Přátelé,

je zřejmé, že také vy cítíte, že život všude kolem vás není takový, jaký se navenek jeví, jak vypadá, jak jej ostatní žalostně přežívají.

A máte pravdu. Vaše vyciťování je správné. Je totiž PRAVÉ.

Po celý život hledáte pomoc v podobě nasměrování na cestu, po které se toužíte dostat zpět Domů.

Jsme si naprosto jisti, že pomoc jste již mnohokrát obdrželi a dostáváte ji neustále, v každém okamžiku svého života.

To se nikdy nezmění. Stvořitel je NEUSTÁLE s námi.

Je totiž V každém z nás.

Nejvyšší s KAŽDÝM neustále hovoří a kdo Mu naslouchá, ten Jej slyší.

Ten ví moc dobře, že Nejvyšší pomáhá každému, kdo si pomoci přeje.

Protože cítíte, že život nemůže být ve SKUTEČNOSTI tak ubohý, jakým po celou historii lidstva na Zemi (v této naší záporné dimenzi bytí) je,

toužíte se rozpomenout na to, CO všechno je ve vašem životě pravda a co je klam.

Nejvyšší nám posílá další pomoc.

V této kapitole vám nabízíme pomoc Stvořitele našeho milovaného.

Nejvyšší nám všem nabízí rozpomenutí, že

všechno v našem ŽIVOTĚ je JINAK.

Ostatně vy to už také víte. Vždycky jste to věděli.

Do fyzického světa jste se přišli pouze ROZPOMENOUT.

Za chvíli se začnete rozpomínat na to, co je opravdu skutečné a na to, co je pouhou vaší falešnou realitou, vašimi falešnými představami, kterým jste uvěřili jako reálným a podle nichž proto žijete svůj nešťastný a nespokojený pseudoživot

Začnete vědomě prociťovat přítomnost falešných představ, ve kterých žijete. Začnete si uvědomovat jejich zásadní, negativní a destruktivní vliv na váš život, na každý váš den, na každou chvíli vašeho pozemského bytí.

A rozpomenete se,

že VŠECHNO UŽ DÁVNO VÍTE.

Že jste se nechali vlákat do pasti falešných představ, a proto se vám váš současný život zdá býti těžký.

A PRÁVĚ TEĎ JSTE SE ROZHODLI, ŽE TATO PAST PRO VÁS PŘESTANE BÝT REÁLNÁ.

 

PRÁVĚ TEĎ JSTE SE ROZHODLI,

 

ŽE ODHALÍTE SVŮJ FALEŠNÝ ŽIVOT FALEŠNÝCH "ZÁKONITOSTÍ",

který prožíváte 15, 24, 37, 42, 55, 71, 93 nebo kolik sami chcete pozemských let...

 

... že PŘESTANETE VE svých falešných představách žít a nechávat jimi vytvářet svůj nevědomý a nešťastný život.

 

... že začnete své falešné představy POUŽÍVAT k účelu, pro jaký jste si je vytvořili.

 

BUĎTE VÍTÁNI na cestě DOMŮ, přátelé...

 

Zdrojem informací  o falešných představách a jejich zvládání (záložky Všechno je jinak) je kniha Přijímání Boha, autora N. D. Walsche, Oregon, 2000 (www.vesmirni-lide.cz) (Knihu najdete také v záložce Světlené čteníčko).

 

Úvod

 

Vítám vás u této knihy.

Byl bych rád, kdybyste si uvědomili něco neobyčejného.

Byl bych rád, kdybyste si uvědomili možnost, že tato kniha byla napsána pro vás.

Dokážete-li přijmout tuto myšlenku, věřím, že prožijete jeden z nejhlubších zážitků ve svém životě.

Byl bych rád, kdybyste si uvědomili něco ještě neobyčej­nějšího.

Byl bych rád, kdybyste si uvědomili možnost, že tato kniha byla napsána pro vás a že jste ji napsali vy.

Dokážete-li si představit svět, ve kterém se nic neděje vám, ale ve kterém se všechno děje skrze vás, pak pochopíte poselství, jež jste chtěli poslat sami sobě v sedmi větách.

Nemůžete očekávat, že pro vás kniha udělá víc.

Vítám vás v tomto okamžiku.

Jste tu vítáni, neboť tento okamžik byl stvořen vámi, aby vám umožnil prožít nádherný zážitek, jejž brzy prožijete.

Už dlouho hledáte odpovědi na nejdůležitější životní otázky. Hledáte je vážně a upřímně, jinak byste tu nebyli.

Toto hledání se odehrává ve vaší duši, ať už se to projevuje ve vašem vnějším životě nebo ne; proto jste si koupili tuto knihu.

Jakmile si to uvědomíte, odhalíte jedno z největších tajemství života: Proč se všechno děje tak, jak se to děje.

To všechno najdete ve čtrnácti větách.

 

Vítám vás při tomto setkání se Stvořitelem.

 

Tomuto setkání jste se nemohli vyhnout. Všichni lidé se jednou setkají se Stvořitelem. Je to jen otázka času.

 

Upřímní lidé, kteří hledají pravdu, se setkají se Stvořitelem dříve. Upřímnost je magnet, jenž přitahuje Život. A Život je synonymem Boha.

 

Člověk, který upřímně hledá, také upřímně přijímá. Život nelže sám sobě.

 

A proto se vám dostala do ruky tato kniha. Tuto knihu jste neotevřeli náhodou. Dobře o tom přemýšlejte a pochopíte to.

 

Věříte v proces Božské inspirace? Já v něj věřím. Věřím v něj za vás a věřím v něj za sebe.

 

Některým lidem se nelíbí, když se o nich říká, že byli inspirováni Bohem. Myslím, že to má několik příčin.

 

Za prvé, většina lidí nevěří, že by kdy byli inspirováni Bohem, alespoň ne přímo — skrze přímé poselství — a proto podezřívají každého, kdo něco takového tvrdí.

 

Za druhé, tvrzení, že Bůh je naší inspirací, zní poněkud arogantně, neboť z toho vyplývá, že proti takové inspirací nelze nic namítat.

 

Za třetí, s mnoha lidmi, kteří prohlašují, že byli inspirováni Bohem, není tak snadné žít -  podívejte se například na Mozarta, Rembrandta, Michelangela; nebo na některé papeže a mnoho dalších lidí, kteří ve jménu Boha dělali šílené věci.

 

A když opravdu věříme, že některé lidi inspiroval Bůh, děláme z nich takové světce, že vlastně nevíme, jak k nim přistupovat. Ať už jsou sebeúžasnější, tito lidé nás prostě znervózňují.

 

Proto k tvrzení, že někoho inspiroval Bůh, obvykle přistupujeme s nedůvěrou. A možná děláme dobře. Nechceme věřit všemu, co nám někdo říká, jen proto, že prohlašuje, že přináší poselství od Boha.

 

Jak ale poznáme, co je opravdu Božská inspirace? Jak poznáme, kdo říká věčnou pravdu?

 

To je velice obtížná otázka. Ale prozradím vám jedno velké tajemství. Nemusíme to vědět. Stačí, když známe svou vlastní pravdu, nikoli pravdu cizí. Jestliže tohle chápeme, pak chápeme všechno. Uvědomujeme si, že to, co říkají druzí, nemusí být Nejvyšší Pravda; stačí, když nás to vede k naší vlastní pravdě. A to se nakonec stane. To se musí stát. Všechno nás vede k naší nejvnitřnější pravdě. A to je smyslem všeho, co druzi říkají.

 

To je smyslem samotného Života.

 

Život je pravda, jež se odhaluje sama sobě.

 

Bůh je Život, jenž se odhaluje sám sobě.

 

Tento proces nemůžete zastavit, ani kdybyste chtěli. Ale můžete jej urychlit.

 

A to právě teď děláte.

 

Proto jste otevřeli tuto knihu.

 

Tato kniha o sobě netvrdí, že je Nejvyšší pravdou. Jejím cílem je vést vás k vaší nejvnitřnější moudrosti. Vede vás k vaší vlastní moudrosti bez ohledu na to, zda souhlasíte s jejím obsahem. Váš souhlas nebo nesouhlas je irelevantní. Jestliže souhlasíte, pak jen proto, že v této knize nacházíte svou vlastní moudrost. Jestliže s ní nesouhlasíte, pak jen proto, že v ní nenacházíte svou vlastní moudrost. V každém případě vás však dovede k vaší vlastní moudrosti.

 

Proto za tuto knihu děkujte sami sobě, neboť vám již pomohla pochopit to nejdůležitější: Nejvyšší pravdu najdete v sobě.

 

Tak je tomu proto, že každý z nás je v přímém spojení s Božskou podstatou.

 

Věčná moudrost je dostupná každému z nás. Věřím, že Bůh inspiruje každého. A ačkoli jsme to všichni poznali, někteří z nás tomu říkají jinak:

 

Shoda okolností.

Šťastná náhoda.

Náhodné setkání.

Boží intervence.

 

Zdá se, že jsme ochotni přiznat, že Bůh zasahuje do našeho života, ale nejsme ochotni přijmout představu, že by nás mohl přímo inspirovat k tomu, co si myslíme, co děláme nebo co říkáme. Tak daleko nejsme ochotni jít.

 

Ale já tak daleko půjdu.

 

Věřím, že mě Bůh inspiroval k tomu, abych napsal tuto knihu, a že vás inspiroval k tomu, abyste ji otevřeli. Přemýšlejte o tom.

 

Zaprvé, nepochybuji o tom, co jsem právě řekl: že jsme všichni neustále inspirováni Bohem. Nemyslím si, že by nás Bůh obdařil nějakou zvláštní schopností komunikovat s Božskou podstatou, věřím, že každý z nás je v neustálém spojení s Bohem a že si to kdykoli můžeme uvědomit.

 

Pokud se nemýlím, právě tohle je hlavní myšlenkou mnoha světových náboženství.

 

Za druhé, nemyslím si, že naše výroky, myšlenky a činy jsou neomylné jen proto, že v určitém okamžiku prožíváme spojení s Božskou podstatou. Přes veškerou svou úctu ke všem náboženstvím, která tvrdí, že jeho zakladatel nebo současný vůdce je neomylný, věřím, že i lidé inspirovaní Bohem mohou dělat chyby. A věřím, že je dělají často. Proto nevěřím, že každé slovo z bible, koránu nebo Bhagavad Gíty je doslovně pravdivé. Nevěřím, že každé papežovo slovo je přesné. A také nevěřím, že všechno, co kdy udělala Matka Tereza, bylo v daném okamžiku to nejlepší. Věřím, že Matka Tereza byla inspirována Bohem, nicméně inspirace není zárukou neomylnosti.

 

Za třetí, občas je velmi obtížné se mnou vycházet (nikdo to neví lépe než lidé, kteří se mnou kdy žili), ale ačkoli netvrdím, že jste nedokonalí, nemyslím si, že by mně moje vlastní nedokonalost bránila přijímat Boží pomoc a rady. Myslím, že je to právě naopak.

 

A jsem přesvědčen, že mi nehrozí žádné nebezpečí, že se stanu „svatým“ do takové míry, aby to znervózňovalo druhé lidi. Možná že je to právě naopak. Jestliže se někdo necítí dobře v mé přítomnosti, je to spíš proto, že nejsem dost svatý. Je totiž obtížné dělat to, co hlásám. Dovedu psát inspirující věci, dovedu říkat inspirující věci, ale často se přistihnu, jak dělám věci, které nejsou příliš inspirující.

 

Jsem na cestě, ale v žádném případě jsem ještě nedošel k cíli. A někdy mám pocit, že se ani nepřibližuji. Jediný rozdíl mezi mým dnešním já a mým dřívějším já spočívá v tom, že jsem alespoň našel cestu. A to je úžasný pokrok. Většinu života jsem totiž nevěděl, kam jdu, a pak jsem se divil, proč jsem se tam nedostal.

 

Dnes vím, kam jdu. Vracím se Domů, zpátky k plnému vědomí svého spojení s Bohem. A nic mi nezabrání dostat se tam. Bůh mi to slíbil. A já jeho slibu věřím, konečně.

 

Bůh mi to nejen slíbil, ale také mi ukázal cestu. Ne jedinou pravou cestu, ale prostě Cestu. Neboť nejhlubší pravda je, že není jen jediná cesta Domů. Existuje tisíc cest k Bohu a každá vás k němu dovede.

 

K Bohu vedou vlastně všechny cesty. Je tomu tak proto, že nemůžeme jít jinam.

 

O tom je tato kniha. Pojednává o tom, jak se vrátit Domů. Hovoří o zážitku jednoty s Božskou podstatou neboli o tom, čemu říkám spojení s Bohem. Ukazuje cestu k tomuto zážitku, cestu skrze naše iluze, cestu k Nejvyšší Realitě.

 

Tato kniha hovoří jedním hlasem. Věřím, že je to hlas Boha, inspirace Boha, přítomnost Boha, která proniká mnou i vámi. Kdybych tomu nevěřil, musel bych přestat věřit, že Bůh inspiruje všechna světová náboženství.

 

To však nejsem ochoten udělat. Věřím, že v tomto ohledu mají světová náboženství pravdu: Bůh opravdu vstupuje do našeho života a my nemusíme být světci ani mudrci, aby tomu tak bylo.

Nemusíte tomu věřit, nemusíte věřit ani jedinému slovu v této knize. Byl bych vlastně raději, kdybyste mi nevěřili.

 

Nevěřte ničemu, co tu najdete.

 

Vězte.

 

Prostě vězte.

 

Snažte se poznat, zda cokoli v této knize je také vaší pravdou. Jestliže to je vaše pravda, pak vám bude znít pravdivě — neboť si uvědomíte svou nejvnitřnější moudrost. A jestliže to vaše pravda není, pak to také poznáte — neboť si také uvědomíte svou nejvnitřnější moudrost. V každém případě vám to přinese užitek, neboť si UVĚDOMÍTE své vlastní spojení s Bohem.

 

A právě proto jste otevřeli tuto knihu.

 

Proto čtete tyto věty.

 

A proto jste přišli na tuto planetu.

 

NEALE DONALD WALSCH

Oregon, červenec 2000

Předehra

 

Bůh s vámi hovoří už mnoho let a mnoha způ­soby, ale jen málokdy tak bezprostředně jako dnes.

 

Tentokrát k vám hovořím jako k Vám — a to se stalo jen několikrát během celé vaší historie.

 

Jen málo lidí má dostatek odvahy, aby Mě po­slouchali tímto způsobem. A ještě méně lidí předává Mé poselství ostatním. Ti, kteří Mě poslouchali a pak Mou pravdu hlásali, změnili svět.

 

K těm patří Ezop, Konfucius, Lao-c‘, Buddha, Mohamed, Mojžiš a Ježíš.

 

A také Chuang-c“ Aristoteles, Huang-Po, Sahara, Mahavira, Krishnamurti.

 

A Paramahansa Yogananda, Ramana Maharshi, Kabir, Ralph Waldo Emerson, Thich Nhat Hanh, Dalajlama a Elizabeth Clintonová.

 

A Sn Aurobindo, Matka Tereza, Meher Baba, Mahátmá Gándhí, Kahlil Gibran, Baha Allah, Ernest Holmes, Sai Baba.

 

A Panna Orleánská, František z Assisi, Joseph Smith... a mnoho dalších, které tu neuvádím. Tento seznam by mohl pokračovat. Ve srovnání s počtem obyvatel této planety je počet těchto lidí nepatrný.

 

Tito lidé byli Mými posly — neboť všichni hlá­sali Pravdu ve svém srdci. Ačkoli to dělali skrze nedokonalé filtry, přesto vám přinesli neobyčejnou moudrost, která je užitečná celému lidstvu.

 

Jejich poselství jsou až překvapivě stejná, ačkoli žili v různých dobách a světadílech, odděleni staletími a nesmírnými vzdálenostmi.

 

Dnes je načase rozšířit tento seznam a zahrnout do něj další, současníky, jako mé posly.

 

Budeme hovořit jedním hlasem.

 

Anebo taky ne.

 

O tom rozhodnete vy, jako vždycky v minulosti. Neboť svá rozhodnutí realizujete v každém okamžiku věčné přítomnosti.

 

Zpočátku jsou vaše myšlenky moje a moje myš­lenky vaše. Neboť na počátku to nemůže být jinak. Existuje jen jediný Zdroj toho, co je, a tento Zdroj je to, co je.

 

Všechny individuální existence vycházejí z to­hoto Zdroje, pronikají veškerým jsoucnem a proje­vují se jako individuální aspekty Celku.

 

Individuální interpretace jediného poselství pro­dukují zázračnou jednotu v mnoha podobách.

 

Tato jednota v mnoha podobách se nazývá Život.

 

Život je Bůh, který se projevuje v mnoha podo­bách.

 

V první rovině této transformace přechází z ne­hmotné jednoty v nehmotnou individualizaci.

 

V druhé rovině přechází z nehmotné individua­lizace v hmotnou individualizaci.

 

Ve třetí rovině přechází z hmotné individualizace v hmotnou jednotu.

 

Ve čtvrté rovině přechází z hmotné jednoty v ne­hmotnou jednotu.

 

A tady se cyklus Života uzavírá.

 

Ustavičný proces transformace Boha produ­kuje nekonečnou rozmanitost uvnitř Boží jednoty. Tato rozmanitost jednoty je to, čemu říkám „in­dividualizace“. je to individuální projev toho, co není v podstatě oddělené, ale co lze individuálně vyjádřit.

 

Jako Bůh se individualizuji proto, aby mohl pro­žívat své Já jako celek skrze jednotlivé části svého já. Fakt, že celek je větši než součet částí, mohu poznat jen tehdy, když poznám součet.

 

A tím jste vy.

 

Jste součtem Boha.

 

To jsem vám řekl už mnohokrát a mnoho z vás to slyšelo jako syn Boha. I to je pravda. Jste synové a dcery Boha. Ať tomu říkáte jakkoli, znamená to jen jedno: vy jste Součtem Boha.

 

A tím je také všechno kolem vás. Všechno, co vidíte, a všechno, co nevidíte. Všechno, co je, co kdy bylo a co kdy bude — to všechno jsem já. A všechno, co jsem, jsem v tomto okamžiku.

 

Jsem to, co jsem — jak už jsem vám mnohokrát řekl.

 

Jsem vším, čím jsem kdy byl. A všechno, čím kdy budu, jsem v tomto okamžiku. Nemohu se stát ničím, čím nejsem v tomto okamžiku. A nemohu nebýt něčím, čím jsem už byl.

 

Tak to bylo na počátku, tak to je dnes a tak to bude vždycky. Amen.

 

Přicházím k vám v této době, abyste mohli začít nové tisíciletí novým způsobem: abyste Mě konečně poznali a abyste Mnou navždy byli.

 

Všechno jsem načasoval správně. Své poselství jsem vám začal předávat na začátku minulého desetiletí, v našem rozhovoru jsem pokračoval během posledních let dvacátého století a v posledních oka­mžicích druhého tisíciletí jsem vám vysvětlil, jak se Mnou můžete navázat přátelství.

 

Dnes, v prvním roce nového tisíciletí, k vám hovořím jedním hlasem, abychom mohli žít ve vzájemném spojení.

 

Rozhodnete-li se, že budete žít ve spojení s Bohem, konečně poznáte mír, nekonečnou radost a bezpodmínečnou lásku a naprostou svobodu.

 

Přijmete-li tuto pravdu, změníte svět.

 

Přijmete-li tuto realitu, vytvoříte ji a konečně začnete plně prožívat to, čím opravdu jste.

 

To bude to nejobtížnější, co jste kdy udělali, a zároveň to nejsnazší, co kdy uděláte.

 

Bude to obtížné, protože budete muset popřít to, čím si myslíte, že jste, a protože budete muset přestat odmítat Boha. A bude to snadné, protože nebudete muset nic dělat.

 

Nebudete muset dělat nic než být a nebudete muset být ničím než Mnou.

 

Bude to akt poznání, nikoli akt vůle. Bude to od vás vyžadovat jen uznání, nikoli činnost.

 

Toto uznání hledám odedávna. Jakmile Mi toto uznání dáte, přijmete Mě do svého života. Uznáte, že vy a já jsme jeden Celek. To je vaše vstupenka do nebe.

 

Až Mě přijmete do svého srdce, dostanete se do nebe. A nebe můžete mít už na Zemi. Až přijde čas sjednocení a skončí čas rozpolcenosti, všechno může být stejné „jak na zemi tak v nebi“.

 

Sjednocení se Mnou, sjednocení se všemi lidmi a se všemi živými tvory.

 

Tohle jsem vám přišel říci skrze své dnešní posly. Poznáte, že jsou Mými posly, protože vám přinesou totéž poselství:

 

Všichni jsme součástí jednoho celku.

 

Tohle je jediné důležité poselství. Tohle je jediné poselství. Všechno ostatní je jeho odrazem. Všechno ostatní jej vyjadřuje.

 

Skutečnost, že jste toto poselství zatím nepřijali (slyšíte je, ale nepřijímáte je), způsobuje všechno utrpení a všechny konflikty ve vašem životě. Tato skutečnost je příčinou každé vraždy, každé války a každého násilí, ať už duševního, slovního nebo fyzického. Tato skutečnost je příčinou každé nemoci a každého střetnutí, kterému říkáte „smrt“.

 

Představa, že nejsme součástí jediného Celku, je klamná.

 

Většina lidí věří v Boha. Nevěří však v Boha, který věří v člověka.

 

Bůh v lidi věří. A Bůh je miluje víc, než si většina lidí uvědomuje.

 

Myšlenka, že Bůh přestal s lidmi mluvit, je mylná.

 

Myšlenka, že Bůh se na lidi zlobí a že je vyhnal z ráje, je mylná.

 

Myšlenka, že Bůh je samozvaný soudce, který rozhoduje o tom, zda někdo půjde do nebe nebo do pekla, je mylná.

 

Bůh miluje každého člověka, který kdy žil, který dnes žije a který kdy bude žít.

 

Bůh si přeje, aby se k němu vrátila každá duše, a toto přání se mu nemůže nevyplnit.

 

Bůh není od ničeho oddělen a nic není odděleno od Boha.

 

Bůh nic nepotřebuje, protože Bůh je vším, co existuje.

 

Tohle je dobrá zpráva. Všechno ostatní je klam. Lidstvo už dlouho žije v tomto sebeklamu. Ne proto, že by lidé byli hloupí, ale proto, že jsou velmi chytří. Lidé intuitivně chápou, že klamné představy jsou velmi důležité. Většinou však zapomínají, že to vědí.

 

A zapomínají také, že jejich zapomínání je sou­částí toho, co zapomněli — a tudíž součástí jejich klamných představ.

 

Dnes je načase, aby se lidé rozpomenuli.

 

Vy patříte k průkopníkům tohoto procesu. To není překvapující vzhledem k tomu, co se odehrává ve vašem životě.

 

Otevřeli jste tuto knihu, abyste si uvědomili, že žijete ve falešných představách, abyste se od nich osvobodili a navázali spojení s Bohem.

 

Je dobré, že jste to udělali, a je jasné, že jste to neudělali náhodou.

 

Udělali jste to proto, abyste z vlastní zkušenosti poznali, že Bůh žije ve vaší duši a že se s ním kdykoli můžete setkat.

 

Stvořitele můžete najít v sobě a všude kolem sebe. Musíte však překonat své falešné představy. Musíte je ignorovat.

 

Tady je Deset falešných lidských představ. Uvě­domte si je, abyste je rozpoznali, kdykoli se s nimi setkáte.

 

1. Existují potřeby.

2. Existuje neúspěch.

3. Existuje nejednotnost.

4. Existuje nedostatek.

5. Existují požadavky.

6. Existuje poslední soud.

7. Existuje odsouzení.

8. Existuje podmíněnost.

9. Existuje nadřazenost.

10. Existuje nevědomost.

 

Prvních pět falešných představ jsou fyzické před­stavy, které se týkají vašeho života v hmotném těle. Druhých pět představ jsou metafyzické představy, které se týkají nehmotné reality.

 

V této knize budeme podrobně zkoumat každou z těchto představ. Uvidíte, jak každá vznikla a jak ovlivňuje váš život. A než tuto knihu přečtete, uvě­domíte si, jak můžete neutralizovat účinky těchto představ.

 

Předpokladem každé opravdu otevřené komuni­kace je překonání nedůvěry v to, co slyšíte. To budete muset udělat. Dočasně se vzdejte svých představ o Bohu a o Životě. Ke svým dřívějším představám se pak můžete kdykoli vrátit. Nemusíte se jich vzdávat navždy, stačí, když je na chvíli odložíte, abyste si uvědomili, že může existovat něco, co nevíte a co by mohlo změnit váš život.

 

Zkoumejte například svou reakci na možnost, že s vámi Bůh hovoří právě v tomto okamžiku.

 

V minulosti jste si nacházeli všelijaké důvody, abyste nemuseli přijmout fakt, že můžete hovořit s Bohem. Chci, abyste tuto představu na chvíli odložili a připustili, že k vám hovoří Bůh.

 

Abych vám to usnadnil, budu o sobě hovořit ve třetí osobě. Uvědomuji si, že by vás mohlo znervózňovat, kdybych o sobě hovořil v první osobě jednotného čísla. A přestože to občas budu dě­lat (abych vám připomněl, kdo vám tuto infor­maci přináší), většinou o sobě budu mluvit jako o Bohu.

 

Ačkoli vám přímá komunikace s Bohem může připadat nepravděpodobná, uvědomte si, že jste tu proto, abyste si uvědomili, čím opravdu jste, a abyste pochopili, že vaše obvyklé představy jsou falešné. Brzy si uvědomíte, že jste sami způsobili, aby se k vám tato kniha dostala. Zatím Mě prostě poslou­chejte, když vám říkám, že většinu svého života žijete ve falešných představách.

 

Těchto Deset falešných představ jste si vytvořili během svého raného dětství. A každý den si vytváříte stovky dalších. Protože těmto představám věříte a protože v nich žijete, činíte je reálnými.

 

Samozřejmě že reálné nejsou. Přesto jste si vy­tvořili imaginární svět, v němž vám falešné představy připadají velice reálné. Proto popíráte, že to, co je falešné, je falešné, a to, co je reálné, je reálné.

To děláte už velmi dlouho.

 

Kulturní dědictví přechází z generace na generaci po dlouhá staletí a tisíciletí.

 

Vaše kulturní historie, která je založená na vašich falešných představách, produkuje mýty a znemož­ňuje vám uvědomovat si realitu.

 

Lidská kulturní historie říká:

 

1. Bůh má plán. (Existují potřeby.)

2. Výsledek života je nejistý. (Existuje neúspěch.)

3. Člověk je oddělen od Boha. (Existuje nejednot­nost.) .

4. Na světě není dostatek. (Existuje nedostatek.)

5. Něčím musíte být. (Existují požadavky.)

6. Když ničím nejste, budete potrestáni. (Existuje poslední soud.)

7. Trestem je věčné zatracení. (Existuje odsouzení.)

8. Láska je tudíž podmínečná. (Existuje podmíně­nost.)

9. Znalost podmínek vás činí nadřazenými. (Exis­tuje nadřazenost.)

10. Neuvědomujete si, že všechny tyto představy jsou falešné. (Existuje nevědomost.)

 

Tyto představy vám byly vštěpovány tak dlouho, že podle nich teď žijete. „Takový už je život,“ říkáte jeden druhému.

 

To si říkáte už dlouhá staletí. Dlouhá tisíciletí. Na základě těchto falešných představ jste si vytvořili různé mýty a příběhy. Z některých nejznámějších se staly pojmy. Tak například...

 

Tvá vůle se uskuteční.

Přežití nejsilnějšího.

Kořist patří vítězi.

Narodili jste se v hříchu.

Odplatou za hřích je smrt.

Pomsta je má, říká Bůh.

Co nevíte, to vám neuškodí.

Pouze Bůh zná pravdu.

 

... existuje mnoho dalších, stejně neužitečných a destruktivních názorů.

 

Na základě těchto mýtu a falešných představ — které nemají nic společného s realitou — mnoho lidí přemýšlí o Životě takto:

 

„Narodili jsme se do nepřátelského světa, řízeného Bohem, který chce, abychom dělali některé věci a abychom nedělali jiné věci, a který nás trestá, když se podle jeho příkazů neřídíme.

 

Našim první Životním zážitkem je oddělení se od matky, zdroje našeho Života. Tato zkušenost vytváří kontext pro naši realitu, kterou prožíváme jako oddělenost od Zdroje všeho Života.

 

Jsme odděleni nejen od Života, ale také od všeho v Životě. Všechno, co existuje, je od nás odděleno. A my jsem odděleni od všeho, co eXistuje. Nepřejeme si to, ale tak to prostě je. Chceme, aby to bylo jinak a snažíme se, aby to bylo jinak.

 

Snažíme se žít v jednotě se vším a především jeden s druhým. Nevíme proč, ale připadá nám to přirozené. Problém je v tom, že si myslíme, že ničeho není dostatek. Ať už chceme cokoli, vždycky se nám zdá, že toho nemáme dost. Nemáme dost lásky, nemáme dost času, nemáme dost peněz. Nemáme dost ničeho, co považujeme za důležité ke štěstí a spokojenosti. Jakmile si myslíme, že máme něčeho dostatek, chceme víc.

 

Jelikož ‚není dostatek‘ toho, co si myslíme, že potřebujeme ke štěstí, musíme něco dělat, abychom to získali. Za všechno se od nás něco vyžaduje, ať už je to Boží láska nebo přirozená hojnost Života. ‚Být naživu‘ prostě nestačí. Proto si myslíme, že my sami a všechno ostatní je nedostatečné.

 

Tento pocit nedostatečnosti vede k soutěžení. Jestliže na světě není dostatek, pak o všechno musíme bojovat.

 

Musíme bojovat o všechno, dokonce o Boha.

 

Tento boj je tvrdý. Je to boj o přežití. Přežívají jen ti nejsilnější. A kořist získává vítěz. Když prohrajeme, bu­deme prožívat peklo na Zemi. A když prohrajeme v zápase o Boha, dostaneme se po smrti opět do pekla — tentokrát navždy.

 

Bůh stvořil smrt, protože naši předkové učinili špatné rozhodnutí. Adam a Eva mohli žít navždy v ráji. Eva však ochutnala jablko ze stromu poznání dobra a zla a rozzlobený Bůh ji vyhnal z ráje i s Adamem. Tento Bůh odsoudil Adama a Evu a všechny jejich potomky k smrti. Od té doby je život v hmotném těle dočasný a nikoli věčný.

 

Bůh nám však vrátí věčný život, jestliže už nikdy neporu­šíme jeho příkazy. Boží láska je bezpodmínečná, pouze jeho odměny jsou podmínečné. Bůh nás miluje, i když nás odsuzuje k věčnému zatracení. Boha to bolí víc než nás, protože si přeje, abychom se vrátili domů, ale nemůže nic dělat, pokud se chováme špatně. Všechno závisí na nás.

 

To znamená, že se nesmíme chovat špatně. Musíme žít správným životem. Musíme se o to snažit. Abychom toho byli schopni, musíme vědět, co od nás Bůh chce a co nechce. Boha nemůžeme uspokojit, pokud nevíme, co je správné a co je špatné. Proto musíme poznat pravdu.

 

Pravda je snadno srozumitelná. Stačí naslouchat pro­rokům, učitelům, mudrcům a zdroji a zakladateli našeho náboženství. Existuje-li víc než jedno náboženství a tudíž víc než jeden zdroj a jeden zakladatel, musíme si vybrat správné náboženství a správný zdroj. Vybrat si špatné náboženství znamená všechno ztratit.

 

Když si vybereme správné náboženství, jsme nadřazení, jsme lepší než druzí, protože máme pravdu na své straně. Skutečnost, že jsme ‚lepší‘ nám umožňuje dělat si nárok na kořist v tomto boji, aniž o ni musíme bojovat. Pro­hlašujeme se za vítěze už před začátkem boje. Právě toto vědomí nám umožňuje přisvojit si všechny výhody a stano­vit ‚Pravidla života‘ takovým způsobem, aby druzí nemohli Zvítězit.

 

Neděláme to ze sobeckosti, děláme to proto, abychom si zajistili vlastní vítězství — na které máme právo, neboť pravda je na straně našeho náboženství naší rasy, našeho pohlaví, našeho politického přesvědčení.

 

Protože si zasloužíme zvítězit, máme právo vyhrožovat druhým, bojovat proti nim a dokonce je i zabíjet, pokud je to nutné.

 

Možná existuje jiný způsob Života, jiný Boží plán, jiná a větší pravda, ale jestliže ano, my to nevíme. Není dokonce jisté, zda to vědět máme. Je možné, že se ani nemáme snažit poznat to — že se nemáme pokoušet opravdu porozumět Bohu. Pokoušet se o to je arogantní a bezbožné.

 

Bůh je nepoznatelný a vševědoucí Bůh je Prapůvodní hybná síla, Bůh je Velký neviditelný. Proto nemůžeme znát pravdu, kterou musíme znát, abychom mohli splnit podmínky, které musíme splnit, abychom mohli dostat lásku, kterou musíme přijmout, abychom se vyhnuli odsouzení, kterému se snažíme vyhnout, abychom získali věčný život, který jsme měli na počátku.

 

Naše nevědomost je neštěstí ale neměla by být problema­tická. Stačí přijmout to, co si myslíme, že víme — naši kulturní historii — a jednat podle toho. O to se všichni snažíme, každý podle svého přesvědčení a tak vytváříme život, který žijeme, a realitu, kterou produkujeme.“

 

Tohle si myslí většina lidí. V některých ohledech máte své individuální názory, ale takhle v podstatě žijete svůj život a odůvodňujete svá rozhodnutí.

 

Někteří z vás všechny tyto názory nepřijímají, ale všichni přijímají některé z nich. A přijímáte je proto, že vám někdo řekl, že to tak je, nikoli proto, že by byly odrazem vaší nejvnitřnější moudrosti.

 

Na jisté úrovni jste se museli přinutit těmto názorům věřit.

 

A teď předstíráte, že jsou pravdivé.

 

Dnes však přišel čas skoncovat s předstíráním a začít přijímat realitu. To nebude snadné, protože Nejvyšší realita se liší od toho, co většina lidí ve vašem světě považuje za reálné. Budete muset žít „v tomto světě, ale budete se nad něj muset povznést“.

 

A jaký to má smysl, jestliže si žijete dobře? Žádný. Vůbec žádný. Jste-li se svým životem spokojeni, nemáte žádný důvod měnit svou realitu.

 

Toto poselství je pro lidi, kteří nejsou spokojeni se současným stavem světa.

 

Nyní prozkoumáme Deset falešných lidských představ jednu po druhé. Uvidíte, jak vás každá z nich nutí vytvářet na této planetě takový život, jakým dnes žijete.

 

Uvědomíte si, že každá představa vychází z představy předešlé. Mnohé z nich jsou si velmi podobné. To proto, že jsou v podstatě stejné. Všechny jsou pouhou variantou vaší První falešně představy. Všechny jsou větším překroucením pů­vodního překroucení reality.

 

Zjistíte také, že každá nová představa byla vytvo­řena proto, aby napravila vady představy předešlé. Nakonec vás unavilo napravovat chyby a tak jste se smířili s tím, že vlastně ničemu nerozumíte. A tak vznikla vaše poslední falešná představa: existuje ne­vědomost.

 

To vám umožnilo pokrčit rameny a přestat se snažit tuto záhadu vyřešit.

 

Lidská mysl se však s takovým ústupkem ne­mohla smířit na dlouho. Během několika krátkých tisíciletí — což je velice krátká doba v historii Vesmíru — jste si začali uvědomovat, že nevědomost není žádné požehnání.

 

Brzy se začnete zbavovat své primitivní kultury. Uděláte zásadní pokrok ve svém chápaní reality. Pochopíte, že vaše tradiční představy jsou falešné kvůli... DESETI FALEŠNÝM PŘEDSTAVÁM.