohoto kumulativního úsilí je tak ohromného rozsahu a velikosti, že pokud by úspěšně dosáhl jedincovu mysl v její celkovosti, okamžitě a bez jakýchkoli stop by všechno v této mysli zničil spolu s půlkou vesmíru. Jediný způsob, jak by kdokoli mohl přežít tento útok, je prostřednictvím obranného systému stvořeného pozitivním stavem. Je třeba si pamatovat, že pozitivní stav ve své celosti daleko početně převyšuje negativní stav v jeho celosti, protože negativní stav je omezen pouze na jedno místo (pekla lidí ze Země a na planetu Zemi). Takže pozitivní stav ve svém souhrnu protikladně vyvažuje všechno negativní tím, že protikladně promítá do veškerého Stvoření a každého zúčastněného v této bitvě všechny pozitivní myšlenky, ideje a koncepty lásky, moudrosti, dobra, pravdy, dobročinnosti a víry. Kumulativní účinek tohoto výstupu je tak geometricky znásobeného rozměru a velikosti, že úplně blokuje destruktivní snahu idejí, myšlenek a konceptů negativního stavu. Faktem je, že ve většině případů musí pozitivní stav zmírnit svůj výstup, aby zcela nezničil ty, kteří jsou na negativní straně. Musíte si neustále pamatovat, že účelem pozitivního stavu není nikdy destrukce nikoho, ale místo toho spása. Nejvyšší je Absolutní Láska a Moudrost. Přirozeností takové Lásky a Moudrosti je spása, ochrana a věčné pokračování kohokoliv, kdo je sentientní. Koncept destrukce je s touto přirozeností neslučitelný. Navíc musí mít jedinec vědomě na mysli fakt, že není nutné, aby ti, co se nacházejí v negativním stavu, tam byli navždy. Jednou či jindy (kdykoli budou sami chtít) budou moci od něho upustit a připojit se k silám pozitivního stavu, stávajíce se tak hodnotnými a velmi zkušenými členy. Proč by tedy někdo spěchal ničit někoho s touto přirozeností?
Pouze negativní stav má neutuchající touhu, chtíč a cíl na věčnost ničit kohokoliv v pozitivním stavu, aby snížil počet jeho účastníků a přivedl ho do bodu postupné slabosti, aby tak pozitivní stav mohl být nakonec zcela zničen a negativní stav by převládl. Samozřejmě je to šílená a bláznivá představa, poněvadž pokud by taková věc jako destrukce pozitivního stavu byla možná, nic jiného, obzvláště ne negativní stav, by nemohlo přežít či existovat ani zlomek sekundy. Vždyť negativní stav žije z pozitivního a jeho energií (i když ukradených). Jak by jinak mohl přežít? Toto je důvod, proč všechny destruktivní snahy negativního stavu jsou úplně iracionální, nelogické, šílené a marné. Koneckonců je ale jeho přirozeností být takovým.
Jak je upozorněno jinde, v procesu existence pekel negativní stav nestagnuje ve svých metodách vedení války. Je velmi „vynalézavý“ ve své produkci všemožných myšlenek a konceptů, které jsou narůstajícím způsobem stále více a více lstivější, rafinovanější, komplexnější, mocnější, chytřejší a zdánlivě efektivnější.
To koresponduje s fyzickými vynálezy rafinovanějších zbraní fyzického ničení lidmi na Zemi. Důvod, proč lidé na Zemi mohou vynalézt takové zbraně, je v tom, že pekla vyvolávají nové negativní ideje, myšlenky a koncepty, které nacházejí svou konkrétní manifestaci na Zemi v přírodním stupni ve formě fyzických zbraní. Lidé na Zemi by nevynalezli vůbec nic, pokud by se ideje k těmto vynálezům nejprve nevyskytly v duchovním světě. To je pravdou o čemkoli, nejenom o zbraních. Aby se tento proces pochopil, odkazuje se na Swedenborgovy spisy a „Základy lidské duchovnosti“. (Záložka "Lidská duchovnost" - pozn. webu)
Tyto zbraně a taktiky můžete srovnat s nukleárními zařízeními, řízenými střelami, bombami, tanky, dělostřelectvem atd., jak existují na planetě Zemi.
Pochopení tohoto faktu může jednomu dát vhled ohledně toho, proč je tak důležité zachovávat v sobě pouze pozitivní ideje, myšlenky, koncepty a všemi prostředky odmítnout jakékoliv negativní, protivné a opoziční ideje atd., které jsou promítány negativním stavem pekel. Činí-li takto, jedinec v sobě evokuje obranný systém pozitivního stavu a přispívá k oslabení negativního stavu jak uvnitř sebe, tak i v universálním smyslu.
S jistotou lze říci, že všechny ostatní zbraně, taktiky a metody užívané negativním stavem v jeho duchovních válkách jsou odvozeny z principů popsaných v tomto bodě.
(2)
Metody přesvědčování, namlouvání, obviňování, vytváření pocitu nesprávného konání a vkládání pocitu viny se kumulativně odvozují z výše zmíněných zbraní.
Tato negativní přesvědčování jsou oblíbená a využívána negativními silami a do jisté míry korespondují s ručními typy zbraní, užívaných na Zemi, jako např. pušky, granáty, bazuky, miny atd.
Negativní stav ve své kumulativní snaze neustále promítá do členů pozitivního stavu a do svých vlastních členů všechny druhy přesvědčování, negativní přirozenosti a falešné interpretace „dobra a pravdy“, jako např. naznačování co do možnosti, že se jeden nachází v deformacích dobra a pravdy, přímého obviňování z bytí ve stavu překroucení, vkládání pocitu, že jeden vždy dělá něco strašně špatného a že by měl být potrestán, neustálé viny za všechno, co se děje v jedincově „uvnitř“ i „vně“ atd., čehož seznam by mohl být nekonečný.
Prohnanost, vychytralost a nebezpečí těchto taktik spočívá ve faktu, že se taková negativní konotace zdá přicházet jakoby z nitra jedincovy vlastní mysli a ten má sklon věřit, že ve skutečnosti je jejich producentem a že hovoří jeho svědomí. Jestliže je to takhle, pak to musí být pravda. Proto se cítí bezcenný, k ničemu, zasluhující bídu, utrpení, neštěstí a věčné zatracení. Samozřejmě neexistuje žádný hmatatelný důkaz, že toto pochází z „uvnitř“, ale oblíbený trik negativního stavu je hrát svou starou notu víry různých náboženství v to, že jedinec není nic než zlo, které je uvnitř i venku a že na jedincově existenci není nic dobrého ani pozitivního. Tato běžná falešná víra se zvěčňuje interprety doslovného významu Bible, špatnými výklady Swedenborgových spisů a mnohým jiným. Pokud jeden pokračuje v takovéto víře, nevyhnutelně se odevzdává tomu, aby cítil negativní myšlenky o sobě samém, jež jsou nasycovány všeprostupujícím pocitem viny, pocitem nesprávného konání, naznačování toho, že jeden nezasluhuje nic dobré a pozitivní atd. Toto jsou všechny zbraně negativního stavu, které používá ke zničení všeho pozitivního. Kdykoliv se jim věří a přijímají se, potom je napájen a podporován negativní stav.
Realita této situace je však zcela odlišná. Protože každý má uvnitř sebe Niternou mysl (jinak by nemohl žít), má každý v sobě přítomnost Nejvyššího. V takové přítomnosti Nejvyššího uvnitř vlastní Niterné mysli je dobro a pravda jedincovy existence, bez ohledu na to, jak zlým by se jeden zevně zdál, nebo na to, jak mnoho by se zdál ztotožněný se zlem a nepravdou.
Bylo by duchovní ohavností tvrdit, že všechno v lidské mysli je zlé a falešné, poněvadž to by znamenalo, že přítomnost Nejvyššího v jedincově Niterné mysli je také zlá a falešná. Zlo jedincova vlastního stavu je určováno vlastním postojem a pozicí vůči této přítomnosti. Pokud se odmítá přítomnost Nejvyššího ve vlastní Niterné mysli a nebo dokonce odmítá existence samotné Niterné mysli, jeden se ztotožňuje s negativním stavem, kdy oponuje zdroji všeho pozitivního. To ovšem neznamená, že takováto pozice a postoj ochuzuje jedince o schopnost se od něj oprostit. Schopnost jednoho odpoutat se od vlastního negativního postoje a pozice směrem k přítomnosti Nejvyššího a schopnost přijmout tuto přítomnost ustanovuje jedincovo věčné dobro a pravdu. Bez takovéto schopnosti by nemohl přežít ani dýchat. Proto tvrdit, že člověk není nic než zlo, je zákeřnou zbraní negativního stavu, kterou využívá v duchovních válkách proti stavu pozitivnímu.
Je nutné opravit toto obecně přijaté překroucení, jež je výsledkem falešné interpretace doslovného významu Bible, některých výroků ve Swedenborgových spisech atd. Ve skutečnosti to znamená, že lidé sami o sobě, bez přítomnosti Nejvyššího v jejich myslích, by neznamenali nic víc než zlo. Poněvadž jediným zdrojem všeho pozitivního je Nejvyšší, nedostatek Jeho/Její přítomnosti ve vlastní Niterné mysli značí postrádání čehokoliv pozitivního. To by také znamenalo, že by nikdo nemohl být ani existovat. Opakuje se znovu, že to, co tyto doslovné výroky označují, je potencionalita stát se negativním. Být skutečně v doslovném smyslu 100% negativní je naprostý nesmysl, protože odejmutí Nejvyššího z vlastní Niterné mysli by znamenalo okamžitou a věčnou smrt.
Proto není moudré pohlížet na věci ve finalistických kondicích, stavech a procesech. Prohlašovat, že člověk není nic víc, než zlo, znamená prohlašovat, že člověk je absolutně zlý. Toto je finalistický výrok. Být absolutně zlým znamená být nestvořeným a bez původu; znamená to, že zlo je absolutní a vždy je, a proto nemůže být nikdy změněno nebo zrušeno. Jestliže jeden je zlý v tomto spoluvýznamu, nemůže se udělat nic pro změnu vlastního stavu a rozpoložení. To také znamená, že tu je ještě jedno absolutní bytí vedle Nejvyššího. Taková tvrzení se vzájemně vylučují, protože logicky nemohou existovat dva stavy v absolutní kondici. Pokud by mohly, více by už nebyly absolutními.
Přemlouvání, použité negativním stavem jako zbraň v jeho válkách, sestává z přesvědčování lidí, aby věřili, že negativní stav je sám sebou a v sobě absolutní, že je nestvořen a nepochází z Nejvyššího a že lidé jsou zlí a zatracení. Proč by se lidé měli snažit být něčím jiným, jestliže bez ohledu na to, co dělají nebo v co věří, zůstane vždy „faktem“, že nejsou ničím jiným než zlem a že to je jejich věčný osud? Takové přesvědčení vede a udržuje lidi v negativním stavu, zabraňujíc jim, aby věřili, že je pro ně možné být dobrými.
Jedním z mnoha důvodů inkarnace Nejvyššího na Zemi ve formě Ježíše Krista bylo ukázat lidem, že i oni mohou být dobrými tím, že přijmou za fakt přítomnost Nejvyššího v nich. Poukázal na to, že Otec byl v Něm a že On byl v Otci. Navíc ukázal, že On je v nich a oni jsou v Něm. Přijetím tohoto aktu dělá jedince méně a méně negativním a více a více samým sebou, což je pozitivní.
Pozitivní síly ve své kumulativní snaze neustále vyvažují metody a taktiky války negativního stavu tím, že stále zdůrazňují přítomnost Nejvyššího v Niterné mysli, zdůrazňujíce možnosti každého, aby byl lepší lidskou bytostí a rozvíjel se duchovně na věčnost, a neustále připomínajíce lidem, že nepozorovaná odvádění, přesvědčování, obviňování, pocity nesprávného konání a viny atd. nejsou z nitra, jak negativní stav chce, aby uvěřili, ale že jsou uvaleny z vnějšku negativním stavem a lidé je mohou přijmout nebo odmítnout. Lidé jsou vinni jen do té míry, jakou přijímají tato namlouvání a přesvědčování a věří těmto namlouváním a přesvědčováním ohledně toho, že jsou vinni. Ne více a ne méně.
Tato situace silně zdůrazňuje důležitost denního sebezkoumání a sebezkoušení, aby se určil zdroj těchto namlouvání, přesvědčování, pocitu nesprávného konání a viny atd. Tímto způsobem je jeden schopen se oddělit od jakýchkoli takových vnucování a přestat věřit, že přicházejí z jeho nitra. A znovu se opakuje, že v dějinách negativního stavu a jeho válek se tyto zbraně stávají více a více rafinovanějšími, lstivějšími, věrohodnějšími a efektivnějšími.
(3)
Třetí oblíbenou zbraní používanou negativním stavem v jeho duchovních válkách proti pozitivnímu stavu je vlévat a vkládat do lidí pochybnosti, podezření, zmatky, rozpaky, neurčitosti, nejistoty, váhavosti, otálení, obavy, pocit nebezpečí atd. Tyto zbraně mohou být srovnány s různými malorážnými palnými zbraněmi, které mají více osobní povahu, obvykle pro vlastní sebeobranu v lidském smyslu.
Tyto taktiky udržují každého v neustálém stavu pochybnosti, podezření ohledně sebe, vlastních idejí, dostižení, duchovnosti, existence Boha atd. vnášejíce do lidských životů zmatek, rozpaky, nejistotu, váhání, otálení atd. a odepírajíce jim pocit stability, jistoty a bezpečí.
Takové způsoby infuze a implantace těchto rozpoložení do lidských myslí se stávají více a více rafinovanějšími, lstivějšími, jsoucími na úrovni doby a věrohodnějšími. Pokud by neexistovala neustálá kumulativní vyrovnávající snaha a ochrana z pozitivního stavu, většina lidí by podlehla a stala by se snadnou kořistí negativního stavu.
Pozitivní stav přenáší neustále do lidských myslí s mnohonásobnou intenzitou pocit jistoty, ochranu, důvěru, víru, spoléhání se, bezpečí a zabezpečení, stálost a všechny ostatní pozitivní pocity a postoje, které zcela podkopávají nesmírnou snahu negativního stavu zaplavit duchy, duše a těla negativními postoji a pocity.
Znovu se radí, aby jeden pečlivě zhodnotil zdroj vlastních pochybností, zmatků, nejistot atd. a oddělil se od nich poznávaje, že jsou střelami neustále vystřelovanými v procesu duchovních válek. Tím, že tak činí, se tyto výstřely transformují do neškodných šťouchanců, neschopných ublížit. Jedinec vyzve vlastní Niternou mysl na pomoc a požádá Nejvyššího, aby vybudoval trvalý štít duchovní jistoty proti takovýmto útokům.
(4)
Čtvrtá zbraň, použitá negativním stavem v jeho duchovních válkách proti pozitivním silám, je neustálý pokus kumulativním způsobem zaplavovat lidského ducha, duši a tělo touhami, přáními, chtěními a záměry negativní povahy, jako je např. chtění učinit něco zraňujícího a škodlivého sobě samému či ostatním.
Tuto zbraň lze srovnat s dýkami, noži, bodáky atd., které mohou být stejně smrtelné, jako jakákoliv výzbroj negativního stavu, protože se používají potají, v tichosti a temnotě.
Účelem je udržet kohokoliv ve stálé kondici chtění, toužení a tíhnutí po něčem negativním, podvodném, sobeckém, bezohledném, impulzivním, nutkavém, iracionálním, nelogickém atd., zadržujícím lidi před tím, aby mysleli logicky a racionálně a způsobující u nich, že se do něčeho impulzivně a nutkavě pouštějí bez jakéhokoli viditelného důvodu.
Na druhé straně pozitivní síly ve své kumulativní snaze neustále do lidských myslí promítají pozitivní, dobré, láskyplné, laskavé a moudré touhy, přání, chtění, úmysly atd., které vyrovnávají negativní síly až do okamžiku jejich oslabení, zneschopnění a zabraňují jim totálně uspět. Podporují logiku, rozvážnost a racionalitu, čímž ovládají impulzivní, nelogické, iracionální, zraňující a škodlivé chování a činy.
V tomto případě se také radí prozkoumat zdroj takových negativních tužeb, přání, chtění, sklonů atd. a rušit je pozitivní vůlí, tužbami, přáními, chtěními a sklony být milujícími, moudrými, chápajícími, laskavými, racionálnímí, logickými a trpělivými. Toto je jedna z nejlepších obranných zbraní, které může jedinec mít proti silám negativního stavu.
(5)
Pátou zbraní negativního stavu v jeho duchovních válkách proti pozitivním silám je produkce, vštěpování a udržování negativních emocí, jako strachu, úzkosti, starosti, zlosti, nepřátelství a násilí v lidském duchu, duši a těle. Sem také patří strach ze smrti a věčného zatracení vyvěrající z mylných náboženských věr. Velmi často jsou početná náboženství produkována a fabrikována v peklech a jsou neustále přenášena do všech oblastí lidské existence, aby udržovala lidi v takovém strachu, úzkostech, starostech, poslušnosti a slepotě, to vše ve jménu Boha.
Tohle je jedna z nejoblíbenějších zbraní negativního stavu (produkce různých forem náboženství a jejich bláznivých doktrín) a může být strašnou a smrtelnou.
V lidských pozemských pojmech mohou být tyto zbraně srovnány s rafinovanými ručními bojovými zbraněmi, kdy jeden může obratem ruky ihned zabít.
Samozřejmě tréninkem, použitím a aplikací této zbraně se stávají více a více rafinovanějšími, efektivnějšími a věrohodnějšími. Jediný důvod, proč lidé stále žijí a jsou naživu, je kvůli protiváze a protiprojekci kumulativního úsilí všech pozitivních sil pozitivního cítění a emocí radosti, štěstí, spokojenosti, uspokojení, slasti, potěšení, míru, klidu, pokoje, smíření, tolerance, principů duchovní homogenity náboženství a podobných pozitivních pocitů do duchů, duší a těl lidí. Ruší jakoukoli možnost negativních pocitů, aby se permanentně udržovaly a způsobovaly škody, které by mohly mít věčný účinek.
Takže ať negativní stav počne jakékoli nové zbraně a taktiky, tyto jsou ihned vyvažovány snahami pozitivního stavu vytvářet nové obranné zbraně, které neutralizují jakýkoli trvalý účinek zbraní útočných.
Pokud se týká této situace, radí se odloučit se od negativních pocitů a anulovat je pocity pozitivními v okamžiku jejich útoku. Jestliže to dělá jedinec důsledně, časová období mezi útoky vedené negativními silami se prodlužují až do doby, kdy jsou buď méně časté anebo snadno odrazitelné bez jakéhokoliv poškození jedincovy duchovní, mentální, emocionální, volní, intelektuální a fyzické stability. Tímto způsobem pomáhá konečné porážce negativního stavu.
Toto jsou některé ze zbraní, které se používají v duchovních válkách. Srovnáním s fyzickými zbraněmi lidí na Zemi, které mají původ v idejích v duchovním světě, může jedinec do jisté míry pochopit, jak fungují a co všechno může ze svých sil své Niterné mysli a přítomnosti Nejvyššího v ní udělat, aby je neutralizoval a učinil je neškodnými. Jak bylo dříve zmíněno, poslední duchovní válka skončila ztrátou všech pozic a vlivů negativního stavu. (Blíže o této klíčové události, kterou by měl znát každý, nabízíme v záložce "Lidská duchovnost" a "Zrada křesťanství" (také Světelná literatura, především kniha "Nové Zjevení Pána Ježíše Krista" - pozn. webu). Stáhli se zpět do pekel, kde se nyní připravují na další válku se strašnějšími zbraněmi, aby tentokráte bojovali na přírodní úrovni (jejich poslední baště, zde na Zemi).
Můžete být ujištěni, že pokud bude jeden následovat principy života a duchovnosti, jak jsou zjeveny v „Základech lidské duchovnosti" a ve všech těchto „Poselství z nitra“, bude ochráněn a zajištěn Nejvyšším před jakýmkoliv ublížením, poškozením a následky této války. Nic špatného se této osobě nemůže stát. Následuje-li tyto principy ze své vůle a dle svobody volby, je zabezpečený ve věčném postavení pozitivního stavu a v duchovním rozvoji.
To je pro dnešek vše.“
