Přátelé,
již jste se rozpomněli, že ŽIVOT je nekonečný PROCES. VÁŠ ŽIVOT JE NEKONEČNÝ PROCES prožívání sebe sama, duchovního růstu a svobodného tvoření.
N E K O N E Č N Ý. Život nikdy nekončí. NEKONEČNOST - VĚČNOST - JE PODSTATA SAMOTNÉHO ŽIVOTA.
NIČÍ ŽIVOT NIKDY NEKONČÍ, třebaže - obzvlášť lidským bytostem v zóně vymístění - se může tento fakt jevit jako pohádkové klišé, trapný název ještě trapnější science fiction knihy či filmu. A o to negativnímu stavu jde, na toto převrácené myšlení a na něj navazující chybné jednání lidské bytosti negativní stav pečlivě naprogramoval a neustále programuje.
Pokud by život nebyl věčný, pak by byl omezen na naši současnou existenci, kterou právě prožíváme, v tomto fyzickém těle, zde na Zemi. Pak by tento náš pozemský život byl vším, co je, kdy bylo a kdy bude. Komu to zapadá do jeho chápání pravdy, ten tomu skutečně věří. Ten, komu toto pojetí pozemského života (s "úspěšným" či "zaslouženým" zakončením v podobě jisté smrti, po které "není vůbec nic") jako jediného existujícího života nedává smysl, ten se přibližuje ke skutečné Pravdě, již tím, že vnímá své pravé pocity a snaží se jim porozumět. Ať tak či onak, KAŽDÝ TUTO PRAVDU o své vlastní podstatě jednou POZNÁ. Pokud tohoto poznání nedosáhne v tomto životě, pak velice brzy - V OKAMŽIKU SVÉ pozemské SMRTI, KTERÁ je - vzhledem k velice krátkému pozemskému životu - u každého z nás ZA DVEŘMI. Ten, komu nesedí "nalinkovaný" smysl života (který je pro většinu loutkolidí tak "jasný", že není třeba o něm polemizovat), ten má hluboké otázky po smyslu života, protože cítí, že to, co považujeme zde na Zemi za smysl života, je nesmysl.
Vyrůst, odchodit většinu let tohoto "jediného" života do školy a do zaměstnání (v něm otročit a povinně zdevastovat své fyzické tělo ("...nemůžu přece zemřít zdravý a svěží"). Popírat vlastní duchovní vývoj a nestarat se o nic jiného, než o přežití své a své rodiny, o své hmotné zajištění, o zábavu, o slávu, o získání moci, bohatství... na těch pár let, měsíců, dní, co tady ještě jsem... Pro většinu lidí je skutečně smyslem života otročit pro negativní stav, aby měli na vlastní přežití (potravu, oděv, střechu nad hlavou, děti, zdraví - kterého se sami zřekli...) - pro většinu lidí je smyslem života jen tento dočasný pozemský boj o základní životní potřeby a následná (většinou "nechtěná") odměna v podobě vlastní smrti. Pro většinu loutkolidí je nezbytné počkat (po celoživotním obstarávání základních potřeb k vlastnímu přežití) v nemocech (s věkem prý musíme být nemocní, s věkem prý přicházejí nemoci samy, věk je prý tou příčinou) a ve strachu (strachu z toho, že pak už stejně není NIC?) na "paní smrt", která tento jediný život - tedy VŠE - ukončí. Prý VŠE, neboť podle většiny loutkolidí nic jiného není, tímto se prý život vyčerpal...
obr.: "Uf, a je po maratonu života. Ten už to má za sebou. Stihl co stihl, teď už může v klidu odpočívat... Teď už je všechno jedno..."
Jenže PRAVDA je taková, že ŽÁDNÝ ŽIVOT nikdy nekončí. A vězte, že VY SI TOHO JSTE NEUSTÁLE (byť nevědomě) VĚDOMI. VAŠE PODTATA (Duch a duše) TO TOTIŽ VÍ. Jak by mohli to nevědět, když svou věčnost neustále prožívají...
S plným vědomím sebe samých si neustále sami svobodně volíte své životní cesty, všechny své životy, všechny okolnosti svých dalších a dalších inkarnací, pokud je stále musíte absolvovat...
S dosažením plného uvědomění a prožitím své PRAVÉ podstaty, se splněným či nesplněným posláním z vašich uplynulých životů, se zvládnutnými či nezvládnutými životními zkouškami a s bytostnou touhou napravit konečně své chybné volby předchozích životů, se znovu a znovu pokoušíte v každé své další inkarnaci obstát.
Jediná TOUHA vás v tomto počínání neustále popohání: TOUHA VRÁTIT SE ZPĚT DOMŮ, KE STVOŘITELI PRVOTNÍMU VŠEHO A VŠECH.
Pozemský život zde na Zemi, v zóně vymístění, který si každý člověk zcela záměrně a toužebně zvolil pro svou současnou inkarnaci, je pro něj zcela jedinečnou a neopakovatelnou příležitostí, jak skrze svět falešných představ negativního stavu (který na Zemi dočasně vládne) dojít k poznání skutečné Pravdy o veškerém ŽIVOTĚ.
Před svou pozemskou inkarnací jste si nepřáli nic víc, přátelé, než dojít k tomuto uvědomění v hmotném těle a skrze naplnění svého pozemského poslání prožít a pochopit to, co již dávno víte. Již několikrát se vám to nepodařilo, již několikrát jste selhali, zklamali sami sebe a neobstáli v obhajobě zákonů Nejvyšších sami před sebou. Jinak byste neměli své hmotné tělo a nečetli byste tyto řádky v rozpoložení, v jakém se právě nacházíte... Tentokrát (nedávno, tedy před touto svou inkarnací) jste opět slíbili, že to zvládnete. Že najdete cestu Domů.
Již po ní kráčíte, přátelé...
Jak již víte, vaše inkarnace na planetu Zemi do této záporné dimenze bytí, dimenze pekelných světů, není událostí náhodnou. Vy sami jste si vybrali právě tuto svou pozemskou inkarnaci, s odhodláním, touhou a vírou, že zvládnete naplnit její účel. Veškeré okolnosti každého vašeho života (inkarnace) utváří neustále všechny okolnosti vašich dalších životů, vašich dalších inkarnací...vašich dalších voleb...
Sami si volíte všechny okolnosti svých dalších životů, včetně okamžiku, kdy již nebudete mít potřebu a důvod jít do další hmotné inkarnace, neboť budete ÚPLNÍ.
To je nejvyšším cílem každé bytosti Stvoření. Každá bytost k tomuto cíli toužebně směřuje. Každá bytost si neustále svobodně volí vlastní cestu, po které se k tomuto cíli přibližuje.
DOJÍT SVÉ ÚPLNOSTI a PLNĚ JI PROŽÍVAT V ABSOLUTNÍM SPOJENÍ SE STVOŘITELEM PRVOTNÍM VŠEHO A VŠECH - to je touhou vaší duše, přátelé.
Jednou se VŠICHNI setkáme.
Možná v některé z našich - vašich dalších inkarnací...
Nakonec se však URČITĚ setkáme DOMA.
Podkladem uvedeného textu je sdělení knihy "Reinkarnace Vyklouznutí a vklouznutí do těla", kterou zpracovali lidé Univerzálního života. Tito lidé do větší či menší míry komunikují se svým Nitrem, s Vesmírnými přáteli a s Pánem Ježíšem Kristem a zaznamenali tak několik důležitých poznatků o podstatě ŽIVOTA každého člověka, každé bytosti Stvoření.
Díky těm LIDEM, kteří jdou po své duchovní cestě vzhůru a plní si své pozemské poslání, má KAŽDÝ Z NÁS příležitost učinit totéž, tedy to, co jsme na Zem svou inkarnací učinit přišli. UKONČIT SVOU NEVĚDOMOST, PRACOVAT NA SVÉM DUCHOVNÍM RŮSTU, ŽÍT POZITIVNÍ, PRAVÝ ŽIVOT a VRÁTIT SE DOMŮ.
REINKARNACE
Vyklouznutí a vklouznutí
do těla
Aktuálnost vědění o reinkarnaci na počátku období vodnáře
Dnes, v době duchovního pozvednutí, na počátku období vodnáře, se stává jedna ze základních otázek a zároveň pravýpověď lidstva stále aktuálnější: VĚDĚNÍ O REINKARNACI - to znamená procesu vtělení duše do hmotného těla, který každá sentientní bytost používá při svém poznávání a prožívání SVÉ VLASTNÍ SVOBODNÉ VŮLE a nekonečnosti svého vlastního jsoucna a bytí. Nauka o znovuzrození patří k prakřesťanskému myšlení i odkazu Ježíše Krista - Pána Ježíše Krista (blíže k přirozenosti Pána Ježíše Krista, resp. procesu, kterým byl završen a zcela dokonán spasitelský čin Ježíše Krista, nabízíme v záložce Zrada křesťanství, Lidská duchovnost a ve světelném čteníčku!) . Mocnou církví bylo vědění a učení o reinkarnaci ze západního myšlení záměrně vymazáno. Nauka o reinkarnaci totiž dává jasné odpovědi na otázky o skutečném SMYSLU POZEMSKÉHO ŽIVOTA, o smyslu (či ne-smyslu) utrpení a smrti a o tom, co opravdu ŽIVOT JE. Nelibost církve ponechat nauku o reinkarnaci ve svém učení pramení také ze skutečnosti, která se církvi přestala hodit do plánu: Reinkarnace vysvětluje PODSTATU SVOBODNÉ VŮLE každého člověka a v této souvislosti dokazuje zákon "příčiny a účinku", kterým reinkarnace nabízí VŠEM možnost očištění své duše. (Církvi se však do plánu MOCI hodila cesta lži, na které se hříšníci budou smažit v pekle, ať chtějí, nebo nechtějí, neboť žádnou další možnost již nikdo nedostane.... Amen...)
Základem následujících informací, které vyjasňují tak základní a klíčové vědění všech bytostí, jako je vědění o putování každé duše, tedy reinkarnaci, je Duchem Božím projevené vědění, kterým disponuje každá bytost ve své Niterné mysli, ve své Duši. Jen "díky" pseudotvůrcům a jejich špinavé práci na naší, lidské mysli (kterou (její tři součásti) zprznili do formy pseudomysli a kdy zároveň maximálně omezili nepřímý přístup k mysli Niterné) se nám tyto základní informace o inkarnaci jeví jako něco nevídaného, mystického, nereálného, snad i šíleného... Tedy nejen díky pseudotvůrcům, ale také "díky" každému, kdo v této nevědomosti ze své vlastní vůle setrvává a nepátrá po Pravdě o své vlastní PODSTATĚ, která jej činí tím, čím JE.
V konečné fázi se však stává také tato skutečnost pouze dočasnou, protože SVOU PODSTATU NELZE navěky ZAPŘÍT. VŠECHNY INFORMACE O VLASTNÍ PODSTATĚ LIDSKÉHO ŽIVOTA JSOU pro každou bytost POUHÝM ROZPOMÍNÁNÍM, které jednou dojde své úplnosti, ať nyní jeden chce nebo ne...
Znovuzrození – základní otázka a pravýpověď lidstva
Znovuzrození - to je základní výpověď lidstva o příčině i důsledcích života každé bytosti. Ve všech dobách a ve většině kultur bylo toto téma součástí víry, avšak zároveň spekulace. Ve vývoji lidstva nastává čas, kdy je nanejvýš nutné vypovědět jasně na toto téma, aby již nebyly možné žádné spekulace, nedorozumění a chybné výklady těch, kteří si toto klíčové téma svých vlastních životů vykládají po svém: v lepším případě do té míry, do jaké jsou schopni tomu sami porozumět, v horším případě do té míry, do jaké jsou ochotni připustit konkrétní informace s ohledem na své zájmy, touhu po moci, bohatství...
Vědění o znovuvtělení duše souvztaží s pochopením pojmů "utrpení" a "vina", stejně tak jako s věděním o Absolutní Lásce a Pravdě. Je věděním o smyslu jsoucna a bytí vůbec. Vědění o reinkarnaci je stále součástí učení některých náboženství a stává se tak zásadním klíčem k pochopení přirozenosti veškerého ŽIVOTA.
V praktickém životě poskytuje pochopení smyslu reinkarnace odpovědi na zásadní otázky, které si lidé kladou, například: Proč se děti rodí v bídě, či nemocné, s postižením? Proč mají někteří takové "štěstí" a narodí se do bohatství, blahobytu či slávy? Proč je ten či onen tolik talentovaný či slavný a proč jiný klopýtá ve svém vlastním životě pod tíhou tolika překážek a "smůly", které mu do cesty staví nepříznivý "osud"? V první a zároveň poslední řadě odpovědí, které pochopení reinkarnace každému člověku poskytuje, je pochopení a prožití PRAVÉHO SMYSLU VLASTNÍHO BYTÍ ZDE NA ZEMI.
Také pozemská věda již několikrát zabrousila do téma reinkarnace. I zde na Zemi již máme k dispozici obsáhlý materiál, například od profesora Jana Stevensona, který na základě své dlouholeté výzkumné práce (jež čítá na 1 500 případů spontánního vzpomínání) vyjadřuje přesvědčení, že výsledky jeho vědecké práce, resp. jeho případy dostatečně dokazují znovuvtělování duše jako přirozeného procesu vývoje člověka a dokazují tak duchovní podstatu člověka.
Také díky těmto a jiným zkoumáním a pokusům o nalezení odpovědí na otázky spojené s reinkarnací je vědění o reinkarnaci stále v popředí zájmu těch, kteří hledají pravdu o sobě samých. Díky různým výkladům, vírám a přesvědčením rozličných kultur a národností neexistuje jednota ani této nauky. Různá pochopení a mnoho názorů na toto téma pak vytváří další a další rozdílnosti a nejednotnost a rozděluje dále lidské bytosti, které mají v pozemském životě pracovat na jediném - na sjednocení a znovuobjevení jediné platné, univerzální, Nejvyšší Pravdy. Pravdy, která tvoří a udržuje věčný ŽIVOT.
Je to stejné jako u otázky o Bohu: S existencí Boha jako takového souhlasí všechna náboženství – avšak o Jeho vlastnostech nebo o Jeho vůli existují odlišné, až neuvěřitelné náhledy, které poté utváří názory, podle nichž se řídí ti, kteří "mají víru v tohoto svého Boha"... kteří podléhají tomu, co "se říká", co "se učí", co "je možné", namísto toho, aby se zeptali sami sebe. Navenek se zdá, že všichni nalézají, co hledají. Otázkou zůstává, zda-li lidé hledají skutečnou pravdu, nebo tu, která se jim hodí do jejich negativního způsobu života, která koreluje s tím, co sami chtějí, co podpoří jejich rigidní názory a negativní životní styl. Tento způsob žití a "víry" je samozřejmě součástí dokonalého plánu negativního stavu, který vládne v celé zóně vymístění právě s tímto záměrem. Rozdělit lidské bytosti skrze nejrůznější náboženství, organizace a víry, předkládat jim falešné informace co nejvíce si odporující a rozdělující. A tak vládnou světu chaotická a nesrozumitelná náboženská dogmata, jež jsou zdrojem nesnášenlivosti, nadřazenosti, moci, strachu, viny...
Na rozdíl od výkladu katolického a evangelického učení jsou někteří lidé stále přesvědčeni o tom, že existuje i křesťanský výklad nauky o reinkarnaci; a dokonce, že vědění o znovuvtělování duše patří k prakřesťanskému myšlení a že je významnou součástí křesťanské víry.
Vědění o znovuzrození bylo v prakřesťanství a v prvních stoletích křesťanství pevnou součástí křesťanského myšlení. Ježíš Nazaretský učil o znovuzrození a mnoho církevních učitelů pohlíželo na znovuzrození jako na něco samozřejmého.
Hermann Bauer to dokazuje ve svém spise o znovuzrození. Kriticky vyhodnotil řecké a latinské biblické texty, koncilní dokumenty a díla prvních církevních otců a došel k závěru, že znovuzrození je prakřesťanská nauka.
Církevní učitel Rufinus ujišťoval v jednom dopise Anastasiovi, že víra v opakující se životy patřila k všeobecnému církevnímu myšlení církevních otců a jako stará tradice byla odedávna předávána z generace na generaci. Origenes (asi 185 – 254), který je považován za jednoho z největších řeckých církevních otců, učil reinkarnaci s velkým přesvědčením; měl k dispozici ještě původní rukopisy bible v řeckém a hebrejském jazyce.
Nauka o znovuzrození tedy byla součástí křesťanství v prvních stoletích. O to překvapivější je, že toto vědění nebylo a není v západních církvích vyučováno.
Církev kontra reinkarnace
O práci negativního stavu, který pečlivě naplánoval a úspěšně zavedl zcela nesprávné chápání karmy a inkarnace - podstaty života všeho a všech ve Stvoření - pojednává část (blok textu) níže ("O náležitém pojetí karmy a reinkarnace"). Nyní se zmiňujeme "pouze" o tom, jak se tento plán negativního stavu projevoval a konkrétně realizoval ve fyzickém, hmotném světě - zde na naší planetě Zemi:
Jak došlo k odstranění pravdy o znovuvtělování z povědomí lidských bytostí a z materiálů a svědectví, které byly od samého počátku k dispozici za účelem předávání věčné pravdy? Jakým způsobem zapracoval negativní stav na tomto svém pekelném cíli?
Z rozličných důvodů, nejčastěji politických, mocenských, primárně pochopitelně církevních vzplanuly v minulosti četné teologické spory o Origenovo učení. (Jediný cíl církevních snah vždy byl, je a až do posledního okamžiku její existence bude: vládnout, mít MOC nad co největším počtem lidských bytostí, podřídit si je, dohlížet nad jejich poslušností, oddaností, panovat ve jménu strachu lidí z trestajícícho (smýšleného) boha a obohacovat se na úkor všech, kteří se nechají v této pasti lapit. Jediný a nejmocnější nástroj, se kterým církev pracuje, je vlastní, důmyslně vytvořený trestající bůh, který klade podmínky a podmiňuje si svou lásku. Jen pohlédněte na veškeré církevní tradice a rituály, které slepě, samoúčelně a nevědomě, ze strachu z nesplnění požadavků (prý božích) a následného trestu (prý božího) uctívají a plní ti, jež zasvětili svůj život falešnému bohu své církve, jehož láska je prý podmínečná (vaší poslušností, čistotou, štědrostí, prací v kostele, docházkou na mše, zpovědí, nebo dokonce přispíváním novodobých desátek.....).
Origines byl ve své době považován za nejvýraznější osobnost rané církve, na jehož učení se jeho odpůrci i příznivci často odvolávali. Proto bylo vědění o reinkarnaci stále více spojováno s jeho jménem. "Spor o Origena" byl v průběhu následujících století stále silnější a vyžadoval konečného urovnání. Tak došlo k oné závažné události, která měla za následek potlačení a nakonec odstranění nauky o reinkarnaci z církevního učení. Na sněmu východní církve v roce 543 v Cařihradu byla Origenova nauka devíti klatbami zavržena.
NEHODÍCÍ SE ŠKRTNĚTE. Toť návod na vymazání jakékoli PRAVDY, ať už v jakémkoli smyslu a jakékoli pseudolidské době.
Důležité poznatky lidí, kteří sami slepě věřili...
"Obyčejní, hříšní lidé" se dle přání většiny náboženských učení mají bát smrti, neboť se za své hříchy budou "smažit v pekle". Podle náboženských učení by se měli bát toho, že nedostanou žádnou jinou šanci na smazání a nápravu svých případných zlých skutků (co je "zlé" však určuje opět církev, bez ohledu na to, co opravdu znamená zlo a DOBRO, LÁSKA a PRAVDA BOŽÍ). Pouze udržováním strachu v lidech si církve zajistí ovladatelnost svých oveček, jedině tak si církev zaručí poslušnost, oddanost a MOC nad všemi, kteří uvěří, že jedině život v církvi a s církví je jedinou nadějí, jak zmírnit případné následky svého "hříšného" jednání (že by šlo o milost v podobě nižší teploty ve věčném pekle?). Důkazem tohoto nenápadného ovlivňování lidí jsou již samotné rituály, které lidé konají pouze ze strachu (z Božího trestu stanoveného církví) a povinnosti ("musíme jít do kostela, co by tomu řekli ostatní... jinak máme hřích, nedostaneme se do nebe!")
Jak by k tomu církev příšla, kdyby lidé poznali PRAVDU a nebáli se smrti - tedy nebáli se ŽÍT TENTO POZEMSKÝ ŽIVOT. Kdyby se lidé nebáli žít a chybovat, pak by si uvědomili svou NAPROSTOU SVOBODU a SVOU NAPROSTOU KONTROLU NAD SVÝM VLASTNÍM ŽIVOTEM. Ale PRÁVĚ TOTO církev NEMŮŽE CHTÍT.
KOMU BY PAK VLÁDLA?
CÍRKVE NEPOTŘEBUJÍ, aby lidé věděli, že jsou PŘED BOHEM A V BOHU SVOBODNÍ a NAPROSTO ROVNI. ŽE JSOU BOHEM, ŽE tedy NENÍ NIC, CO JIM BRÁNÍ SE S BOHEM SPOJIT A POZNAT VŠE, CO POZNAT CHTĚJÍ. SAMI. ŽE TO MOHOU UČINIT SAMI. S A M I. BEZ OHLEDU NA SVÉ POSTAVENÍ, POKŘTĚNÍ ČI NEPOKŘTĚNÍ, POČET HŘÍCHŮ ČI ZAPLACENÝCH ODPUSTKŮ, bez OHLEDU NA PRAVIDELNOU DOCHÁZKU NA MŠE ČI DO ZPOVĚDNICE.
Církev je natolik ovládána a ovládá, že NEDOVOLÍ, ABY LIDÉ VĚDĚLI, ŽE SAMI JSOU BOHEM A ŘÍDÍ SI VEŠKERÉ OKOLNOSTI SVÉHO ŽIVOTA - A ŽE K TOMU NEPOTŘEBUJÍ ŽÁDNOU CÍRKEV, ŽÁDNÉ TLUMOČNÍKY, PROSTŘEDNÍKY, SVATÉ, POŽEHNANÉ, POMAZANÉ, UČENÉ, SVĚCENÉ ČI VĚČNĚ TRPÍCÍ....
CO kdyby lidé poznali, že žádné VĚČNÉ ZATRACENÍ V PEKLE NEEXISTUJE? Že církev popírá samotného BOHA - tedy ABSOLUTNÍ, NEZIŠTNOU LÁSKU, DOBRO A PRAVDU?
Jak by církev přišla k tomu, kdyby lidé poznali, JAKÝ VZKAZ NÁM VŠEM SKUTEČNĚ ZANECHAL JEŽÍŠ KRISTUS - to, že se mohou kdykoli vymanit z ovládání svých životů, že jsou svobodné bytosti se svobodnou vůlí a volbou, ŽE NENÍ ŽÁDNÝ OSUD, KTERÝ NA NÁS "SPADNUL" A MY JSME JEHO "OBĚTÍ", KTERÁ JE POVINOVÁNA HO STATEČNĚ PROTRPĚT... Co kdyby se dozvěděli skutečné Boží slovo, že NEMUSEJÍ TRPĚT A STRÁDAT, ABY BYLI BOHEM, neboť JSOU BOHEM, že LÁSKA BOŽÍ NESPOČÍVÁ V UTRPENÍ, BOLESTI A ŽE KAŽDÝ Z NÁS SI V KAŽDÉM OKAMŽIKU SVÉHO ŽIVOTA VYBÍRÁ, ZDA-LI TRPĚT CHCE, NEBO NECHCE. Jak by k tomu mnohá náboženství přišla, kdyby lidé poznali, že mohou SAMI KOMUNIKOVAT S BOHEM, neboť jsou sami Jeho/Její podstatou? Jak by církev přišla k tomu, KDYBY LIDÉ VĚDĚLI, ŽE PRO BOŽÍ SLOVO NEMUSEJÍ KRÁČET JAKO OVCE DO KOSTELA, NA MŠI, NEMUSEJÍ POSLOUCHAT SLOVA samozvaných SVATÝCH, POMAZANÝCH, V HÁBITU A S KŘÍŽKEM NA KRKU NEBO V KAPSE, tedy TĚCH, KTEŘÍ TVRDÍ, ŽE JSOU OPRÁVNĚNÍ KE KOMUNIKACI S BOHEM A ŽE JINÍ NEJSOU A NEMOHOU BÝT?
A vůbec, co by se stalo, kdyby lidé pochopili, že všechny jejich nedobré skutky mohou být a v konečné fázi VŽDY BUDOU (v naprostém souladu se svobodnou vůlí každé duše) překonány dobrem, že BŮH NEMÁ KOMU A CO ODPOUŠTĚT, že BŮH NETRESTÁ A NEMÁ ŽÁDNÉ POŽADAVKY? Těžko tomu uvěřit po staletích přesvědčování o tom, že opak je pravdou... Jak by církev přišla k tomu, kdyby lidé věděli, že dříve nebo později (na základě SVÉ VLASTNÍ svobodné vůle a volby) se všichni vrátí do Nebeských světů Božích? Jak by k tomu církev přišla, kdyby lidé vzhlíželi s nadějí, útěchou a neoblomnou vírou v dobro k někomu, kdo nekáže v kostelích, nemodlí se na kolenou, nekřižuje se, nekáže vodu, když pije víno... Nehodí se do plánů církve, aby lidé vzhlíželi k někomu jinému, kdo jim nabízí věčnost, spravedlnost, štěstí, lásku, zdraví, svobodu... Nezištně, zadarmo... BYŤ BY TO BYL SAMOTNÝ BŮH! Takový DOBRÝ prý totiž Bůh není, učí vaše církve, óóó, lidé nevědomí!!!
Naprosto klíčové informace o PRAVDĚ, kterou církev v průběhu dějin lidstva zcela záměrně a v souladu s plány negativního stavu zprznila a zfalšovala, nám zjevuje sám Pán Ježíš Kristus (Stvořitel Prvotní všeho a všech). Tyto informace jsou pro všechny a všude k dispozici v literatuře "NOVÉ ZJEVENÍ PÁNA JEŽÍŠE KRISTA" (značnou část této knihy nabízíme v jednotlivých záložkách tohoto webu) a dále v klíčové záložce "LIDSKÁ DUCHOVNOST" (kniha "Základy lidské duchovnosti").
obr.: Opravdu máte pravý pocit Moudrosti a Lásky BOŽÍ při vykonávání těchto pozemských rituálů? Co by se asi tomu jídlu (nebo snad jeho poživatelům?) stalo bez tohoto pomazání "svatým"? Že by další hřích v dohlednu? Opravdu si myslíte, že neprojevíte nejvyšší úctu a Lásku k Bohu a Jeho darům tím, že vy sami, doma, před jídlem poděkujete Bohu za Jeho dary, Jeho energii, za dostatek jídla, který máte? Opravdu si myslíte, že sami nedokážete poprosit Boha o eliminaci škodlivých látek v potravě, které máte v úmyslu pozřít? Nebo si myslíte, že právě vás by Bůh nevyslyšel? Že mluví jen s někým či skrze někoho a plní přání jen "vyvoleným"? Pozor, přátelé, pozor, jste dobře ovládaní a ještě stále nevěříte, že Bůh nehovoří jen s některými lidmi. Bůh hovoří s každým. V každém okamžiku. Zamyslete se konečně: Je vaše chování v podobě prázdných rituálů (to, co je vidět, to se počítá?) opravdu nezištné a NEPOHÁNĚNÉ STRACHEM? Ujasněte si svůj vlastní postoj ke svému vlastnímu ŽIVOTU, pokud za jeho zdroj skutečně považujete BOHA. Nic z toho, co denně vykonáváte pro svá "náboženství" Bůh nevyžaduje ani nedělá. Je to pozlátko, které uctíváte, abyste... své důvody přece znáte...
Toto vše nemohla a nemůže církev nikdy dovolit, neboť její moc by byla tatam, veškerý její vliv by byl ztracen, lidstvo by přestalo poslouchat mocnou církev a její dogmata. Lidé by mohli přijít na to, že všechno je jinak, mohli by se rozpomínat na další životy, na skutečného Boha, na svou nesmrtelnou DUŠI a DUCHA, začali by se vysvobozovat z područí církve. Začali by důvěřovat SAMI SOBĚ, SVÝM SCHOPNOSTEM, svému nepodmíněnému bytí, své svobodě myšlení, své svobodné volbě a vůli. Konec mocné nemocné církvi by byl zpečetěn. V sázce byla vždy vzpoura, odpor vůči kněžím a dalším samozvaným představitelům. To negativní stav nedovolil A DODNES SE MU TO DAŘÍ. Ostatně kvůli tomuto byl aktivován...
pozn. webu:
Připomeňme si, že žádnou církev ani jinou organizaci Ježíš Kristus nikdy neutvořil ani k tomu nikdy nikoho nenabádal. Naopak, varoval před silou jakéhokoli seskupení lidí, kteří dříve či později začnou upravovat, měnit to, co jim přestane být pohodlné, co přestane sloužit jejich záměrům, co nebude podporovat jejich vlastní moc a slávu a bohatství. Ježíš Kristus věděl, jak lehce a rychle mohou být (a budou) zneužity jeho pravdivé myšlenky, slova i činy těmi, kteří touží po slávě, moci a bohatství. Věděl to, neboť SÁM V NEGATIVNÍM STAVU ZDE NA ZEMI ŽIL. Ježíš Kristus prožíval negativní stav "na vlastní kůži" a byl si vědom toho, co se stane, budou-li lidé dále činit negativní volby, resp. budou-li si nadále myslet, že nemají na výběr. A proto tady na Zem přišel, proto se zde Ježíš Kristus inkarnoval, aby ukázal, že lidé mají vždy možnost VOLBY. Možnost ZVOLIT ale také NEZVOLIT si negativní stav, své otroctví a utrpení MAJÍ VŽDY a nikdo jim tuto možnost nevezme. Ježíš Kristus se na Zem inkarnoval, aby ukázal lidstvu, že negativní stav není jediným stavem bytí, jaký na Zemi existuje, že současný negativní stav není jedinou volbou, kterou každý má pro svůj život zde na Zemi. Ježíš Kristus ukázal lidstvu cestu ven ze zajetí negativního stavu, ze strachu, bídy, strádání, nemocí, nedůvěry, zklamání, bolesti... cestu k BOHU. Cestu do Nebeských světů, zpět Domů, k OTCI NEBESKÉMU - to jest k BOHU. Nabídl KAŽDÉMU možnost uvědomění a poznání, že je pouze otázkou SVOBODNÉ VOLBY každého, zda-li si zvolí svobodný život, život pozitivní, nebo život v otroctví a ovládání, tedy život negativní. Ježíš Kristus dal lidstvu vlastní příklad, jak lze bojovat proti negativnímu stavu (resp. žít S ním, ne V něm), - stavu, jehož jsou ne náhodou součástí, a jak dojít šťastně zpět do Ráje.
Lidstvo se však zdaleka nepoučilo ze svých chybných voleb a naopak je začalo množit, bez ohledu na pravdu, jaká byla lidem vyjevena. Výsledkem dalších voleb lidí podporujících a vyjadřujících sílu voleného negativního stavu jsou nejrůznější církve a další organizace uctívající boha nejrůznějších podob a forem, v plné parádě zde na Zemi. Nakonec opravdu vznikly. Lidské bytosti jsou neustále dokonale ovládány, vše běží podle plánu negativního stavu. Ostatně proto pseudotvůrci lidské bytosti stvořili. Aby lidé dělali přesně to, co potřebuje negativní stav ke svému vítězství.
Církev si ke svému cíli - mít MOC a bohatství - vytvořila svého falešného Boha, který klade podmínky, je náladový, má požadavky (dokonce finanční, nebo v podobě rituálů), upřednostňuje ("do Nebe se dostane jen ten, kdo....."), soudí, odsuzuje a trestá (dokonce možností věčného pekla) své neposlušné ovečky. Církev si vytvořila svého FALEŠNÉHO BOHA ke svým pekelným záměrům. A protože je to CÍRKEV (nebo jakákoli jiná náboženská organizace, pro kterou je PRAVÝ - JEDINÝ BŮH neznámý a podle čehož se také projevuje), působí na omámené davy lidí dojmem, že koná správně, svatě, ve jménu Nejvyššího a že má kompetence určovat, co je "dobré" a co "špatné". Nevědomí (zdůrazněme DOBROVOLNĚ NEVĚDOMÍ) lidé - vystrašené ovečky - jsou chycenou kořistí těchto zástupců negativního stavu - sebe samých. Kdo by si troufnul říci, že církev nemá pravdu, že nekomunikuje s Bohem, že nezná odpovědi na klíčové otázky lidstva, týkající se samotného vztahu člověk - Bůh. Nevědomé davy lidí skutečně věří, že vše je tak, jak se jeví. Jak říkají druzí. Jak učí jejich církev. Hlavně nemít potřebu přemýšlet nad tím, že něco je jinak. Církev nechce, aby lidé přemýšleli o tom, co považuje za neměnné, stálé a bezpečné pro udržení své moci. Proto byla z jejího učení postupně vymazána obrovská spousta pravd, které Ježíš Kristus hlásal. Jednoduše se nehodila do plánu.
A tak lidé skutečně nemají potřebu sami komunikovat s Bohem, se svým Nitrem, neboť jsou mylně přesvědčeni, že nejsou k tomuto oprávnění a že plně postačí důvěřovat těm, kteří tyto kompetence - dle jejich názoru - mají. Tím se zbavují odpovědnosti za své životy a tuto odpovědnost přesouvají na církev, potažmo na Boha. Tak se paradoxně krmí myšlenkou, že nemají svobodnou vůli a že VŠE JE V RUKÁCH BOŽÍCH, NEBOŤ ONI SAMI NEZMŮŽOU NIC. Ostatně někdo přece musí být vinen tím, jak špatně se lidé mají, nebo ne?
O tom, jak a proč jsou lidé v rámci nejrůznějších organizací, sdružení, církví a dalších dočasných produktů negativního stavu ovládáni, pojednáváme také především v dalších kapitolách tohoto webu ("Zrada křesťanství", "Proč jsou problémy a nemoci", "Lidská duchovnost" a další, včetně zdroje těchto kapitol - klíčová světelná literatura Nové Zjevení Pána Ježíše Krista). Pojďme tedy dále....
Mezi výše zmíněnými devíti klatbami, jimiž byla klíčová část Origenovy nauky vymazána z křesťanského učení, se nacházejí zoufalé (avšak úderné a účinné) pokusy o znevážení nauky o znovuzrození. Samotnými církevními představiteli je postupně popírána praexistence duše a v této souvislosti i to, že duše lidí původně existovaly jako čisté bytosti v nebi, potom však od Boha dobrovolně "odpadly" a vtělily se do hmotných, lidských těl. Mezi další úderná prohlášení v rámci klateb na Origenovo učení o nejvyšší pravdě patří prohlášení, že "jsou prokleti všichni, kteří nevěří ve věčné potrestání démonů a bezbožných lidí a v potrestání všech, kteří věří ve znovupřijetí, v návrat k Bohu." (Apokatastasis).
K formulaci těchto klateb došlo na příkaz císaře Justiniána I., který se považoval za nejvyššího pána církve. Jím navržené klatby potvrdil církevní sněm v roce 543 a o deset let později podepsal papež Vigilius klatby, předložené mu na koncilu v Cařihradu – přesto, že podle koncilních záznamů se o tom vůbec nejednalo.
Osobnost císaře Justiniána, všeobecná válečná situace ve Východořímské říši a k tomu hrozící nebezpečí otevření ještě jedné nové vnitropoliticko-náboženské fronty v Palestině vytvářely silné politické motivy pro odstranění nauky o reinkarnaci.
Aby byla zaplněna mezera po zavrženém učení o znovuzrození a aby byla podpořena nauka o jedinečnosti lidského života, musely být vytvořeny nové články víry (dogmata), které se budou předkládat lidstvu. Tyto se týkaly především dědičného hříchu, stvoření duše v okamžiku zplození, smrtelného hříchu, posledního soudu, očistků (odpustků?) a věčného prokletí. Současně tím byla zdůvodněna nutnost posvěcení kněžských zprostředkovatelů, protože bez nich by tato učební soustava nemohla existovat.
V důsledku částečně nastíněného důmyslného chaosu, který se negativnímu stavu a jeho přisluhovačům podařilo rozpoutat a dodnes udržovat, se lidstvo dodnes mylně domnívá, že nelze stále odpovědět na otázky po pravém smyslu utrpení a viny (je-li vůbec nějaký), což je pouhým důsledkem toho, že lidé nejsou schopni odpovědět na otázky po pravém smyslu a pravé povaze LÁSKY, po smyslu samotného ŽIVOTA vůbec.
Prázdné teologické fráze pak odkazují lidi, kteří kladou existenční otázky na zdánlivé Boží tajemství, po kterém není radno pátrat, neboť není určeno hříšným lidem...
A tak se člověk přestává ptát a pohodlně důvěřuje těm, kteří sami nevědí....
Jak zcestný a humorně nebezpečný negativní stav je. Ostatně KAŽDÝ, každý z nás, lidských bytostí se o síle a "umění" negativního stavu přesvědčuje denně na vlastní kůži... V každém okamžiku se každý člověk svobodně ROZHODUJE, zda-li si volí nevědomost negativního stavu nebo poznání Pravdy, kterou každému neustále nabízí stav POZITIVNÍ. Stačí si pouze VYBRAT.
Ostatně neděláte volbu tohoto života... již dávno a právě teď si tvoříte veškeré okolnosti životů svých dalších. Jakých, záleží POUZE A JEN NA VÁS. Negativní stav NENÍ - na rozdíl od stavu POZITIVNÍHO - všemocný. Negativní stav není tím, na koho můžete a STEJNĚ NAKONEC BUDETE SVÁDĚT SVÉ VLASTNÍ neúspěchy, své hříchy, zklamání a prohry. Jste to vždy jen a pouze VY, KDO TVOŘÍTE VŠECHNY OKOLNOSTI SVÉHO NEKONEČNÉHO ŽIVOTA. Jste TO VY, KDO DOVOLUJETE NEGATIVNÍMU STAVU, ABY VÁS OVLÁDAL. A proto to jste v konečné fázi POUZE VY SAMI, kdo je zodpovědný za VŠECHNO, CO "SE VÁM V ŽIVOTĚ DĚJE", co děláte či neděláte, máte či nemáte...
Nastal čas uvědomit si, že BEZ ohledu na sílu a existenci (dočasnou aktivaci) negativního stavu JEN VY ROZHODUJETE O VŠEM, CO SE VÁM V ŽIVOTĚ "DĚJE".... Ale pojďme postupně....
Původ, podstata a duchovní cíl člověka
Pochopení a POznání NEJVYŠŠÍCH ZÁKONŮ - kosmických zákonů Stvořitele Prvotního všeho a všech, ze kterých vzešel SÁM ŽIVOT. Pochopení pravého - DUCHOVNÍHO původu veškerého jsoucna a bytí včetně původu lidských bytostí obývajících tuto Zemi - JEDINĚ TOTO jsou nástroje k pochopení nejvyšší pravdy o VĚČNÉM ŽIVOTĚ, včetně nejvyšší pravdy o INKARNACÍCH duší Stvořitele Nejvyššího.
Možnost opakovaných, mnoha různých životů jedné a téže DUŠE je základní PRAVDOU lidského bytí. Abychom pochopili význam této skutečnosti a její dosah, měli bychom si uvědomit původ, podstatu a duchovní cíl člověka.
V souvislosti se získáním těchto NAPROSTO ZÁSADNÍCH A KLÍČOVÝCH ŽIVOTNÍCH INFORMACÍ odkazujeme čtenáře také na další záložky tohoto webu, především Pravý život, Všechno je jinak, Zrada křesťanství, Proč jsou problémy a nemoci, Lidská duchovnost, Duchovní cesta (resp. klíčovou světelnou literaturu "Nové Zjevení Pána Ježíše Krista" a "Hlavní ideje Nového zjevení", "Kdo jsi a proč jsi zde?", "Základy lidské duchovnosti" ) a další zdroje (kapitola Světelné čteníčko).
Pád andělů
Základem poznání naší podstaty je rozpomenutí na to, že my, současné lidské bytosti, jsme v původní podobě a formě ANDĚLÉ, původní, čisté andělské, božské bytosti, z věčných nebeských světů pocházející. Jsme individualizacemi samotného BOHA - Prvotního Stvořitele všeho a všech, děti Boží, naprosto dokonalé, které původně (vždy) žily ve dvanáctirozměrném absolutnu (dvanácti dimenzích Vesmíru), v čistém a absolutním Božím světle. Žily (a žijí) v čisté a naprosto dokonalé LÁSCE, a prožívaly (a prožívají) veškeré aspekty absolutního jsoucna a bytí a naprosto vše, co z této absolutní LÁSKY pochází. Nádherný, harmonický, čistý a PRAVÝ nebeský život těchto čistých duchovních bytostí si nedokážeme v tomto svém současném rozpoložení (zfabrikovaných lidských bytostí - blíže viz. Pseudotvůrci (záložka Pravý život)) představit, ale v okamžiku nejvyššího vnitřního štěstí jej můžeme částečně, do jisté míry (vzhledem k výše uvedeným dočasným omezením) pocítit. Je to život bezprostředního proniknutí Božím duchem, jasným Božím světlem, život nekonečného naplnění, radosti, harmonie a lásky. ŽIVOT NAPROSTÉ ÚPLNOSTI.
Klíčovým kosmickým zákonem je zákon svobodné vůle. Jeho platnost je ABSOLUTNÍ a je podstatou veškerého ŽIVOTA. Nejvyšší dal veškerému svému Stvoření naprosto SVOBODNOU VŮLI, v každém okamžiku svého jsoucna a bytí je tedy uplatňována. Nejvyšší dal veškerému svému Stvoření SVOBODNOU VŮLI, aby mohla každá Jeho/Její část (jeho/její individualizace) prožívat sebe samu, tak, jak touží, jak chce. Ostatně také v tomto tkví dynamika - proces Absolutna, dynamika VĚČNOSTI, nikdy nekončího projevu bytí.
V jeden okamžik (důkazem jeho uskutečnění je mimo jiné také život každého člověka zde na Zemi, v zóně vymístění, záporné dimenzi bytí) se událo, že jedna z těchto vysokých duchovních bytostí (můžeme ji označovat jménem, který lidé spojují s temnými, negativními silami - Satana či Satan), zatoužila zakusit opak všeho, co doposud znala, co měla, kým byla. Tato bytost zatoužila NEDODRŽOVAT ZÁKONY VEŠKERÉHO STVOŘENÍ, ODVRÁTIT SE OD SVÉHO STVOŘITELE A OD VĚČNÉHO ŽIVOTA a prožívat OPAK všeho, co existuje. Opak ABSOLUTNA.
Tuto bytost zajímalo, jaké to je ŽÍT ŽIVOT BEZ STVOŘITELE, BEZ LÁSKY, BEZ DUCHOVNÍCH PRINCIPŮ, KTERÉ TVOŘÍ VEŠKERÝ ŽIVOT.
Tuto bytost zajímalo, jaké to je ŽÍT BEZ DODRŽOVÁNÍ KOSMICKÝCH ZÁKONŮ, KTERÉ USTANOVUJÍ VEŠKERÝ A VĚČNÝ ŽIVOT.
Tato bytost (Satana, Satan) projevila svou svobodnou vůli, kterou jí Bůh dal, a odvrátila se od Boha. Vytvářela (myšlenka je tvůrčí, je na počátku veškerého jednání a konání projeveného na hmotné úrovni, tedy v nejzevnějším Vesmíru, který Bůh stvořil) opačné kvality bytí - tedy negativní. Pokoušela se vytvářet vše, co NEBYLO v souladu s řádem, harmonií, světlem, láskou, tolerancí, pokorou, mírem, naprostou JEDNOTOU všeho a všech. Satan/a začala připravovat plány pro plnou realizaci svého "snu". Tady, v tomto svéhlavém činu této andělské, čisté bytosti, jež byla VŠÍM, spočívá původ takzvaného pádu – také nazývaného "pád andělů", který tím byl zahájen.
Satana zlákala pro svůj záměr další duchovní bytosti, které tuto touhu vyjádřily, sdílely a rozhodly se ze své vlastní vůle postavit proti zákonům nejvyšším, proti samotnému Bohu. Jejich jednání proti Božímu zákonu lásky s sebou neslo jeden z mnoha důsledků... jedním z brzkých byla skutečnost, že tyto bytosti mohly být méně prozařovány Božským duchem (vše je energie a otázka jejich slučitelnosti, resp. neslučitelnosti), jejich světelnost, láskyplnost, čistota zjevně slábla. Jejich zastínění jim způsobovalo horší přístupnost SVĚTLU, jejich PRAVÉ podstatě. Přes láskyplné snahy cherubínů (archandělů) varovat skupinu bytostí kolem Satany před následky svých činů, tyto bytosti si zvolily svůj další osud skrze uskutečnění svých plánů. Archandělem Michaelem proto byly vyvedeny z Nebeských světů.
Protože padlé bytosti opakovaně překračovaly svým negativním konáním proti Bohu zákony nejvyšší, docházelo zákonitě ke změnám v jejich samotné struktuře, struktuře jejich duchovních, jemnohmotných, světelných těl (forem). Docházelo ke stále silnějšímu zhušťování původně nejjemnějších forem energií, a to jak těchto původně čistých duchovních bytostí, tak i duchovních částí planet, které po opuštění Nebes tyto bytosti obývaly. Padlé bytosti se svým negativním (opačným k původnímu, pozitivnímu, které jediné existuje) jednáním postupně propadaly do vlastních pekelných světů (temných dimenzí bytí, jež musely být k tomuto účelu utvořeny). V nebeských světech nebylo možné realizovat tyto hrůzné plány. Nezapomínejme, že VŠE, NAPROSTO VŠE JE ENERGIE. A stejná energie přitahuje energie stejné. V pozitivním stavu nemůže existovat ani být nic negativního. Není možné "přežití" opačné energie - v tomto případě hrubohmotných vibrací (které jsou podstatou negativity a opaků všeho původního, pravého, stvořeného Nejvyšším) v prostředí pozitivní, jemnovibrační energie Nebes, která zde tvoří naprosto vše. Pokud nejsou energie totožné, nemohou obstát v prostředí LÁSKY - NEJVYŠŠÍ A NEJSILNĚJŠÍ ENERGIE, JAKÁ KDY EXISTOVALA, EXISTUJE A EXISTOVAT BUDE.
Padlé bytosti se tedy svými poníženými vibračními parametry (vibracemi svých těl) propadaly neustále do pekelných, hrubovibračních, temných dimenzí bytí, jež si musely k tomuto účelu tvořit. V souladu s tímto, podle stupně zhuštění (míry negativity, kterou tyto bytosti vyzařovaly a vytvářely ve svých činech), postupně vzniklo dvanáct padlých rovin (temného vnitřního pekelného Nebe - duchovních dimenzí) s jejich dvaceti čtyřmi podrovinami (temného zprostředkujícího neboli intermediálního pekelného Nebe - duchovních a poloduchovních dimenzí) a dále s dalšími dvanácti podpodrovinami (temného vnějšího pekelného Nebe - polofyzickými a fyzickými pekelnými dimenzemi). (Dimenze jsou nazývány také rovinami).
Energetický potenciál v éterických tělech kdysi jasných duchovních bytostí se stále více redukoval a transformoval do negativních éterických vibrací; bytosti tmavly a zastiňovaly se. Éterické tělo se stále zmenšovalo a kolem něho se utvořily obaly, v souvislosti s energií padlých rovin, v níž se bytosti nacházejí. Toto zastíněné, zapouzdřené (obalené) duchovní tělo se dostává až na úroveň Ducha, resp. Duše.
Duše (jako součást energie absolutna - Stvořitele Prvotního všeho a všech - Ducha) je knihou života. V ní se zaznamenává veškeré vnímání, myšlení, mluvení a jednání, ať pozitivní nebo negativní. Negativní vibrace (tedy myšlenky, slova, činy, jednání, konání...) vytvářejí zastínění (zatížení) duše. Jsou to obaly nebo též oblačné závoje (energie - vibrace), které zadržují Boží světlo. V neprospěch ducha - duše...
Tito Boží "odpadlíci" se Z NEBESKÝCH SVĚTŮ STVOŘITELE PRVOTNÍHO VŠEHO A VŠECH propracovali svými negativními energiemi, jež produkovali a vyzařovali, do naprostého PROTIPÓLU SVĚTLA. Do PEKELNÝCH SVĚTŮ, do nejzazší roviny negativity, nejzazších pekelných (temných) světů, kde bylo vůbec možné s jejich negativními vibracemi přežívat.
Z pozice PROZŘETELNOSTI Stvořitele Prvotního všeho a všech (dále s úctou k Nejvyššímu a myšlenkou na tohoto jediného Stvořitele "jen" "Stvořitel") došlo k tomu, že Stvořitel JIŽ dávno předtím připravil vše pro to, aby mohla být otázka padlých andělů plně zodpovězena. Vše PŘEDPOKLÁDAL, a proto stvořil k tomuto účelu veškeré okolnosti, formy bytí, dimenze vesmíru, planety, a také - LIDSKÉ BYTOSTI. Pozor, STVOŘITEL TVOŘÍ pouze ze SVÉ VLASTNÍ PODSTATY, TEDY VŠE POZITIVNÍ, ČISTÉ. Tedy i PRVNÍ, PŮVODNÍ LIDSKÉ BYTOSTI (nejdříve androgynní, poté v oddělené fyzické formě - blíže záložka Lidská duchovnost!) BYLY POZITIVNÍ, ČISTÉ, S PLNÝM VĚDOMÍM SVÉHO ZDROJE, S VĚDOMÍM SVÉ VĚČNOSTI A VEŠKERÝMI SCHOPNOSTMI. Vše ostatní - tedy vznik negativních lidských bytostí zprzněním pravých elementů a dosažením všech jejich negativních kvalit (včetně agresivity, živočišného - zvířecího způsobu rozmnožování atd atd.) již je DÍLEM PSEUDOTVŮRCŮ, těchto padlých andělů (stejně tak, jako vytvoření všech druhů negativních, agresivních živočichů - navzájem se požírajících, včetně nepovedené éry dinosaurů, které museli sami pseudotvůrci brzy smazat z povrchu zemského, neboť se jim tato nepodařená díla přestala hodit do plánu).
To, co se odehrálo v následujícím okamžiku (eóny věků, resp. mnoho milionů let v pozemském vnímání času) a jaké řádění těchto odpadlých duchovních bytostí - již je nazývejme PSEUDOTVŮRCI - nastalo (a pokračuje dodnes), je NAPROSTO KLÍČOVOU UDÁLOSTÍ, jejíž VÝSLEDKY, NÁSLEDKY A DŮSLEDKY JSOU OBSAŽENY A JSOU SOUČÁSTÍ KAŽDÉ LIDSKÉ BYTOSTI, TEDY VÁS, přátelé.
S POVOLENÍM NEJVYŠŠÍHO DOŠLO K AKTIVACI NEGATIVNÍHO STAVU. PSEUDOTVŮRCI DOSTALI SVOLENÍ POKRAČOVAT VE SVÝCH HRŮZNÝCH PLÁNECH (dostali k tomuto účelu zónu vymístění, neboť v NEBI to nebylo možné), a to V OMEZENÉM ČASOVÉM ÚSEKU: NEGATIVNÍ ST AV BUDE EXISTOVAT DO DOBY, NEŽ DOSÁHNE SVÉ PLNOSTI - to jest, než DOJDE K VYJEVENÍ NAPROSTO VŠECH NÁSLEDKŮ, DŮSLEDKŮ A VÝSLEDKŮ EXISTENCE NEGATIVNÍHO STAVU.
JAKMILE TENTO BOD NASTANE, NEBUDE ŽÁDNÝ DŮVOD, ABY negativní stav POKRAČOVAL DÁLE, NEBOŤ JEHO PRAVÁ POVAHA BUDE VYJEVENA A CELÉ STVOŘENÍ TAK DOSTANE JEDINEČNOU A JIŽ NIKDY NEOPAKOVATELNOU VÝPOVĚĎ a zároveň ODPOVĚĎ na otázku, JEŽ BYLA PSEUDOTVŮRCI POLOŽENA: JAKÉ JE TO ŽÍT BEZ STVOŘITELE, JAKÉ NÁSLEDKY MÁ ODMÍTNUTÍ NEJVYŠŠÍHO, KONÁNÍ PROTI NEJVYŠŠÍM KOSMICKÝM ZÁKONŮM.
ZÁROVEŇ KAŽDÁ LIDSKÁ BYTOST OBÝVAJÍCÍ ZÓNU VYMÍSTĚNÍ NA VLASTNÍ KŮŽI PROŽIJE - ZVOLÍ-LI SI TAK SAMA - VŠECHNY ASPEKTY a konečné důsledky NEGATIVNÍHO STAVU, JEHO SÍLU A DRTIVÝ DOPAD NA SVŮJ VLASTNÍ ŽIVOT.
Poté, co bude vyjevena PRAVÁ POVAHA A MAXIMÁLNÍ SÍLA NEGATIVNÍHO STAVU, BUDE NEGATIVNÍ STAV STVOŘITELEM PRVOTNÍM VŠEHO A VŠECH (to jest PÁNEM JEŽÍŠEM KRISTEM) NA VĚKY VĚKŮ UKONČEN. (MOŽNOST VOLBY způsobu své další existence BUDE MÍT KAŽDÁ DUŠE samozřejmě TAKÉ V TENTO OKAMŽIK. Její dosažená duchovní úroveň, míra jejího zatížení a její VIBRAČNÍ PARAMETRY určí její - VÁŠ - další vývoj, směr vaší další životní cesty).
JAKOU VOLBU BUDETE MÍT V OKAMŽIKU, KDY BUDE NEGATIVNÍ STAV UKONČEN, a jaký JE PRAVÝ DŮVOD HMOTNÉ INKARNACE JEŽÍŠE KRISTA NA ZEM, se můžete ROZPOMENOUT v dalších záložkách tohoto webu, především odkazujeme na záložku Zrada křesťanství.
Každý člověk má právě v tuto chvíli jednu z posledních PŘÍLEŽITOSTÍ ZJISTIT SVŮJ PRAVÝ PŮVOD A PRAVÝ SMYSL SVÉHO POZEMSKÉHO ŽIVOTA, chce-li pomýšlet na SVÉ VYSVOBOZENÍ Z OTROCTVÍ NEGATIVNÍHO STAVU ještě v tomto životě a NA NALEZENÍ pravého SMYSLU SVÉHO BYTÍ.
VEŠKERÉ INFORMACE O PSEUDOTVŮRCÍCH, O TOM, Z ČEHO A JAK PSEUDOSTVOŘILI NÁS, LIDSKÉ BYTOSTI Z PŮVODNÍCH BYTOSTÍ NEBE (stvořených Stvořitelem), pojednávají další záložky tohoto webu, především pak záložka PSEUDOTVŮRCI, PRAVÝ ŽIVOT, LIDSKÁ DUCHOVNOST, ZRADA KŘESŤANSTVÍ a další.
Také odkazujeme na klíčovou světlenou literaturu - záložka Světelné čteníčko.
MY, LIDÉ, ŽIJÍCÍ NA TÉTO PLANETĚ ZEMI, NEJSME PŮVODNÍ LIDSKÉ BYTOSTI, JEŽ STVOŘIL NEJVYŠŠÍ. BYLI JSME PSEUDOSTVOŘENI PSEUDOTVŮRCI, PADLÝMI ANDĚLY, KTEŘÍ ZATOUŽILI POSTAVIT SE PROTI BOHU SAMOTNÉMU. BYLA TO JEJICH SVOBODNÁ VŮLE A PROTO BYLA USKUTEČNĚNA.
(Naprosto klíčové informace o Přirozenosti Nejvyššího a Jeho tvoření (včetně stvoření lidských bytostí), dále o pseudotvůrcích a jejich pseudotvoření nabízíme v záložce "LIDSKÁ DUCHOVNOST" a dalších záložkách tohoto webu (a dále ve Světelné literatuře).
PŮVODNÍ LIDSKÉ BYTOSTI STVOŘENÉ NEJVYŠŠÍM (bytosti ve své celosti, tedy nejen fyzické tělo, ale také duševní a duchovní část - které tomuto tělu fyzickému vůbec umožňují jeho bytí) BYLY a NAVĚKY JSOU PRO PSEUDOTVŮRCE NEPOSTRADATELNÝM A JEDINÝM VZOREM A ZÁKLADNÍM STAVEBNÍM MATERIÁLEM PRO PSEUDOSTVOŘENÍ JEJICH PSEUDOLIDÍ - NÁS VŠECH V SOUČASNÉ PODOBĚ A FORMĚ.
PROTO PSEUDOTVŮRCI UKRADLI PŮVODNÍ MATERIÁL PŮVODNÍCH LIDSKÝCH BYTOSTÍ (STVOŘENÝCH NEJVYŠŠÍM), VZALI SI Z NICH VŠE, CO POTŘEBOVALI pro SVÉ PEKELNÉ ZÁMĚRY. BYLO VŠAK (logicky) ZAPOTŘEBÍ TENTO PŮVODNÍ MATERIÁL MAXIMÁLNĚ ZPRNIT, ZFALŠOVAT, "ZNEGATIVIZOVAT", ABY BYLO V NOVÝCH PSEUDOLIDECH CO NEJVÍCE ZLA, NEGATIVITY, AGRESIVITY, VŠEHO, CO ODPORUJE KOSMICKÝM ZÁKONŮM, CO BUDE TĚMTO PSEUDOLIDEM BRÁNIT v ŽITÍ PŘIROZENÉHO - POZITIVNÍHO ŽIVOTA, co jim bude bránit ROZPOMENOUT SE NA VLASTNÍ PODSTATU, CO JIM BUDE ZNEMOŽŇOVAT BÝT TÍM, KÝM OPRAVDU JSOU. (Jak už víte, mnoho a mnoho milionů let prováděli pseudotvůrci své pokusy, experimenty, biklonování a nejrůznější genetické manipulace, až se jim podařilo pseudostvořit člověka, který již byl dost MIMO SVOU PODSTATU ale zase NE AŽ PŘÍLIŠ, ABY BYL DOSTATEČNĚ INTELIGENTNÍ, SPOLEČENSKÝ A SCHOPNÝ DOSÁHNOUT inteligentních záměrů NEGATIVNÍHO STAVU - DOVÉST NEGATIVNÍ STAV DO ABSOLUTNÍHO MAXIMA SVÉHO MOŽNÉHO VÝVOJE a PROJEVU.
Jak se dílo pseudotvůrcům povedlo, můžete vidět, cítit a PROŽÍVAT SAMI. SAMI NA SOBĚ. V KAŽDÉM OKAMŽIKU SVÉHO BYTÍ.
V současné fázi je stav na Zemi těsně PŘED dosažením plnosti negativního stavu. TO NEJHORŠÍ, KONEČNÉ (na této planetě Zemi v zóně vymístění), NÁS TEDY ČEKÁ - UTVOŘÍME-LI SI SAMI TUTO REALITU. Zatím to vypadá, že ANO, KAŽDÝM DNEM SE TOTIŽ NEUSTÁLE - SVÝMI DALŠÍMI A DALŠÍMI NEGATIVNÍMI VOLBAMI - K TOMUTO KONCI POUZE A JEN PŘIBLIŽUJEME.
Nezapomínejte, přátelé, že pseudotvůrci důmyslně a zákeřně zapouzdřili vaši DUŠI a vašeho DUCHA, abyste se NEPOKOUŠELI (abyste neměli zájem, žádný důvod) rozpomenout na tyto informace, na svou PRAVOU podstatu, abyste nemohli - falešně NEMĚLI POTŘEBU - KOMUNIKOVAT se svou podstatou - tedy s BOHEM a vše si ověřit sami. K tomu jim dopomáhají důmyslné OVLÁDACÍ PROGRAMY, které na lidstvu tak dobře fungují...
VY JSTE SE VŠAK ROZHODLI SE ROZPOMENOUT, PŘEKONAT TATO UMĚLÁ OMEZENÍ A NEVÝHODNÉ POSTAVENÍ PSEUDOČLOVĚKA, JAKÉ JSTE DOBROVOLNĚ A SVOBODNĚ PŘIJALI A K JAKÉMU JSTE SE SVOBODNĚ A SAMI PROPRACOVALI.
NAPROSTO ZÁSADNÍ INFORMACE, KTERÉ VÁM UMOŽNÍ ROZPOMENOUT SE A POCHOPIT PODSTATU VÁS SAMOTNÝCH NABÍZÍME V DALŠÍCH ZÁLOŽKÁCH TOHOTO WEBU.
Pojďme nyní dále, přátelé.
S vědomím těchto výše (velice stručně) uvedených, základních poznatků o vzniku LIDSKÝCH BYTOSTÍ ŽIJÍCÍCH V ZÓNĚ VYMÍSTĚNÍ, pojďme k tomu, že máme v tomto životě (a většina z nás mnoha dalších) mnohé k nápravě...
DÍKY NOVÝM A NOVÝM ŠANCÍM, KTERÉ DOSTÁVÁME SKRZE SVÉ další a další INKARNACE.
Cíl duše (člověka)
Na základě některých výše uvedených poznatků (především o pádu ČISTÝCH andělských bytostí z Nebeských světů) je zřejmé, že VYSNĚNÝM A JEDINÝM CÍLEM KAŽDÉ DUŠE, tedy každého člověka, je – ať s tím teď souhlasíte nebo ne, či ať si to vědomě uvědomujete či nikoli - VRÁTIT SE DOMŮ, ZPĚT K BOHU, DO JEHO ABSOLUTNA, DO JEHO NÁRUČE. Stát se opět vědomou součástí Boha, nebeskou, volnou a ABSOLUTNĚ SVOBODNOU bytostí, která žije a působí ve světle Boha, která se podílí na Jeho síle, TVOŘENÍ a nádheře. KTERÁ JE OPĚT - vědomě a cele - BOHEM SAMOTNÝM.
Každá duše svým vzdálením se (svobodně zvoleným) od Boha již dávno poznala, že nový stav bytí (v negativním stavu, ve stavu odmítnutí Nejvyššího) NENÍ JEJÍ PRAVOU PODSTATOU, ŽE JÍ NEVYHOVUJE. NEUMOŽŇUJE JÍ TOTIŽ VĚČNÝ ŽIVOT. NEUMOŽŇUJE JÍ ŽIVOT V KRÁSE, HARMONII, ZDRAVÍ, LÁSCE, RADOSTI, ŠTĚSTÍ a NEKONEČNÉ SÍLE. TOTO VŠE NEGATIVNÍ ŽIVOT TOTIŽ ZE SVÉ PODSTATY NEUMOŽŇUJE. NEMŮŽE. JINAK BY NEBYL NEGATIVNÍ.
PROTO DŘÍVE NEBO POZDĚJI KAŽDÁ DUŠE ZATOUŽÍ VRÁTIT SE ZPĚT KE SVÉMU PRAVÉMU, ABSOLUTNÍMU BYTÍ.
A TOTO JE HLAVNÍM PŘÁNÍM KAŽDÉ DUŠE, KTERÁ KDY POCÍTILA A PROŽÍVALA OPAK TOHO, KÝM VE SKUTEČNOSTI JE - TEDY TO, KÝM NENÍ: VRÁTIT SE ZPĚT DOMŮ. K BOHU.
K tomu je nutné prosvítit, resp. odstranit, rozpustit, rozmělnit obaly, jimiž pseudotvůrci zapouzdřili naši DUŠI a našeho DUCHA. Zapouzdření duchovní podstaty člověka způsobuje také bloky a naprosto disharmonickou funkci center vědomí (energetická centra, čakry duchovního těla), což je jedinou a pravou příčinou všech nemocí, oslabení, nerovnováhy v nejširším pojetí, neduhů, neštěstí, dysbalancí, a které zněmožňují tělům člověka prožívat samotnou podstatu vašeho bytí - LÁSKU.
Pro každého člověka je nejvyšším cílem přivést znovu k záření své kdysi čisté DUCHOVNÍ tělo, to energetické tělo, které bylo zastíněno a zatemněno protizákonným životem (a následně pseudotvůrci dále zprzněno). Zbavit jej energoprotonoplazmového obalu a umožnit mu být dokonale prosvíceno a naplněno Božím duchem.
Neboť náš PŮVOD JE BOŽSKÝ. NEMŮŽEME SE NEVRÁTIT DOMŮ. JEDNOU SE VRÁTÍME VŠICHNI. JSME SAMOTNÝM BOHEM. KAŽDÁ DUŠE TO VÍ. VÍ DOBŘE, KÝM JE.
Smysl pozemského života
Tuto právě naznačenou cestu - NÁVRAT každé bytosti K BOHU, NÁVRAT DO ABSOLUTNA, Z NĚHOŽ KAŽDÁ ENTITA POCHÁZÍ - toužebně nastupujeme a absolvujeme (s různými výsledky, resp. úspěchy či dílčími neúspěchy, útrapami či slastnými okamžiky štěstí s každým dalším zvládnutým krokem) neustále, ať se nacházíme v jakékoli formě, v jakékoli dimenzi, v jakémkoli prostředí Nejvyššího.
SMYSLEM POZEMSKÉHO ŽIVOTA (jako jednoho z nekonečného množství našich životů) je PŘIBLÍŽIT SE K BOHU, PŘEKONAT RELATIVITU ODDÁLENÍ OD NĚJ. UJÍT KUS CESTY SMĚREM DOMŮ, ZPĚT DOMŮ, K BOHU. A toto je možné tím, že se zbavujeme toho, co nám v tom brání, co nás tíží a znesnadňuje nám tuto touhu to uskutečnit - naše chybné činy, náš negativní život, naše negativní volby, které jsme kdy (jedno kdy) učinili a kterými jsme se sami dostali mimo dosah SVĚTLA A DOMOVA. Jde TEDY O TO, VĚDOMĚ NASTOUPIT CESTU DOMŮ.
V souvislosti s tímto výsostným cílem je zřejmé, že jediným a PRAVÝM SMYSLEM ŽIVOTA KAŽDÉHO ČLOVĚKA konkrétně zde na Zemi (a OBZVLÁŠŤ S DŮRAZEM NA ZÓNU VYMÍSTĚNÍ, v dočasně aktivovaném negativním stavu (hovořili jsme o tom výše), KDE SE NE NÁHODOU, ALE ZCELA DLE VLASTNÍ VOLBY A SVÝCH VLASTNÍCH "ZÁSLUH" NACHÁZÍME), nemůže být nic jiného než jeho neustálý duchovní vývoj, duchovní růst a návrat k vědomí a prožívání VLASTNÍ IDENTITY S BOHEM. Nástroji k naplnění smyslu pozemského života, resp. této pozemské cesty, pak je plnění si svého světelného poslání - skrze pozitivní život - ANO, PRÁVĚ V TĚCHTO OBTÍŽNÝCH A ZCELA SPECIFICKÝCH PODMÍNKÁCH NEGATIVNÍHO STAVU, KTERÝ NA ZEMI DOČASNĚ VLÁDNE - a NAPRAVOVÁNÍ všeho, co NÁM kdy "NEVYŠLO", VŠEHO, CO JSME KDY UČINILI V ROZPORU S KOSMICKÝMI ZÁKONY.
Tuto cestu nastupujeme neustále, přesně podle našich vlastních přání a potřeb, ať už jako duše (v astrálních rovinách, které jsou od spasitelského činu Ježíše Krista nazývány také rovinami očistnými nebo přípravnými), nebo v každé naší zvolené inkarnaci - ve hmotném - nyní právě lidském - šatu. Je to cesta postupného očišťování duše od všech zatížení, které na sebe ve svých životech nabalila, a to vědomým či nevědomým (výsledek je vždy stejný a tentýž, neboť nevědomost je svobodná volba každého člověka a může si ji kdykoli NEZVOLIT) porušováním kosmických zákonů. Je to ale především cesta nezištné lásky, která vede zpět k srdci Božímu. K ABSOLUTNU.
Cesta k duchovnímu růstu každé bytosti zde na Zemi představuje několik (sedm) duchovních stupňů (tzv. otáček), jejichž dosažením dojde bytost osvícení v rámci možností této pozemské inkarnace. (Znát tyto stupně a jejich charakteristiky není pro duchovní růst člověka až tak podstatné. Co je opravdu PODSTATNÉ v životě KAŽDÉHO ČLOVĚKA je žít pozitivní, láskyplný život, prožívat DOKONALOST BOŽSTVÍ v SOBĚ A VE VŠEM a konat v souladu s nejvyššími - kosmickými zákony - neporušovat je). Mnoho lidských bytostí svůj pozemský život promrhá a místo duchovního růstu se propadá do pekelných světů: svůj pozemský život mnoho lidských bytostí končí na úrovni, na jaké zde začala (výchozí stupeň spirály duchovního růstu), nebo dokonce na úrovních nižších. Bližší informace o duchovní cestě každého člověka nabízíme na tomto webu v záložce "Duchovní cesta".
Duchovní růst jde ruku v ruce s očišťováním vlastní DUŠE od předchozích zatížení. Planeta Země je místem, v níž se můžeme očistit podstatně rychleji než v očistných rovinách duchovních světů, ale taky můžeme mnohem rychleji a hlouběji klesnout na své životní duchovní cestě, znovu se zatížit a nabalit na sebe novou a další tíhu nových hříchů, kterou si opět odneseme do dalších životů.
Pozemský život a čas jemu vymezený je proto NAPROSTO NEOPAKOVATELNÝM ÚSEKEM ŽIVOTNÍ POUTI člověka, neopakovatelně cenný a je časem uvědomění, časem intenzivní snahy o očištění duše a zduchovnění člověka – poznáním své VLASTNÍ PODSTATY, překonáním chyb a zatížení a životem nezištné lásky.
Karma a reinkarnace - cesta k dokonalosti
Zákon příčiny a účinku
V celém Vesmíru, ať se bytost nachází kdekoli, v jakékoli dimenzi, sféře, planetě, galaxii... platí jasný a "jednoduchý" kosmický zákon, který je projevem svobodné vůle každé bytosti Stvoření. Je to zákon příčiny a účinku, nazývaný také kauzální zákon nebo zákon setby a sklizně. Hovorově jej můžeme vyjádřit: Co zaseješ, to sklidíš.
Každý náš čin, který je vykonán v nesouladu s nejvyššími, tedy kosmickými zákony, se jen tak "nevymaže" z našeho bytí, jen tak nemůže zmizet a dělat jakoby nic. Je to zcela pochopitelné, vždyť tímto konáním popíráme SAMI SEBE, svůj PŮVOD a VŠE, Z ČEHO EXISTUJEME, a v konečném důsledku bychom takto jednou zákonitě dospěli ke své vlastní záhubě - neměli bychom ZDROJ SVÉHO VLASTNÍHO JSOUCNA A BYTÍ. Ještě, že máme Stvořitelíčka našeho, Jehož/Jejíž prozřetelnost nám umožňuje dále ŽÍT i přesto, že konáme proti sobě samým. A umožňuje nám ROZHODOVAT SE, jak dlouho toto chceme dělat a s jakými následky. Ostatně hovoříme opět a zase o SVOBODNÉ VOLBĚ, kterou má každá bytost.
Připomeneme-li si, že každá bytost vzchází z Nejvyšších zákonů Absolutní Moudrosti a Absolutní Lásky Nejvyššího a Z NICH ŽIJE, pak je nám jasný důvod, proč musí existovat zákon příčiny a účinku a také "něco", co nám umožní napravit své sebedestruktivní konání - tedy MOŽNOST PROŽÍVAT DALŠÍ ŽIVOTY (podívejte, kolik z nás to nezvládá za tento jeden život) A VŠE NAPRAVIT.
Jestliže některá bytost porušuje zákony svého vlastního bytí, z nichž sama vzešla, pak je jasné, že tím porušuje a narušuje své vlastní bytí, svou integritu a zároveň integritu a jednotu veškerého Jsoucna a Bytí. Protože je jsoucno věčné, život je věčný, a aby tato věčnost mohla být zachována, jsou veškeré zákonitosti jsoucna a bytí uzpůsobeny této věčnosti. Projevem tohoto uzpůsobení je mimo jiné také to, že má každá bytost svobodnou volbu, jak se svou věčností "naloží", resp. jak ji bude prožívat a jaký svůj "osud" si bude vytvářet. Pokud se rozhodne činit proti Nejvyšším zákonům, nejen že bude konat proti svému vlastnímu, věčnému bytí, bude zároveň konat PROTI podstatě celého Vesmíru. Všechny mechanismy zaručující věčné bytí budou zákonitě směrovat tuto bytost k obnovení své vlastní integrity, své Jednoty se všemi a se vším - tedy k nápravě toho, co jí samotné ubližuje a nedovoluje prožívat svou dokonalost. Neexistuje nic než Bůh, a proto je nejvyšším záměrem všech bytostí v Jeho Stvoření - pokud se od Něj svými svobodnými volbami tyto bytosti vzdálily - vrátit se zpět k této Jednotě, Harmonii, naprosté a Absolutní Lásce, Jednotě a Jednosti Absolutního BYTÍ.
Na tomto místě se nyní nebudeme rozepisovat o dalších souvislostech týkajících se toho, kdy a proč se bytosti (potažmo lidské) rozhodly postavit se proti Nejvyšším zákonům a okusit život bez Stvořitele. O těchto naprosto klíčových událostech pojednáváme především v záložkách Lidská duchovnost, také Proč jsou problémy a nemoci, Pravý život, Zrada křesťanství a ve světelné literatuře..
Aby byl každé bytosti umožněn návrat Domů, zpět ke Stvořiteli - což je touhou KAŽDÉ duše, neboť neexistuje nic než JEDNOTA BYTÍ - vede každé chybné (proti sobě samému nasměrované) jednání této bytosti k zákonitým následkům, výsledkům a důsledkům, které umožní této bytosti pochopit svou chybnou volbu, napravit ji a poznat její nepotřebnost pro Pravý život.
A tak jsou naše volby, kterými porušujeme kosmické zákony, příčinou všeho, co se následně "děje" v našem vlastním životě. Je důležité si uvědomit, že toto vše - vše, co "se nám v životě děje" (jak s oblibou lidé říkají, v domnění, že se něco děje proti jejich vlastní vůli a svádí tak své neúspěchy či neštěstí na nějaký neznámý osud), nám nikdo jiný nedělá, neděje se nic samo sebou, náhodou a nezávisle na naší vůli. Není žádný osud, smůla či nepřízeň osudu, kterými můžeme omlouvat a vymlouvat své nezdary, chyby, nemoci, špatné vlastnosti, neštěstí. Není žádný trest či prokletí (jak mnozí toto své vlastní zatížení - karmu - nazývají), které jsme si nevyžádali. Existuje pouze naprosto přirozený DŮSLEDEK naší svobodné volby, kterou jsme dobrovolně učinili, s vědomím toho, že máme svobodnou volbu a vůli a s vědomím těchto následků a důsledků.
Následky svých chybných jednání jsme si sami utvořili a chtěli - ať už vědomě či nevědomě - prožít. To, že je mnohdy (v případě našich negativích voleb a činů) tento následek pro nás nepříjemný, to je opět a zase jen naše volba, naše vlastní tvorba. Tvoříme si veškeré okolnosti našeho života, resp. všech svých životů, chceme-li obsáhnout naše věčné putování a náš hlavní cíl - návrat DOMŮ, KE STVOŘITELI. Pokud zjistíme, že nám výsledek, následek a důsledek naší volby nepřinesl nic dobrého a očekávaného, pak tuto volbu - pokud jsme vědomé bytosti - napravíme a příště již neučiníme. V této naší SVOBODNÉ VŮLI A VOLBĚ je harmonie a absolutní hodnota Absolutní Lásky Nejvyššího ke všem bytostem svého Stvoření.
To, že máme vždy možnost nápravy (nebo také opakování chybných, negativních voleb ve svůj vlastní neprospěch) pokud jsme pochybili, nám umožňuje tento zákon příčiny a následků milovat. ŽEHNAT mu. Protože tento zákon udržuje naši věčnost věčnou. Umožňuje nám prožívat vše, po čem zatoužíme, s jistotou, že se vždy můžeme vrátit Domů, napravíme-li své chyby, jejichž důsledky nám v tom brání. Pokud budeme sami chtít. Pokud budeme chtít opět žít v souladu se SVOU VLASTNÍ PODSTATOU a být touto podstatou. Absolutní Láskou. A to chce KAŽDÁ DUŠE.
VŠE JE VIBRACE - naše myšlení, mluvení a jednání
Protože je naše PODSTATA DUCHOVNÍ, tedy Absolutně POZITIVNÍ, je jemnohmotná co do hustoty, jaká tuto absolutní pozitivitu determinuje (určuje). Je zřejmé, že pro zachování své integrity a Jednoty - je zapotřebí tyto kvality ve svém bytí vyjadřovat, být jimi.
Jenže pokud bytost koná v nesouladu se svou vlastní podstatou, pak vstupují do hry opačné, protichůdné, negativní kvality, negativní energie, vibrace, které této bytosti znemožňují se ve svém přirozeném prostředí vůbec pohybovat, být. Změněné vibrační parametry těl bytosti, která koná v rozporu se svou vlastní - pozitivní - podstatou, se projevují na všech úrovních bytí. Negativní energie - hrubé vibrace - se ukládají v tělech člověka (astrálních - duchovních) a "čekají" na příležitost "nést ovoce", projevit následky své negativní energie. Tyto negativní energie mění, zhušťují vibrace těl člověka, podle toho, do jaké míry koná proti kosmickým zákonům.
S tímto přichází zatížení její duchovní podstaty, bytost je těžší a těžší, její hrubé vibrace ji neustále vzdalují od Zdroje - Stvořitele - Věčné energie bytí - a bytost se "vzdaluje" od svého Zdroje, od Stvořitele. Přichází tak postupně o veškeré schopnosti, dovednosti, o atributy svého jemnohmotného bytí, které měla jako vysoká duchovní bytost, dle míry své negativity, závažnosti svého protizákonného jednání.
Negativní skutky, resp. jejich negativní vibrace, kterými se chybně konající bytost obtěžkává, se musejí pochopitelně projevit v jejím bytí, v samotné FORMĚ její existence a následně v kvalitě jejího života - jak by ne, když DUŠE touží po návratu ke své POZITIVNÍ podstatě a dělá tak vše pro to, aby to "její zastřené vědomí" postřehlo. Proto se veškerá negativní energie, kterou bytost - člověk - produkuje svými chybnými volbami, ukládá do jejích těl (jemnohmotných až po hmotné) a formou nejrůznějších následků, důsledků a výsledků se projevuje v životech této bytosti - člověka.
A tak přicházejí na naší hmotné úrovni existence nemoci, utrpení, postižení, nehody (lidmi označované jako "náhody"), "neúspěchy", smůly, "nechtěné" události a další a další nekonečné formy projevů prozřetelnosti Boží, resp. svobodných voleb každé bytosti.
Pokud člověk koná proti zákonům Stvořitele a porušuje je, a pokud tento člověk z jakéhokoli důvodu tyto činy nenapravuje, jeho činy - příčiny, se ukládají v jeho duchovní podstatě - duši. Ta se tak těmito špatnými skutky neustále zatěžuje. U mnohých lidí je doslova obtěžkána závažím negativních skutků, které tito lidé nasbírali na své životní pouti a z jakéhokoli důvodu je nezvládli odčinit, ať už zcela nebo alespoň částečně. Pokud mluvíme o tomto pozemském životě, některým lidem se podaří napravit část chyb svých předchozích životů, ale často se také stává (obzvlášť zde na Zemi v zóně vymístění, kde dočasně vládne negativní stav a lidé nemají zájem odhalit pravdu o sobě samých), že se znovu a ještě více zatíží a tak pokračují dále a dále po trnité cestě k pochopení své vlastní podstaty.
(O důvodech inkarnace a o tom, jakou jedinečnou a již nikdy neopakovatelnou příležitost zde na Zemi naše duše v tomto časovém úseku mají, pojednáváme dále a především pak v dalších záložkách webu).
Příčina - účinek - karma
Posloupnost DUŠE - TĚLO
Tedy: souhrn negativních příčin, které jsme sami (svými svobodnými volbami!) způsobili a dosud neodčinili, je zatížením naší duše, zvaným také karma.
Zákon příčiny a účinku znamená: Všechno špatné, co jsme kdy zaseli, každá negativní, tedy Božímu zákonu života a lásky odporující příčina, má přirozenou tendenci vyvolat svůj účinek. Doba, kdy se následek každé příčiny dostaví, je zcela INDIVIDUÁLNÍ, závislá na naprosto VŠECH faktorech každého, individuálního života každé bytosti Stvoření. Je závislá na všech okolnostech bytí každého jednotlivce, jako individualizace Nejvyššího a zároveň jako neoddělitelné součásti ABSOLUTNÍ JEDNOTY NEJVYŠŠÍHO SE VŠÍM, co EXISTUJE. Někdy přichází následek téměř okamžitě, mnohdy musí "dozrát", aby splnil svůj cíl a aby si člověk uvědomil rozsah svého chybného činu v nejhlubších souvislostech...
Lidé rádi říkají: "Jednoho dne...", a v podstatě to vyjadřuje VŠE. Jednoho dne, to jest TOHO DNE, který si KAŽDÝ URČÍ SÁM, podle toho, JAKÉ VOLBY v každém okamžiku ČINÍ. "Osud" každého člověka je pouze v jeho vlastních rukách. Co si každý vytvoří, to také žije.
VŠE JE VYJÁDŘENÍM NEJVYŠŠÍCH ZÁKONŮ ABSOLUTNÍ LÁSKY A MOUDROSTI NEJVYŠŠÍHO.
Karma "dozrává" pod zářením planet podle absolutních, tedy Nejvyšších zákonů Stvoření, zákonů VĚČNÉ EXISTENCE. Jakmile nabyde účinku, pak bude v duši – skrze odpovídající konstelaci planet uvolněna a může u člověka skrze fyzické tělo vycházet.
Zatížení duše se může vlévat do těla ve formě nemocí, úrazů, neštěstí, nehod, "znevýhodnění"... může se projevovat jako utrpení, žal, problémy a potíže v soužití s našimi bližními, s partnerem, s dětmi. Může se projevovat ve formě bloků, strachu, narození do bohatství či chudoby...
Nespokojený, nešťastný, bolestný, komplikovaný či "strašný" život - to je znamením, že máme opět příležitost napravit to, v čem jsme pochybili, čím jsme se dříve (ať už v tomto životě nebo v jakémkoli z předchozích) provinili.
Nejtěžší pro člověka bývá vůbec si uvědomit, že pravou příčinou jeho životních nezdarů, chorob, postižení, těžkých úrazů, nehod, "smůly"... je JEHO VLASTNÍ JEDNÁNÍ, nikoli NÁHODA či "krutá rána osudu", jež prý neovlivní.
Náprava dřívějších zlých skutků a chyb se může uskutečnit třeba až po mnoha staletích (pozemským časem vnímáno), v některé z dalších inkarnací – podle konstelace všech důležitých okolností, které jsou známy jen konkrétní DUŠI a Stvořiteli Prvotnímu všeho a všech. Je tedy závislá na okolnostech - vnitřních i vnějších podmínkách nutných pro tuto nápravu a na samotném člověku, ZDA-LI A KDY SE DOPRACUJE K UVĚDOMĚNÍ SI NUTNOSTI TUTO NÁPRAVU UČINIT. Vše je tedy závislé na DUCHOVNÍM UVĚDOMĚNÍ A VÝVOJI KAŽDÉHO ČLOVĚKA.
Nutnost dozrání nejpříhodnějších podmínek k očištění karmy můžeme například vidět ve skutečnosti, proč se rodí zmrzačené děti (přesněji řečeno inkarnují se duše do postižených, dysfunkčních fyzických těl s nejrůznějšími projevy v duchovní, duševní a fyzické rovině). Skrze svou nemoc dostává člověk naprosto neoddiskutovatelné a JASNÉ impulsy ke svému probuzení, pochopení SAMOTNÉHO SMYSLU ŽIVOTA, poznání a uznání svých chybných voleb, skutků a zla, které kdy způsobil. Tento naprosto jasný signál - následek obdržel k tomu, aby mohl učinit nápravu, začít konat DOBRO a vědomě se snažit o svůj duchovní vývoj. Ano, i s postižením tělesným či duševním. Mnohdy - téměř vždy - je nutné, aby takovému člověku s probuzením pomohl někdo druhý, který si tím rovněž také může odčinit to, co potřebuje a naplnit tak své poslání. A proto se na Zem inkarnují také duše z Nebeských světů, které se snaží pomoci tam, kde je pomoci třeba.
Poznatek probuzených lidí k tomuto tématu:
Jenže kolik vědomých lidí na Zemi máme? Kolik jich je ve vašem blízkém okolí? Kolik z vás nepovažuje osoby s postižením za náhodné smolaře, na kterých se hrůzostrašně vyřádil osud? Nebo snad sám Bůh? Nenechte se zmást novými výchovně-vzdělávacími metodami a moderními přístupy k osobám s postižením, kterými se pyšní speciální instituce, a neustálou prezentací jejich uměleckých výtvorů při jakékoli příležitosti... Toto nemá valného smyslu pro tyto lidi. Učinit z těchto lidí s postižením obětní beránky pro falešnou solidaritu ostatních, jejíž hnacím motorem je stejně pouze strach, případě "vděčnost" ve smyslu: "ještě že máme zdravé děti" nebo "ještě, že jsme měli štěstí...".
Málokdo si uvědomuje falešnost a nesmyslnost naoko smysluplných organizací a institucí, které lidi s postižením označují slovy KLIENT či UŽIVATEL SLUŽBY (opravdu vám to připadá pozitivní?) a jejichž heslo zní: "Podívejte, jak jsme je začlenili, do tupého davu nás všech - "zdravé" společnosti"...
Ostatně kolik těchto vychovatelů a speciálních pedagogů sdělí svým KLIENTŮM či UŽIVATELŮM SOCIÁLNÍ SLUŽBY, PROČ jsou skutečně postižení a že je v jejich nejvyšším zájmu NEPROMARNIT tento svůj další život, který si tak přáli PROŽÍT - i s tímto postižením - a dostat šanci vše napravit? Lítost byla před pár lety zakázána a byl nastolen "nový", "moderní" a "vzdělaný" přístup k těmto lidem s postižením. Integrační. A tak zní na přednáškách vzdělávacích institucí: "Dokážeme všem (komu?), že tito lidé jsou v něčem dobří, že se radují ze života, resp. "naučíme" je radovat se ze života TÍM, ŽE JE NAUČÍME NA JEJICH POSTIŽENÍ ZAPOMENOUT nebo snad JEJ VYUŽÍT k dalším, negativním účelům (propagačním, obchodním, podnikatelským - podívejme, jaké výhody mají firmy jen proto, že zaměstnávají osoby s postižením a jak se s místy pro osoby s postižením roztrhl pytel, včetně firem, které si nejrůznější "charitativní" příspěvky odečítají z daní... Inu, i tak se dá "využít" karmy druhých... Pomůžeme jim k úspěchu, aby byli "in" a aby dokázali sami sobě, jak "zdraví" jsou NAVZDORY NEPŘÍZNI OSUDU...".
A tak se tito lidé s postižením (nejen tito, stejný přístup se uplatňuje také k seniorům v nejrůznějších zařízeních) dnes vycvičují k obrazu společnosti, stejně jako děti ve výchovně-vzdělávacích institucích, a jsou nenápadně přesvědčováni a nápadně motivováni, aby dělali to, co dělají ostatní, aby byli "dobří", jak jsou dobří ostatní (většinou v absolutně nehodnotných činnostech, které je nikam neposouvají, pouze zaplňují jejich dlouhé dny plné nevědomosti - vyjímkou mohou být lidé s uměleckým nadáním, kteří skutečně mohou skrze své nadání a vědomou tvůrčí činnost naplňovat své poslání a uvědomovat si význam svého jedinečného bytí), tak, aby dokázali všem ostatním, jak jsou plnohodnotní a pracovití, schopni dokonce vydělávat peníze, být úspěšní, slavní a bohatí... Bohatí??? Myslíte, že pro bohatství, slávu a úspěch vnějšího světa si tady někdo z nich přišel? Toto má opravdu dělat člověk s postižením, který je zde jen proto, aby se stihnul za tak krátký život probudit, rozpomenout se na svého Stvořitele a na svůj návrat Domů?
Společnost lidem s postižením ve skutečnosti vůbec nepomáhá. Zato dotace z evropských fondů na nejrůznější bezduché aktivity na zaplnění fůry volného času těchto lidí pomáhají "skutečně" neskutečně. Ó, lidé nevědomí, již nemáte příliš mnoho času na probuzení.
(Připomínáme také, že rodiče, kterým se narodí dítě s postižením či závažným onemocněním samozřejmě také NEJSOU NÁHODNÍ. Nic se neděje náhodou. Vše se konkrétním, závažným způsobem týká všech zúčastněných, neboť dítě takto zatížené by se nemohlo narodit rodičům s příliš odlišnou (pozitivní) vibrační úrovní, nebylo by z energetického hlediska (neshoda vibrací) možné, aby se jim dítě se závažným postižením narodilo). Důležité poučení, důležitá karmická souvislost a souslednost je v tomto všem dokonale obsažena. Vždy. A vždy ve PROSPĚCH KAŽDÉ DUŠE, ve prospěch poznání, porozumění, rozpomenutí se člověka... na SVOU VLASTNÍ, SKUTEČNOU PODSTATU.
Nevědoucí lidé nemohou toto zjevně "bezdůvodné" utrpení pochopit. Buďto se bezmyšlenkovitě podrobí, odkazují na Boží tajemství, nebo obviňují Boha. Ve své duševní slepotě se domnívají, že Bůh sesílá bídu a nemoci. Nevědí (zapomněli), že Bůh je Absolutní láska, že Bůh nikdy netrestá (koho a za co, za svobodnou vůli, kterou nám sám dal?) ani nesesílá žádná utrpení.
Bůh z Absolutní lásky k nám připouští pouze účinky a projevy našich vlastních svobodných voleb, těch, které je třeba - v zájmu zachování celého Vesmíru - co nejdříve poznat a napravit.
Stvořitel Nejvyšší nám dal svobodnou vůli a tu nám nikdy nevezme. A tak si v každičkém okamžiku svého života sami vytváříme svůj vlastní "osud". Máme nekonečnou škálu nekonečných možností, co si utvoříme. Existují nekonečné možnosti našich voleb.
A tak všechno "špatné", co nás v životě "potká", je pouhým následkem naší učiněné volby. Je to působením příčin, které jsme sami utvořili a vykonali.
Radost i utrpení tak máme neustále ve svých vlastních rukách.
NÁHODA NEEXISTUJE.
Zákon odpovídající shody
I když se naše planeta Země nachází v temném vesmíru zóny vymístění (dočasná nadvláda negativního stavu se svolením Stvořitele Prvotního všeho a všech (blíže záložka Lidská duchovnost, Proč jsou problémy a nemoci, Zrada křesťanství, "Světelné čteníčko" a další záložky webu)), máme - právě pro toto relativně výsostné postavení - zde na Zemi adekvátní a již nikdy neopakovatelné podmínky pro vlastní duchovní růst a pro nápravu svých zlých skutků, jež jsme kdy učinili.
Znamená to také, že duše se může zde na Zemi očistit "rychleji" než v duchovních rovinách, kde žijeme poté, co opustíme své hmotné, fyzické tělo. Právě v nejzevnějších, hmotných sférách máme obrovskou možnost učinit největší skok na své duchovní cestě zpět ke Stvořiteli, už právě proto, jak jsme v této fázi svého vývoje od Stvořitele vzdáleni.
Když člověk odloží své fyzické tělo, směřuje jeho DUŠE zákonitě do takového duchovního světa a jeho sfér, které odpovídají její aktuální vibraci, stavu jejího vědomí. Jaké duchovní úrovně a uvědomění člověk dosáhl a měl v okamžiku své pozemské smrti, do takové duchovní úrovně odchází. Jeho duše se tam setkává s dušemi s podobnou úrovní vědomí a uvědomění, tak, aby byla schopna porozumět světu, do kterého přišla a měla tak naprosto ideální podmínky pro svůj další vývoj.
Na Zemi se setkáváme s lidmi s různou mírou duchovního uvědomění a různou kvalitou jejich vibrací. ŽÁDNÉ Z TĚCHTO SETKÁNÍ na individuální rovině NENÍ NIKDY NÁHODNÉ. Existuje DUCHOVNÍ důvod, proč se setkáváme s těmi či oněmi lidmi, dušemi, událostmi. Setkáváme se s chybami, slabostmi, hrůzami, projevy nulové či zprzněné duchovnosti, popíráním Stvořitele Prvotního všeho a všech. (Není to náhoda, proto je planeta Země v této minus třetí dimenzi bytí planetou Nula, na které bylo povoleno vyjevit veškeré odlišnosti a odklony od pozitivního stavu do nejzazší možné míry, aby zde negativní stav mohl dosáhnout své plnosti). A právě díky této skutečnosti - skutečnosti, že NIC SE V NAŠEM ŽIVOTĚ NEDĚJE NÁHODOU - zde můžeme mnohem "snadněji" rozeznávat svoje vlastní negativní postoje a chování, v souladu se zákonem odpovídající shody.
Ten ve volném vyjádření zní: Co mi vadí na mém bližním, to je také ve mně.
Jestliže mě určitá vlastnost či jednání bližního rozčiluje, je to pro mne znamením, že stejná nebo podobná vlastnost či jednání je vlastní také mně samé/mu.
Stejně jako znějící struna jedněch houslí rozechvěje odpovídající strunu jiných houslí, tak se v naší duši rozechvěje jedna duševní zátěž (odpovídající shoda), když někdo jiný jedná podobným způsobem. Náš bližní je tedy naším zrcadlem, které nám může - a má - pomoci k sebepoznání, pokud do něj jen nahlédneme.
Spousta lidí si myslí, že opak je pravdou. Když něco nemají rádi na svém bližním, myslí si, že je to proto, protože sami takoví nejsou a nemají proto pro toto chování (logicky a "oprávněně") pochopení, neboť jim to není vlastní. Je to však přesně naopak, je to vlastně past. Nemáme pochopení, právě proto, že totéž sami nezvládáme, nemáme to zvládnuté. Proto reagujeme tak, jak reagujeme: nelíbí se nám to, nemáme pochopení atd...
Pokud se nad tímto jednáním druhých (které nás obtěžuje a štve) zamyslíme, pochopíme, proč nám vlastně vadí. Vadí nám právě proto, že se sami potýkáme se stejným problémem, který nedokážeme zvládnout. Proto nás to štve. Jakmile to pochopíme a prozřeme, budeme žehnat této zkoušce a tomuto člověku, který nám umožnil (byť nevědomě) prohlédnout své vlastní chyby a negativní vlastnosti a pokročit tak ve svém vývoji.
Ostatně sám Bůh nám zanechal vzkaz...
"SNAŽ SE V DRUHÝCH VIDĚT VÍC, NEŽ TI UKAZUJÍ"
Nic než vibrace
Prozřetelnost Boží
Kdyby zákon příčiny a účinku platil z pozice negativního stavu, platil by jako forma začarovaného kruhu, forma VLASTNÍHO, JISTÉHO ZÁNIKU. Trestu, touhy po odplatě, s velmi mizivou až nulovou šancí na nápravu a odčinění všech hříchů, ke kterým jsme se kdy svolili. Museli bychom všechno do puntíku, to znamená každou námi způsobenou negativní příčinu, odčinit a protrpět, s obrovským rizikem, že další a další negativní příčiny jsme si již stihli vytvořit a máme znovu "naloženo". Tak bychom se ocitali v bludném kruhu utrpení a konce v nedohlednu. Nebo spíše svého KONCE v dohlednu.
To by platilo v případě negativního stavu, který zde na Zemi, skrze nejrůznější náboženství a své doktríny, drží své ovládané ovce v přesvědčení, že všichni hříšníci se budou "smažit ve věčném pekle", že jim už není pomoci a že je to dokonce (dle jejich slov) "vůle Boží". Náboženství jsou jedním z hlavních zdrojů negativní, destruktivní energie, kterou produkují a skrze kterou ovládají davy nevědomých lidí vymyšleným, trestajícím bohem: energie STRACHU. Ale to už asi víte...
BŮH JE však ABSOLUTNÍ LÁSKA, a proto je všechno jinak.
Skrze Boží Moudrost a Milost a skrze Jeho/Její nekonečnou, čistou Lásku máme možnost nespadnout do začarovaného kruhu svých chybných voleb a skutků. Když totiž své chybné činy včas odhalíme a poznáme, upřímně jich litujeme a co možná nejvíce napravíme to, co jsme jimi způsobili, pak může být vina odčiněna mírnější formou, nebo může být docela "vymazána". Vše totiž závisí na tom, jaké NÁSLEDNÉ činy konáme.
"Z pohledu věčnosti - tedy také BOHA, tedy také naší podstaty - není důležité, co jsme udělali, ale co uděláme..."
Někdy není možné napravit určitý čin, například křivdu či špatné chování, na stejném místě, při stejné příležitosti, vůči tomu stejnému člověku či lidem, dalším bytostem. Navíc na mnohé své křivdy či své špatné jednání "přijde" člověk až za mnoho let, mnohdy také až za mnoho životů.
Abychom zvýšili svou šanci odhalit své špatné skutky, ať už jsme je učinili kdykoli, je důležité pochopit základní kosmické pravdy, které nás k našim vlastním činům a k možnostem jejich nápravy dovedou.
NEEXISTUJE NIC NEŽ LÁSKA - BŮH.
PROTO JE NÁŠ ŽIVOT POUZE A JEN LÁSKA.
BŮH.
NEJVYŠŠÍ ZÁKON.
LÁSKA - BŮH JE ENERGIE. Je to ta NEJJEMNĚJŠÍ A NEJČISTŠÍ VIBRACE, KTERÁ KDY EXISTOVALA, EXISTUJE A EXISTOVAT BUDE. Láska - BŮH je jedinou ENERGIÍ - VIBRACÍ, která tvoří a ze které je STVOŘENO VEŠKERÉ JSOUCNO A BYTÍ. JE TO ABSOLUTNÍ TVOŘIVOST, ABSOLUTNÍ POZITIVITA projevující se VE VŠECH MOŽNÝCH, NEKONEČNÝCH FORMÁCH JSOUCNA A BYTÍ.
Jak je to ale s těmi našimi protizákonnými činy?
S AKTIVACÍ negativního stavu (blíže především v záložce "Zrada křesťanství", "Lidská duchovnost", "Světelné čteníčko") vstoupila do bytí energie opačná, NESCHOPNÁ cokoli stvořit (pouze pseudotvoří své zprzněniny z ukradeného - pravého, původního materiálu). Je to energie destruktivní. Je to energie NEGATIVNÍ, s opačným nábojem a kvalitou, než má PRAVOST a VĚČNÝ ZDROJ ŽIVOTA. Její podstatou jsou HRUBÉ vibrace, KTERÉ oslabují, ničí, omezují, usmrcují. Jsou sebedestruktivní.
Ať už posuzujeme lidské jednání, myšlení, mluvení, pocit... jakýkoli projev života, včetně lidského - vždy musíme mít na paměti, že posuzujeme kvalitu VIBRACE. Vibrace pozitivní myšlenky - tedy jakékoli PRAVÉ myšlenky, myšlenky Lásky v nekonečných podobách - jsou naprosto odlišné od vibrací myšlenky negativní, tedy opačné, nepravé, protichůdné ke Světlu, ke všemu původnímu, pravému, čistému. Jak jsme již uvedli, naše negativní činy - kterým vždy předchází řídící MYŠLENKA - se zapisují do naší duše na vibrační úrovni, neboť VŠE (VČETNĚ HMOTY - našeho těla!) je "POUHÁ" VIBRACE.
Myšlenky, činy, pocity, které jsou v rozporu s Nejvyššími zákony univerza disponují nízkými, hrubými vibracemi své negativity. Vše, co je negativní (tedy NEPRAVÉ, NEPRAVDIVÉ, NEPOCHÁZEJÍCÍ OD NEJVYŠŠÍHO), má hrubší, hutnější vibrace. Pro KVALITU života je rozhodující, do jaké míry jsou naše těla těmito hrubými, nízkými vibracemi naplněna.
Každá naše negativní myšlenka nebo čin vykazují odpovídající vibrační úroveň, podle své "kvality" - míry negativity, hloubky dopadu nejen na jedince, ale na CELÝ NEKONEČNÝ VESMÍR. Je naprosto nezbytné vědět, že svými negativními činy škodíme NEJEN SAMI SOBĚ A DRUHÝM, ale stejně tak CELÉMU VESMÍRU A VŠEM BYTOSTEM, KTERÉ NEKONENČNÝ VESMÍR OBÝVAJÍ A TVOŘÍ!!!
Již z této skutečnosti je zřejmé, že naše negativní činy jednoduše nemohou být jen tak "zapomenuty", nemohou být donekonečna jen tak z legrace ANI konány, nemohou, protože VŽDY ZPŮSOBÍ KONKRÉTNÍ destruktivní NÁSLEDKY NEJEN NÁM, ALE NAPROSTO VŠEM, celému Vesmíru, všemu, co vzešlo ze jsoucna do bytí. Jaký jiný výsledek si umíme v takovém případě "beztrestného negativního jednání proti zákonům samotného ŽIVOTA" představit, než ABSOLUTNÍ DESTRUKCI, ZÁNIK veškerého bytí?
Naštěstí (především pro nás, lidské bytosti, které činíme chybné volby) Bůh NIKDY NEDOPUSTÍ, ABY SÁM SEBE - tedy věčný život - ZAHUBIL. Proto to vše důmyslně a prozřetelně promyslel...
Zopakujme si, že NEGATIVNÍ MYŠLENKY jsou silné, destruktivní ENERGIE, které páchají zlo na úrovni CELÉHO VESMÍRU. Proto pracujme, lidé, na probuzení svého vědomí o tom, JAKÝ DOSAH NAŠE VLASTNÍ JEDNÁNÍ VE SKUTEČNOSTI MÁ.
JSME NEDĚLITELNOU SOUČÁSTÍ JEDNOHO CELKU - BOHA - všeho, co existuje.
A PROTO CO ČINÍ JEDEN Z NÁS, TÝKÁ SE VŠECH, TÝKÁ SE CELKU A TENTO JE TÍM OVLIVNĚN!!!!!!!
Člověk, který jakkoli koná proti kosmickým zákonům, PONIŽUJE SVÉ VIBRACE. Nejen, že se tím sám stává přístupnější dalšímu a dalšímu OVLÁDÁNÍ ze strany sil Temna, stává se nemocným, potkávají ho nejrůznější nehody a neštěstí - které svými kvalitami přesně odpovídají jeho nízkým vibracím, ale především je sám ZDROJEM, zářičem negativních, hrubých vibrací, které OVLIVŇUJÍ VŠECHNO OSTATNÍ. Chcete jediný přesvědčivý důkaz? Podívejte, co dokázaly napáchat HRUBÉ VIBRACE LIDÍ (jejich myšlenky a konání) celé naší planety! Podívejte se, nemáme dost zemětřesení, záplav, tornád, extrémního sucha a dalších a dalších projevů OBRANY naší Zemičky před naším smrtícím jednáním? Naší planetě Zemi již nezbývá nic jiného, než se průběžně čistit od našich hrubých vibrací, které také ji NIČÍ. Podívejte se, jak se na Zemi žije? Co nám z ní vlastně ještě zbylo?
pozn. webu: K tématu dalšího karmického zatížení lidí v souvislosti s ničením planety Země, na kterém se téměř VŠICHNI neustále podílíme, nabízíme sdělení Vesmírných přátel (jeho část). Sdělení je z knihy "Rozhovory s poučením od mých přátel z Vesmíru", autora I. A. Bendy (kniha má deset dílů, některá sdělení těchto "Rozhovorů" nabízíme v záložce "Vesmírní přátelé", celé knihy jsou pro vás k dispozici na webu I. A. Bendy www. vesmirni-lide.cz).
Sdělení 1029. Další místo odběru půdy a zprávy o ničení planety Země lidmi
Přijal Ivo A. Benda, 24.4.2000, 7:00-7:39 hodin, místo: Česká Lípa
.........
Je třeba, aby si lidé planety Země uvědomili závažnost a odpovědnost ve svém počínání při ničení planety Země, že toto jim zůstává jako karma k řešení do příštích životů, a vše budou v budoucnu napravovat, každý tolik, kolik poničil svým nevědomým chováním. Jedná se o všechny tři druhy poškození půdy – tj. chemické znečištění, radioaktivní znečištění a hrubé vibrace – negativními myšlenkami. Proto se tedy můžeš dále takto snažit, milý Ivo, a šířit informace i o tomto, aby lidé pochopili tento zákon – ZÁKON KARMY – ZÁKON SETBY A SKLIZNĚ, který zde v tomto hmotném Vesmíru takto působí. I volbou politiků, kteří zde takto vše vedou, se lidé podílí na tomto ničení planety Země. Každým druhem negativních myšlenek a jednání se pozemský člověk podílí na tomto hrůzném činu. Proto tedy je nutná blížící se očista planety Země, která toto dále již nemůže snášet, aby mohla opět zazářit v radosti a štěstí v novém očištěném šatu, neboť všechno má svůj čas a každá negativní, nepravá událost jednou skončí.
Toto jsem ti s láskou předal já, Aštar, velitel Velké vesmírné flotily.“
.......
Nanejvýš důležité informace a sdělení pozitivních vesmírných civilizací Sil Světla týkající se projevů a důsledků chybných voleb nás, pozemšťanů, nabízíme v záložce "Vesmírní přátelé" - "Rozhovory s vesmírnými přáteli".
Jak z toho ven?
Pokud pracujeme sami na sobě, na svém duchovním růstu, tedy "množíme" své pozitivní vibrace a "ničíme" tak ty hrubé, negativní, budeme stavěni před podobné situace, které jsme (ať už v tomto životě nebo v minulých životech) nezvládli a tak budeme dostávat další příležitosti, jak lépe zvládnout to, v čem jsme dříve pochybili. Jakmile totiž příště zvolíme správně, pak jsme dokázali nekonat proti sobě samým a proti všem, pak jsme sami sebou, pak jsme si uvědomili, že toužíme jen po věčném životě v lásce, radosti, míru, zdraví a harmonii. Znovu a znovu jsme tak v životě stavěni před nezvládnuté úkoly, kdy jsme pochybili, znovu a znovu máme příležitost je prožít a tentokrát již uspět. Pokud je opět nezvládneme, zůstáváme nejen na jednom místě v bludném kruhu svých chyb a nepochopení kosmických zákonů, ale především se budeme dále a dále potýkat se všemi nepříjemnými následky a důsledky těchto chybných voleb. Budeme množit své hrubé vibrace stále více a budeme přístupní negativnímu stavu a jeho zákeřnému jednání. Budeme žít opět v neštěstí, budeme prožívat bolest, bezpráví, utrpení, ponižování, úzkost, strach..... stačí si jen vybrat - přesně PODLE SVÝCH VLASTNÍCH PŘEDCHOZÍCH CHYBNÝCH VOLEB A JEJICH "KVALIT". Nezapomínejte, přátelé, že negativní stav je tady jen díky HRUBÝM VIBRACÍM, které produkují LIDÉ. Negativní stav si lidské bytosti pseudostvořil jen k tomuto účelu. A aby přežil, musí být neustále posilován odpovídajícími - tedy negativními - energiemi, které mu jeho dílo - lidské bytosti - neustále a v dostatku produkují.
A co člověk, který nepracuje na svém duchovním růstu? Oproti tomu, kdo si uvědomí své chyby a pracuje vědomě na jejich nápravě nebo se alespoň upřímně snaží, má tento nevědomý člověk nevýhodu. Těžko, přetěžko, zda-li vůbec kdy, si stačí povšimnout, že je postaven před stejný úkol, který již mnohokrát nezvládl. Negativní, zapouzdřený člověk, který nemá ani ponětí o tom, kým je, a tedy nemá snahu konat pozitivně, si jen těžko všimne milosrdenství BOŽÍHO v podobě dalších a dalších šancí k záchraně. A proto své chyby hodně často a hodně dlouho, neustále opakuje. Neustále se tak zatěžuje do dalších životů, kde bude postaven před stejné zkoušky znovu a znovu (avšak v mnohem obtížnějších podmínkách), neboť nebude moci pokročit dále, výše, do vyšších, pozitivních úrovní bytí. Nic než zákony energie. Negativní člověk, který je neustále zdrojem negativních vibrací si v podstatě ani NEUVĚDOMUJE, že TADY NĚCO NESEDÍ. Jeho život mu připadá naprosto "normální", nemá potřebu zjišťovat, proč je nemocný, proč se mu nedaří, proč nenávidí druhé, proč žije ve světě bezpráví, nerovnosti, nadvlády druhých, v utrpení... proč se mu nedaří nebo naopak tak hodně "daří"... Takový člověk nemá potřebu VIDĚT NESMYSLNOST SVÉHO KAŽDODENNÍHO ŽIVOTNÍHO STYLU zaměřeného na otroctví pro zisk, pro své vlastní přežití. Nevědomost je však každého VLASTNÍ, SVOBODNÁ VOLBA.
Tak tedy vítejme KAŽDOU ZKOUŠKU, KAŽDOU ŽIVOTNÍ UDÁLOST,, jakkoli "otravně" či "nepochopitelně" se nám jeví, a děkujme za ni. Neboť NIC V NAŠEM ŽIVOTĚ SE NEDĚJE NÁHODOU.
To stojí ve vůli Boží; sami si neustále svobodně tvoříme to, co umožňuje náš neustálý duchovní vývoj. SAMI si totiž neustále tvoříme vše, co "se nám děje", co "se nám přihodí", co toužíme prožít, jakkoli se nám něco jeví jako nechtěné, nespravedlivé, nepříjemné, hrozné...
Každý člověk, každá duše, je naprosto individuální bytostí, se svými individuálními zkušenostmi, volbami, touhami a směrem, kterým kráčí. Existuje nekonečné množství situací, které jsou pro každou duši utvořeny a ze kterých si každá duše vybírá. Volby každé duše jsou naprosto jedinečné, neopakovatelné, originální a svobodné. Ve Vesmíru není nic černobílé, není jen to nebo ono, je NEKONEČNO VŠEHO. A protože každá duše kráčí po své vlastní cestě, která je jedinečná, nemusí být náprava zatížení karmy u dvou duší - lidí - stejná, ani pokud jde například o "stejný" prohřešek (například LEŽ). Každá duše je jedinečnou bytostí a její individuální volba je dokonale a absolutně determinována naprosto všemi atributy její individuality a její existence. Udělají-li tedy dva lidé v tomto životě stejný negativní čin, téměř nikdy neplatí, že odčinění bude jedno a totéž pro oba. Mnoho odlišných událostí a energií je přítomno v činu, který obě duše "spáchaly", byť je tento čin z našeho pohledu stejný. Je potřeba se tedy na veškeré okolnosti života dívat OTEVŘENĚ, NEOMEZENĚ a s vědomím JEDINEČNOSTI každé bytosti, stejně tak, jako s vědomím JEDNOTY KAŽDÉ BYTOSTI SE VŠEMI OSTATNÍMI. V tom spočívá dichotomie Boží. JEDNOTA A INDIVIDUALIZACE JSOU V PODSTATĚ TOTÉŽ, NESTOJÍ PROTI SOBĚ.
Možnosti Stvořitele Prvotního všeho a všech jsou NEOMEZENÉ, stejně jako jsou neomezené možnosti voleb a výběru Jeho stvoření - nás. Proto i CEST k odčinění karmy a návratu Domů k věčnému bytí je stvořeno nekonečně mnoho a často jsou - právě díky svobodné volbě každé bytosti - u různých lidí odlišné. VŠECHNO JE VŠAK VŽDY V SOULADU S NEJVYŠŠÍMI KOSMICKÝMI ZÁKONY STVOŘITELE PRVOTNÍHO VŠEHO A VŠECH.
Zákon odpuštění a milosti
Jak už jsme zmínili výše:
Kdyby zákon příčiny a účinku platil z pozice negativního stavu, platil by jako forma začarovaného kruhu, forma VLASTNÍHO, JISTÉHO ZÁNIKU. Trestu, touhy po odplatě, s velmi mizivou až nulovou šancí na nápravu a odčinění všech hříchů, ke kterým jsme se kdy svolili. Museli bychom všechno do puntíku, to znamená každou námi způsobenou negativní příčinu, odčinit a protrpět, s obrovským rizikem, že další a další negativní příčiny jsme si již stihli vytvořit a máme znovu "naloženo". Tak bychom se ocitali v bludném kruhu utrpení a konce v nedohlednu. Nebo spíše svého KONCE v dohlednu.
BŮH JE však ABSOLUTNÍ LÁSKA, a proto je všechno jinak.
Skrze Boží Moudrost a MILOST a skrze Jeho/Její nekonečnou, čistou Lásku máme možnost nespadnout do začarovaného kruhu svých chybných voleb a skutků. Když totiž své chybné činy včas odhalíme a poznáme, upřímně jich litujeme a co možná nejvíce napravíme to, co jsme jimi způsobili, pak může být vina odčiněna mírnější formou, nebo může být docela "vymazána". Vše totiž závisí na tom, jaké NÁSLEDNÉ činy konáme.
"Z pohledu věčnosti není důležité, co jsme udělali, ale co uděláme..."
Významnou roli v tomto odčinění zátěže hraje také odpuštění poškozeného. Dokud není vyřešeno všechno mezi naším bližním a námi, zůstáváme po tu dobu připoutáni na naši vinu a také na něj – čímž bráníme svému i jeho duchovnímu vývoji.
Také zde je však nutný širší náhled na podstatu věci. Žádný člověk by se nemohl stát "poškozený" či "neprávem ukřivděný", pokud by nebyl "vhodným" kandidátem. Nezapomínejte, že nic v ničím životě není náhoda. Vždy existuje konkrétní DŮVOD pro jednání jednoho a také pro výběr konkrétního příjemce tohoto jednání. Vždy existuje konkrétní, ZÁVAŽNÝ duchovní důvod a spojitost, proč oba zúčastnění (nebo více zúčastněných stran) jsou tohoto všeho účastni. Vždy existuje konkrétní důvod, proč všichni zúčastnění tímto vším procházejí. Jejich vlastní, svobodné volby je do této fáze přivedly a svedly dohromady touto formou. Nic nemůže vzklíčit na neúrodné půdě. Pokud by nebyl žádný důvod, proč by mělo být někomu ublíženo (jakkoli myšleno), pak se to nikdy nemůže tomuto člověku stát!!! V opačném případě existují důležité duchovní důvody, proč také "poškozený" člověkmá toto vše prožívat. (Je to samozřejmě pouze o tom, na jaké duchovní úrovni se kdo nachází).
Je tedy vždy nejlepší, pokud se všichni (kterých se daná záležitost týká, resp. vědí o tom) zamyslí nad sebou samými a nad svým dosavadním životem. Vždy existuje důležitý duchovní důvod, proč musel každý ze zúčastněných danou událost či křivdu prožít, proč se někdo stal útočníkem a někdo "terčem". Žádná náhoda nebo bezpráví, žádný náhodný - byť nenávistný - výběr neexistuje. Zlé jednání nebo jakékoli nepříjemné události si každý člověk na sebe "přitahuje" jako magnet, svými volbami a svými důležitými potřebami. Může se jednat o důsledek chybných voleb jak v tomto, tak v předchozích životech, ale to je v podstatě úplně jedno, neboť v tu chvíli je ŘEŠENÍ AKTUÁLNÍ a SKUTEČNÉ PRO JAKOUKOLI DOBU VZNIKU NEGATIVNÍ PŘÍČINY. Pokud se bude například také člověk, jež se stal "obětí" negativního jednání svého bližního, opravdu upřímně snažit přijít na důvod tohoto konání svého bližního vůči sobě, místo toho, aby vysílal nenávistné myšlenky a další negativní energie tomu, kdo mu ublížil, pak se dějí velké věci. Takto probuzený člověk (probuzený ze zajetí svého vlastního ega, z pocitu křivdy a nespravedlnosti, z nedůvěry v kosmické zákony platící pro všechny stejně) pak začíná milovat sebe i své bližní, protože si uvědomuje, že on sám je vším, co existuje a že on sám je tím, kdo ovlivňuje a neustále tvoří VEŠKERÉ OKOLNOSTI SVÉHO ŽIVOTA. Takovýto člověk Z HLOUBI SVÉ DUŠE s Láskou a pokorou ke Stvořiteli Nejvyššímu ODPOUŠTÍ každému, kdo mu nějak ublížil. Následně zjišťuje, že ani není co odpouštět, neboť vše je tak, jak si kdo tvoří dle své svobodné volby. Jak by mohl někomu odpustit jeho svobodnou vůli a volbu? Nic než kosmické zákony, jejichž znovuobjevení a znovupochopení navrátí KAŽDOU BYTOST ZPĚT DO RÁJE, KE STVOŘITELI.
Někdy není možné napravit určitý čin, například křivdu či špatné chování, na stejném místě, při stejné příležitosti, vůči tomu stejnému člověku či lidem, dalším bytostem. Navíc na mnohé své křivdy či své špatné jednání "přijde" člověk až za mnoho let, mnohdy také až za mnoho životů.
Pokud si člověk uvědomí své zlé skutky, vědomě a s pokorou nese jejich následky, je vhodné poprosit o odpuštění. Může to udělat jak přímo, tedy v kontaktu s tímto člověkem, nebo také "v duchu", nemusí hledat dotyčného, kterému ublížil, jednak ne vždy se potkává s pochopením, a ne vždy je tato příležitost se s tímto člověkem opět setkat (může se týkat také ublížení někomu v minulých životech). Pravou cestou, jak poprosit o odpuštění a zahájit tak vědomou cestu k nápravě svých skutků, je spojit se se Stvořitelem Prvotním všeho a všech (Pánem Ježíšem Kristem) a poprosit Jej a skrze Něj o odpuštění směrované k dotyčnému člověku. Pokud člověk prosí s pokorou, úctou, vědomě a upřímně, pokud skutečně lituje svého činu, či myšlenek nebo jednání, pak bude jistě vyslyšen.
Co je ale stejně důležité: Poprosit Stvořitele, poděkovat mu a déle nesetrvávat ve svých smutkových, lítostných, strachových a úzkostných, hrubovibračních negativních energiích (myšlenkách). Důležité opravdu je nerozšiřovat, nemnožit další hrubé vibrace tím, že budeme plakat, neustále si připomínat zlé události, trápit se nebo rozebírat "co by, kdyby...". To by bylo kontraproduktivní. Stvořitel Prvotní všeho a všech chce vidět - kromě pokory, upřímnosti a uvědomění si své chyby především ZMĚNU. Změnu, která bude znamenat naše ODLIŠNÉ, lepší, pozitivnější myšlení a jednání. To však předpokládá "nerochnit" se v žalu, lítosti, dokonce snad sebeobviňování a podobně. Změňte co nejrychleji své vibrace, konejte co nejdříve dobré skutky a nevracejte se v myšlenkách ke svým starým chybám a jednáním. Nemyslete na to špatné, konejte dobro. Začnětě něco dělat, pro sebe, pro ostatní, začněte RŮST. Zahoďte staré strachy, staré "hříchy" a dělejte vše pro to, abyste nedělali další. To je cesta k záchraně.
Pokud bude vaše odhodlání a přesvědčení upřímné, pevné a neoblomné, pokud začnete pracovat na svém duchovním růstu a činit tak, abyste byli DUCHOVNĚ prospěšní druhým (pozor, prací v továrně, za pokladnou, nebo třeba v bance za přepážkou nic pozitivního pro druhé nečiníte!), pokud dojdete k pochopení podstaty kosmických zákonů, pak poznáte SÍLU MILOSRDENSTVÍ A LÁSKY BOŽÍ. Spousta zel vám může být odčiněno a karmické zatížení (toho konkrétního činu) rozpuštěno, už jen díky tomuto velkému pochopení, PROBUZENÍ VĚDOMÍ a UPŘÍMNÉ A NEZIŠTNÉ práci světelé pro bližní své. Tímto se zvyšují vibrace vašich těl a vy tak vědomě postupujete po své duchovní cestě vzhůru ke Stvořiteli.
Pokud je nutné zvládnutí úkolu, který zvládnut nebyl (zkouška), pak se může stát, že člověk, jež postupuje takto vpřed ve svém duchovním růstu, často ani nezaregistruje, že byl před stejnou zkoušku postaven, že ji zvládl. Jeho vědomí je již mnohem vyšší a tak již nezaváhá tam, kde zaváhal dříve. Nese si své minulé, nepříjemné zkušenosti vědomě, a tak příště jedná jakoby bezděčně. Automaticky tak napravuje to, co kdysi "pokazil". Nepozastaví se nad něčím, co mu kdysi způsobilo takový problém. Pokud toto člověk dokáže, pak kráčí po cestě ke Stvořiteli s velkým odhodláním a důvěrou. Důvěrou v sebe, která je totožná s důvěrou v Boží Lásku, Moudrost i Boží plán. Pro duši je to jeden z nejkrásnějších okamžiků... ostatně sama Vám to řekne, dáte-li se s ní do řeči...
obr.: Další a další zkoušky, které člověk kráčící po své duchovní cestě vzhůru zvládá, jej osvobozují z ovládání negativního stavu. Jeho Duše a Duch se postupně osvobozují ze svého zapouzdření, které člověku bránilo komunikovat se svou VLASTNÍ PODSTATOU - SE STVOŘITELEM - A PŘIJÍMAT PRAVÉ, SVĚTELNÉ INFORMACE. Takto probuzený člověk postupně vítězí nad negativním stavem. Jeho Světlo rozbíjí i tu NEJHLUBŠÍ TMU - tmu nevědomosti.
"V MÉM SVĚTĚ SE NIC NEDĚJE NÁHODOU"
"MILUJ BLIŽNÍHO SVÉHO JAKO SEBE SAMÉHO"
"TY A DRUZÍ JSTE JEDINOU BYTOSTÍ, PROTOŽE NEEXISTUJE NIC, NEŽ TY"
"NEEXISTUJE NIC NEŽ LÁSKA = PRVOTNÍ STVOŘITEL VŠEHO A VŠECH neboli PÁN JEŽÍŠ KRISTUS"
Jakmile se člověk chápe tohoto vědomí, nastupuje svou duchovní cestu zpět ke Stvořiteli Prvotnímu všeho a všech, k věčnému životu.
Čím více se otevíráme láskyplnému, spravedlivému životu, životu přibývajícím na nezištnosti, pro Boží sílu, která je v nás, tím více nám může Bůh darovat svou milost.
Ježíš Kristus pravil, když putoval svou cestou v pozemském šatu:
"Pojďte ke Mně všichni, kdo se namáháte a jste obtíženi břemeny, Já vám dám odpočinout."
(Mt 11, 28)
Můžeme se kdykoliv obrátit k Bohu - Pánu Ježíši Kristu, jehož spasitelský Duch, spasitelská jiskra v nás je. Nemůže v nás nebýt, protože my JSME. Můžeme Mu předat všechno, co nás tíží, neboť On nám touží odebrat naše břemena. Někdy je to možné zcela, někdy částečně, vždy podle toho, co je dobré pro naši Duši, co skutečně POMŮŽE JEJÍMU VÝVOJI KUPŘEDU.
Nauka o znovuzrození
Jestliže pozemský život nabízí příležitost, aby se zde duše mohla očistit rychleji než v rovinách duchovních světů (očistné roviny), pak je opakované vtělení možností urychlené nápravy a rychlejšího duchovního růstu.
To ovšem znamená: Vtělení do lidského těla odpovídá tehdy vůli Boha, pokud sama DUŠE s tímto před svou inkarnací souhlasila, na tomto se s Bohem domluvila a dobrovolně si toto zvolila. Pokud je Duše ochotná akceptovat Zemi jako místo odčinění příčin, které sama způsobila. Zákon svobodné volby je zákonem pro každou DUŠI, a proto nic se nemůže nikdy dít proti její vůli, proti vůli kteréhokoli člověka, proti vůli Boha.
Vůle Boha pak primárně není, aby se člověk neustále vracel znovu a znovu do těla, tedy aby musel neustále napravovat své chybné volby. Vůlí Boha pochopitelně není, aby člověk konal PROTI Jeho univerzálním zákonům věčnosti, PROTI SOBĚ SAMÉMU.
Inkarnace je vždy výsledkem a následkem svobodné volby jedince, resp. jeho svobodného počínání na cestě k Bohu. Pokud se tak Duše rozhoduje, nechť takto žije. Každá Duše má naprostou svobodu, kterou cestou se vydá, jaké cesty BOŽÍ PROZŘETELNOSTI chce absolvovat, jakkoli trnité PRO NĚJ jsou.
V konečném důsledku a nejhlubší rovině je naše vůle vždy vůlí Boží a Boží vůle je vůlí naší, neboť Bůh si nepřeje nic jiného, než co si přejeme my. V tom spočívá dar svobodné volby každé sentientní bytosti Božího Stvoření.
DUCHOVNÍ ZÁKON GRAVITACE
Než se rozhovoříme o různých důvodech a možnostech vtělení duše do lidského těla, musíme si nejprve objasnit jednu duchovní zákonitost - duchovní zákon gravitace. Ten zní:
"STEJNÉ PŘITAHUJE STEJNÉ"
V této souvislosti je nutné si uvědomit, že se jedná o DUCHOVNÍ, tedy NEJVYŠŠÍ ZÁKON, nikoliv o zákon fyzikální, který platí třeba pro magnety (přitahují se opačné póly).
Duchovní zákon gravitace říká, že se vždy navzájem přitahují STEJNÉ, odpovídající vibrace. To pro duši znamená: To, co je v ní činné, tedy vibruje, určuje místo jejího určení – ať už je to po skončení některého života v očistných (DUCHOVNÍCH) rovinách nebo při nové inkarnaci.
Pokud se jedná o náš hmotný, pozemský svět, při vtělení do pozemského těla (narození) musí tedy za prvé být dána určitá konstelace duchovních a materiálních vibrací, která odpovídá tendenci záření duše; za druhé musí podle duchovního zákona gravitace souhlasit tendence vibrace nastávající matky s vibrací vtělující se duše.
V okamžiku zplození je oběma rodiči skrze pouto příčiny a účinku přivolána duše (ne náhodná, je to duše, která se pečlivě připravovala na tuto svou inkarnaci, po mnoho a mnoho životů si vybírala své pozemské rodiče, aby měla co nejideálnější podmínky, vlastnosti a předpoklady pro splnění svého pozemského poslání). Oba, muž i žena, mohou mít s povolanou duší dosud neodčiněnou duševní vinu nebo mají na Zemi společně splnit určité poslání.
Zplozením tedy vzniká takzvaná zářící šňůra a s ní také spojení s DUŠÍ, která se v tu chvíli nachází v duchovních oblastech. V okamžiku zplození přijímá duše povolání ke vtělení a navazuje tak kontakt s oplozenou vaječnou buňkou. Stejným způsobem, jak probíhá buněčné dělení a vznik a růst embrya v těle matky, přibližuje se duše jejímu nastávajícímu tělu.
POUČENÍ A SVOBODNÁ VŮLE V OČISTNÝCH (DUCHOVNÍCH) ROVINÁCH
Žádná duše nepřistupuje k inkarnaci bez přípravy, bez nejvyššího duchovního poučení a pomoci. Každá duše se v duchovních světech důkladně a naprosto dokonale připravuje na svou inkarnaci, na vše, co ji na její pozemské pouti očekává. Duše je před svým vtělením láskyplně vedena vysokými duchovními bytostmi (anděly), kteří se o ni starají a připravují ji na další cestu. Duše je dokonale obeznámena naprosto o všem, co ji čeká (NEJEN teoreticky, ale také prakticky si zkouší a nacvičuje všechny situace, do kterých se může na Zemi svými volbami dostat), veškerá její příprava směřuje k úspěšnému splnění její pozemské mise, jejího poslání, které si SAMA VYBRALA. Je poučena o zákonitostech hmotného světa, do kterého se chystá, a o duchovních zákonitostech, jež jsou nejvyššími a vždy nadřazenými těm vnějším, hmotným, neboť jsou ZDROJEM VEŠKERÉHO, VĚČNÉHO ŽIVOTA. Duše dostává dokonalého poučení o zákonu příčiny a účinku, který vlastně determinuje její samotnou inkarnaci, neboť duše touží napravit to, co se jí nepodařilo v životech minulých.
Pozor, nyní hovoříme o přípravě duše v POZITIVNÍCH, NEBESKÝCH duchovních sférách! V negativních, pekelných duchovních oblastech se dějí opačné "přípravy", duše jsou klamány, jsou jim nalhávány nejrůznější výhody, zisky a prospěchy, které získají tím, že ve své následné inkarnaci budou dělat přesně to, co se po nich (ze stran pekelníků) za účelem MNOŽENÍ a PODPOROVÁNÍ negativního stavu na Zemi žádá!!!!!
(Blíže o souvislostech s přípravou duší v intermediálních světech na svou inkarnaci nabízíme v záložce Poslání pozemšťana, Smrt neexistuje, širší souvislosti v záložkách dalších - pozn. webu).
Mnohé duše jsou také dočasně (duchovní vývoj je neustálý proces) od dalšího vtělení "odrazovány". To se stává tehdy, když andělé na základě stavu duše v rámci její přípravy na inkarnaci poznávají, že inkarnace v tomto okamžiku by mohla mít za následek ještě větší zatížení duše (většinou z důvodu její nepřipravenosti, nedostatečné duchovní zralosti, kterou bude duše ke splnění svého poslání nutně potřebovat). Konečné rozhodnutí je však vždy na duši samotné, je záležitostí její svobodné volby.
Některým duším je zase naopak další inkarnace jen doporučována, jsou v ní podporovány; to tehdy, když duše vykazuje potřebný stupeň zralosti a je odhodlána, připravena a dokonale VYBAVENA poskytnout SVĚTELNOU POMOC dalším bytostem. Jedná se například o případy, kdy z vzhledem k očekávaným událostem na tom či onom místě je nezbytné pokusit se probudit a zachránit další duše, které po tom touží (například války a další klíčové okamžiky v historii lidstva, které kdy byly, jsou a nastanou. Připomínáme k tomuto, že všechno, co se děje, si lidstvo (budeme-li hovořit o naší lidské civilizaci zde na Zemi) vytváří samo, nic není předem naplánováno, a proto jakmile v duchovních sférách duchovní bytosti vidí, k čemu lidstvo na Zemi v následujících letech směřuje, pak znají také veškeré varianty, jak toto jejich jednání může skončit, resp. pokračovat. A proto také "v tuto chvíli" jsou vysíláni z Nebeských světů SVĚTELNÍ POSLOVÉ, kteří se ve své inkarnaci pokoušejí uspět v této klíčové misi). (Jsou to většinou duše inkarnované z vyšších dimenzí bytí, než v jaké se nachází naše Země - pozn. webu).
Každá duše však má neustále SVOBODNOU VŮLI. Jestliže chce duše přistoupit k inkarnaci, může tak učinit, avšak s plným vědomím kosmických zákonů, které vše (včetně jejího nekonečného života) umožňují a vše řídí. (OPĚT ZDE HOVOŘÍME O PODMÍNKÁCH PRAVÝCH světů, které mají duše v NEBESKÝCH, POZITIVNÍCH SVĚTECH STVOŘITELE NEJVYŠŠÍHO!) K inkarnaci musí být Nejvyšším poskytnuty konkrétní, specifické podmínky, vytvořeny odpovídající konstelace vesmírných těles a stavů, vibrací... Také musí být naplněna podmínka odpovídajícího duševního stavu nastávající matky, také otec hraje jistou roli.
Inkarnace KAŽDÉ DUŠE je tedy naprosto harmonickou a dokonalou souhrou VŠECH SOUVISLOSTÍ, OKOLNOSTÍ, PODMÍNEK A KONSTELACÍ veškerého JSOUCNA a BYTÍ.
Některé duše tráví v duchovních, očistných sférách delší čas, jiné zase kratší. Vše záleží na jejich svobodné vůli a volbě. Ovšem KAŽDÁ DUŠE - dříve nebo později - dojde poznání, že chce více, než setrvávat na své současné úrovni poznání a jen nepatrně se posouvat v rámci možností duchovních světů. Ano, v duchovních sférách se mohou duše dále vyvíjet a vyvíjí se, ale tento vývoj je mnohem pomalejší, než jakého mohou dosáhnout ve své inkarnaci (mimo jiné také proto, že zde postrádají zkušenost toho, čím NEJSOU). Duše jsou individuálně a láskyplně vedeny svými anděly. Protože duše v oblastech duchovního světa nezná pojem prostoru a času, může to trvat století i tisíciletí (mnohdy také i déle v pozemském chápání času), než dojde k takovému duchovnímu uvědomění a dosáhne takové úrovně, že pochopí jedinečnost a neopakovatelnost své další inkarnace a než se odhodlá využít této možnosti rychleji duchovně růst (v rámci další inkarnace).
TENTO OKAMŽIK VŠAK NASTANE VŽDY. Duše se nikdy nemůže přestat vyvíjet, nemůže "nikam nejít", neprožívat sebe samu, a proto v očistných rovinách nastává VŽDY okamžik, kdy se Duše pro svou další inkarnaci (pokud to tedy stále potřebuje) sama rozhodne.
Jestliže takto duše žije v DUCHOVNÍM světě, ve stejném intermediálním světě (na stejném místě) "dlouhou" dobu, pak se stane následující: Síla Zdroje = Pána Ježíše Krista, která doposud duši obklopovala, změní své parametry a duše je vystavena intenzivnímu vlivu kosmických sil. Ty do ní postupně pronikají stále silněji a reflektují v ní uložené obrazy dřívějších činů, které vykonala v hmotném těle. Duše vše poznává, zpracovává vystupující obrazy a je "živě" konfrontována se svými vlastními činy. Duše je tímto kosmickým přílivem záření vedena k rozhodnutí: buď se bude snažit o další vývoj v očistných sférách, nebo prostřednictvím nové inkarnace ve fyzickém těle.
SVOBODNÁ VŮLE však zůstává stále zachována, neboť v DUCHU, tedy v BOŽÍM KRÁLOVSTVÍ neexistuje žádné "musíš" – a to ani v případě znovuvtělení. Duše je k rozhodnutí pouze vybízena, nikoliv nucena; neboť toto "naléhání" DUCHA je třeba chápat jako podání pomocné ruky, po které duše sama touží, aby nezůstala stát příliš dlouho na podobné vývojové úrovni, nýbrž aby dozrávala dále k plnému Božímu vědomí.
Jak už jsme připomněli, poněkud jiný záměr a forma tohoto "vybízení" pak probíhá v NEGATIVNÍCH duchovních sférách, kdy negativní entity duši nalhávají, klamou ji a přesvědčují o tom, co pro ni vůbec dobré není, resp. co je dobré JEN pro její další ZATÍŽENÍ. Duše - která je značně zatížená (jinak by se v těchto negativních intermediálních či duchovních sférách nevyskytovala) - tak často uvěří slibům a lžím negativní strany (odpovídající vibrace se jí zdají přirozené) a do dalšího života tak vstupuje s dalším hlubokým nepochopením a nevědomostí o svém poslání. Pro negativní stav není v žádném případě žádoucí duchovní růst kterékoli duše, zajímá ho pouze její další pokles, zatížení. Jedině tím má negativní strana TÉMĚŘ zajištěno, že se k nim tato duše opět po své inkarnaci vrátí. (Nezapomínejme ale na zákon svobodné vůle, který každé duši umožňuje v každém okamžiku ZVOLIT SI NĚCO JINÉHO. ZVOLIT SI COKOLI. TEDY TAKÉ POZITIVNÍ STAV).
Důvody a možnosti vtělení
Duše jsou tedy v duchovních sférách (pozitivních Nebeských světů) láskyplně poučovány a podporovány ve své cestě k DOKONALOSTI a plnému VĚDOMÍ SEBE SAMA. Jsou náležitě poučeny o naprosto všech souvislostech zákona reinkarnace, jeho následků, výsledků a důsledků, které DUŠI MOHOU PŘINÉST.
O důvodech a smyslu inkarnace duší z pozitivních světů jsme se již zmínili. Tyto duše, v souladu se svými vibracemi, respektují rady a vedení svých andělů a duchovních rádců, domlouvají si se Stvořitelem Prvotním všeho a všech veškeré okolnosti své další inkarnace a na všem a se všemi v duchovních sférách plně a vědomě spolupracují, protože ví moc dobře, že toto je ta PRAVÁ a jediná možná cesta ke své VLASTNÍ DOKONALOSTI, ke svému NÁVRATU DOMŮ, k BOHU. Inkarnace je jedinečná příležitost k odstranění své karmické zátěže, k vlastnímu DUCHOVNÍMU RŮSTU, ke SPLNĚNÍ SVÉHO POSLÁNÍ a v konečném důsledku ke zbavení se nutnosti neustálé inkarnace.
Také vy, přátelé, jste se zde na Zem inkarnovali s do detailu propracovaným plánem svého poslání, s dokonale naplánovanými okolnostmi svého života. Věděli jste o všech volbách, jež budete moci v rámci svého svobobného výběru zde na Zemi učinit a s jakými následky. Splnění vašeho pozemského poslání bylo - JE - dokonale naplánováno, stejně jako dílčí cíle vaší inkarnace, včetně odčinění, případně snížení vašich duševních zátěží. Jste tady, protože ZDE MÁTE DŮLEŽITÉ POSLÁNÍ. A protože tento pozemský život je jeden z nejkratších životů, jež lze v rámci inkarnací prožít, máte co dělat, abyste se jednak na své poslání a na svůj PRAVÝ PŮVOD rozpomenuli a jednak abyste svou misi splnili.
Poněkud odlišná je situace v rámci příprav na inkarnaci v NEGATIVNÍCH, PEKELNÝCH SVĚTECH Pseudotvůrců. Ti si opečovávají hříšné, zatížené duše, které se k nim neustále a opakovaně vracejí po svých jednotlivých inkarnacích, s dalším a dalším nabraným zatížením. Negativní entity těmto duším slibují před jejich další inkarnací "hory doly", přesně to, po čem toužily v hmotném životě (například touha po majetku, moci, slávě, intrikách, bohatství, ovládání druhých), klamou je dále v tom, kým opravdu jsou a jaká je jejich PRAVÁ podstata a velice tak znesnadňují duším odhalit PRAVDU a nastoupit cestu Z PEKELNÝCH SVĚTŮ do těch pozitivních.
Každá duše má však VŽDY SVOBODNOU VOLBU. Duše se samy rozhodují (po odchodu z každé své inkarnace), kam chtějí jít. Pokud si svým právě skončeným negativním životem volí pro svůj duchovní "mezipobyt" NEGATIVNÍ duchovní SVĚTY TEMNÉ STRANY, pak tam také přebývají před svou další inkarnací. Negativní entity si je velice pečlivě připravují na to, aby ve své další inkarnaci maximálně škodily nejen sobě, ale všem ostatním duším a množily tak negativní stav, který byl - SE SVOLENÍM NEJVYŠŠÍHO - DOČASNĚ AKTIVOVÁN.
Každá duše má SVOBODNOU VŮLI. Jsou duše, které se ve svých životech opakovaně rozhodují nerespektovat Nejvyšší zákony BOŽÍ, a proto po ukončení inkarnace kráčejí přesně do takových duchovních sfér, jaké odpovídají jejich dosaženým (v tomto případě hrubým, nízkým) vibracím. Tyto sféry jsou sférami nízkých, pekelných úrovní a tomu také odpovídá "péče" o duši, která se zde na čas (mezičas mezi další inkarnací) zabydluje.
Protože má každá duše svobodnou vůli, zvolí si mnoho duší cestu dalšího vtělení bez jakéhokoli poznání a respektování NEJVYŠŠÍCH kosmických ZÁKONŮ. A tak přicházejí na tento svět další sobecké duše, které jsou pevně připoutané ke hmotě a žijí v přesvědčení, že materiální svět s jeho požitky a chtíčem je jediná realita. Pro tyto duše, většinou silně zatížené, je důležitý a skutečný pouze fyzický, vnější, smyslový život – o Bohu a Jeho lásce, resp. o duchovním vývoji jako PODSTATĚ SVÉHO ŽIVOTA nechtějí nic vědět.
A podle toho také svůj pozemský život žijí (mluvíme-li nyní o tomto pozemském životě (na této Zemi v této dimenzi) a jediné inkarnaci, kterou zde může jedna a táž DUŠE absolvovat) - pozn. webu.
Podle duchovního zákona, že stejné přitahuje stejné, se tyto duše často rodí do pozemských neduhů a utrpení, nemocí, bídy... Vždy však platí, že jsou splněny výše uvedené podmínky jejich zrození (konstelace všech vesmírných okolností a odpovídající vibrační tendence rodičů).
Takovéto zcela nepoučené duše přistupují k inkarnaci skoro jako ve snách, bez ohledu na to, kam je koloběh znovuvtělování zatáhne, nedbají na to, zda se narodí v utrpení nebo zda si vybírají jenom krátký pozemský život. To je také jeden z důvodů, proč se dnes mnoho duší vtěluje v málo rozvinutých zemích; stav jejich vědomí odpovídá tamním duchovním a fyzickým podmínkám.
Z tohoto ovšem nesmíme vyvozovat, že všichni, kteří se rodí v rozvojových zemích, v bídě a utrpení, jsou velmi silně zatížené duše. Ze zcela závažných duchovních důvodů - z pozice Boží prozřetelnosti a Božího plánu - se do všech míst naší Země inkarnují vyspělé, pozitivní duše z Nebe, s POZITIVNÍM, NEBESKÝM posláním. Duše, které se rozhodnou pro tuto svou inkarnaci do takto nepříznivých podmínek na Zemi, jsou na VYŠŠÍ DUCHOVNÍ ÚROVNI (mají za sebou mnohem více životů), než jakou disponují ostatní lidé zde žijící. Tito pozitivní, světelní lidé se tak v nejrůznějších obtížných podmínkách různých koutů světa pokoušejí PROBUDIT tamní duše (lid), pozvednout jejich duchovní úroveň, rozsvítit v nich světlo Pravdy a BOŽÍ LÁSKY, právě s ohledem na sílu negativního stavu, kterou tito lidé v těchto krutých podmínkách na Zemi ZAKOUŠEJÍ na vlastní kůži.
Blíže k tomuto naprosto klíčovému tématu záložka "Zrada křesťanství", "Lidská duchovnost", "Váš život - vaše volba", "Pravý život" a dále světelná literatura!!! O světelném poslání, které zde na Zemi mají duše, inkarnované z Nebeských světů, pojednáváme například v záložkách "Poslání pozemšťana", "Duchovní cesta" - pozn. webu.
Kontrola porodů a přelidnění
K inkarnaci na naši planetu Zem (do této záporné, minus třetí dimenze bytí) "naléhá" spousta velmi zatížených duší, tedy duší z negativních, pekelných světů. (Právě v tomto období, období plné přípravy na závěrečnou eliminaci negativního stavu, naléhá extrémní množství duší k inkarnaci zde na Zem. Vše řídí Boží prozřetelnost). Tyto duše touží především po požitcích, hmotě, promarnění života v blízkosti alkoholu a drog, nezřízeného sexuálního života, páchání škod ostatním, konání zla a nejrůznějších krutostí. Jak by ne, když jsou v tom v odpovídajících negativních duchovních sférách (intermediální světy, kde se - v tomto případě negativní duše - připravují na svou další inkarnaci) podporovány a "motivovány" zajímavými výhodami, které na ně budou čekat po jejich smrti, v případě, že na Zemi ve své zákeřné misi "uspějí". A tak, v případě zvolené inkarnace se rodí přesně do takových podmínek a vibrací, které jim toto umožňují. Planeta Země v této záporné dimenzi je pod vlivem NEGATIVNÍHO STAVU, tedy je zde dostatek přesně takových negativních podmínek a kritérií, které negativní duše potřebují pro svou inkarnaci (zákon stejných vibrací, odpovídající shody). Není divu, že se na Zem rodí převážná většina hodně zatížených duší z negativních světů s jediným posláním: škodit, být zdrojem a reproduktorem negativity pro okolní svět. A tak se rodí váleční vůdcové, potomci nejbohatších a nejmocnějších vůdců současného světa (ilumináti, potomci monarchů), úspěšní politici, vědci, ale stejně tak zcela "obyčejní" lidé, kteří prožijí svůj pozemský život také dostatečně negativně: bez nezištné Lásky, bez úcty a pomoci bližním, bez vědomí o své vlastní PODSTATĚ - BOHU. Jsou to lidé, kteří si celý pozemský život odchodí jako loutky do svého pozemského zaměstnání (jež nemá žádnou skutečnou hodnotu) a pak v nemocech a trápení počkají na svou smrt, bez jakéhokoli uvědomění si toho, kým opravdu jsou a jaký byl skutečný smysl jejich ŽIVOTA, natož kdo je ZDROJEM JEJICH VLASTNÍHO ŽIVOTA. To ale negativnímu stavu bohatě stačí, zatím totiž stále potřebuje dostatek těch, kteří svůj život promarní svým negativním a nevědomým žitím, kteří ve svém životě nebudou dělat mnoho pozitivního, půjdou s davem a budou snadno ovladatelní skrze důmyslné ovládací programy, které jim nedovolí spojit se svou PODSTATOU (peníze, majetek, požitky - blíže záložka Ovládací programy).
pozn: Přibližně 1/6 z celkového počtu obyvatel planety Země jsou duše inkarnované z pozitivních, nebeských světů, tedy se světelným, pravým posláním. Z celkového počtu cca 7,6 miliard obyvatel Země (rok 2018) je tak na Zemi inkarnováno přibližně 1 mld. a 267 milionů pozitivních duší. Zbývající počet lidí planety Země, tj. 5/6 jsou duše inkarnované z negativních světů pseudotvůrců. Je záležitostí ABSOLUTNÍ MOUDROSTI A PROZŘETELNOSTI NEJVYŠŠÍHO - Stvořitele Prvotního všeho a všech neustále tento počet udržovat, tak, aby byl v každé době na Zemi (až do úplného konce, tedy do závěrečné eliminace negativního stavu) dostatek SIL SVĚTLA, které mohou nevědomé, spící bližní své ještě stihnout probudit a pomoci jim tak k jejich záchraně z pasti negativního stavu. Mnoho z těchto pozitivních lidí, inkarnovaných z Nebeských světů, se však na své světelné poslání nerozpomene, nechá se lapit do pasti ovládání negativním stavem a vede negativní způsob života nejrůznějších podob. Spousta z nich tak nesplní své poslání, zatíží svou karmu a do dalších životů si tak odnáší spoustu těžké práce...
obr.: Obrázek zpracoval pan I. A. Benda, světelný pracovník, kterému tímto za jeho nezištnou práci za všechny pozemšťany děkujeme. Pro lepší čtení textu obrázku doporučujeme obrázek jednoduše přetáhnout na plochu vašeho počítače a rozkliknout jej. Sdělení vesmírných přátel, resp. literaturu s těmito a mnoha dalšími sděleními (Rozhovory s poučením od mých přátel z Vesmíru) najdete na webu pana I. A. Bendy: www.vesmirni-lide.cz. Konkrétní uvedená sdělení (Duchovní cesta) nabízíme také zde na webu v záložce "Duchovní cesta".
Mnohé duše, které naléhají k inkarnaci do západního světa naší Země, již často nemají skrze umělé potraty, kontrolu porodů a další "preventivní" opatření možnost k inkarnaci dospět. To je další duchovní důvod pro explozi zalidnění v rozvojových zemích. Jestliže je totiž kontrola porodů v jedné zemi úspěšná, pak dojde v jiné zemi a většinou právě v nejchudších oblastech Země (kde je porodnost vysoká) k nadměrnému počtu vtělení. Jsou-li tedy inkarnace v jedné části světa omezeny, vyskytne se v jiné oblasti přelidnění.
Přelidnění by se dalo porovnat s nemocí, která je prostřednictvím léků v těle zastavena a tím zatlačena zpět do duše. Tím jsou vytvořeny další příčiny, které se eventuálně projeví v jiných orgánech, se zcela jinými příznaky. To, co nedokvasilo, si hledá stále nové vedlejší cesty. Co je oddáleno a potlačeno, není vůbec zrušeno. Naopak, vytváří se něco mnohem závažnějšího a většího...
pozn.: Opět platí, že žádná souvislost těchto skutečností není nikdy náhodná, vše do sebe dokonale "zapadá" a vše je výsledkem svobodných voleb VŠECH lidí na planetě Zemi. Také k nejzuboženějším krajinám své vlastní planety Země se sami lidé propracovali svými volbami. Žádná chudoba, žádné nemoci, žádná místa s bezmocnými a negramotnými obyvateli by NIKDY NA ZEMI NEBYLA, pokud by to SAMI LIDÉ NEDOVOLILI a SVÝMI VLASTNÍMI VOLBAMI TUTO REALITU NEVYTVOŘILI. (Souvislosti mají rozsah o prvopočátků lidské civilizace, resp. osídlováním, podrobováním, válčením... až k dnešní formě chybných voleb - lhostejnosti těch, kteří žijí v blahobytu. Na Zemi je dostatek všeho pro to, aby nikdo nehladověl ani jinak nestrádal. Vše NA ZEMI JE. Na jedné straně Země lidé žijí v přebytcích a jídlo vyhazují, na druhé straně téže planety lidé UMÍRAJÍ HLADEM A NA BANÁLNÍ ONEMOCNĚNÍ, která se o pár set kilometrů léčí jako na běžícím páse. Je to vůbec možné, že toto SAMI LIDÉ UTVOŘILI A NEUDĚLAJÍ NIC K NÁPRAVĚ TÉTO OSUDOVÉ CHYBY?).
(Stále musíme mít na vědomí, že každá inkarnace se děje v souladu se zákonem odpovídající shody vibrací. Nelze tedy odvozovat, že pozitivní duše, jejichž vibrační parametry neodpovídají vibracím budoucího prostředí (nemluvě o rodičích), se budou inkarnovat do těchto míst jen proto, že nemají jinde možnost. Taková inkarnace by pro duši neměla žádný význam a inkarnace bez duchovního záměru není možná. Smyslem pozemské (budeme-li hovořit nyní jen o této) inkarnace každé duše, je, jak už víme, duchovní růst, splnění si svého specifického poslání a odčinění své karmické zátěže. Pokud se duše inkarnuje do žalostných podmínek na planetě Zemi s přetěžkými podmínkami už jen pro své vlastní fyzické přežití, jedná se téměř vždy o velice zatíženou duši, pocházející z pekelných, negativních světů ještěrů z pekel. I přes tuto skutečnost je zde však proto, aby se pokusila (jako člověk) rozpomenout na to, kým opravdu je, a nastoupila cestu DOMŮ, K BOHU. I jen skrze prožitý pozemský život s převahou pozitivních myšlenek a činů. Veškeré okolnosti života každé duše jsou v naprostém souladu s jejím duchovním vědomím. Každý člověk tak má vždy dostatečné PODMÍNKY pro to, aby dosáhl toho, čeho dosáhnout přišel. A každý má MOŽNOST VOLBY. V každém okamžiku si každý volí sám, co přesně chce prožívat, a to také prožívá).
Zastření vědomí: riziko a šance
Když člověk žije v hmotném těle, nevzpomíná si na všechny duchovní vědomosti, které měla jeho duše před vtělením. Také si nepamatuje na své dřívější životy. Při každé inkarnaci je totiž vědomí z dřívějších životů a z pobytu v oblastech duchovního světa Stvořitelem Prvotním všeho a všech zakryto. Proto každá duše, ať už je jakkoliv čistá, "riskuje" to, že se na své pozemské pouti zatíží.
(Bližší informace o příčině a jedinečném významu tohoto zapomnění pro každou duši nabízíme v první podzáložce této záložky s názvem "Smrt je radost" - pozn. webu).
Pokud však zde na Zemi duše zvládne své poslání a nezatíží se, pak využije naprosto JEDINEČNÉ a již NIKDY NEOPAKOVATELNÉ příležitosti se za takto krátký (pozemský) život posunout ve svém duchovním vývoji obrovskou rychlostí, mnohem výše, mnohem rychleji (také než v duchovních světech). V rámci inkarnací do hmotných těl je tato možnost zde na Zemi (v minus třetí, záporné dimenzi bytí) naprosto vyjímečná. Naše planeta Země byla stvořena Nejvyšším a umístěna do zóny VYMÍSTĚNÍ pouze a jen z důvodu, aby zde negativní stav vyjevil svou plnou povahu a dosáhl své plnosti (blíže záložka Lidská duchovnost, Zrada křesťanství, kniha Nové Zjevení Pána Ježíše Krista a další světelná literatura). Stvořitel Prvotní všeho a všech stvořil tuto Zemi a umístil - vymístil - ji do zóny vymístění jen a pouze pro TENTO ÚČEL - zcela specifické podmínky, jež na naší Zemi byly povoleny, se nikde jinde ve Vesmíru nevyskytují a již nikdy vyskytovat nebudou. Vzájemná koexistence POZITIVNÍHO a NEGATIVNÍHO stavu na jedné planetě, na jednom místě, je možná POUZE A JEN NA PLANETĚ ZEMI v této minus třetí dimenzi bytí temného vesmíru. Jen proto byla naše planeta Země stvořena.
Tam, kde byla otázka položena, tam musí dojít k jejímu plnému zodpovězení. Proto na Zemi dojde k vyjevení veškerých následků, důsledků a výsledků, které s aktivací negativního stavu souvisí. Jedině TADY Nejvyšší povolil tuto neobvyklou pozici a koexistenci Sil Světla a sil temna, aby se zde mohly vyjevit veškeré odpovědi, které souvisí s dočasnou existencí negativního stavu. Po uplynutí časového úseku, který byl Stvořitelem povolen a stanoven za účelem vyjevení plné a pravé povahy negativního stavu, bude VŠE na této Zemi UKONČENO, resp. transformováno. Každá duše tak poputuje tam, kde najde shodu svých vibrací, přesně podle úrovně jejího duchovního uvědomění, kterého dosáhne v okamžiku této události (závěrečné eliminace negativního stavu). Pro každou duši, která se tak PRÁVĚ TEĎ na Zemi pokouší plnit své poslání (ať už pozitivní, nebeské, nebo pekelné, negativní), je to však naprosto JEDINÁ a JEDINEČNÁ příležitost. Tato Země po ukončení svého bytí v minus třetí dimenzi již nebude nikdy existovat, a proto již NIKDY NEBUDE MOŽNÉ tuto příležitost dostat. (Po závěrečné eliminaci negativního stavu bude planeta Země existovat pouze v kladných, pozitivních dimenzích vesmíru a je pochopitelné, že je mohou obývat lidé s odpovídajícími vibracemi svých těl, s odpovídající úrovní svého duchovního vědomí). Z výše uvedeného je zřejmé, že PRÁVĚ TENTO ŽIVOT, jaký zde na Zemi žijeme, je pro každou duši již nikdy neopakovatelný. Jak uspějeme PRÁVĚ ZDE - to je nejen v zájmu našich dalších životů, ale také v hlavním zájmu všech obyvatel nekonečného VESMÍRU.
Jak jsme uvedli výše, při každé inkarnaci je vědomí z dřívějších životů a z pobytu v oblastech duchovního světa Stvořitelem Prvotním všeho a všech zakryto. Proto každá duše, ať už je jakkoliv čistá, "riskuje" to, že se na své pozemské pouti zatíží.
Ostatně to se děje i mnohým poslům Světla, kteří se zde inkarnovali s posláním, aby učili lidstvo o NEKONEČNÉ LÁSCE Božího království. Zapletou se v materii, upadnou do soukolí příčin a účinků a musejí potom v mnoha dalších životech, v mnohem těžších podmínkách nahromaděnou karmu odčinit a odpovídajícím životem podle Božích zákonů ji rozpustit.
Zakrytí dřívějších vědomostí při vtělení duše do lidského těla ale neznamená jen "riziko" dalšího zatížení, ale především velkou šanci ve srovnání s životem duše v oblastech duchovních světů. Zapomnění svých dřívějších životů a skutků, s nímž jsme do této pozemské inkarnace přišli, je pro každého z nás jedním z největších DARŮ, jaký jsme mohli pro tuto inkarnaci do negativního světa obdržet. Vědomí o tom, kde a jak jsme žili dříve by nám doslova znemožnilo splnit zde na Zemi jakoukoli misi. Představte si, kdybychom věděli, co jsme kdysi dříve učinili a jaké úkoly tak před námi stojí nyní... kolik z nás by vůbec našlo sílu a motivaci nemyslet na zátěž, kterou máme, a všechny své omyly a hříchy napravit? Také v případě, že pocházíme z pozitivních světů, bychom bez tohoto zapomnění měli zde na Zemi nemalé potíže. Dokážete si představit, jak bychom museli být paralyzováni, kdybychom věděli, JAKÝ PRAVÝ, SKUTEČNÝ ŽIVOT jsme právě žili, odkud jsme vlastně přišli, ze světa BEZ nemocí, bez bídy, strádání, utrpení, kde neexistuje nedostatek, podmíněnost života, strach... Okamžitě, v prvním okamžiku svého pobytu zde, v zóně vymístění, bychom tady nechtěli být. Nechtěli bychom tento život žít (samozřejmě až od chvíle, kdy bychom zde opravdu byli a začali vychutnávat "na vlastní kůži" veškeré "kvality" negativního stavu). S vědomím toho, že tento život (v negativní dimenzi) je NEPRAVÝ, falešný, neměli bychom zájem ani sílu...
Ať tak nebo tak, vědomí o našich dřívějších životech by nás mimořádně zatěžovalo; trápili bychom se výčitkami, tak jako duše v očistných rovinách, když vidí, co vše promrhala, co nezvládla, co zlého vykonala a mohla konat jinak; bránilo by nám to žít v přítomnosti a vnímat a využít současné možnosti k sebepoznání a nápravě, bez ovlivnění následků z našich dřívějších chybných jednání. Tím by také byl postup duchovního vývoje mnohem zdlouhavější a těžší (byl-li by vůbec možný).
Každý den, ba každá hodina a každá minuta na Zemi v sobě skrývá možnost sebepoznání a očištění od duchovního zatížení – pokud jsme otevření, bdělí a uvědomělí. Všechno, co nás kdy potkává, se nikdy nestane náhodou, nýbrž nás "zasáhne" podle dokonalých a zároveň neúprosných vesmírných zákonitostí; jsou to plody naší vlastní setby.
Ve světle těchto vědomostí, stojících v pozadí, je zjevné, že záměrné odkrývání dřívějších inkarnací prostřednictvím jakýchkoli technik není v první řadě zákonné, není ani NIJAK žádoucí, ať už se to děje z jakýchkoliv důvodů. Toto jednání nemůže nikdy žádné duši prospět. Je to přesně naopak, neboť případné odkrytí jejích dřívějších životů brzdí duši (člověka) v jejím duchovním růstu a znemožňuje prožívat život tak, JAK SI SAMA V DUCHOVNÍCH SVĚTECH NAPLÁNOVALA, JAK POTŘEBOVALA. Zasahuje to do předem určeného procesu zrání duchovní (DUŠEvní) viny: Pohled je zaměřen na minulost, místo aby byly vnímány pouze současné možnosti sebepoznání a duchovního růstu.
ŽÁDNÁ DUŠE SI TOTO ROZPOMENUTÍ PŘED SVOU INKARNACÍ zde na Zem NIKDY NEPŘÁLA. NEMOHLA SI TO PŘÁT, PROTOŽE VĚDĚLA, ŽE TOTO PŘÁNÍ NEMÁ ŽÁDNÝ SMYSL A ZABRÁNILO BY JÍ TO V TOM, ČEHO CHCE V NOVÉM ŽIVOTĚ DOSÁHNOUT.
Ostatně sám Bůh nám tady zanechal vzkaz, přátelé...
"CO JSI UDĚLAL, NENÍ DŮLEŽITÉ VE SROVNÁNÍ S TÍM, CO TEPRVE UDĚLÁŠ..."
(Pozn. Duchovně vyspělé civilizace obývající pozitivní, nebeské světy, mají natolik vysoké duchovní uvědomění, že mohou do svých minulých životů v případě potřeby či zájmu kdykoli nahlížet. Mohou si kdykoli a "jednoduše" (mají na to dokonalé technologie, o kterých my nemáme ani ponětí, včetně vlastní astrální projekce) prohlédnout, kým byli a co dělali v kterémkoli svém dřívějším životě. Tyto vyspělé civilizace (mimo jiné také Andělé Světla z páté dimenze Nebe) používají tuto možnost zcela vědomě a s pozitivním, nezištným záměrem, kterým je většinou poučení se ze svých chybných voleb (které však již napravili, a proto již není nutné, aby se pro toto poučení inkarnovali znovu do nižších dimenzí). Jsou na tak vysoké duchovní úrovni, že tato znalost (svých vlastních minulých životů) nezpůsobí v jejich současném životě žádnou škodu, nebude mít žádný negativní dopad na jejich současný život (naopak, tímto způsobem mohou docílit rychlejšího duchovního vývoje).
Vysvobození z koloběhu znovuzrození
Cesta lásky
Jak už tedy možná víte, přátelé, smyslem života NENÍ nekonečný koloběh znovuzrození, resp. nápravy porušování kosmických zákonů. Nutnost znovuzrození si volí každá živá bytost na základě své vlastní svobodné volby a vůle. Má TUTO volbu stejně jako má také nekonečné množství JINÝCH VOLEB. Jsou tedy i takové duše, které neporušují kosmické zákony, netouží neustále si volit hmotné inkarnace a prožívat to, čím nejsou, aby se neustále pokoušeli vrátit se zpět ke své vlastní PODSTATĚ. Ať takové či jiné volby, každá bytost svými svobodnými volbami NEUSTÁLE TVOŘÍ. Tvoří, a tak neustále MĚNÍ, ROZVÍJÍ nejen své bytí jako bytí sentientní entity, ale zákonitě také veškeré jsoucno a bytí nekonečného ZDROJE - Stvořitele Prvotního všeho a všech.
Kdyby Nejvyšší chtěl, abychom kosmické zákony navěky porušovali a jen proto by nám umožnil žít, Jeho zákony by pozbývaly jakéhokoli smyslu a především z těchto zákonů by nikdy nemohlo nic vzejít (tedy ani samotný věčný život), neboť by také jednou nemusel zbýt nikdo, kdo by tyto zákony respektoval a neporušoval, resp. kdo by "stihl" je začít respektovat. Je tedy naprosto zřejmé, že NEJVYŠŠÍ KOSMICKÉ ZÁKONY jsou TY, KTERÉ TVOŘÍ VEŠKERÉ JSOUCNO A BYTÍ A ŽE NEJHLUBŠÍ A JEDINOU TOUHOU KAŽDÉ individualizace tohoto jsoucna a bytí (tedy NÁS) JE S TĚMITO ZÁKONY ŽÍT V NAPROSTÉ HARMONII A JEDNOTĚ, BÝT TAK TÍM, ČÍM SKUTEČNĚ JSOU
A
ŽÍT VĚDOMÝ VĚČNÝ ŽIVOT.
Smysl a účel pozemského života a jakéhokoli dalšího vtělení duše do hmotného těla kdekoli jinde, je tedy rozpomenout se na svou PRAVOU - tj. DUCHOVNÍ PODSTATU a s radostí a láskou k tomuto zjištění nastoupit CESTU ZPĚT DOMŮ, ke Stvořiteli Prvotnímu všeho a všech. Aby se toto mohlo učinit, je nezbytné zbavovat se následků svých dřívějších chybných voleb, voleb uskutečněných v nesouladu s nejvyššími kosmickými zákony Stvořitele Prvotního všeho a všech, očištění duševních obalů (protonových pouzder) a tím zjemňovat své vibrace, které tento postupný návrat Domů umožní.
To je touha a SÍLA NEKONEČNÉHO BYTÍ.
Cestu k Bohu - zpět ke své PRAVÉ PODSTATĚ musí každý člověk absolvovat zcela VĚDOMĚ. Nelze nečinně čekat a doufat, že jednou... snad... určitě... se dočkáme, jednou "to přijde" a my zase budeme tam, odkud jsme přišli, ať budeme ve svých životech dělat, co chceme. Ano, dočkáme se, ale pouze a jen následků svých voleb, výsledků svých jednání, své případné nečinnosti, dobrovolné nevědomosti, v níž většina lidí dobrovolně setrvává a nemíní na tom nic měnit...
Záchrana z koloběhu negativity (do něhož jsme sami dobrovolně a svobodně vstoupili) a návrat k Bohu jsou možné VĚDOMÝM vykročením na takzvanou Vnitřní duchovní cestu, cestu k Prvotnímu Stvořiteli Všeho a Všech, na kterou vstupovali a neustále vstupují ti, kteří se rozpomněli či rozpomínají na svůj PŮVOD. Nic nepřijde "samo".
Každý člověk je samotným STVOŘITELEM, neboť v každém z nás je JEHO DUCH. Nebyli bychom, kdybychom nebyli JÍM. Vnitřní cesta, která každého dovede tam, kam touží dojít, obsahuje sebepoznání a postupné odkládání všech lidských, negativních, egoistických postojů a pout.
Tato cesta je CESTOU ROZVOJE, PROŽÍVÁNÍ a PROJEVOVÁNÍ NEZIŠTNÉ LÁSKY KE VŠEMU A KE VŠEM. JE TO CESTA PROŽÍVÁNÍ A POZNÁVÁNÍ vlastní JEDNOTY SE VŠÍM, CO EXISTUJE.
VAŠE CESTA k vytouženému cíli
Cílem pozemského života je DORŮST očištěním duše člověka ze zákonu příčiny a účinku do absolutního zákona. Absolutní zákon je zákon NEZIŠTNÉ, ABSOLUTNÍ, NEOSOBNÍ LÁSKY KE VŠEMU A KE VŠEM. S vědomou prací na sobě samém a na cestě k vlastnímu duchovnímu růstu se tato síla - LÁSKA - projevuje ve všech svých formách vždy a bez vyjímek, bez ohledu na sílu negativního stavu, který zde na Zemi vládne. Jeden, jediný člověk, jež kráčí po duchovní cestě vzhůru ke Stvořiteli, který žije LÁSKOU a V LÁSCE, má obrovskou sílu a moc zasáhnout a PROBUDIT ostatní. Čím více duší se stihne zde na Zemi VČAS probudit ze svého spánku NEVĚDOMOSTI, tím silnější paprsek SVĚTLA bude působit v rozhodujícím okamžiku na planetě Zemi (převibrování naší Země a pozitivních lidí do vyšší dimenze bytí a následná závěrečná eliminace negativního stavu a většiny lidí, jež budou stát na jeho straně).
Touto usilovnou prací na sobě (blíže viz záložka Duchovní cesta - pozn. webu) odblokovává jedinec zatížení svého těla fyzického a svých těl astrálních a vysvobozuje ze zapouzdření svého Ducha i Duši. Postupuje tak duchovně nahoru ke Stvořiteli Prvotnímu všeho a všech - tedy k Pánu Ježíši Kristu.
V okamžiku, kdy člověk takto VĚDOMĚ usilovně směřuje ke své podstatě, síla Pána Ježíše Krista může být plně aktivní. Pak jsme této síle otevřeni a může v nás naplno působit. Pak jsme jejím VĚDOMÝM příjemcem a tak ji můžeme využívat naplno. Pán Ježíš Kristus nás neustále vede na naší cestě k původní dokonalosti, k absolutnímu vědomí. Vede nás přímo, málokdo však toto vedení vnímá, málokdo se jím nechává vést. Hlas negativního stavu, sil TEMNA, je totiž hlasitější, je zevní, nikoli niterný - pravý. Proto hlas Temné strany většina lidí vnímá jako jediný a pravdivý hlas svého pozesmkého života a řídí se jím. Pán Ježíš Kristus nás však skrze své NITERNÉ SLOVA, skrze NITERNÉ POCITY (nikoli skrze rozum a vnější, fyzické smysly, které podléhají vnějším vlivům a omezením) vede K ABSOLUTNÍ PRAVDĚ A LÁSCE. Pomáhá nám také skrze své POSLY SVĚTLA, lidské bytosti mezi námi, které se zde na Zem inkarnovaly s tímto světelným posláním - pomoci ostatním nastoupit cestu duchovního růstu, cestu DOMŮ.
Jakmile DUŠE (člověk) dosáhne daného stupně vědomí, pak přestává být podřízena kauzálnímu zákonu - přesněji řečeno s tímto zákonem "žije na rovnocenné úrovni", je tím, kdo tento zákon vědomě uctívá, neboť došla k poznání, že jen díky tomuto má neomezené možnosti svého vlastního tvoření. Pak příčina a následek souvztaží s jejím (jeho) konáním pouze ve smyslu pozitivních, pravých činů, respektováním nejvyšších kosmických zákonů, její TVŮRČÍ ČINNOSTI, nikoli ve smyslu karmického zatížení a destruktivních aktivit. Takzvaný "koloběh znovuvtělování" je opuštěn. Duše už se nemusí vtělovat, aby odčinila svoji vinu. Dosáhla svého prvního velkého cíle na cestě k Bohu.
Důsledky
Obraz Boha, světa a člověka ve světle nauky o reinkarnaci
Z toho, co jsme doposud připomněli, vyplývá naprosto klíčový význam přijetí nauky o reinkarnaci pro pochopení samotného SMYSLU LIDSKÉHO ŽIVOTA. Otázky "viny", utrpení a osvobození, otázky po LÁSCE a PRAVDĚ, které se jakýmkoli jiným - neduchovním - způsobem dají zodpovědět jen těžce a nedostatečně, nacházejí takto jednoznačnou a přímou odpověď. Vše, co je PRAVÉ, totiž NENÍ SLOŽITÉ. Nehledejte složitosti jen proto, že si myslíte, že PRAVDA nemůže být tak zjevná, tak jednoduchá, tak přímá. Složitosti, chaos, nepochopení, nejistota, strach, zmatek - to jsou nástroje a vlastnosti negativního stavu, to jsou atributy lži a ovládání lidských bytostí, se kterými pracuje pouze negativní stav. Negativní stav je schopen vymyslit si cokoli, abyste uvěřili, že k Pravdě se jen tak lehce nedostanete. Přesněji řečeno - abyste uvěřili, že už ji znáte. A tak je přesně taková, jakou vám ji negativní stav každý den servíruje. A podle níž každý den žijete - rodíte se, stárnete a umíráte. V nepochopení smyslu svého vlastního bytí na Zemi a v nevědomosti o tom, kým opravdu jste, opouštíte pozemský život a ani nevíte, kam míříte, věříte-li aspoň, že někam míříte...
Také ČLOVĚK je neoddělitelnou součástí velkolepého kosmického dění, BOŽÍHO PLÁNU, který je řízen NEJVYŠŠÍMI ZÁKONY STVOŘENÍ - duchovními zákonitostmi. Přesto, a právě proto je člověk absolutně SVOBODNOU, jasnou, čistou, Božskou bytostí. Jakkoli zastíněná, zapouzdřená je jeho duše, stále a neustále MÁ svobodnou vůli.
To je PODSTATA samotného ŽIVOTA - ABSOLUTNÍ LÁSKY A ABSOLUTNÍ MOUDROSTI NEJVYŠŠÍHO.
Ve světle inkarnace jako duchovního vývoje duše vystupuje do světla našeho vnímání podstata LÁSKY BOŽÍ ve své ABSOLUTNÍ PODOBĚ A NEKONEČNÝCH FORMÁCH. Již se nelze dále držet křečovitého teologického tvrzení, které říká, že Bůh "sice miluje, ale také trestá", a dokonce že trest je projev Boží lásky! Takovýto znak zprzněné, falešné duchovnosti není přípustný ve SVĚTLE PRAVDY.
Jak už víte, BŮH nemá KOHO trestat, stejně jako nemá ZA CO trestat. Bůh netrestá své Stvoření za to, že mu dal svobodnou vůli. Trestajícího BOHA si vymysleli ti, kteří se z nejrůznějších důvodů rozhodli uvěřit tomu, že LÁSKA BOŽÍ nemůže být tak dokonalá a věčná, aby nám odpustila také zlé skutky. A v neposlední řadě si trestajícího boha církev utvořila proto, aby byli lidé poslušní a dobře ovladatelní. Jedině tak bude mít zaručenu moc a bohatství. A tak byly vymyšleny příkazy a podmínky, za kterých se Bůh hněvat nebude a pak ty, kterými způsobíme jeho hněv a věčné odsouzení nás, hříšných lidí. (Koho by v zaslepenosti napadlo, že Bůh nemá proč odsuzovat a trestat sám sebe...) A BYLO VYMALOVÁNO. Vznikl nelítostný, krutý a trestající Bůh a proti němu stojí ubohé, nevědomé lidstvo, které má ze svého Boha strach. K tomuto se lidé dopracovali dva tisíce let po inkarnaci Ježíše Krista na Zem. A tak lidstvo věří, že výsledek (života) je nejistý. A tak se lidstvo raději hodně a podle předpisů (kým stanovených?) MODLÍ, aby se zalíbilo Bohu, na jehož rozmaru a náladě prý záleží, nad kým se slituje a nad kým ne.... A TAKTO LIDÉ CHÁPOU LÁSKU. LÁSKU BOŽÍ, KTEROU SE OHÁNĚJÍ V KOSTELÍCH, někteří neúnavní také mimo ně.
Pro pochopení smyslu našeho života, přátelé, je nezbytné konečně pochopit POUZE JEDNO, že:
BŮH JE ABSOLUTNÍ LÁSKOU. BŮH nemůže nemilovat. BŮH se nemůže zlobit. Na koho taky - na toho, komu dal svobodnou vůli a kdo ji projevuje? BŮH na nikoho nesesílá utrpení nebo nemoc, nikoho nevrhá do zmrzačeného lidského těla z jakýchsi tajemných důvodů a nikoho nečiní zázračným dítětem. O všech okolnostech svých inkarnací, tedy také o svém zrození zde na Zem, si SVOBODNĚ ROZHODUJE KAŽDÝ SÁM!!! Každý z nás si utvořil VEŠKERÉ okolnosti svého pozemského života, který nyní v tomto těle žije.
Náš nebeský Otec nám daroval svobodnou vůli. SAMOTNÝM PROJEVEM SVOBODNÉ VŮLE JE ODPOVĚDNOST. Proto jsme vždy odpovědni za všechny své činy. Sejeme a sklízíme. ŽIJEME, to znamená prožíváme následky, výsledky svých vlastních, svobodných voleb. V tom je krása a dokonalost SVOBODY. Díky své svobodné vůli vždy sklízíme to, co jsme kdy zaseli - jedno kdy, neboť náš život je neustálý,nekonečný vývoj, PROCES. Pokud nenastoupíme cestu zpět k DOKONALOSTI, PRAVDĚ A LÁSCE, pak sklízíme opak těchto kvalit, tedy především to, co označujeme za nepříjemné, nechtěné, nešťastné, bolestné, skličující... (ve své podstatě je to vždy chtěné, neboť jsme si to sami svobodně vybrali a zvolili, chtěli jsme tak učinit a učinili tak).
JE NEJVYŠŠÍ ČAS POCHOPIT, přátelé, ŽE TO NENÍ BŮH, kdo nás trestá, nýbrž jsme to my sami, NAŠE DOBROVOLNÁ NEVĚDOMOST, V NÍŽ SE POHYBUJEME. BŮH JE TÍM, KDO NÁM jen ZARUČUJE a POVOLUJE SVOBODNOU VŮLI PROŽÍVAT, KDO POUZE PŘIPOUŠTÍ ÚČINKY NÁMI DANÝCH PŘÍČIN.
Země a lidský život se nám tedy v tomto světle již nemohou nikdy jevit jako zatracení ani jako konečné určení. Naopak, naše Země ve své fyzické, hmotné podobě v zóně vymístění nám byla Bohem darována jako jedinečné a jediné místo, kde se můžeme nebývale rychle (to neznamená "snadno") zbavit svého duchovního zatížení a "zajistit" si tak další nádherné životy v pozitivních světech Nebe, skrze které se budeme neustále přibližovat k našemu CÍLI - ZDROJI.
Naše planeta Země v této záporné, minus třetí dimenzi bytí (součást temného vesmíru) je živou knihovnou celého Vesmíru, na jednom místě je zde zobrazen celý vesmír jak ve své pozitivní, tak i v negativní rovině. Síly Světla (pozitivní stav) jsou na Zemi společně se Silami temna, což nikde jinde ve Vesmíru není možné (zákon odpovídajících vibrací) a je to zcela jedinečné postavení ve Vesmíru, které Nejvyšší dočasně POVOLIL. Dočasně negativnímu stavu poskytl toto místo pro jeho zoufalý pokus o zodpovězení otázky, která byla položena:
Jaký je život bez Stvořitele, bez duchovnosti, život vycházející JEN z přírodních, fyzických principů, namísto principů duchovních.
Negativní stav byl tímto aktivován a Nejvyšší povolil jeho dočasnou existenci jen do té doby, než bude ona vyřčená otázka zodpovězena, než dojde k projevení všech následků, výsledků a důsledků existence negativního stavu. Naše planeta Země byla Nejvyšším poskytnuta pro dosažení plnosti negativního stavu a pro poučení celého Vesmíru o povaze negativního stavu.
Jen zde na Zemi může každý prožívat na vlastní kůži falešné představy o tom, jak vypadá život bez Stvořitele, život s popřením Stvořitele Nejvyššího, život BEZ duchovnosti a s popřením a nerespektováním Jeho/Jejích vesmírných zákonů.
Jsme tady proto, abychom si uvědomili, že VŽDY MÁME MOŽNOST VOLBY. VRÁTIT SE DOMŮ NEBO SE JEŠTĚ VÍCE VZDÁLIT.
V KAŽDÉM OKAMŽIKU SE svobodně ROZHODUJEME, CO volit a co nevolit, zda-li potitivní stav - LÁSKU, nebo negativní stav - tedy NELÁSKU.
Mimochodem... toto poselství - že máme VŽDY SVOBODNOU VŮLI a možnost VOLBY - volit si LÁSKU nebo NELÁSKU - lidstvu zanechal Ježíš Kristus.
...že máme VŽDY a KDYKOLI MOŽNOST VRÁTIT SE K BOHU, rozhodneme-li se tak.
...ŽE BŮH JE V KAŽDÉM Z NÁS A TĚŠÍ SE NA NÁŠ NÁVRAT DOMŮ, K NĚMU.
Proto tady byl...
Pozemský život je jedním nejkratších životů, jaký můžeme ve fyzickém, hmotném světě prožít, a proto není čas otálet se svým probuzením a prací na sobě. Tak, jak rychle (vzhledem ke krátké délce trvání pozemského života) se můžeme o veliký kus posunout ve svém duchovním vývoji vpřed, tak rychle a hluboko můžeme klesnout dolů, zatížit se a vzdálit se Bohu ještě více, než s jakou jsme tady na Zem přišli. Oproti jiným inkarnacím je tato pozemská velice specifická a stojí za to ji zvládnout tak, jak naše DUŠE touží.
Zopakujme si: ŽÁDNÉ VĚČNÉ PROKLETÍ NEEXISTUJE!
Nauka o reinkarnaci také říká, že nemůže existovat žádné věčné prokletí. Nebe a peklo jsou v nás samotných; jsou to stavy našeho vědomí, naší vlastní duchovní ÚROVNĚ. Protože každá duše v sobě nese spasitelskou jiskru, která přirozeně spěje zpět k ABSOLUTNU, neustále se rozvíjí - více či méně rychle. Dříve či později se každá duše vrátí do NEBESKÝCH SVĚTŮ PÁNA JEŽÍŠE KRISTA. Ostatně téměř KAŽDÁ duše si jednou zvolí NÁVRAT K BOHU, DO JEDNOTY, ZE KTERÉ VZEŠLA. JE TO JEJÍ PŘIROZENOST.
Jak vyplývá z dočasné existence negativního stavu, ŽÁDNÁ DUŠE SI NEBUDE VĚČNĚ VOLIT NEGATIVNÍ STAV. ŽÁDNÁ DUŠE SI NEBUDE VĚČNĚ DOBROVOLNĚ VOLIT SVÉ VLASTNÍ PROKLETÍ, TO, CO JÍ ČINÍ NEŠŤASTNOU. MŮŽE TO ČINIT DLOUHO, JAK DLOUHO BUDE CHTÍT, ALE JEDNOU NASTANE OKAMŽIK, KDY SI ZVOLÍ NĚCO JINÉHO.
Téměř KAŽDÁ DUŠE SI NAKONEC ZVOLÍ SVOU PŮVODNÍ DOKONALOST, SVÉ BOŽSTVÍ. VRÁTÍ SE K NĚMU. OPĚT S NÍM SPLYNE.
(Jaké jsou možnosti rozhodnutí duší po závěrečné eliminaci negativního stavu, tedy po ukončení existence negativního stavu na věčnost, pojednáváme v záložkách Zrada křesťanství, Proč jsou problémy a nemoci, Lidská duchovnost. Ke stažení pak nabízíme tyto klíčové informace především v knize Nové Zjevení Pána Ježíše Krista).
VÝSLEDEK JE ZARUČEN...
Z podstaty věčného života dále vyplývá, že ačkoli si některé duše (člověk) volí cestu svého duchovního poklesu, dalšího oddálení od Nejvyššího (tím, že chce žít v nevědomosti o existenci Boží, nerespektuje Jeho zákony a porušuje je, žije negativním způsobem života...), zůstává NEUSTÁLE JEJÍ PODSTATA (ta je DUCHOVNÍ) STEJNÁ A STEJNĚ SILNÁ. Spasitelská jiskra, kterou Pán Ježíš Kristus oblažil lidské bytosti skrze svůj spasitelský čin (tj. skrze svou pozemskou inkarnaci jako Ježíš Kristus a své pozemské poslání), zůstává v každé DUŠI navěky zachována – ať je duše sebevíce zatížená.
Co se týče životních forem, neustálý a přirozený vývoj duše (byť stále se zatěžující) není možný ve smyslu zpětného vývoje. Reinkarnace člověka do zvířecí či rostlinné říše již není znovu možná. Jakmile duše jednou dosáhne konkrétní úrovně svého vývoje (jako bytosti), pak se dále vyvíjí na základě zákonitostí této konkrétní úrovně. Každý z nás (současných lidských bytostí) jsme již absolvovali inkarnace ve formě rostlinných stvoření i zvířat, včetně těch forem života, které označujeme jako "neživé" (kámen, horniny...). Jinak bychom tady a teď nebyli inkarnováni jako lidé, jak sentientní bytosti (mající vlastní vědomí JÁ JSEM). Jakmile jsme dosáhli (po mnoha a mnoha inkarnacích a splnění si svých poslání v té či oné životní formě stvoření) další úrovně bytí, vědomí, postupujeme dále a dále. Vývoj se nikdy nezastaví. Nelze však postupovat vzad, zpětný vývoj - regrese - není možná. Jakmile jsme vědomou bytostí, máme své JÁ, pak není možné o toto vědomí JÁ přijít (například rostlinky a živočichové mají SPOLEČNOU DUŠI A DUCHA, nemají své JÁ, jejich vývoj probíhá v naprosté jednotě a souladu s veškerým ostatním bytím...).
Ve východních náboženstvích se stále setkáváme s učením, že zpětný vývoj duše je možný. Příčinou tohoto nepochopení je fakt, že některé jejich spisy, z nichž stále mylně a rigidně vycházejí, vznikly PŘED spasitelským činem Ježíše Krista, tedy před více než 2000 lety. Právě spasitelský čin Ježíše Krista měl za úkol mimo jiné odhalit tuto skutečnost, která se týká veškerého Stvoření až na věčnost, a předat ji lidstvu
Důsledky pro lékařství
Na základě některých duchovních znalostí, které jsme si zde osvěžili, můžeme nahlížet také na otázku umělého udržování fyzického života zde na Zemi. Je v souladu s NEJVYŠŠÍMI ZÁKONY udržovat fyzický život co nejdéle, jako třeba život při předčasném porodu, nebo udržovat život umírajícího pomocí lékařských přístrojů?
Také na toto nám Bůh neustále odpovídá, ptáme-li se... Málokdo poslouchá.
Každý člověk zde na Zemi, tedy včetně novorozených dětí, žije ve fyzickém světě pozemských zákonů, které si samo lidstvo vybudovalo a které tak lidstvo považuje za "správné". Protože je současné lidstvo na velice nízké duchovní úrovni, nerespektuje kosmické zákony, nežije v souladu s pochopením svého vlastního života, utvořilo si zákony, které považuje za správné právě z této pozice nízké duchovnosti a nepochopení veškerého jsoucna a bytí. Každý člověk na Zemi je tak pod dominantním vlivem pozemských, světských zákonů, ať už jsou to zákony "dobré" - užitečné, nebo "špatné" - škodící, negativní, odporující zákonům samotného života. Některé světské zákony tak nesahají pouze na hranici duchovních zákonů, nýbrž často sahají daleko za ni a způsobují tak mnoha duším velké utrpení, bídu a bolesti. Co prožívá a protrpí duše, jejíž tělo je napojeno na přístroje udržující ho "naživu", to si nevědomý člověk nedokáže představit.
Lidstvo si utvořilo své vlastní zákony, které považuje za správné. To by bylo v pořádku, POKUD BY TYTO ZÁKONY VYCHÁZELY ZE ZÁKONŮ NEJVYŠŠÍCH, tedy Zákonů Božích, a pokud by tyto zákony byly RESPEKTOVÁNY, nikoli POPÍRÁNY. Pak by lidstvo totiž opravdu žilo - zákonitě - v lásce, harmonii, ZDRAVÍ a nekonečné radosti, aniž by porušovalo zákony své, pozemské. Jak vidíme ze stavu současného světa, LIDSTVO SI UTVOŘILO ZÁKONY, KTERÉ NEMAJÍ NIC SPOLEČNÉHO S NEJVYŠŠÍ PRAVDOU, ani se skutečnou, nezištnou LÁSKOU. PROTO LIDSTVO STRÁDÁ. PROTO LIDÉ UMÍRAJÍ, MÍSTO ABY SE RADOVALI ZE ŽIVOTA A BYLI JEN ZDRAVÍ. PROTO SE LIDÉ TRÁPÍ, PROŽÍVAJÍ UTRPENÍ, ŽAL, BÍDU, NENÁVIST, POCIT ZKLAMÁNÍ A NESPRAVEDLNOSTI. Toto vše je však POUHÝM DŮSLEDKEM NERESPEKTOVÁNÍ KOSMICKÝCH ZÁKONŮ.
Lidstvo si utvořilo zákony na základě svého přesvědčení, že neexistuje nic kromě HMOTY. A z tohoto vychází ve všech oblastech svého pozemského života. Pokud si lidé myslí, že není nic než hmota, pak tuto hmotu lidstvo zoufale chrání, musí ji za každou cenu udržovat při životě, co nejdéle to jde....
Pozemské zákony lidských bytostí v této souvislosti mluví jasně: Hmota - tělo je to, čím člověk JE. Pozemský, hmotný, fyzický život musí být za všech okolností udržen. Lidstvo je mylně přesvědčeno, že ČLOVĚK JE ČLOVĚKEM TÍM, ŽE MÁ SVÉ fyzické, hmotné TĚLO. Lidé - včetně těch, kterým říkáme "vědci" si "lékaři" si stále myslí, že TĚLO JE TÍM, CO DĚLÁ ČLOVĚKA ŽIVOU BYTOSTÍ. Lidé nepátrají po tom, jak je možné, že toto tělo funguje, JE ŽIVÉ, cítí, ŽIJE. Lidstvo se nezamýšlí nad tím, jak je možné, že z neživých prvků vzniká živé tělo, které ŽIJE cítí, myslí, prožívá, má VĚDOMÍ JÁ. Lidstvo topící se ve hmotě nepřemýšlí nad tím (byť ho to alespoň jednou v životě určitě napadlo), že MUSÍ zákonitě existovat "nějaká" SÍLA, která tento život "dává do hmoty". Že tělo - prvky - buňky, tkáně, orgány - nemůže fungovat jen tak, samo, bez ZDROJE nekonečné energie (nebo si také myslíte, že energie života pochází z jídla - tedy reakcí chemických prvků?). Ná základě těchto a mnoha dalších nepochopených souvislostí o tom, kdo je opravdu LIDSKÁ BYTOST, považuje lidstvo samo sebe za TĚLO. Maximálně mu ještě přiřadí nějakou "duši", ovšem s přesvědčením, že duše je podřízena tělu, že jaksi sama nic nezmůže. (Ba dokonce co více lidstvo napáchalo: Na vysokých školách se studenti dozvídají od svých "učitelů" psychologie, že "duše sídlí v mozku", tedy ve hmotě.. co na to říci...Tak k tomuto se dopracovalo lidstvo za celou svou historii na planetě Zemi.
"CO JINÉHO BY ČLOVĚK BYL, než tělo, které žije a zemře, vždyť nic jiného neexistuje...." říká si většina nevědomého lidstva, jež NECHCE znát pravdu, byť ji může poznat kdykoli a kdekoli....
Pozemský zákon, který přikazuje udržení hmotného těla za každou cenu při životě, zcela popírá duchovní podstatu KAŽDÉHO člověka, samotného ŽIVOTA. Z duchovního hlediska znamená umělé udržování fyzického těla při "životě" nepředstavitelné utrpení pro ty duše, které jsou pomocí lékařských přístrojů doslova připoutány k tělu. Jsou nuceny nadále žít ve svých tělech (udržovat své vlastní tělo při "životě"), přestože čas jejich pozemského života už vypršel. Pro takto zasažené duše to v mnoha případech znamená nové utrpení, protože tyto vnější vlivy je znovu připoutávají na jejich pozemské tělo a jejich přítomnost způsobuje a šíří pouze další negativní, hrubé vibrace mezi všechny zúčastněné (energie strachu, utrpení, bolesti, zoufalství, případně výčitek, nespravedlnosti a dalších "pokrmů" pro negativní stav). Umělé prodloužení pozemského času života má dokonce často za následek nové, dodatečné zatížení duše.
(Pozor: Prožívat toto umělé udržování fyzického těla při "životě" může pouze negativní, zatížená duše, která nemůže "jen tak snadno" tělo opustit, resp. odejít do duchovních sfér. Pozitivního člověka - duše se tento případ nemůže nikdy v pozemském životě týkat, je to nemožné, aby pozitivní člověk takovýmto způsobem bránil svému vlastnímu odchodu. Blížší informace k tomuto Vám rádi vysvětlíme na osobních setkáních, přednáškách, prostřednictvím vašich emailových dotazů, některé související poznatky můžete také nalézt v záložce "Lidé se ptají" - pozn. webu).
Jak pošetilé je tedy nazývat lékaře "zachráncem života", když vidíme jen fyzický obal, který lékař napojí na přístroje a poskytuje mu léky, aby zůstala tato hmota - fyzické tělo - při životě. Co se však děje s PRAVOU PODSTATOU ČLOVĚKA, to lidé nechtějí znát... Avšak jaký protiklad, když na jedné straně je život za všech okolností udržován, na druhé straně se provádějí umělé potraty, implantují se uměle vytvořené infekční agens - coby nové "neznámé" nemoci, na které se - prý "bohužel" umírá... A co třeba cílená otrava lidstva - tedy řízená, pomalá, záměrná, programovaná OTRAVA LIDSTVA pomocí CHEMTRAILS! LIDÉ, PROBUĎTE SE!
Nemusíme zde připomínat, že potrat je totéž co vražda a nese s sebou těžké následky pro toho, kdo jí byl účasten. Kdo odstraňuje plod, bez ohledu na to, jak je velký a v kterém měsíci těhotenství se nastávající matka nachází, ten vraždí. Přitom rozhodující je již samotná MYŠLENKA, tedy zvažte, kolik lidí si nesmírně zatíží svou karmu tím, co páchá, svými rozhodnutími...
Pro rodiče to pak z duchovního hlediska znamená: Zříkají se odpovědnosti, kterou na sebe vzali při zplození - totiž dát jedné duši možnost inkarnace a tím jí pomoci odčinit karmu. Po této stránce se proviňují a jejich rozhodnutí má dalekosáhlé důsledky nejen pro ně samotné, ale také PRO SAMOTNOU DUŠI, KTERÁ SE NA SVOU INKARNACI PŘIPRAVOVALA A SVÉ RODIČE SI ZÁMĚRNĚ PO NĚKOLIK GENERACÍ PŘEDKŮ VYBÍRALA.... (Jak už víte, žádná duše si nevybírá své rodiče náhodně. Velice dlouhou dobu, po několik životů včetně životů v intermediálních světech, si DUŠE vybírá nejvhodnější rodinu, prostředí a veškeré detaily své inkarnace, aby mohla splnit své poslání a zároveň umožnit rodičům splnit částečně také to jejich).
Zabití embrya způsobuje mohutnou příčinu, jejíž účinky se následně projevují jak v současném životě, tak i v mnoha dalších životech znovuvtělené duše. Znovuvtělená duše je tak v dalších životech vedena na společnou pouť s člověkem, jehož duši v jednom z předcházejících životů nedala možnost vtělení (připomínáme, že inkarnace na tuto planetu Zemi je možná pouze JEDNOU, tedy nebude se to již nikdy konat zde na Zemi). Člověk, který na sebe naložil tuto vinu, musí odčinit mimo svého zatížení také část zatížení té duše, jejímuž vtělení kdysi zabránil (a které tak nedal možnost, aby odčinila své zatížení, jež by právě v tehdejší době dosáhlo odpovídající zralosti, aby mohlo být odpykáno).
SKUTEČNÁ POMOC je jen DUCHOVNÍ pomoc
Nejen kritická situace v rozvojových zemích, ale také situace v každé jiné samozvané "vyspělé" zemi je ve své podstatě stejně kritická. ŽÁDNÁ POMOC KE ZLEPŠENÍ JAKÉKOLI NEGATIVNÍ SITUACE DANÉ ZEMĚ (ať už chudoba, hlad a negramotnost v zemích rozvojových, tak zločinnost, boje o moc, nové "civilizační" choroby, ovládání lidstva, vývoj smrtících technologií, rozdělování lidstva do sociálních tříd, pustošení přírody, zbrojení, vývoj atomových zbraní atd.) NEMŮŽE NIKDY VYŘEŠIT PROBLÉM, POKUD SE NEJEDNÁ O POMOC DUCHOVNÍ.
UVĚDOMĚNÍ SI VŠECH SOUVISLOSTÍ LIDSKÉ EXISTENCE S DUCHOVNÍMI ZÁKONITOSTMI A UZNÁNÍ PŘIROZENÉ NADŘAZENOSTI TĚCHTO ZÁKONŮ NAD JAKOUKOLI ČINNOST ČLOVĚKA JE ŘEŠENÍM KAŽDÉHO PROBLÉMU, KTERÉMU LIDSTVO KDY ČELILO, ČELÍ A AŽ DO POSLEDNÍHO DECHU ČELIT BUDE.
obr.: PREFERENCE USA (USA samozvaná nejmocnější země s "nejlepší" Ústavou světa)
Náklady potřebné k ukončení hladu ve světě: 30 miliard amerických dolarů
ROČNÍ výdaje Spojených států na obranu: 737 miliard amerických dolarů
Co se týče situace v rozvojových zemích (kterým ve skutečnosti nepomáhá vůbec žádná ze zemí nazývající se "civilizovaná" a vyspělá, neboť tyto země používají VEŠKERÉ své "ZÁCHRANNÉ" AKCE A SVÉ ZDROJE PŘEDEVŠÍM NA UDRŽOVÁNÍ SVÉ MOCI A NA ZÍSKÁNÍ NADVLÁDY NAD DALŠÍMI ZEMĚMI - PRIMÁRNĚ TĚCH, KTERÝM TAKTO "NEZIŠTNĚ" A VEŘEJNĚ POMÁHAJÍ. V této souvislosti je zcela zjevné, že ani kontrola porodů ani preventivní prostředky proti početí, ani jakákoli jiná pomoc na čistě materiální úrovni nepředstavují žádné trvalé, natož úspěšné řešení.
Vedle "pozemského" chleba, jehož podávání je(mělo by být!!!) základní, naprosto nezbytnou a samozřejmou pomocí, potřebují lidé TAKÉ v chudých zemích především duchovní, živý chléb: objasnění zákona příčiny a účinku a podání ruky, aby se z něho osvobodili.
JENŽE: KDO BY JIM HO PODAL?
"VYSPĚLÉ" LIDSTVO "VYSPĚLÝCH" ZEMÍ, KTERÉ SAMO NEMÁ O DUCHOVNÍCH ZÁKONITOSTECH ANI PONĚTÍ a samo se proto ve svých "vyspělých" zemích topí v novodobé bídě, utrpení, nemocech, zotročování, zbrojení, ovládání mocnými?
POUZE DUCHOVNÍ POMOC JE JEDINÁ MOŽNÁ, PRAVÁ POMOC NA NAPROSTO VŠECHNY PROBLÉMY LIDSTVA. OSTATNĚ JE TO LOGICKÉ, PŘIPOMENEME-LI SI, KÝM MY, LIDÉ, OPRAVDU JSME.
POCHOPENÍ NEJVYŠŠÍCH - DUCHOVNÍCH - ZÁKONŮ, POCHOPENÍ SVÉHO SOUČASNÉHO POSTAVENÍ NA ZEMI, DŮVODU SVÉ INKARNACE a SMYSLU SVÉHO BYTÍ - to jsou JEDINÉ POTŘEBY, jež duše na tomto světě má.
TAK tedy KDO - KDO BY MOHL POSKYTNOUT skutečnou POMOC rozvojovým zemím, KDYŽ JI ŽÁDNÁ jiná ZEMĚ NEZNÁ A NEMÁ ve svém OMEZENÉM A NEGATIVNÍM MYŠLENÍ K DISPOZICI? KDYBY LIDSTVO ZNALO A RESPEKTOVALO ZÁKLADNÍ KOSMICKÉ ZÁKONY A ŽILO PODLE NICH, pak BY NA PLANETĚ ZEMI NEBYLO ŽÁDNÉ UTRPENÍ, ŽÁDNÉ STRÁDÁNÍ, BÍDA, HLAD, NEMOCI, VÁLKY, NENÁVIST, STRACH.
JAK JE VŮBEC MOŽNÉ, ŽE HMOTNĚ "NEJBOHATŠÍ" ZEMĚ "NEJSOU SCHOPNÉ" SKUTEČNĚ POMOCI TĚM CHUDÝM? JAK JE MOŽNÉ, ŽE VE 21. STOLETÍ JSOU NA ZEMI MÍSTA, KDE LIDÉ UMÍRAJÍ HLADY? KDE UMÍRAJÍ BEZ LÉKAŘSKÉ POMOCI NA ONEMOCNĚNÍ, KTERÁ SE O PÁR SET KILOMETRŮ VEDLE BANÁLNĚ LÉČÍ JAKO NA BĚŽÍCÍM PÁSE?
JE VŮBEC MOŽNÉ, ŽE LIDSTVO NEMÁ ZÁJEM NA TOM, ABY BYL VŠUDE NA JEJICH VLASTNÍ, SPOLEČNÉ PLANETĚ DOSTATEK?
JAK JE MOŽNÉ, ŽE SE ZEMĚ PŘEDHÁNĚJÍ V TOM, KTERÁ JE BOHATŠÍ, MOCNĚJŠÍ, ÚSPĚŠNĚJŠÍ, NEBEZPEČNĚJŠÍ, VYSPĚLEJŠÍ - VYZBROJENĚJŠÍ?
JAK JE MOŽNÉ, ŽE NA NAŠÍ SPOLEČNÉ PLANETĚ ZEMI NEJSOU SCHOPNI SI LIDÉ VZÁJEMNĚ POMOCI TAK, ABY MĚLI VŠICHNI DOSTATEK?
Ne, na Zemi to nesvádějme. Země nám NEUSTÁLE - ze své LÁSKY a ze své SVOBODNÉ VŮLE - dává NAPROSTÝ DOSTATEK VŠEHO, CO POTŘEBUJEME (v této fázi života na Zemi toto stále platí také pro potřeby masivně přemnoženého lidstva) K PLNOHODNOTNÉMU, ZDRAVÉMU A ŠŤASTNÉMU ŽIVOTU V MÍRU, ZDRAVÍ A RADOSTI.
Jak můžeme denně vidět, lidé tohoto DOSTATKU využili k produkci NADBYTKU...
Tak znovu tedy, je vůbec možné, že na jedné a téže planetě - planetě dostatku a lidmi uměle vytvořeného NADBYTKU - jsou lidé, kteří umírají hlady a v bídě? Hledejte odpověď na tuto otázku, přátelé, neustále se ptejte a pátrejte po PRAVÉ PŘÍČINĚ. A až ji vypátráte, šiřte tyto poznatky a PRAVDU dále, pomáhejte, jak můžete vy sami, meditujte za Zemi a za její obyvatele, kteří to potřebují.
Nepodporujte negativní stav, neživte a nemnožte ho tím, že se necháváte ovládat, žijete negativní život bez Lásky, bez BOHA, bez pochopení, bez pomoci ostatním, ve strachu o své vlastní živobytí, v blahobytu, v přebytku, v pomluvách, závisti, lhostejnosti, strachu.
STUDENTI A ŽÁCI, nebojte se vystoupit z řady poslušných, nevědomých, ovládaných loutek, které se učí jen to, co je mocnými povoleno, které se učí věřit lžím a překrouceným pravdám, tomu, co je "žádoucí" pro splnění hlavního cíle vašeho pseudovzdělávání: udržení vás v hluboké nevědomosti o všem, co si myslíte a máte myslet, že existuje. Všechno je jinak. Hledejte skutečnou pravdu, kterou vám vaše školy nikdy nesmí předat. Vaše nevědomost, kterou ve školách tak pečlivě a ve jménu vašeho "kvalitního vzdělávání" pěstují ti, ke kterým vzhlížíte (ať už s donucením nebo z vlastního chybného přesvědčení), je smrtícím cílem vašeho vzdělávání. Nevědomost, ve které máte po celý svůj život žít své ubohé životy, je bohatou výživou pro vaše pány, kteří vás neustále ovládají a pro které se nyní sami chystáte - "učíte" - otročit.
Proto začněte pracovat pro SVĚTLO, pro svou VLASTNÍ PODSTATU. Pište své práce a referáty na téma nadřazenosti a NEROVNOSTI, KTEROU DOKÁZALI VYTVOŘIT na své vlastní planetě Zemi SAMOTNÍ LIDÉ a za kterou jsou PLNĚ ZODPOVĚDNI SAMOTNÍ LIDÉ. Přednášejte svým učitelům, rodičům a kamarádům o SKUTEČNÉM HRŮZOSTRAŠNÉM ŽIVOTĚ NA NAŠÍ ZEMI (neomezujte se na pomyslné a ve skutečnosti neexistující hranice České republiky) a nenechte se unést POZLÁTKEM bohatství, falešného štěstí a falešné radosti ostatních ve vašem okolí, kteří vám říkají, že jsou spokojení a že každý se má "podle zásluh" a "tvrdé dřiny". Své myšlenky vždy ukončete tím nejpodstatnějším: ŘEŠENÍM. SDĚLENÍM, JAK VYLÉČIT NAŠI PLANETU ZEMI - NÁŠ DOMOV - a to JEDINÝM MOŽNÝM LÉKEM - LÁSKOU. LÁSKA JE JEDINÁ ENERGIE A JEDINÁ MOC, která MŮŽE A DOKÁŽE VEŠKERÉ ZLO ZVRÁTIT.
Přátelé, otevírejte DUŠE spících lidí, kteří se sami topí ve své nevědomosti a lhostejnosti, neboť tím jim dáváte šanci na probuzení a POCHOPENÍ smyslu jejich života a UKAZUJETE JIM CESTU, kterou sami stále hledají...
Vykročme na cestu! Další příležitost na této Zemi nedostaneme...
Ježíš Kristus skrze svou pozemskou inkarnaci umožnil všem lidem zachránit se ze zajetí negativního stavu. Ukázal všem lidem, že mají VŽDY MOŽNOST VOLBY. Zvolit si POZITIVNÍ STAV nebo STAV NEGATIVNÍ. ODKAZ Ježíše Krista je jasný: Pouze LÁSKA je cestou zpět k Bohu, do věčného, PRAVÉHO domova. KAŽDÝ MÁ MOŽNOST VRÁTIT SE ZPĚT. KDYKOLI SE TAK SÁM ROZHODNE. SVOBODNÁ VOLBA, to je to, CO MÁ KAŽDÝ ČLOVĚK.
Stvořitel Prvotní všeho a všech - Pán Ježíš Kristus (blíže k přirozenosti Pána Ježíše Krista v záložce "Zrada křesťanství", resp. v knize "Nové Zjevení Pána Ježíše Krista") nám všem skrze světelné pracovníky inkarnované z Nebe (jsou to "obyčejní" lidé mezi námi, kteří pracují nejrůznějšími způsoby pro Stvořitele našeho milovaného) posílá jasný vzkaz a jasný návod, jak se vysvobodit z negativního stavu, ze zajetí hmoty a materie, do kterého jsme se sami uvrhli. TÍMTO VZKAZEM A NÁVODEM JE RESPEKTOVÁNÍ ZÁKONŮ, ZE KTERÝCH JSME SAMI VZEŠLI. RESPEKTOVÁNÍ NEJVYŠŠÍCH ZÁKONŮ V ČELE SE ZÁKONEM ABSOLUTNÍ LÁSKY.
Ten, kdo následuje tyto NEJVYŠŠÍ ZÁKONY ve svém pozemském putování, ten KRÁČÍ PO CESTĚ KE SVÉMU NITRU, to jest ke STVOŘITELI. Jakmile jednou tuto cestu člověk nastoupí, bude POznávat vše, tedy ZNOVU ZNÁT a uvědomovat si vše, co již dávno VÍ. Ten, kdo kráčí Světlu vstříc, je jím obklopen a chráněn, je jím neustále naplňován a je naplňován PRAVDOU. Pak se rozpomeneme, KÝM OPRAVDU JSME.
Kdo netouží poznat PRAVDU, komu nevadí negativní život v nerovnosti, nedostatku, strachu a nevědomosti, ten kráčí po cestě trnité. Je to však každého svobodná volba.
SVOBODNÁ VOLBA - VELKORYSÝ DAR STVOŘITELŮV, nemyslíte?
¨
MILUJÍCÍ BŮH JE NEUSTÁLE S NÁMI... VEDLE NÁS... V NÁS... CÍTÍTE JEHO POHLAZENÍ?
BŮH, náš milující Otec/Matka, nás vidí POUZE V NAŠÍ DOKONALOSTI – vnímá naši PRAVOU PODSTATU.
BŮH navždy plní svůj slib a nenechá nás, Své děti, nikdy samotné. Ve všech dobách nám neustále poskytuje pomoc, kterou tolik potřebujeme a po které tolik toužíme. Neustále nám předává rady a sílu, také prostřednictvím inkarnovaných světelných lidí mezi námi žijících.
Právě TEĎ, v období těsně před závěrečnou eliminací negativního stavu zde na Zemi, je nanejvýš nutné uvědomit si své vlastní postavení na Zemi, důvod své pozemské inkarnace a rozhodnout se, kterým směrem se do této terminální fáze vydáme.
Cesta SVĚTLA i cesta TEMNA jsou otevřeny VŠEM bez rozdílu.
Jedině na cestě do SVÉHO NITRA - k SRDCI BOŽÍMU poznáváme sami sebe a konečně rozlišujeme všechno to, co nám brání žít v souladu s VĚČNÝM ŽIVOTEM. Postupně tak zanecháváme svých chyb a slabostí, zbavujeme se minulých zátěží a plni lehkosti a energie SVĚTLA kráčíme PŘÍMO k BOHU.
"Následuj Mne!"
Těmito slovy obklopil Ježíš Nazaretský každého člověka a dal tak KAŽDÉMU člověku možnost kdykoli se vydat na cestu zpět k Bohu, od kterého jsme se na chvíli svou vlastní svobodnou vůlí vzdálili, neboť jsme chtěli okusit, jaké to je ŽÍT na chvíli BEZ NĚJ.
Ti, kdo již zjistili, že JAKÝKOLI ŽIVOT BEZ BOHA, BEZ DUCHOVNOSTI NENÍ MOŽNÝ, nemusí čekat na hrůzy, které přijdou s dosažením plnosti negativního stavu zde na Zemi - se závěrečnou eliminací negativního stavu a ukončením negativního života na této Zemi v současné, záporné dimenzi bytí.
Každý má možnost KDYKOLIV NASTOUPIT CESTU ZPĚT, DO NEBESKÝCH SVĚTŮ BOŽÍCH, chce-li sám a začne-li na tom usilovně PRACOVAT.
Pán Ježíš Kristus popisuje ve všech svých SDĚLENÍCH LIDSTVU přicházející těžkou dobu, kterou si SAMI LIDÉ NEUSTÁLE VOLÍ A SAMI TVOŘÍ -
dobu dosahování plnosti NEGATIVNÍHO STAVU zde na Zemi, v minus třetí dimenzi
a
dobu JEHO ZÁVĚREČNÉ ELIMINACE.
Pán Ježíš Kristus popisuje ve všech svých sděleních následné události, které zákonitě nastanou:
POČÁTEK NOVÉHO ŽIVOTA
na PLANETĚ Zemi v plus 5. dimenzi Pravého Stvoření Nebe - pro všechny, kteří si tento život SAMI ZVOLÍ.
Loutkolidé ovládaní negativním stavem TYTO INFORMACE do posledního okamžiku svého života zde na Zemi nebudou chtít slyšet.
STEJNĚ BUDOU PŘED TUTO PRAVDU POSTAVENI.
STEJNĚ JÍ BUDOU ČELIT.
V HODNĚ NEPŘÍZNIVÝCH PODMÍNKÁCH,
BUDOU-LI JEŠTĚ POD TAKTOVKOU JEŠTĚRŮ Z PEKEL NAŽIVU...
NIC NEŽ SVOBODNÁ VOLBA KAŽDÉHO ČLOVĚKA.
PŘEJEME VÁM VČASNÉ PROCITNUTÍ, přátelé.
Na shledanou na Nové Zemi nebo kdekoli jinde...
Podkladem uvedeného textu je sdělení knihy "Reinkarnace Vyklouznutí a vklouznutí do těla", kterou zpracovali lidé Univerzálního života. Tito lidé do větší či menší míry komunikují se svým Nitrem, s Vesmírnými přáteli a s Pánem Ježíšem Kristem (Stvořitelem Prvotním všeho a všech).
Díky těm LIDEM, kteří jdou po své duchovní cestě vzhůru a plní si své pozemské poslání, má KAŽDÝ Z NÁS příležitost učinit totéž, tedy to, co jsme na Zem svou inkarnací učinit přišli.
UKONČIT SVOU NEVĚDOMOST,
PRACOVAT NA SVÉM DUCHOVNÍM RŮSTU,
ŽÍT POZITIVNÍ ŽIVOT
a
VRÁTIT SE DOMŮ.
O lidském duchovním, duševním a fyzickém vybavení a o metodách léčení jejich problémů
O náležitém chápání pojetí karmy a reinkarnace
Níže nabízíme velice srozumitelné shrnutí toho, že KAŽDÝ ČLOVĚK je vybaven naprosto VŠÍM potřebným K NAPLNĚNÍ SMYSLU své právě prožívané pozemské INKARNACE. Text obsahuje srozumitelné vysvětlení pravého významu "karmy" a otevírá láskyplně oči těm z nás, kteří "vše zabalili", protože se jednoduše a pohodlně domnívají, že jsou uzamčeni ve svých chybných volbách a že jsou obětí nezměnitelného "osudu", který je proti jejich vůli sejmul, srazil na kolena a již nikdy jim nedá pokoj. Informace jsou klíčové pro všechny, kdo se nechali mylně přesvědčit (ať už skrze své učitele, své církevní "vůdce", rodiče či sami sebou - svou myslí ovládanou negativním stavem), že nemají žádnou svobodnou volbu k tomu, aby se ze všech svých potíží vůbec kdy dostali, aby napravili vše, co negativního způsobili. Text je pro všechny, kdo se cítí uvězněni a nespravedlivě "odsouzeni" v tom, co zlého "jim způsobili druzí" nebo nějaký neznámý "osud" (jehož pouhou náhodnou a ubohou obětí jsou) a kdo se s tímto svým přesvědčením zříkají vlastní odpovědnosti za svůj vlastní život.
VŠECHNO JE JINAK.
Pravda je "pouhá" pravda, ať se někomu hodí do plánu, nebo nehodí...
O lidském duchovním, duševním a fyzickém vybavení a o metodách léčení jejich problémů
O náležitém chápání pojetí karmy a reinkarnace
Výtah z knihy „Poselství z nitra“, str. 108 – 112, Poselství 30.
Dne 30. dubna 1982.
Dnes bylo Pánem zjeveno následující.
„Je nutno zas a znova uvědomit a připomenout následující důležitá fakta:
Každý, kdo přichází na planetu Zemi, přináší s sebou vše potřebné k tomu, aby účinně a úspěšně splnil účel vlastní inkarnace na Zemi. Nic nechybí.
Stav, proces, kondice, obsah, rozsah, stupeň, kvalita a kvantita vlastních schopností, nástrojů, darů, talentů či jejich nedostatku a podobných věcí jsou určovány specifickou volbou, kterou jeden (každý) učinil před inkarnací na Zemi, aby se tato volba úspěšně a efektivně aktualizovala, realizovala, projevila a přinesla plný a úplný užitek, plody a vyčerpání takové volby.
Existují mnohé možnosti toho, jak se taková volba aktualizuje a realizuje.
(1)
Někteří lidé si zvolili být a žít určitým způsobem a v určitém rozpoložení během trvání jejich délky života v přírodním stupni a ve fyzickém těle, když jsou na Zemi.
(2)
Jiní si zvolili postupovat v krocích, od jednoho bodu ke druhému, volíce určité změny ve svém životním stylu, aby tak mohl dojít plodného uzrání poslední, nejdůležitější účel jejich života na Zemi. Tyto druhé případy mohou zahrnovat v následnosti dva či více zcela odlišných životních stylů, velmi často protikladných. V tomto případě nemůže finální volba vlastního bytí na Zemi dojít plodného uzrání bez prožití předchozích voleb.
Ať je volba jakákoli, každému je plně poskytnuto vše, co za tímto účelem potřebuje. Nic více, nic méně. Méně by vedlo k selhání v realizaci vlastní volby. V tomto případě by příležitosti, které by u jednoho byly přítomny, nemohly být náležitě zužitkovány. Více by znamenalo porušení vlastní svobody volby, což by blokovalo jedincovo náležité projevování se v rámci jeho volby.
Ať se jedná o jakýkoli případ, aby se cokoli činilo, musí být jeden vybaven nejdůležitějším principem života - Niternou myslí - kde je přítomnost Nejvyššího, z kteréžto přítomnosti jeden žije a úspěšně plní svůj účel bytí na Zemi (či na jakémkoli jiném místě).
Ale to, že má Niternou mysl a přítomnost Nejvyššího v ní, ustanovuje určitý paradox z hlediska voleb v přírodním stupni, a tedy daleko více z hlediska volby inkarnovat se na Zemi, kde je negativní stav v dominantní a aktivované kondici.
Paradoxem je, že Niterná mysl a přítomnost Nejvyššího v ní obsahuje prostředky, způsoby, nástroje, možnosti a znalosti v úplnosti a plnosti daleko překračující a přesahující cokoli, co si kdo zvolil mít či aktualizovat ve svém jednotlivém životním období. Tento paradox je vyřešen aktivací jen těch oblastí a úrovní Niterné mysli, které jsou v každém jednotlivém období potřeba a nutné v procesu naplňování vlastní volby. Zbytek Niterné mysli je v dřímajícím stavu (pokud se to týká jeho projevování se v přírodním stupni Země) a ve stavu připravenosti být aktivován, kdykoli nastane náležitá potřeba.
Jelikož je však život každého tak či onak v neustálém pokroku, a protože tento pokrok pokračuje věčně, je nutné, aby každý v sobě měl veškeré možné možnosti volby na věčnost. Bez této možnosti a perspektivy by nebylo možné počínat a činit žádné další volby. Bez tohoto rozpoložení by nebylo možno u nikoho udržovat životní podpůrný systém. Jak jeden kráčí od jedné volby ke druhé, potenciály Niterné mysli se aktivují, a stávají se dostupnými další schopnosti, prostředky, způsoby, nástroje atd. pro realizaci a aktualizaci každé následné volby.
Proto je pro jedincovo přežití životně důležité, že bez ohledu na fakt, že nemá dle vlastní volby plný přístup k plnosti obsahu vlastní Niterné mysli (zvláště během vlastní délky života na Zemi), má v sobě Niternou mysl a přítomnost Nejvyššího v ní, z níž může získat vše, co potřebuje ke změně od jedné volby ke druhé navěky. Bez přítomnosti této věčné příležitosti by život pro nikoho neměl žádný smysl a význam.
Tedy v procesu jedincova vlastního života během zvoleného údobí jeho Niterná mysl uvolňuje jen tolik, nakolik je to pro tuto jednotlivou délku života a pro jakýkoli krok, který si v ní určil zaujmout, nutné a potřebné.
Když se někdo inkarnuje na Zemi kvůli splnění určité volby či voleb, pečlivě vyhledává nejpříhodnější rozpoložení, situace, prostředí, linie, dědictví atd., aby mohlo být k dispozici vše pro úspěšné završení vlastního účelu bytí v tomto jednotlivém životním údobí.
Bylo by velkým omylem předpokládat, že lidé se objevují na této Zemi v tom či onom sociálním, rasovém, fyzickém atd. prostředí s tím či oním problémem, omezením či excesem holou náhodou, aniž by to bylo jakkoli naplánováno či zvoleno. Takový závěr je vědeckou nesprávností, která lidi přivádí k mnoha mylným závěrům a neefektivnímu zacházení s jejich kondicí.
NIC se neobjevuje či neodehrává náhodou. Cokoli se v jednom jednotlivém životním údobí děje, je vždy bez jakékoli výjimky určováno vlastními volbami a svobodnou vůlí. Avšak tyto svobodné volby byly učiněny v Absolutním procesu myšlení Nejvyššího před vlastním fyzickým zrozením. Ti, kteří se inkarnují z negativního duchovního stavu, jsou taktéž dotázáni, zdali si to volí z vlastní vůle, berouce plnou zodpovědnost za následky takové volby. (V negativním stavu jsou však tyto volby činěny za zásadně odlišných podmínek! - pozn. webu).
Takže jeden je plně zodpovědný za vlastní volbu, i když neexistuje žádné vědomé uvědomění či vědomá paměť takové volby. Toto omezení - vymazání paměti - platí jen pro ty, kdo si zvolili inkarnovat se na planetu Zemi, kde existuje dominantní a aktivovaný negativní stav.
Vědomá znalost a paměť takové volby by v tomto ohledu zcela znehodnotila vlastní nutnou zkušenost, která je velmi životně důležitá z hlediska univerzálního poučení a duchovního pokročení.
Avšak to, že není vědomé uvědomění a vědomá paměť takové volby, neznamená, že se o ní neví niterně, nevědomě a ve vlastní Niterné mysli. Fakticky to lze objevit v procesu vlastního jednotlivého životního údobí, po naplnění určitých kroků voleb, v hluboké hypnóze nebo podobných kondicích během vlastního určeného osudu, když bylo získáno určité poučení z určité zkušenosti, když je doba pohnout se k dalšímu kroku a změně atd.
Při pohledu na tuto skutečnost je zřejmé, že každý na Zemi bez ohledu na kondici, ve které byl, je a bude, ať je to zevní ubohost, nebo zevní štěstí, je úplně zodpovědný za cokoli, co v každém jednotlivém okamžiku svého životního údobí prožívá.
K tomuto pravidlu neexistují žádné výjimky.
Takže předtím, než se jedinec inkarnuje na tuto Zemi (nebo ať by to mělo být jakékoli místo), vyhledává synchronnost mezi vlastní volbou a okolnostmi, které jsou nejvhodnější a nejpříhodnější pro naplnění vlastní volby. Tedy jeden si volí dědickou linii a svůj podíl v ní, které chce pojmout a následovat; okamžik lineárního časového kontinua, ve kterém chce do tohoto jednotlivého dědičného kartelu vstoupit; geny, které jsou nejvhodnější a nejpříznivější pro vlastní fyzický, duševní a duchovní projev v tomto jednotlivém životním věku; vlastní specifickou matku a otce pro početí, které je třeba zesynchronizovat s přijetím této dědické linie; sociální, politické, rasové, ekonomické, fyzické atd. prostředí, které kdo potřebuje mít za tímto účelem, a všechny ostatní potřebné situace, kondice, stavy a procesy, aby mohl zcela a úplně vyčerpat vlastní volbu či volby.
Z toho, co zde bylo řečeno, je velmi zřejmé, že vlastní životní styl na Zemi není v nejzazším smyslu nijak determinován, podmiňován či ovlivňován dědičností, prostředím nebo nějakými jinými zevními faktory. Právě opak je pravdou. Jeden si určuje svou vlastní volbou druh dědictví, prostředí či jakýchkoli jiných zevních a vnitřních faktorů tohoto jednotlivého života, které chce mít pro uskutečnění vlastního účelu bytí na této Zemi.
Takže je zcela marné a nespravedlivé obviňovat někoho či něco z toho, co se ve vlastním životě děje bez ohledu na to, jak náhodně či "mimo vlastní kontrolu" se to objevuje. Lidé mají sklon omlouvat sami sebe za to, čím jsou, obviňujíce své prostředí, rodiče, rasu, sociální situaci atd., aniž si uvědomují, že sami sebe umístili do všech svých šlamastik jako součástí svých voleb, které učinili před inkarnací na této Zemi. Ze své svobodné vůle souhlasili s tím, aby podstoupili přesně takové zkušenosti z velmi důležitých duchovních, kosmických, univerzálních, osobních, soukromých a intimních důvodů, které ve většině případů nejsou pro ně rozpoznatelné anebo vědomě vnímatelné a srozumitelné během jejich životního údobí na Zemi nebo po určité časové období pobytu na Zemi.
Avšak duchovnímu stavu událostí je vlastní to, že KAŽDÝ JE S TO MĚNIT to, co si dříve zvolil, tedy svůj "osud". To znamená, že každý smí - dle své svobodné vůle a volby - změnit anebo pozměnit svou volbu a její důsledky. To lze učinit buď během údobí života na Zemi, nebo v jakémkoli jiném místě, čase, kontinuu, stavu a procesu vlastního věčného života. Kondice takové schopnosti se měnit je určována nutným poučením, které každý dle své volby potřebuje podstoupit, aby byl s to se změnit. Předčasná změna vlastního rozpoložení by byla porušením vlastní svobody a nezávislosti. Proto je každý pečlivě zabezpečen vlastní Niternou myslí a přítomností Nejvyššího, aby nepřijal nebo dokonce jen netoužil či chtěl změnu předtím, než nastane důležité poučení a získají se životně důležité zkušenosti. Jakmile jeden cítí potřebu a touhu změnit se z nitra, dle vlastní niterné volby (ne dle zevních okolností), je opravdu hotov se změnit, jelikož tedy splnil požadavek toho či onoho jednotlivého poučení či prožitku. Jednomu se tedy poskytnou vhodné příležitosti pro započetí takové změny a nová sada nástrojů, způsobů, prostředků a schopností pro aktualizaci této změny a pro vykonání nové, čerstvé volby.
V okamžiku takové změny a nové volby se tato oblast vlastní Niterné mysli náhle a synchronně aktivuje s tím, co je nejvhodnější a nejpotřebnější pro úspěšnou realizaci a aktualizaci nové volby, s plným a úplným ponecháním všech přístupů k dříve aktivovaným oblastem vlastní Niterné mysli. Takže jeden nikdy neztrácí nic, co kdy měl k dispozici z Niterné mysli, a v procesu vlastního životního údobí neustále přidává nové oblasti vlastní Niterné mysli, umožňuje/umožňujíc tak probíhání univerzálního duchovního pokroku. To je základnou duchovního pokročení a bez takového přidání by nemohlo nastávat žádné duchovní pokročení.
Při pohledu na tento fakt lze vidět, že psychologové, psychiatři, lékaři a různí terapeuti používají nesprávné a chybné metody léčení. Ve většině případů se snaží chápat lidské problémy jako výsledek prostředí, dědičnosti, výchovy či podobných záležitostí, povětšinou v počátcích a původem mimo jedincovu kontrolu. Léčitelé činí vše, co je v jejich moci, aby tyto situace napravili, přičemž málo, pokud vůbec, pojímají zvolenou nutnost takových zkušeností a poučení.
Jak se předtím uvedlo (viz poselství ze dne 26. dubna 1982, poznámka druhá), měly by se všechny takové postupy zaměřovat na zkoumání toho, proč si jeden volí být tím a mít to, čím během pozemského života je a co má, a zdali je čas pro změnu vlastního stávajícího rozpoložení. Obvykle když lidé přicházejí pro pomoc a jsou motivováni k této pomoci pouze svými niternými potřebami bez jakýchkoli vnějších nátlaků, jsou připraveni pro změnu.
Jedině po ustanovení tohoto faktu se smí postupovat s léčením způsobem určeným Niternou myslí toho, kdo o to požádal. Žádný jiný přístup není duchovně vhodný a náležitý, protože by mohl být porušením jedincovy svobody volby, ochuzuje ho o důležitá duchovní poučení a zkušenosti. Kvůli faktu, že toto poselství se zabývá důležitým duchovním principem voleb, je čas něco říci o široce rozšířeném lidském pojmu či pojetí „karmy“ nebo „karmanu“. V zásadě je to NAUKA, která tvrdí, že každý čin, dobrý či zlý, obdrží patřičnou odplatu. V hindské filosofii se toto pojetí vztahuje k doktríně o reinkarnaci (široce probrané v „Základech lidské duchovnosti“ (záložka Lidská duchovnost - pozn. webu)). Tato pojetí se v žádném způsobu a formě v dějinách lidstva neobjevila až donedávna, kdy byl ztracen všechen smysl pro princip duchovní homogenity a kdy lidé často začínali racionalizovat důvody rozličných lidských osudů na protichůdných pólech, které lidé nazývají radostným životem nebo životem bolestným a bídným. V tomto bodě vyvstala v lidské zevní mysli (která počala být úplně odpojena od Niterné mysli) potřeba vysvětlovat tyto zdánlivé diskrepance, nesoulady a nevysvětlitelná strádání na Zemi a ospravedlnit jejich výskyt. Takže přišli na ideu, že jeden je v procesu odplaty či odměny za něco, co učinil ve svém předešlém životě či životech, aniž by si vědomě uvědomoval takovou existenci a jejich skutky.
V raném myšlení Véd tato pojetí neexistují, protože v té době stále existoval nějaký omezený přímý přístup k Niterné mysli a Duchovnímu světu, což lidem dávalo lepší pochopení života v širší definici než v té, která se objevila později, když byl takový přímý kontakt ztracen. Tyto doktríny (reinkarnace a karmy) se poprvé objevily u brahmánů a následně se plně rozvinuly v raných upanišadách. Odtud se rozšířily do většiny indických náboženství a pak se postupně infiltrovaly do myšlení západu. V současnosti je to mezi lidmi na Zemi docela populární pojetí.
Přesto je toto pojetí, jako pojetí reinkarnace, deformací skutečnosti. Je nesprávně chápáno a vykládáno většinou svých vyznavačů. Nesprávné pojímání vyvěrá z nenáležitého pojímání filosofického principu příčiny a účinku. V této konotaci tento princip znamená, že každá akce má svou reakci. Co se dříve probírané záležitosti voleb týká, znamená to, že každá volba má své následky. Ale i v této omezené aplikaci zákona karmy existuje zkreslení, protože každý je schopen změnit následek svých vlastních voleb, dokonce během manifestace jejich důsledků. Je možno je nahradit, pozměnit, přesměrovat a nebo zcela zrušit, jestliže se jeden Nejvyššího ve vlastní Niterné mysli dotáže, jak to má učinit, a na způsob provedení. Zákon karmy nesprávně přijímá, že jeden je uzamčen ve svých vlastních (nebo dokonce někým jiným mu přidělených) volbách a proti jejich důsledkům nelze nic učinit. Avšak toto není pravdou, protože když se někdo na sobě řádně poučí, nepotřebuje pokračovat v opakování téhož způsobu a stylu žití, pokud to ovšem sám nechce.
Karma není nic záhadného, nic tajemného nebo strašného, není ničím jiným než kosmickým zákonem příčiny a účinku. Účinek příčiny se může či nemusí projevit v závislosti na náležitých a správných duchovních potřebách, které existují v každém okamžiku kontinua v rámci rozmezí vlastního života. Jeden si volí přijít na Zem s určitým posláním. To je příčina. Účinek takové příčiny se může neustále pozměňovat či měnit v procesu kroků zaujímaných při naplňování jedincovy volby. Jeden například může v sobě rozpoznat, že důsledky vlastní volby nejsou pro všechny dotyčné spravedlivé a v jejich nejlepším zájmu. V takovém případě se jedinec s tímto vědomím (své chybné či nevhodné volby), ze své vlastní svobodné vůle a s dobrým úmyslem odebere k Nejvyššímu ve své Niterné mysli a požádá o pomoc při nápravě či eliminaci důsledků svých chybných voleb. Tak může sám jedinec zjistit, jak napravit svou chybu, co dále učinit, aby eliminoval nežádoucí následky svých voleb a změnil či zmírnil tak jejich negativní dopady.
Výsledky chybných voleb jedince tak mohou být konkrétním způsobem (vždy naprosto individuálním, nejvhodnějším vzhledem k potřebám a zachování důležitého duchovního poučení konkrétního jedince!) modifikovány, dávaje tak příležitost, aby se učinila jiná, nová a čerstvá volba s užitečnějšími následky.
web: Jinými slovy - každý špatný, negativní (chybný) čin či volba (v rozporu s Nejvyššími zákony, z nichž život každého z nás pochází) se dá odčinit pouze skutkem či volbou pozitivní (v souladu s Nejvyššími zákony), která je v podstatě projevem potřebného ponaučení a následného duchovního pokroku jedince. V podstatě je toto dalším důkazem platného zákona příčiny a následku, neboť je zřejmé, že chybná volba se stejně "nějakým způsobem" musí v konečné fázi (dříve či později, chce-li být její negativní dopad eliminován - a to je přirozenou touhou každého z nás - věčného života) vždy zpracovat tak, aby se zrušila, rozpustila, přeměnila svou formu (v pozitivní, čistou energii).
Každá chybná volba je v podstatě příčinou pro novou, lepší volbu (někdy nestačí stejný počet - jedna, neboť pavučina následků učiněna jednou negativní volbou je často (ze své negativní podstaty) značně rozsáhlá... Nelze stanovit pravidlo, že jeden zlý čin "stačí" či "nestačí" "přebít" odpovídající počet - jeden - čin pozitivní, který "to vše urovná". Žádné takovéto šalamounské zaklínadlo počtu 1:1 či 50:50 není. Každý čin, ať už v souladu či v rozporu se zákony Nejvyššími, je zcela a naprosto specifický a dokonalý svým dopadem, rozsahem, svou závažností, svým účinkem, a to v těch naprosto nejširších souvislostech - týkajících se vždy CELÉHO NEKONEČNÉHO KOSMU. Je to pochopitelné, vždyť není nic než JEDEN - každý z nás - JEDEN CELEK, který tvoří VŠE. CELEK je VŠÍM, co existuje. Znovu připomínáme, že CELEK NENÍ jen součtem částí. CELEK JE NAPROSTO DOKONALÝ ORGANISMUS, jehož ŽIVOT je určen životem KAŽDÉ jeho části. Vše, co se týká života každé jeho části (individualizace), TÝKÁ SE ŽIVOTA CELKU. Jinak by celek nemohl být celek... Jinak by žádná jeho část nemohla celek tvořit...
V této souvislosti je nutné pochopit, že je tedy naprosto individuální to, jaké jsou možnosti a potřeby k odčinění každého závažného, tedy negativního činu člověka. Jeden negativní čin může "napravit" jeden dobrý, nebo nemusí stačit ani deset... To platí také v opačném "gardu": Není nikde stanoveno, že deset chybných činů člověka nemůže překonat jeden pozitivní, jehož síla - pozitivní dopad na veškerenstvo - toto způsobí. Je to opravdu možné a je to zcela přirozené. Každý čin - energie tvoření kohokoli z nás - je naprosto jedinečný a specifický svou sílou, svým dopadem na vše, co existuje. Na základě tohoto tvoření každé sentientní bytosti v podstatě funguje Vesmír - jeho dokonalost, rovnováha a harmonie. Naprostá dokonalost panuje ve Stvoření. Nechť je tedy pro nás poučením skutečnost, že také více chybných voleb, které jsme kdy učinili v rozporu s kosmickými zákony, může být eliminováno třeba jen jedním skutkem dobrým, pozitivním, pokud je to z duchovního hlediska a řádu možné a žádoucí, pokud dojde k vyvážení energií těchto činů, má-li pozitivní čin (učiněný s vědomím nápravy) potřebnou sílu, energii toto učinit. (Když například soustavně, po několik let lžeme svým bližním, není nezbytně nutné po stejnou dobu těmto bližním nelhat, abychom se svého zatížení zbavili. Uděláme-li jeden či dva (příklad) pozitivní skutky, jejichž pozitivní dopad bude k přerušení následků chybných jednání dostatečný, může být vše "smazáno" mnohem dříve, než za stejnou řádku let).
V této souvislosti je naprosto nezbytné připomenutí, že "samo se nic nestane" jen proto, že jsme něco zlého učinili. Aby vůbec bylo možné své chybné volby napravit, MUSÍ SI DOTYČNÝ ČLOVĚK BÝT VĚDOM SVÉ CHYBY. UVĚDOMIT SI JEJÍ NEGATIVNÍ NÁBOJ, její NEGATIVNÍ KVALITY A ROZSAH, její DOPAD. Toto souvisí také s výše zmíněnou potřebou komunikace s Nejvyšším, resp. s vlastní NITERNOU MYSLÍ, která člověku vždy sdělí, "jak se věci mají".
Nelze si myslet, že "se to spraví samo", aniž by si byl ten, koho se to týká, plně vědom své chyby. JEDINĚ A POUZE V PŘÍPADĚ, ŽE ČLOVĚK SI SVOU CHYBU VĚDOMĚ UVĚDOMÍ, VYHODNOTÍ JI JAKO CHYBNOU A UPŘÍMNĚ TOUŽÍ PO NÁPRAVĚ - jedině a POUZE TEHDY startuje - AKTIVIZUJE sám člověk - PROCES NÁPRAVY, důležitého POUČENÍ SE a ELIMINACE JEJÍCH NÁSLEDKŮ. Pro to, aby měla KAŽDÁ SVOBODNÁ VOLBA KAŽDÉHO ČLOVĚKA pro něj samotného PRAVÝ SMYSL, je nutné, aby se z každé této své volby POUČIL. Prožil JI, vyhodnotil její potřebnost či nepotřebnost PRO SVŮJ VLASTNÍ VÝVOJ a poučil se z ní. Jedině tak je realizován jediný - věčný - cíl duše každého člověka - DUCHOVNÍ RŮST A VÝVOJ. Proto se toto vše musí dít vždy VĚDOMĚ, UPŘÍMNĚ a AKTIVNĚ. Jaký by asi mělo pro člověka konajícího proti své vlastní podstatě (chybné skutky) smysl, kdyby "někdo" nebo "něco" zrušilo proti jeho vůli (resp. aniž by o tom sám věděl či to sám svobodně chtěl) následky těchto jeho svobodně učiněných voleb? Nikdy by to nikomu nepřineslo žádný užitek, dělo by se něco, čeho si jedinec není vědom, co si sám NEPŘEJE, co nechce. A TOTO NENÍ MOŽNÉ. NEJDE TO. NIC SE NEDĚJE PROTI NIČÍ VŮLI.
NIC SE NEMŮŽE DÍT NEVĚDOMĚ, "NĚKOMU SE NĚCO STÁT". Pak by to pro NIKOHO NEMOHLO MÍT NIKDY PRAŽÁDNÝ SMYSL. Smyslem KAŽDÉHO ŽIVOTA je DUCHOVNÍ RŮST A POKROK. TEN JE VŠAK MOŽNÝ POUZE A VŽDY S PLNÝM VĚDOMÍM, TOUHOU A VLASTNÍ SNAHOU - neustálým a věčným uplatňováním SVOBODNÉ VŮLE A VOLBY - jej dosahovat a zdokonalovat se.
Ostatně samotnou podstatu věčného a svobodného života známe i z pohádek, o nichž si lidé myslí, že jsou jen snovými pohádkami (a kupodivu jim nevadí, že jimi sytí své děti - snad ve víře, že skutečné pravdy z nich si stejně do dospělosti nezapamatují a budou je nakonec také považovat za "pohádky"). Dobré skutky "ruší" či eliminují sílu a účinek těch špatných. Je však vždy potřeba je učinit, a to s vědomím toho, PROČ. Tomuto také v pohádkách PŘEDCHÁZÍ uvědomění si své chyby jako chybné volby a vědomá touha po nápravě. Jedině takto ŽIVOT - to jest SVĚTLO, LÁSKA A MÍR - VĚČNĚ ŽIJE. Není nikdy zatracen. NIKDO NENÍ nikdy POHLCEN ve svých vlastních chybných volbách, pokud si to sám nezvolí.
Jak jednoduchý, a přesto naprosto dokonalý život je...
Nebezpečí doslovného používání zákona karmy ve vlastním životě je ve faktu, že se snadno ztrácí jakákoli motivace ke změně a potlačuje se jakákoli potřeba pozměnit svůj osud. Jeden začíná fatalisticky věřit, že cokoli se ve vlastním životě děje, je nevyhnutelné, a tudíž nelze ohledně toho nic udělat, dokud všechny důsledky voleb v jedincově předešlém životě nebo životech nedoběhnou do svého nejzazšího cíle. Tehdy a jedině tehdy lze věci měnit. Takže tito lidé nevykonávají niterně žádnou snahu učinit cokoli ohledně vlastních životů; namísto toho po celý svůj život ČEKAJÍ, až se jejich život navrátí k lepšímu údělu.
Jaké mrhání časem a vzácnou energií života!
Tento postoj velmi pěkně hraje do noty peklům a všem jejich negativním stavům. Ty chtějí, aby lidé věřili právě tak, aby lidé NEMĚLI svobodu učinit jakékoli změny ve svých životech a ovlivnit důsledky svých voleb.
Když se členové pekel a negativního stavu ze Země ustanovili v uměle vytvořeném „Nebi a Zemi“ v intermediálním světě, úmyslně blokovali planetu Zemi před přímým přístupem ke všem úrovním duchovního světa a jejich Niterných myslí. Někteří z příslušníků tohoto pseudosvěta zfabrikovali z deformovaného pojetí volby a jejich následků doktríny karmy a reinkarnace a ustanovili zde silnou společnost a pozici postavenou na této doktríně. Z této pozice zahájili na Zemi zaplavování lidských tvorů, kteří dle své volby byli náchylní k takovým ideám, všemožnými ideami vztahujícími se k této doktríně. A stalo se, že vhodnou půdou pro tyto jednotlivé deformace byla shledána indická náboženství. Netrvalo dlouho, aby se tato infúze přijala a považovala za duchovní fakt.
(Tedy zákonitě velká část Indů z 1 miliardy žije v obrovské nevědomosti, v krátkém a mizerném životě (do 40 roků – nestačí ani zešedivět, masivní přemnožení, stamiliony Indů žijí bez základních hygienických potřeb, jako např. záchod), neboť si myslí, že je to jejich nezměnitelný osud – pozn. zpracovatele).
V tomto „světě“ byly zfabrikovány (pseudotvůrci) početné podobné deformace a nesprávná pojetí mnohých dalších aspektů duchovnosti, náboženství a života. Pak byly přeneseny do všech náboženství na Zemi.
Při pohledu na tento fakt se radí, aby se nepřijímaly a nevkládala se důvěra v žádné současně existující doktríny, náboženství, okultismus či duchovní trendy, protože jsou všechny pod vlivem fabrikací vytvořených deformacemi pekel.
Umělé „nebe a země“ v intermediálním světě byly částečně zrušeny v době Swedenborgova zjevení (ta část, spojená s Temnými věky). Zbytek byl zrušen právě nedávno ve spojitosti se zjevením „Základů lidské duchovnosti“ a na začátku zaznamenávání těchto „Poselství z nitra“. Avšak jejich zfabrikované ideje se velmi pevně zachytily v lidských myslích skrze jejich rozličná náboženství, která jsou plná deformací a mnoha duchovních ohavností. Naneštěstí tato situace udržuje lidi spojené s jim odpovídajícími pekly.
Jediným způsobem, jak se odpojit od jakýchkoli svazků s pekly, je úplné oddělení se od současně existujících náboženských systémů bez výjimky a vcházení do vlastní Niterné mysli - k přítomnosti Nejvyššího - a pátrání v pokoře a skromnosti vlastního srdce a dobrého úmyslu po náležitém vedení, chápání, nahlížení a ochraně před všemi deformacemi a po schopnosti vidět jasně, jaké části každého náboženství či duchovního směru mají opravdovou, duchovní hodnotu, pokud ji vůbec mají, a jaké části by se měly odložit, pokud ne zcela odvrhnout.
Ten, kdo takto soustavně činí, je opravdu požehnán a nenechá se zlákat na zcestí, které negativní stav neustále nabízí.
Toť pro dnešek vše.“