.......

Je jasné, že vaše Sedmá představa byla mylná. Měli jste si uvědomit, že Bůh vás neodsuzuje. V hloubi duše jste však věděli, že kdybyste se této představy vzdali, skončilo by něco životně důležitého.

 

Opět jste měli pravdu. A opět .jste udělali chybu. Místo abyste si uvědomili, že je to pouhá představa, a místo abyste ji použili za účelem, pro který vznikla, snažili jste se napravit její vady.

 

A tak vznikla vaše Osmá falešná představa.

 

 

8.

Iluzorní podmíněnost

 

Tohle je vaše Osmá falešná představa:

 

EXISTUJE PODMÍNĚNOST

 

Vaše víra v existenci Odsouzení předpokládá, že dost dobře nevíte, co je láska.

 

K tomuto závěru jste došli, a tak jste si vymyslili Podmíněnost jako kvalitu života, abyste vyřešili tento problém.

 

Všechno v životě musí být podmíněné. „Copak to není zjevné?“ ptali se někteří vaši myslitelé. „Copak jste nepochopili Druhou falešnou představu? Výsle­dek života je nejistý.“

 

Existuje neúspěch.

 

To znamená, že se vám nemusí podařit získat lásku Boha. Boží láska je podmínečná. Musíte splnit Požadavky. Jestliže je nesplníte, budete odděleni. Nevyplývá to z vaší Třetí falešné představy?

 

Vaše kulturní mýty jsou velice přesvědčivé. Ho­vořím k vám prostřednictvím mýtů západní kul­tury, protože to je kultura, kde tyto hovory začaly. Nicméně východní kultury mají své vlastní mýty, které jsou také založeny na Deseti falešných před­stavách.

 

Jak už jsem řekl, existuje víc než deset falešných představ. Každý den jich vytváříte stovky. Každá civilizace si vytváří své vlastní, ale všechny jsou založeny na týchž zásadních omylech. To dokazuje skutečnost, že všechny mají stejný výsledek.

 

Život na vaší planetě je plný chamtivosti, násilí, zabíjení a podmínečné lásky.

 

Naučili jste se milovat podmínečně, protože vě­říte, že Boží láska je podmínečná. A ti, kdo nevěří v Boha, ale v samotný Život, chápou život jako proces, který se vyvíjí v kontextu podmíněnosti. To znamená, že jedna věc podmiňuje druhou. Někteří z vás tomu říkají Příčina a Následek. Co je však První příčina?

 

Na tuto otázku neumí odpovědět nikdo z vás. Ani vaši největší vědci nedokážou vyřešit tuto záhadu.

Ani vaši největší filozofové nedokážou vyřešit tento problém.

 

Kdo stvořil sílu, která tvoří?

 

Kdo zapříčinil První příčinu?

 

To vaši učitelé nevědí. Tady se dostáváte na hranici svého porozumění.

 

My tuto hranici teď překročíme.

 

Ve Vesmíru neexistuje žádná Podmíněnost. To, co je, je to, co je. A neexistují žádné okolnosti, za kterých by to neexistovalo.

 

Rozumíte?

 

Není možné, aby nebylo to, co je. Neexistují okolnosti, za kterých by tomu tak nebylo. Proto je Život věčný. Neboť Život je to, co je — a to, co je, nemůže nikdy nebýt.

 

Život byl vždycky, je teď a bude vždycky, bude věčně.

 

A totéž platí o Bohu. Neboť Bůh je Život.

 

A totéž platí o lásce. Neboť láska je Bůh.

 

Láska tudíž nemá žádné podmínky. Láska prostě je.

 

Láska nemůže „nebýt“. A neexistují žádné okol­nosti, za kterých by nebyla.

 

Slovo „láska“ můžete nahradit slovy „Životu nebo „Bůh“ a nic se nezmění.

 

Podmínečná láska je oxymóron.

 

Chápete to? Rozumíte tomu? Láska a podmíně­nost se vzájemně vylučují. Tam, kde existuje láska, nemůže existovat podmíněnost.

 

Vaše představa, že tomu tak není, vás ničí.

 

Rozhodli jste se, že budete žít podle Osmé představy na vysoké úrovni. Proto je vaše civilizace na pokraji zániku.

 

Vám ovšem zánik nehrozí. Vy nemůžete nebýt. Neboť vy jste samotný Život. Ale forma, jakou vyjadřujete Život — civilizace, kterou jste si vytvořili — není neměnná. Je úžasné, že se můžete změnit, kdykoli chcete. Ve skutečnosti to děláte pořád.

 

Jestliže se vám však líbí způsob, jakým dnes žijete, proč byste měli něco měnit?

 

Před touto otázkou dnes stojí celé lidstvo.

 

Bůh vám dal ráj. Jsou vám dostupné všechny rozkoše fyzického života. Žijete skutečně v rajské zahradě. Tato část vašeho kulturního mýtu je prav­divá. Ale nikdy jste nebyli odděleni od Boha, a nikdy ode Mě odděleni být nemusíte. V tomto ráji můžete žít, jak dlouho chcete. Anebo jej můžete zničit.

 

Co si vyberete?

 

Zdá se, že to druhé.

 

Opravdu to chcete?  Je to vaše vědomé rozhod­nutí?

 

Dobře o tom přemýšlejte. Na vaší odpovědi hodně záleží.

 

Ačkoli ve Vesmíru neexistuje skutečná Podmíně­nost, vy věříte, že podmíněnost existuje. V Božím království samozřejmě existuje. To vás učí všechna vaše náboženství. Proto si myslíte, že podmíněnost existuje i ve Vesmíru. Tak to prostě je. A proto se snažíte zjistit, jaké podmínky vám umožní vytvořit život — i posmrtný život — jaký si přejete, když nesplníte Požadavky. Kdybyste Požadavky splnili, ne­měli byste žádný problém. Ale co když je nesplníte?

 

Tento způsob uvažování vás zavedl do slepé uličky, neboť žádné podmínky neexistují. Můžete mít takový život, jaký chcete, a můžete mít takový posmrtný život, jaký si umíte představit — pokud si jej prostě zvolíte.

 

Tomu vy ovšem nevěříte. Říkáte, že to nemůže být tak jednoduché.., nejdřív musíte splnit Požadavky!

 

Nevěříte, že jste tvůrčí bytosti. A myslíte si, že ani já nejsem tvůrčí bytost. Myslíte si, že se Mně nemusí splnit to, co si přeji (že se ke Mně nemusejí vrátit všechny moje děti) — což znamená, že jsem závislá bytost. Kdybych byl opravdu tvůrčí bytost, byl bych schopen vytvořit všechno, co si přeji. Ale vám se zdá, že jsem závislý na určitých podmínkách.

 

Lidé nevěděli, jaké podmínky musejí splnit, aby se mohli vrátit k Bohu. A tak udělali to nejlepší, co mohli... a prostě si podmínky vymyslili. Ty pak vysvětlovali prostřednictvím toho, čemu říkáte náboženství.

 

Náboženství vám objasnilo nejen Požadavky, ale také vám vysvětlilo, jak získat lásku Boha, pokud jeho Požadavky nesplníte. Tak vznikla vaše víra v odpuštění a spásu. Odpuštění a spása se staly podmínkou lásky. Bůh říká: „Miluji vás, jestliže...“

Kdybyste přemýšleli objektivně, uvědomili byste si, že je to všechno výmysl, neboť každé náboženství vysvětluje odpuštění a spásu jiným způsobem. Objektivita však nikdy nebyla vaše silná stránka. Ani dnes není mnoho lidí, kteří jsou schopní myslit objektivně.

 

Neustále prohlašujete, že si nic nevymýšlíte. Tvrdíte, že jsem to Já, kdo stanovil podmínky vašeho návratu k Bohu. Jestliže však existují stovky růz­ných náboženství, která vysvětlují podmínky návratu k Bohu různými způsoby, není to proto, že by Mé poselství bylo nejasné, ale proto, že si je špatně vysvětlujete.

 

Samozřejmě že vy si Mé poselství vysvětlujete správně. Špatně si je vysvětlují ti druzí, členové ostatních náboženství, kteří mé poselství nechápou.

 

Je mnoho způsobů, jak tento problém vyřešit. Můžete druhé lidi ignorovat. Můžete se pokusit obrátit je na svou víru. Nebo je můžete prostě zabít.

 

Lidstvo už vyzkoušelo všechny způsoby. A měli jste na to právo, že ano? Byla to vaše svatá povinnost, že ano? Nevyžadoval to snad Bůh? Nechtěl, abyste přesvědčili druhé o správnosti vaší víry?  A nebyly všechny ty etnické čistky a zabíjení odůvodněné, když jste druhé nemohli přesvědčit jiným způsobem? Neexistoval nějaký „nepsaný zákon“, který vám dal právo zabíjet?

 

Tyto otázky jste si začali klást.

 

Je jasné, že vaše Osmá představa byla mylná. Měli jste si uvědomit, že Podmíněnost neexistuje. V hloubi duše jste však věděli, že kdybyste se této představy vzdali, skončilo by něco životně důležitého.

 

Opět jste měli pravdu. A opět jste udělali chybu. Místo abyste si uvědomili, že je to pouhá představa, a místo abyste ji použili za účelem, pro který vznikla, snažili jste se napravit její vady.

 

A tak vznikla vaše Devátá falešná představa.