.......

Je jasné, že vaše Třetí falešná představa byla mylná. Měli jste si uvědomit, že Oddělenost neexistuje. V hloubi duše jste však věděli, že kdybyste se této představy vzdali, skončilo by něco životně důležitého.

 

Opět jste měli pravdu. A opět jste udělali chybu. Místo abyste si uvědomili, že je to pouhá představa, a místo abyste ji použili za účelem, pro který vznikla, snažili jste se napravit její vady.

 

A tak vznikla vaše Čtvrtá falešná představa.

 

4.

Iluzorní nedostatek

 

Tohle je vaše Čtvrtá falešná představa:

 

EXISTUJE NEDOSTATEK

 

Tato představa vychází z vaší třetí představy, ne­boť bez té je víra v Nedostatek neudržitelná. Jestliže existuje jen jediná věc a jestliže je tato jediná věc vším, co existuje, pak nemůže existovat nedostatek, neboť tato jediná věc je všechno a tudíž...

 

Tato věc je soběstačná.

 

Toto prohlášení popisuje povahu Boha.

 

Lidé si to však neuvědomují, protože se považují za oddělené od Boha a od ostatních lidí. Žádný člověk však není odloučen od Boha, neboť Bůh je všechno, co existuje. Proto lidé nejsou a nemohou být odděleni jeden od druhého.

 

Toto prohlášení popisuje povahu člověka.

 

Bylo by nepřesné říci, že myšlenka nejednotnosti byla „špatná myšlenka“, že vám nebyla k ničemu užitečná. Byla to vlastně požehnaná myšlenka, neboť umožňovala Celku uvědomit si, že Celek je víc než součet jednotlivých částí. Představa, že jste odděleni jeden od druhého, vám slouží velice dobře, když ji používáte jako nástroje k vytváření svého života.

 

Když zapomenete, že oddělenost je pouhý klam, myslíte si, že opravdu žijete ve stavu oddělenosti. Tato falešná představa přestane vytvářet váš život, ale stává se vaším životem.

 

Je to podobné, jako když předstíráte, že máte zlost, abyste vzbudili něčí zájem, a nakonec se opravdu rozzlobíte. Nebo jako když předstíráte, že máte o někoho zájem, abyste probudili žárlivost ně­koho jiného, a nakonec zjistíte, že se váš předstíraný zájem stal skutečným...

 

Nástroj se stane vaší realitou.

 

V důsledku tohoto procesu věříte, že jste jeden od druhého odděleni; že Nejednotnost je možná v jednotném poli, jemuž říkáte Vesmír.

Řekl jsem, že vaše Třetí falešná představa je ze všech vašich představ nejmocnější, a tak tomu skutečně je. Tato představa má nesmírný vliv na váš každodenní život. Vaše víra v oddělenost vede k představě, že na světě „není dostatek“.

 

Dokud existovala jen Jediná věc a vy jste věděli, že jste touto Jedinou věcí, nikdy vás nenapadlo, že existuje nedostatek. Všeho byl dostatek. Když jste však zjistili, že existuje víc než Jedna věc, začali jste mít pocit, že není dostatek té druhé věci.

 

Tato „druhá věc“ je náplní Života. Ale Život jste vy. Jste samotný Život — samotný Bůh.

 

Dokud věříte, že jste odloučeni od Boha, myslíte si, že jste něco jiného než Bůh — který je samotný Život. Můžete si myslit, že jste to, co žije, ale nepovažujete se za samotný Život.

 

Tuto oddělenost od sebe samých nazýváte vy­hnáním z ráje. Tam, kde kdysi býval věčný život, dnes existuje smrt. Tam, kde bývala hojnost, dnes existuje nedostatek.

 

Najednou se vám zdá, že jednotlivé aspekty života bojují o Život. To je možné pouze ve vaší představivosti, nikoli v Nejvyšší realitě. Můžete si dokonce představovat, že soutěžíte nejen s lidmi, ale také s ptáky, včelami a všemi ostatními živými tvory.

 

Může se vám zdát, že váš život je omezován vším, co jej ve skutečnosti podporuje. A tak se nakonec pokoušíte podmanit si všechno, co vás podporuje.

 

Byla vám dána správa nad světem, ale vy si myslíte, že musíte svět ovládat. A tak jste začali bojovat proti přírodě a proti přirozenému řádu věcí.

 

Používáte své vědy a technologie k tomu, abyste si podmanili přírodu. Ve snaze prožívat to, čím přirozeně jste, pomalu ale jistě ničíte přirozený stav světa.

 

Už jste tím, čím se snažíte být — jste věční, neomezení a totožní se vším — ale neuvědomujete si to. A tak se snažíte podmanit si Život, abyste měli bohatší Život. A vůbec si neuvědomujete, co děláte.

 

Život je jediným společným jmenovatelem. Všichni chtějí Život a všechno, co Život podporuje. A protože si myslíte, že je vás hodně, máte strach, že se na vás nedostane.

 

Z tohoto strachu vzniká vaše další iluzorní rea­lita: smrt.

 

Život, který jste považovali za věčný, vám najed­nou připadá konečný. Dokud jste si nemyslili, že jste od všeho odděleni,, nikdy vás nenapadlo, že jednou „nebudete“.

 

To je důsledek vaší falešné představy, že existuje Nedostatek.

 

Vaše zjištění, že život má začátek a konec, není ničím než zhroucením vaší představy, že jste od všeho „odděleni“. To si možná neuvědomujete, ale na vyšší úrovni je to vždycky jasné.

 

A právě na této vyšší úrovni se snažíte skoncovat s představou oddělenosti, na této vyšší úrovni se snažíte připomenout si, že jste si tuto představu sami vytvořili.

 

Vytvořili jste si falešnou představu Nejednotnosti, abyste mohli prožívat realitu Jednoty. Tuto realitu si můžete uvědomit jedině tehdy, když jste mimo ni. Když jste součástí Celku, nemůžete si uvědomovat sami sebe jako Celek, protože neexistuje nic jiného. A v nepřítomnosti toho, čím nejste, neexistuje ani to, čím jste.

 

V nepřítomnosti chladu neexistuje teplo. V nepří­tomnosti něčeho vysokého, neexistuje nic nízkého. Je-li všechno nízké, nic není nízké, neboť „nízkost“ nelze vnímat. Nízkost může existovat jako pojem, ale nelze ji poznat v praxi.

 

V nepřítomnosti Nejednotnosti neexistuje jed­nota.

 

Jestliže vnímáme všechno jako sjednocené, pak nevnímáme nic jako sjednocené, neboť „jednota“ neexistuje jako individuální zážitek. jednotu nelze poznat. Může existovat jako pojem, ale není možné ji bezprostředně vnímat. Může to být pojem, nikoli vnímaná realita.

 

V tomto kontextu nemůžeme vědět, čím opravdu jsme.

 

Nicméně chceme poznat, čím jsme. Proto nejdřív musíme být tím, čím nejsme. Protože to nemůžeme udělat v Nejvyšší realitě, musíme to udělat ve své představivosti.

 

Tímto způsobem se můžeme radovat z toho, co skutečně je. Tímto způsobem můžeme prožívat to, čím opravdu jsme.

 

Jsme všechno.

 

Jsme součástí jednoho Celku.

 

Jsme Kolektiv, jediná realita v mnoha podo­bách — bereme na sebe různé podoby, abychom mohli poznat a prožívat nádheru své Jediné reality.

 

Tohle je jednoduché vysvětlení smyslu relativity, které jsem vám během našich rozhovorů už něko­likrát dal. Opakuji to jen proto, abyste to dokonale pochopili a abyste se probudili ze svého snu.

 

Dokud se neprobudíte, vaše představa, že jste odděleni od Života, bude produkovat iluzorní potřebu přežít. Dokud jste byli ve spojení se Životem, nikdy jste o svém přežití nepochybovali. Teprve když jste se od Života (ode Mne) odtrhli a začali se považovat za oddělené, Život se stal tím, čeho „není dostatek“. Začali jste přemýšlet o tom, co byste měli udělat, abyste přežili — abyste získali víc života.

 

To se stalo vaším prvořadým cílem, vaším zá­kladním instinktem. Dokonce jste si začali myslit, že jediným smyslem sexuálního styku je přežití vašeho druhu. Uniklo vám, že k sexuálním stykům vás vede jediný skutečný instinkt, kterým je láska.

 

Svému novému instinktu jste začali říkat pud sebezáchovy, protože jste si myslili, že nemusíte přežít. Tato představa je falešná, neboť vaše přežití je zaručené navždy. Vy na to ovšem zapomínáte a proto si myslíte, že není dostatek Života pro všechny.

 

Tak to opravdu chápete. Myslíte si, že o Život musíte bojovat se všemi ostatními živočišnými druhy. Bojujete dokonce se svým vlastním já o své vlastní já. Vaše víra v Nedostatek vás dovedla k názoru, že není dostatek Boha.

 

Nejenže není dostatek Života, ale není ani do­statek toho, co Život stvořilo.

 

A protože věříte, že všeho je málo, musíte o všechno bojovat. Následkem této falešné představy ničíte svou planetu a sami sebe.

 

Ve svém boji o Boha, v tomto šíleném boji, kterému říkáte náboženství, ničíte dokonce sami sebe. A někdy se snažíte zničit celé civilizace.

 

Samozřejmě že nepřiznáváte, že tohle všechno děláte, protože byste museli přiznat, že váš názor na svět a na život je mylný — a zejména váš názor na Boha — a to nejste schopni udělat.

 

Takové přiznání by od vás vyžadovalo nesmír­nou pokoru, ale pokora není součástí vaší moderní filozofie a teologie.

 

Zejména vaše teologie jsou nanejvýš arogantní, neboť prohlašují, že znají všechny odpovědi — a ni­kdy o ničem nepochybují.

 

Názor, že existuje nedostatek — že není dost Boha, dost Života atd. — vede k masivní represi. Náboženství potlačují objektivní zkoumání, vlády potlačují odlišné názory, následkem čehož žijí miliony lidí v ekonomické a psychologické depresi. To všechno je důsledkem vaší víry v Nedostatek — neboť dostatek by vyřešil všechny vaše problémy.

 

Kdybyste věřili, že všeho je dostatek pro všechny, přestali byste se chovat destruktivně, přestali byste bojovat o omezené zdroje a přestali byste se doha­dovat o Bohu.

 

Ale na světě není dostatek. To vám je jasné.

 

A jestliže existuje nedostatek, jak získat dostatek? Jak přežít, aniž byste museli zabíjet?

 

Je jasné, že vaše Čtvrtá představa byla mylná. Měli jste si uvědomit, že Nedostatek neexistuje. V hloubi duše jste však věděli, že kdybyste se této představy vzdali, skončilo by něco životně důležitého.

 

Opět jste měli pravdu. A opět jste udělali chybu. Místo abyste si uvědomili, že je to pouhá představa, a místo abyste ji použili za účelem, pro který vznikla, snažili jste se napravit její vady.

 

A tak vznikla vaše Pátá falešná představa.